III. díl seriálu psycholožky Mileny o životních stylech – tentokráte i o gotice... a co se charakteristiky scény týče, úplně mimo...
Zdroj: Teenweb / Rozhlas.cz
Autor: Milena Nováková
III. díl seriálu psycholožky Mileny o životních stylech.
V posledním díle budeme pokračovat ve stručném představování některých alternativních životních stylů nebo subkultur a na konci zkusíme najít jejich výhody a nevýhody.
Gothici
Název kupodivu nepochází od slova gotika, ale z anglického „ghost“ – duch. Ke gothikům patří smutek, deprese, chmurné myšlenkynebo noční procházky po hřbitovech. Tíhnou k tajemnu, mají rádi krev, démony, anděly a tematiku smrti. Spojuje se s nimi i sebepoškozování. Pro vzhled je typická černá barva oblečení i líčení (černá linka očí i rtů, černě nalakované nehty), dlouhé vlasy obarvené černou nebo červenou barvou, dlouhé, černé elegantní šaty, těžké boty, děrované punčochy, rukavičky, železné spony nebo řetězy. Poslouchají gothic rock a gothic metal.
Discanti
Discanti jsou často trochu hanlivě označováni jako „šampóni“ (kluci), „barbie“ (holky). Soustředí se hlavně na hudbu, která aktuálně vede hitparády, tedy na pop. Typická jsou pro ně sluchátka v uších a všudypřítomné MP3 přehrávače. Pro vzhled je typická velká péče, pečlivě upravené vlasy, značkové oblečení.
Mohli bychom jmenovat mnoho dalších variant, například EMO (viz článek Magdy Šorelové na Teenwebu), squattery, skinheads, sprejery apod. Informace o nich jsou běžně dostupné na internetu.
Důležité je, že všechny alternativní styly života se nějak vymezují vůči stylu života většinové společnosti, hlavně dospělých. Chtějí se odlišit a dát životu jiný směr, jiný smysl nebo náboj. To má své výhody i nevýhody, kladné i záporné stránky. Začněme těmi výhodami. Alternativní styly jsou výrazné a dávají poměrně jasný návod na to, jak žít, jak se oblékat, jaké hodnoty ctít.
Být členem nějaké skupiny znamená někam patřit, a to dokonce už na první pohled. To poměrně dost usnadňuje složité volby, před kterými mladý člověk stojí. Jakmile se rozhodne, že je mu nějaký styl blízký, nemusí už tolik hledat sám sebe, jeho identita je zvoleným stylem života tak trochu předepsaná. Svět se tak stává jasnější, vysvětlitelnější a předvídatelnější.
Na druhou stranu z výhod nějak vyplývají i nevýhody. Volbou a vyznáváním jednoho výrazného životního stylu se člověk ochuzuje o možnost poznávat jiné lidi, jiné názory a hodnoty. Omezí tak svůj rozvoj jako jednotlivce a spíš splývá se skupinou. Někdy se může stát, že jak se v čase vyvíjí, postupně klesá jeho schopnost volit sám za sebe ve chvílích, kdy životní styl nedává jasný návod, jak volit.
A je tu také jedno nebezpečí. Stejně jako v každé skupině lidí se i v těch nejmírumilovnějších a nejpřitažlivějších subkulturách najdou jednotlivci, kteří původní myšlenku překroutí a zneužijí ve svůj prospěch. To znamená, že pod zástěrkou toho, že je to součástí životního stylu, manipulují a nutí členy k násilí, sebepoškozování, lhaní, krádežím, ubližování druhým, odmítání starých přátel a rodiny apod.
V extrémních případech mohou své členy i úplně oddělit od zbytku společnosti. Holt každá myšlenka, i kdyby byla sebelepší, se dá zneužít. Některé subkultury mají dokonce takové chování přímo ve svém programu, je součástí životního stylu. Jsou to například neonacisti, hooligans apod. Vždy je dobré si o každé subkultuře zjistit co nejvíc detailů a nezůstat jen u toho, že věříte někomu, kdo vás do subkultury přivedl. Zachovejte si vždy svou hlavu, i když jste členy nějaké skupiny.
Nenechte si nikdy vzít právo svobodné volby a vlastního názoru. Nikdo nemá právo vás nutit k násilí, agresivitě, ubližování sobě nebo druhým, k ničemu, co nechcete, i kdyby to byl třeba vůdce, ke kterému vzhlížíte. Věřte sobě a své intuici, ostatním do hlavy nevidíte. A kdyby se vám cokoli nezdálo, poraďte se s nejlepším kamarádem, s rodiči nebo třeba s vedoucím v kroužku.
Rozvážnost se vyplatí!
Přidat komentář