Kootchův zákulisní pohled na trojitý večírek elektronických kazatelů.
Nedlouho po megalomanské akci ve Fóru Karlín se Vanessa znovu rozjela po místních začouzených dírách a nahlas evangelizující Hauserovy duchaplné, leč odporné texty, znovu předvedla, že doma je právě v takových klubech. První zastávka byla v brněnském Favále, druhá Pod Lampou v Plzni a hattrick dovršili v ostravském Baráku. Všechny tyhle kluby jsou si dost podobné jak barem, equipmentem, tak i velikostí a dá se říct, že se nám všude líbilo.
Tentokrát jsme s sebou nevezli diskopíču, která zmizela kdesi v Hellu, ale k všeobecné radosti s námi cestovala Barbucha Stardust, která dala show trochu jiný, daleko zajímavější rozměr. Vy, kteří byť jen okrajově sledujete bulvár, jste jistě zaregistrovali titulky typu: „Kokainový král brutálně sejmul fanouška“ atd. A právě tohle celé se dělo kolem Barbuchy.
Předesílám, že Vanessa tohohle fanouška (vyfetlý vyžvejklo to je) dobře zná, dokonce za kapelou přišel před koncertem do šatny a cosi blekotal. Nikdy by mě nenapadlo, že tenhle vyjetej punkáč poleze při „Necrodiscu“ na pódium a bude se snažit sundat Báře náckovskou čepici z hlavy. Stalo se!
Samira znám docela dlouho a málokdy u něho vidíte rychlejší pohyb, ale tentokrát předvedl Vladimira Klitschka a rychlým, krásným, dlouhým a přesným direktem poslal vola pod pódium, kde mu ještě kotelníci trochu přiložili. Divné na tom je, že by to udělal každý – myslím, že i Marek Eben by se zastal svojí tanečnice a bylo by to v pořádku. Pokud něco takového udělá někdo z Vanessy (a nedej bože ten antikrist Hauser), tak vám hned za týden přijde mail „… že teda na Majáles hrát nebudete, protože bijete lidi!“ To určitě neví, že ještě násilníme a žereme děti.
Jinak Brno proběhlo nad očekávání dobře. Přijel se předvést i bratr Horák, který v novém outfitu krásně zářil v UV světle. Díky tohodennímu velmi slušnému virálu se na stage vnutil i hipísák Hollan, nesoucí banány z Lídlu. Naštestí se ho Hauser zbavil slovy: „Umíš vůbec mluvit? Neumíš? tak mazej!“
Koncert ničím nevyčníval, ale cesta domů, ta byla velká. Těsně před odjezdem nikdo nevypadal, že by nějak moc pil, ale na první benzíně proběhlo pár flašek vína a z nejtiššího člena ansámblu Jardy Stuchlého se stal nejhlasitější zpěvák čehokoli. Hodně dlouho jsem nemohl dostat z hlavy „duli duli duli duli Saint Tropez“ nebo vymňoukávání klavíru z Bohemian Rhapsody. Pobavil mě náš řidič Tomík, kterej říkal: “Ja jezdím i na víc než měsíční tour po Evropě, ale takovej rachot jsem nikdy nezažil!“
A teď taky nějakou důležitou informaci. Na Favál s Moimirem dorazila i jeho žena Mitzi a desetiletý syn Miki, který se stal plnohodnotným členem rodinného projektu Pure Papalescu. Obsluhuje bicí a s tátou momentálně dokončují materiál, který by rádi vydali na vinylu. Artwork bude mít jako u Starých Mašin na starost Adolf Lachman. Těším se moc a doufám, že to tady tenhle rodinný duo gang, muzikantsky řádně rozsvítí!
Do Plzně jsme jeli v malinko pozměněné sestavě, protože Tuzex na Kladně holil se Smrtislavem, byl povolán souvěrec z ostravských Schwarzprior – Edgar Schwarz. Vyrazili jsme ze stověžaté matičky včas, ale na dálnici byla tak strašná zácpa, že začala probíhat slivovička, brčka a Prazdroje už po cestě na západ, takže si asi umíte představit, jak to dopadlo. Koncert byl bezvadnej, Samira to fakt bavilo, takže hulákal tak mocně, že jsem si druhý den nedokázal představit, že ze sebe vydá hlásku. Já si už úplný konec nepamatuju, vím, že před přídavky řval Hauser v šatně: „Mrdám na ně, hodili po mě pivo, žádnej přídavek nebude!“ a nám se ho i s Papežovou pomocí podařilo skoro násilím zvednout a dostrkat zpět na pódium.
Další vrchol byl, když Moimirovi někdo zhasnul na hajzlu (myslím že Method) a Mirek – jist si svojí prostorovou orientací – strčil nářadí zpět do kalhot, otočil se tam, kde čekal dveře a vykročil…. no jo, ale tam byla zeď, takže si hbitě zlomil nos! Nekecám! Celou tuhle destrukci, jsem dovršil já, kterej jsem někam spadnul, prej do díry, zlomil si kostičky před zápěstím a nalomil tři žebra. V kolik nás vyhodili z Pod Lampy už nevím, ale pamatuju si, jak jsme na dálnici řvali smíchy, protože Samir perlil a důkladně vysvětloval Edgarovi, že jeho budoucnost je pouze v kapele která se bude jmenovat „Froté“.
Do Ostravy jsme odjížděli hodně použití. Nejdříve jsem vůbec tak daleko nechtěl, ale okolnosti se rapidně změnily a nakonec bylo moc dobře jet na tenhle žůr! Část mančaftu opuchlá ze zranění, zpěvák, který si sotva objednal pití, jak byl vyřvaný, všichni lehce žaludky na vodě, po tom včerejším masakru.
Naštěstí nás Moimir vzal přes Vysoké Mýto, kde je pokus o starý americký burger house. Tam nám pomohli – nejenom, že jsme se najedli, jak to jen šlo, ale malinový shake nás nakopnul jak pufička čisté kolumbie. Takže kromě Samira, který si snad Vincentkou otíral i záda, aby měl večer hlas, jsme do Ostravy přijeli v skoro plné formě. Cestou nás zastavila cizinecká policie, a i když jsme na fízla volali, že vezeme nelegálního Araba, překvapivě se smál a nechal nás jet dál.
Po loňském zážitku v tomhle klubu jsme měli lehkou obavu, co se zase stane, ale tentokrát nikdo netahal za mašiny, nekácel se na muzikanty a hlavně nezvedal odposlechy a nepadaly mu na zem. Možná, že tentokrát to bylo od diváků až překvapivě komorní, fakt je potřeba říct, že to Ostravákům hraje jak svině! Zvukově se mi to určitě nejvíc líbilo v Baraku. Popeho nový oscilátor bzučel jak roboti ve Star Wars a i díky tomu Vokurčák zpíval Mikronauta v první řadě jak Marie Rottrová.
Tenhle koncert byl historicky první, kdy na pódiu drtili dva kytaristé. Tuzex již do Ostravy dorazil, ale protože je Edgar místní a repec měl naučený, byla by hloupost toho nevyužít. Vypadalo to výborně a bylo opravdu znát, že hrají dvě kytary. Je otázka, jestli se něco takového ještě někdy zopakuje, takže vy, kdo jste v Baraku byli, buďte rádi a vězte, že to byla ojedinělá show.
Nejvtipnější moment koncertu vyrobil Samir, který v „Prokopat se Ven“ začal o něco dříve své kázání „Bratři a sestry slyšíte mě?“ a když mu na konci chyběl text, bravurně zaprovizoval a hbitě začal rapovat „otázky-odpovědí, otázky-odpovědi“. To zopakoval dost rychle několikrát za sebou, takže se i normálně seriózní Pope smíchy krčil za keyboardem.
Prazdroj samozřejmě došel už před koncertem a s vědomím, že tam měli jenom nějakou žbrundu, co si klohní sami, jsme se hned po show mazali hlásit na hotel (Jardu jsme na recepci představili zpěvem „přichází Stuchlý Pán“) a fofrem vyrazili do oblíbeného podniku Plan B, kde nejvíc zářil zvukař Václav a jeho kubánský rum. Odtud jsme nad ránem vypadli, hulákaje „Ostravou mrouskáá elegáán, nagelovanýý je jak Sáámir sáám“. Super večer a těším se do Pardubic na další vál.
Vanessa playlist
.... z beden štekají nazzi proslovy a po intru začíná…
- Dobře organizovaná tlupa
- Fuck B
- Zrdcadla
- Buď Jidáš
- Nekrodisco
- Smutná Pán
- Krev Teeneagerů
- Holky z Gymplu
- Tragikomix (instrumental)
- Jan Stihomam
- Jedu do Pekla
- Vyvrhel
- Flashback
- Mikronaut
- Spolkni Ďábla
- Ahoj Chcípni
- Prokopat se Ven
- Jimmy Jones
- Bisocial
- Fízl na Speedu
Přidat komentář