Rozhovor s Esben and the Witch

O Esben and the Witch se poslední dobou zaslouženě mluví čím dál víc – a to nejen na gothicrockové scéně. Podívejme se tedy do nitra kapely v následujícím rozhovoru.

CZ SANCTUARY: AHOJ! SNAD NEBUDE VADIT, KDYŽ SE NA ZAČÁTEK ROZHOVORU VRÁTÍME TROCHU DO MINULOSTI A ZEPTÁME SE – JAK JSTE SI UŽILI NEDÁVNÉ PREMIÉROVÉ VYSTOUPENÍ V PRAZE?

Rachel Davies: Bylo to dobrý koncert. Ten prostor byl možná až příliš velký (Lucerna Music Bar – pozn. autora), ale protože jsme cítili velmi pozitivní odezvu z publika, tak se nám hrálo velmi dobře.

CZ SANCTUARY: ASI POPRVÉ JSME SE O VÁS DOSLECHLI DÍKY ZAŘAZENÍ NA PŘESTIŽNÍ KOMPILACI NADĚJÍ „Sound Of 2011“ BBC RADIO 1. POMOHLO VÁM SE DOSTAT NA TAKOVÝ VÝBĚR?

Thomas Fisher: Jasně, že nám to pomohlo! I když na druhou stranu, spousta lidí bylo kvůli tomu, že jsme figurovali v jednom žebříčku s popovými hudebníky, celkem brzy rozčarováno z toho, že hrajeme poměrně málo přístupnou muziku. Publicita nám ukázala svou příznivou i odvrácenou stranu.

Daniel Copeman: Pozitiva ale rozhodně předčily problémy, které nám tu a tam nominace přinesla. Výrazně se nám během okamžiku rozšířil okruh fanoušků. Spousta z nich se dostala k naší muziku právě skrze tento žebříček. Ty jsi to toho jasným příkladem (smích).

CZ SANCTUARY:  ANGLICKÁ MÉDIA O VÁS PROHLÁSILA, ŽE „NEJSTE GOTICI, ALE HRAJETE GOTICKOU MUZIKU“. JAK BYSTE SE CHARAKTERIZOVALI VY?

Rachel Davies: S tím máme poměrně velké problémy, charakterizovat vlastní tvorbu. Když mám mluvit o té nálepce „gothic, but not goth“, tak my jsme rozhodně více inspirování gotickou architekturou nebo gotickým románem, než gotickou muzikou. O ní jsme se vlastně začali zajímat až poté, co nám její podobnost byla neustále předhazována. Často nás přirovnávali třeba k Siouxie & The Banshees, které jsme do té doby nikdy neslyšeli. Máme radost, když jedni přijdou s přirovnáním k indie folku, druzí k shoegaze nebo právě gothic rocku. Necháváme to na nich, a tak si myslím, že je to správné.

CZ SANCTUARY: JEŠTĚ PŘED VYDÁNÍM DEBUTOVÉ DESKY JSTE NA INTERNET UMÍSTILI JEDNODUCHÉ, ALE VELMI PŮSOBIVÉ VIDEO K SINGLU „MARCHING SONG“. KDO PŘIŠEL S NÁPADEM SKLADBU VIZUÁLNĚ DOPROVODIT ZROVNA TAKHLE?

Rachel Davies: To jsem byla já. Snažíme se jako kapela vyjadřovat jednoduchými prostředky. Častokrát totiž mají větší sílu než nákladné, komplikované koncepty.

 


Esben and the Witch - "Marching Song" 


CZ SANCTUARY: VAŠE MUZIKA JE ASI HODNĚ OVLIVNĚNÁ PROSTŘEDÍM, VE KTERÉM PÍSNIČKY VZNIKAJÍ. PRVNÍ DESKA VZNIKLA NA BŘEHU MOŘE, DRUHÉ NA CHATĚ UPROSTŘED PAHORKATINY VÝCHODNÍHO SUSSEXU. KDE BYSTE CHTĚLI NATÁČET DALŠÍ ALBUM?

Daniel Copeman: Osobně si myslím, že jsme ovlivněni více místy, které jsme procestovali, než ve kterých se posléze pohybujeme při nahrávání muziky. Když jsme nahrávali druhou desku na venkově, schválně jsme zakryli všechna okna a na stěnu pokoje jsme promítali obrázky, které jsme nafotili během turné.

Thomas Fisher: V případě nahrávání loňské desky měly převahu vzpomínky na naší americkou šňůru. Dominovala spousta záběrů pouštní krajiny Wyomingu a Montany.

CZ SANCTUARY: TAKŽE JSTE SI PŘI NAHRÁVÁNÍ DESKY VIRTUÁLNĚ ZNOVU PROŽILI SVOU ZATÍM POSLEDNÍ ŠŇŮRU…

Daniel Copeman: Přesně tak. Spousta nápadů na naší poslední desku stejně vznikla právě v těch místech, která jsme si vyfotili. Vrátili jsme se tak se vzpomínkami do míst vzniku nových písniček a pokračovali v jejich budování. Ale abych Ti odpověděl na otázku, kde bychom chtěli nahrávat naší novou desku – určitě v místě, které nás odřízne od tohoto světa. Naše hudba není eskapismem, ale snahou o vytvoření něčeho úplně nového, co náš reálný svět nenabízí. Podobně laděný prostor naší muzice rozhodně prospívá.

CZ SANCTUARY: NEDÁ MI TO, ABYCH SE NEZEPTAL NA PŮVOD NÁZVU VAŠÍ NOVINKY...

Rachel Davies: Většinu zásadních rozhodnutí děláme společně a okolo názvu nové desky se strhla opravdu dlouhá diskuze. Chtěli jsme přijít s názvem, který by byl jednoduchý a přitom nejednoznačný. A tehdy jsme narazili na onen byzantský palindrom (slovo, věta, číslo nebo melodie, jíž lze číst v libovolném směru a má vždy stejný význam – pozn. autora) „smyj ze sebe své hříchy, ne pouze špínu z rukou“ a bylo vymalováno.

CZ SANCTUARY: ÚPLNĚ SE NABÍZÍ KŘESŤANSKÝ VÝKLAD… 

Rachel Davies: A to je právě to, co nás na tomto palindromu tak zaujalo. Že v každém zarezonuje trochu jinak.

esbenandthewitch_face


CZ SANCTUARY: DRUHÉ ALBUM ZASTIHLO ESBEN & THE WITCH V ÚPLNĚ JINÉ KREATIVNÍ ÚROVNI. BYLO CÍLEM NOVOU DESKU ODLIŠIT OD DEBUTU?

Thomas Fisher: Ano. Na první desku jsme nahráli písničky, které vznikly jako čistě studiové produkty. Byly to skladby, o kterých jsme od první minuty uvažovali v první řadě jako o útvaru, které chceme umístit na naší debutovou desku. S obsahem novinky to bylo jiné. Tady jsme se rozhodli nejdříve písničky složit, pak je otestovat na koncertech na posluchačích a teprve potom je zaznamenat na desku. A také jsme se zcela vědomě snažili natočit desku s poněkud pozitivnějším vyzněním.

CZ SANCTUARY: TAKŽE KDYBY SKLADBY Z DEBUTU PROŠLY TAKÉ TESTEM ŽIVÉHO HRANÍ, ZNĚLA BY PRVNÍ DESKA PODOBNĚ JAKO „WASH THE SINS NOT ONLY THE FACE“?

Thomas Fisher: Polovina písniček z debutu byla čistě studiovým výtvorem. Druhá byla základem našich prvních koncertů. U nich jsme vůbec zpočátku neuvažovali, že by se nahrávaly ve studiu. To byl příklad Marching Song nebo třeba Swans. Při přípravě obou desek jsme se především naučily, že písničky musí vyzařovat stejnou energii. Teď se jen snažíme najít proces, jak k tomuto cíli nejsnáze dojít.

CZ SANCTUARY: SPOJUJÍCÍM PRVKEM VAŠÍ HUDBY SE ZDÁ JAKÁSI MELANCHOLIE. JE PRO VÁS DŮLEŽITÁ?

Rachel Davies: Pro nás je důležité, aby naše hudba byla především přirozená. Ano, naše trio má tendence sklouzávat k temnějším tématům, a právě proto jsme se snažili na nové desce vytvářet této temnotě kontrast zařazováním odlehčenějších, světlejších momentů. Co je důležité dodat, je rozhodně vědomí, že jsou to právě vážnější témata a temnější momenty, které nakonec dělají hudbu pozitivní, povznášející.

CZ SANCTUARY: NEDÁVNO JSTE UKONČILI VELMI DLOUHÉ EVROPSKÉ TURNÉ. KTERÉ KONCERTY POVAŽUJETE ZA NEJSILNĚJŠÍ?

Daniel Copeman: Vídeň byla výborná. Hráli jsme v takovém malém zakouřeném klubu, kde bylo navíc šílené vedro. V Anglii je nepředstavitelné, aby se v klubu kouřilo, což alespoň pro nás dělalo vystoupení punkově undergroundové. Navíc, jak byl klub plný, zavládla v něm neskutečně intenzivní atmosféra, která nás donutila zahrát velmi agresivní, hlučný set.

Rachel Davies: Výborný koncert se povedl i v Bratislavě a to ze zcela jiných důvodů. Společné bylo pouze to, že obě obecenstva byla naprosto vynikající.

Esben


CZ SANCTUARY: NA SLOVENSKU JSTE HRÁLI UŽ POTŘETÍ. ZNAMENÁ TO TEDY, ŽE „VAŠI SLOVÁCI VÁM ROZUMĚJÍ“?

Thomas Fisher: Když jsme tu hráli poprvé, bylo to vystoupení, na které jsme letěli letadlem (festival Pohoda 2011 – pozn. autora) a na letišti nám ztratili zavazadla i s nástroji. Tudíž jsme kompletně hráli na vypůjčené instrumenty. Podle nás to nebylo špatné vystoupení vzhledem k okolnostem, ale nemohlo dopadnout podle našich představ. Bylo tedy od pořadatelů velmi milé, že nám dali druhou šanci předvést, co v nás opravdu je, v rámci zimní verze festivalu. Od té doby jsme si vydobyli nějakou pozici i v této části Evropy, takže letos jsme vyrazili na turné po klubech nejen západní, ale i východní Evropy. A koncerty v klubech, to je typ vystoupení, který k naší nátuře sedí asi nejvíce. Je to prima, že nás na Slovensku přijímají tak dobře.

CZ SANCTUARY: PRÝ SE CHYSTÁTE VYDAT I DESKU REMIXŮ. JAK TO S NÍ VYPADÁ?

Daniel Copeman: Nějaké remixy už máme po kupě. Výborný cover nám zaslali Teeth of the Sea, delší dobu už máme k dispozici i verzi Deathwaltz od Davida Siteka z TV On The Radio.

Thomas Fisher:  Jdeme na to cestou, že sami nabízíme covery kapelám, které nás z tohoto důvodu zajímají. My uděláme službu jim a pak se je snažíme chytit do pasti prosbou, jestli by nám neoplatili laskavost svým remixem naší skladby. Daniel je v této korespondenci velmi vynalézavý (smích).

Daniel Copeman:  Další remixy máme třeba od Maps, Klad Hest, řady méně známých umělců s kamarádů z Brightonu, ale třeba i od folkového experimentátora, který si říká Woodpecker Wooliams.

CZ SANCTUARY: HRÁLI JSTE I NA RYZE GOTICKÉM FESTIVALU WAVE GOTIK TREFFEN. PŘIPRAVILI JSTE SI PRO TUTO PŘÍLEŽITOST NĚCO SPECIÁLNÍHO?

Daniel Copeman: Nic speciálního jsme nechystali. Prostě jsme naprali do lidí naší hudbu a věřili, že dokáže obecenstvo oslovit.

 


 Esben And The Witch živě na Wave Gotik Treffen 2013

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.