Report z Castle Party 2016 – neděle

Kdo byl v neděli nejzábavnější a přišel nakonec i čert do kostela? Poslední den Castle Party je tu.

Demi: Hned, co jsem v neděli ráno otevřel oči, připomnělo mi kručení v břiše, že letos ještě nedošlo na tradiční snídani. Jajecznica z kiełbasą je rozhodně dobrý začátek dne. Navíc nám navzdory některým předpovědím letos přálo i počasí a i když to místy pálilo až moc, těžko najít něco, na co by si člověk mohl stěžovat. Ať už dospával venku u bazénu, nebo se pomalu probouzel v přilehlé Hacjendě u píva.

K pomalému procitání do posledního dne festivalu přispěly i domácí kapely. V kostele jsme měli možnost hodit očkem po Evidence Based Medicine. Chlapíci v černém byli evidentně v dobrém rozmaru už během zvukovky a svůj set si užili. Jejich mix elektra s kytarovým zahušťovadlem sice nebyl nikterak světoborný a plnil dokonale onu rozehřívací úlohu, nicméně špatné to nebylo. 

 


Na hradě úloha první kapely připadla This Cold. Ti mne příliš nenadchli před dvěma lety a letos bylo asi jedinou změnou to, že zpěvačka Agata už nemusela posedávat na židli a její noha už byla v naprostém pořádku. Taky měla, stejně jako kytarista, trochu jiné vlasy. A to bylo tak nějak všechno. 

Hudebně mi This Cold vůbec nevadí. Se svým goth rockem, který vyznívá netradičně civilně, nikam nespěchají a takhle na odpoledne je to vcelku fajn kulisa. K tomu, aby šlo o něco víc, mi chybí výraznější osobnost za mikrofonem. Klidně by to mohl být chlap, to už je jedno. Ale zpěv i projev Agaty je takový nijaký a stejný je nakonec i výsledný dojem z vystoupení Poláků.

V neděli si konečně aspoň trochu na svoje přišli elektronici, kterým víceméně patřil kompletní program v kostele. Na hrad se navíc dostavila barcelonská Larva

Beowulf: Obě individua na pódiu vypadala jako výsledek křížení punkáče a black metalisty, ale přízeň vůči eletronice prozrazovalo mnoho „kérek“ s logy ebm kapel, kterými byl zpěvák InqUesT ozdoben. Hudbeně to byla průměrná zlotucka, kterou však zachraňoval urostlý frontman svým pobíháním po pódiu a bláznivými xichtíky. Na poslední skladbu si dal dokonce procházku skrz pařící fanoušky. Zkrátka na rozjezd posledního dne fajn kombinace nenaročné tucky a k tomu pivko s malinovkou.

Demi: Jakkoliv katalánská dvojice předváděla bez skrupulí pekelné karaoke, nedá se jim upřít energie a poměrně úspěšná snaha rozhýbat uondané posluchačstvo. 

 


Zpátky ke kytarám a k ženskému vokálu jsme se vrátili díky britským nestorům Skeletal Family. Ti mají přesně to, co This Cold zatím chybí v usměvavé zpěvačce Anne Marie Hurst. Té jen stačí postavit se k mikrofonu a už se culíte od ucha k uchu. Natolik z ní sálá pozitivní energie. Navíc umí zpívat, což není rozhodně samozřejmostí, jak vidíme na festivalech a koncertech dnes a denně. K tomu si připočtěte bubeníka, který hraje s velkou rezervou a je znát, že by si poradil i se složitějšími kompozicemi, než hraje v „kostlivé rodince“. 

Se stejným nadhledem hraje i kytarová vozba a nezbývá než říct, že hned po úvodním megahitu „So Sure“ bylo jasné, že půjde o jeden z nejlepších a nejzábavnějších setů na letošní CP. Jak blízko má tahle parta blízko ke keltské melodice potvrzuje třeba skvěle odzpívaná balada „Cinder Road“, která byla zároveň vzpomínkou na Ančin projekt Ghost Dance, v němž se kdysi spřáhla s Garym z The Sisters of Mercy. Zpěvačka se spolu s fans směje tomu, že v jinak prosluněném Bolkowě začíná zrovna při jejich setu pršet. Asi aby se cítili jako doma. „Promised Land“ dokončuje Anne dole u publika, ale my spěcháme do kostela, kde se pomalu mají chystat Alien Vampires. Jenže…

 


Když přicházíme, natřásá se na scéně domácí Reactor7X, který měl dohrát někdy v době začátku setu Skeletal Family. Je to během festivalu druhý zmatek v časovém harmonogramu kostelního programu a tenhle je hodně nemilý. Ne snad, že by se polské tucání nedalo poslouchat. Naopak se tančí jako o život a kapucín, střídající se za mikrofonem se zpěvačkou, si show užívají, ale naši výpravu tlačil čas, šponovaný pracovními povinnostmi a na „upíry“ jsme to měli vypočítáno tak tak.  
Veškerá naděje padá, když se zvukovkou začínají Obszön Geschöpf, kteří nejen, že nepředvedli nic moc světoborného, ale ani stylově příliš nezapadli do dramaturgie kostelové diskotéky. 

Beowulf: V podvečer hrál v kostele projekt Obszön Geschöpf, který sám sebe popisoval jako „horror ebm metal“. Vzhledem k tomu, že čtyřka ve složení zpěv, dvě kytary a kluk u Maca pocházela z Francie, čekal jsem nějaký našlapaný mix vzhledu Banane Metalik a hudby Combichrist. Masky žádné, projekce žádná a hudba taky ničím extra nevybočovala, byť jsem si několikrát na jejich mix elektra a kytar celkem spokojeně zadupal do rytmu. Kdyby bylo z Polska, tak bych byl spokojen, ale od projektu z Francie jsem tak nějak čekal víc. Další členové české výpravy ale byli dle reakcí spokojenější.

 

 

Hlavní hvězdou nedělního progamu v kostele byli nesvatí Alien Vampires. Moc často nehrají a tak jsem byl rád za možnost je vidět živě. Od začátku se spustil nekompromisní příval beatů, Poláci pařili jako o život a já oceňoval, s jakou přímočarostí se vampýři prezentují. S přibývajícím časem ale začaly různé experimenty. Ať už s kytarou či když se na pódium k prozatímní dvojici přidal další týpek, který si to zamířil k padům. 

Podle mě tam byl zcela zbytečný a kromě svlékání svršků show moc nevylepšil. Ani si nejsem jist, zda měl své nástroje vůbec zapojeny. Myslím si, že by se kluci měli rozhodnout, zda chtějí mít skutečně živé koncerty ala Combichrist a nebo zůstat jen u elektronické podoby. Za mě jim víc svědčí to druhé a na nějaké polovičaté drnkaní do dvou skladeb se můžou vykašlat.

 


De/Vision - Their World

 

Demi: V době, kdy jsme si to díky radám navigace „uháněli“ polňačkami do ztracených lesů a lánů Polska a začínali myslet na různé hororové scénáře z filmů, v nichž turisté zbloudí a jsou snědeni místními divochy a na hradě romanticky něžnili De/Vision (které si dejte jako my aspoň z videa), pustil se se svým setem do osazenstva Sorenta DJ Nephilim, který se už technikou zaskočit nenechal. Finální účet potom všem nenasytným tanečníkům v kostele sečetl a podtrhl valencijsko-pardubický DJ Mirage, který jako tečku nemohl zahrát nic jiného než „Elizabeth“. 

Musím znovu opakovat, že možná i díky atraktivnímu výčtu kapel, byla letos Castle Party natřískanější lidmi než tomu bylo minulé ročníky. Ještě pořád se však dá říct, že je to na únosné úrovni a fronty i tlačenka pořád nejsou nikterak vražedné. Když tedy opomineme čtvrtek, protože jenom kostel prostě nestačí. Přilehlý kemp se letos vytasil s free wifinou a jako dovolená byla Castle Party znovu skvělá. Zvuku by se občas něco vytknout dalo a trochu poladit výběr méně zvučných jmen taky, ale jinak je to pořád v Bolkowě příjemná kvalita za rozumnou cenu.  

Zbývající fotky najdete opět v naší galerii.
Za video díky Favourite Slavovi.

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Demi, Larva je z Katalanska, Pais Vasco je asi 700 km na zapad od Barcelony ;)
Jé no jasně:)) To máš takovej ten automatismus, že si řekneš "ajo FC Barcelona, to jsou Baskové" a bez kontroly to vypálíš jako by v televizi každej týden nemluvili o "katalánské Barceloně":)) dík za opravu, ti by měli radost, zrovna tam si na záměny potrpí bych řekl:)))

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.