Dvojitým pohledem jsme dnes změřili čerstvé počínání elektronické legendy Johna Foxxe, který nejdříve nazpíval první tři desky novoromantických Ultravox, aby posléze vyrazil na možná ještě zajímavější sólovou dráhu, na které je velmi aktivní až do dnešních dnů. A protože jeho společné dílo "Interplay" s Benem Edwardsem má mnoho společného s domácím snažením Moimíra Papalescu, vyjádří se k desce nejen Pavel Zelinka, ale i předák Magnetik a člen Vanessy, Die Alten Maschinen nebo Dioda Boy.
John Foxx And The The Maths - Interplay
Vydavatel: Metamatic rec.
Stránky kapely: www.johnfoxxandthemaths.com
Nejdříve nabízíme pohled čistě recenzentský - Pavel Zelinka:
Tahle deska se musí zamlouvat Miomíru Papalescovi. Na mnoha místech totiž elektro popuje přesně v futuretro duchu, jaký známe z Papalescových projektů. Elektronická legenda John Foxx (ex-Ultravox) se čerstvě spojil s relativním mladíkem Benem Edwardsem, kterého známe jako solitéra s přezdívkou Benge. Ten dříve na svých deskách zhmotňovat to nejlepší z anglické indie elektroniky, jeho poslední deska „Twenty Systems“ ho ale představila jako odborníka přes analogové miláčky 60-80. let. Věřím, že právě toto byl důvod, proč se kroky obou elektroniků prolnuly ve společném projektu. Ten se plně obrací k optimismu elektropopu let osmdesátých a využívá k tomu Edwardsovy analogové miláčky. Foxx hází v plac písničky, Ben poté svoje producentská schopnosti odtržené od přímé zkušenosti „horečky osmdesátkové noci“. Výsledkem jsou přímočaré hitovky, které obstojí jak samostatně, tak i v přímé konfrontaci s velkými návraty OMD nebo Human League. Foxx do letošní novinky vložil veškerý svůj optimismus a vymezil se tak vůči další vlivné legendě elektronického boomu – Gary Numanovi, kteří s přibývajícími léty zahaluje svojí hudbu těžšími černými sukny. Bude zajímavé, jakou tvář na nás devětapadesátiletý Foxx ukáže na novém albu. Na něm totiž pracuje společně s Paulem Daleym z Leftfield.
Hodnocení: 80%
John Foxx And The The Maths - Catwalk
Následuje pohled muzikantský - Moimír Papalescu:
Je to skvělý album. Podle mě nejlepší od některého z matadorů elektronický scény za posledních x let. A to poslední OMD, Duran Duran ani Human League nejsou rozhodně slabý materiál. Ale měl bych brzdit, protože je to přesně moje krevní skupina a místy (a těch míst není málo) tam slyším jakoby „sám sebe“.
Takže jinak - je to prostě opět jedno z alb, který mi nestačí mít jen v mp3 a tak jsem si objednal CD a teď se těším nejen luxusním digipackem, ale díky precizně zpracovaným kreditům (to mám rád) s chutí zkoumám jednotlivý zvuky. Oceňuju odvážnou a zároveň vyváženou práci s Vocalistem – starým dobrým efektem na zpěv od DigiTechu, který se tu John nebojí nechat naplno zaznít. Ale ještě víc oceňuju práci s analogovými sekvencery, kdy autoři kašlou na klišé a nepoužívají klasický ladění. I díky tomu nahrávka jakoby osciluje a zvukově zní jako z jiného světa.
Tihle chlapíci se toho nebáli a tak jim v některých skladbách hrají různý nástroje jinak naladěný, což je ve finále docela masakr.
Top skladby: Catwalk, Evergreen, Watching A Building On Fire.
Přidat komentář