Všechny noční můry Wese Cravena

Letos, 30. srpna, odešel do Říše snů Wes Craven. Vydejme se po krvavé stopě, kterou zamechal ve filmovém průmyslu a uctěme jeho památku a všechny strachy, které nám tu zanechal... 


Je to už strašně let. „Noční můru v Elm Street“ jsem poprvé viděl v malém vesnickém kině v Loučné nad Desnou, a když jsme tehdy šli po promítání v partě domů, snažil jsem se před třídními krasavami dělat suveréna, i když jsem měl pořádně naděláno v kalhotách. Zbytek cesty, kterou jsem absolvoval sám, jsem raději klusal. Za to, že jsem doma večer cestou na záchod ještě nějakou dobu tmavou chodbu probíhal, mohl samozřejmě Freddy Krueger. Až mnohem později jsem zjistil, kdo že to ďábelského kotelníka z Elm Street přivedl na svět. Byl to Wesley Earl Craven, známý jako Wes.

Ten se narodil 2. 8. 1939 v Clevelandu Caroline a Paulu Eugenovi Cravenovým do striktně baptistické rodiny. Chvíli vyučoval angličtinu, aby se nakonec pokusil raději prorazit na lépe honorované pozici režiséra pornofilmů. Ty samozřejmě tvořil pod pseudonymy a spekuluje se, že se možná podílel i na tvorbě legendárního bijáku „Deep Throat“. Tahle informace však nikdy nebyla oficiálně potvrzena. Po řadě kratších pokusů se v roce 1972 Wes pustil pořádně i do seriózní filmařiny a svým celovečerním debutem chtěl rozjet vlastní kariéru. Místo toho si ji však spíš zkomplikoval. 

 


Ve filmu „The Last House on the Left“ („Poslední dům nalevo“) zpracoval téma, které rozvinul v roce 1960 snímek Ingmara Bergmana „Jungfrukällan“ („česky „Pramen panny“). První polovinu Wesova debutu sledujeme mladé kamarádky Mari a Phyllis, které společně vyrazí na koncert a shánějí si omamné dobroty pro dobrou náladu. Při té příležitosti narazí na pětičlennou partu kriminálníka Kruga a ta jim nepřipraví právě pěkný osud. Cestou z místa činu se násilníci náhodou zastaví v domě Mariných rodičů. Ti záhy zjistí, co se stalo a rozhodnou se vzít spravedlnost do vlastních rukou. Že se tu přetřásá otázka, zda je morální potrestat smrt smrtí, by ještě nebylo nic tak zlého, ale veřejnost šokovalo syrové násilí, jemuž se režisérův debut vůbec nevyhýbá. Spíš naopak. Publikum bylo znechuceno a reakce tomu odpovídaly.

Satisfakce přišla o pět let později, kdy vznikl další známý titul „The Hills Have Eyes“, tedy „Hory mají oči“. Wes ani tentokrát nepotřebuje žádné nadpřirozené bubáctvo a po kriminálnících dostává šanci vypečená famílie zdegenerovaných rednecků, která se rozhodne utýrat a zbaštit Carterovic rodinku. Tématem díla je tak konfrontace současného, pohodlně žijícího člověka, s něčím, co si v teple svého domova snad ani neumí představit a o jeho schopnosti přežít. V následujícím televizním kousku „Stranger in Our House“ pak přišlo na přetřes čarodějnictví, ale žádný velký aplaus se nekonal. A pak už přišly chvíle velkých debutů.
 

The Hills Have Eyes - trailer


V roce 1981 se v drasťáku „Deadly Blessing“ („Požehnáni smrti“) v první větší roli představila Sharon Stone. Hraje zde jednu ze dvojice kamarádek čerstvé vdovy Marthy Schmidt, které se jí pokusí být oporou a vyslyší její pozvání k návštěvě. Další úmrtí však přibývají a na pořadu dne je otázka, zda je na vině děsivá parta Amishů, vedená fanatikem Isaiahem, nebo snad v okolí řádí krvelačný sériový vrah? Je zkrátka vidět, že na vsi není vůbec bezpečno! V roce 1982 pak Wes vyvedl z mokřad hrdinu komiksů „Swamp Thing“. V češtině jste mohli tuhle divočinu vidět pod názvem „Msta příchozího z močálu“. A pak už přišla noční můra!

V Elm Street začnou puberťáci umírat ve spánku a mlaďasové začínají tušit, že za netradičně četnou úmrtností stojí přízrak, který je chodí strašit do snů. Freda Kruegera, deviantního vraha dětí, upálili zainteresovaní rodičové (opět je tu tak téma převzetí spravedlnosti do svých rukou) a ten našel cestu, jak se jim pomstít. Debutová role Johnnyho Deppa jako jedné z obětí, se stala skutečností a Robert Englund spolu s Wesem stvořili v kultovním díle "A Nightmare on Elm Street" jednu z největších hororových ikon všech dob. Scény, v nichž Freddy vymaluje s jednou z obětí pokoj na rudo, nebo ve vaně při koupeli navštíví hlavní hrdinku Nancy, zůstanou nezapomenuty. 
 

A Nightmare on Elm Street - trailer


Však se taky následně Krueger dočkal i vlastního seriálu a dalších desíti filmů (i když ne všechny výtvory kvalitou obstály). A že chlapík s humorem ostrým jako břity na jeho rukavici neupadl v zapomnění ani dnes, dokazují i další dva plánované bijáky. Jak druhý díl obrozené série "A Nightmare on Elm Street 2", tak druhé pokračování crossoverového fightu "Freddy vs. Jason - Showdown" jsou v plánu na příští rok. Jedním dechem je třeba dodat, že se remaku nedočkal jen tenhle hit, ale v roce 2009 se v nové podobě dostal na plátna kin i „Poslední dům nalevo“ a v letech 2006-2007 hned dvě pokračování řezničiny „Hory mají oči“. 

Ještě týž rok přinesl další kýble krve z Cravenovy dílny v pokračování „The Hills Have Eyes Part II“. Rok 1984 byl vůbec velice plodným, neboť krom dvou zmíněných hitů byl uveden také sci-fi horor „Invitation to Hell“, v němž se hrdina vypraví ve skafandru do Pekla. Nekecám!  Ani rok následující Wes nezahálel. Svou troškou do masomlýnku přispěl několika epizodami seriálu „The Twilight Zone“ a natočil televizní film „Chiller“ (u nás „Muž z ledu“), v němž je hlavní hrdina zamrazen v očekávání nalezení léku na jeho nemoc. Operace proběhne, chlapík je zachráněn, ale něco se mu nehezky porouchá v makovici a začne veselka.
 


Rok 1986 přinesl „Smrtící přítelkyni“ („Deadly Friend“), jejíž zápletka se zpočátku tváří romanticky. Matematický génius Paul se čerstvě přestěhuje, zamiluje a vše se zdá se být dokonalé. Kdyby však dotyčná nezemřela. V hororové komedii se pak hlavní hrdina snaží svou kočku oživit. Žádné velké popularity se nedočkal ani televizní snímek „Casebusters“, v němž si sourozenci hrají na amatérské detektivy a při jednom ze svých bádání narazí na nepěkné tajemství. Zdálo se, že Wesovi dochází nápady a dech, ale že tou dobou ještě neřekl poslední slovo, si dopovíme příště...

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.