Ezechiel | 11.04.2008 11:37
Snažíme se mapovat a přibližovat vám českou tvorbu kapel vycházejících z gothic kořenů...a proto vám přinášíme recenzi na EP formace Dirtyclean
**Dirtyclean - Dirtyclean (EP), 2007, ČR**
Styl: gothic/new wave
Sestava: Martin DeMagoria - zpěv, kytara, basa, klávesy, hudba a texty; Záludný Lemur: kytara
Skladby: 1. Every Night, 2. Near and Far, 3. Flying
Total time: 11:56
Poslechněte si na www.myspace.com/dirtycleanband a www.bandzone.cz/dirtyclean
Jelikož se naše dvojrecenze posledně pěkně ujala, rozhodli jsme se nezávisle na sobě udělat s Paesantem recenze na nové EP Dirtyclean...a pak jsme zjistili, že Blackeye69 taky jednu udělal...tak proč je nemít pěkně všechny pohromadě...;)
**Dirty Clean - Od gothicrockových legend až po pivní punkrock**
Autor: Paesant
Už je to nějaká doba, co jsem dostal do ruky CD s poznámkou, že se jedná o nějakou novinku na české scéně. Chtě nechtě po pár zkušenostech už posluchač zajímající se o mladou českou scénu propadá obavám, jestli ještě existují projekty, jejichž hudební experimenty dokážou zaujmout nápadem či alespoň kvalitou. Dirty Clean Martina de Magoria se svými třemi skladbami pro mě byl úplně novou zkušeností. Už při začátku první skladby jsem pochopil, že jde v otázce chytlavosti na jistotu. Hudba se neskrytě inspiruje řadou známých jmen, kterým se podařilo s takovýmto našláplým tempem a úderným zvukem kytar něco dokázat.
Během prvních několika vteřin mě okamžitě napadly Sisters, pak ale přišla řada postupů typických například pro Cure, nejvíce ale zapůsobil poslední song na albu. Dlouho jsem přemýšlel, jakou skladbu mi jen melodie hlasu připomíná. Neudržel jsem smích na uzdě, když jsem si začal vybavovat slova "Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj. Na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj..." písně "Zelená" od hospodských rockerů Tří Sester. To mi dokázalo, že debutní CD Dirty Clean je zvláštní kombinací několika žánrů obalených zvukem osmdesátých let, ve výsledku působících nadlehčenou, pozitivní a chytlavou energií. Jistě, že po hudební stránce člověk narazí na několik mezer, ale pokud se Martinovi z Magorie podaří svoje skladby převést do živě vystupující formace, máme se na co těšit. Jakkoliv jsou už jednotlivé nápady více či méně inspirované gothicrockovou a jinou klasikou, má potenciál probrat poněkud zamrzlou českou scénu.
**Dirtyclean: Raw-cd-ep**
Autor: Blackeye69
Za osmero vodami a devatero horami leží země zvaná magorie, kde žije král všech magorů Martin DeMagoria se svým bodyguardem Záhadným Lemurem. Vládli dobře a spravedlivě, nejeden poutník řekl "Zde jest země spravedlnosti a blahobytu!" Nyní se však z katedrály sv. kokotis linou šílené tony, které zbavují lidi rozumu! Dámy a pánové přijíždějí Dirtyclean a s nimi tóny plné šílenství!
No ne, vždyt jsou to Damned! Napadlo mě jako první. A skutečně Dirtyclean ve své hudbě mají opravdu něco z těchto slavných angličanů, dominantní klávesy (netypické pro Damned) doprovázejí mirné bicí, které provází nejdůležitější a sice zpěv pana magora, což je právě to, proč vás napadne podobnost s Damned, Dirty clean mají však přece jen něco navíc, (odmítám tvrzení že to zní jako Michal David!:) A sice humor a viditelný nadhled, který rovněž Damned nechybí, rozhodně jde však o příjemné oživení naší depkoidní scényJ
Near and far- Rozhodně nečekejte výrazné zastoupení kytar a všemožných aranží, přesto vás tato skladba nadchne, hned zpočátku se na vás zpustí zde zcela dominantní klávesy, které s mirným přitakáním bicích a elektrických kytar tvoří koktejl kypicí energií, Near and Far je rytmická, svižná, přímočará, prostě skvělá!
Every Night- Moc zajímavý je začátek písně, která evokuje jakýsi rock´n rollový Elvisovský sound, který zde ovšem působí velice osobitě. Jinak se skladba nese v podobném duchu jako Near and Far, zde však přece jen o něco víc uslyšíme kytary, ovšem i určité zklidnění oproti skladbě předchozí.
Flying-Asi nejpunkovější věc na EP svižné kytary střídá povedená klávesová linka, která je zastoupena hlavně v druhé polovině skladby, kde také pocitíme mírné zklidnění. Splněné dětské přání "Vstal jsem a vyskočil jsem z okna, nezabil jsem se létal jsem jako pták, moucha či superman, není tu žádný pláč a zloba, tohle je uplně jiný svět", či vize jakéhosi ideálního světa. Snad i tak by se dala popsat závěrečná skladba Dirtyclean, která zakončuje celé ep zvuky věru šílenými J
Verdikt: Rozhodně hudba, která chce něco říct a také říká, toto debutní Raw cd EP(Jak ho skupina pojmenovala:)) vás určitě zaujme, dlouho jsem se setkal s tak osobitou kapelou, která má v sobě něco z Elvisovské uhlazenosti, punkové rozervanosti a humoru zároveň, pánové z Dirtyclean splňují vše na jedničku a to i v případě, že se mi sem tam zdály skladby velmi podobné, například klávesovým sólem vždy ke konci skladby. To vše je však otázkou vývoje.
**Osmdesátková rocková nálož z Moravy**
Autor: Ezechiel
Brněnská formace Dirtyclean, soustředěná kolem zpěváka, kytaristy, basáka a klávesáka Martina DeMagoria vydala svépomocí debutové trojpísňové EP. Osvěžující počin na poměrně rozsáhlé ploše téměř dvanácti minut představuje tvorbu Pána z Magorie, podpořeného strunami Záludného Lemura, nesoucí se v duchu osmdesátkových zvuků a sympatického nadhledu. Najdeme zde tedy řádnou porci "synťákových synťáků", přímočarý diktát automatického bubeníka, dobře poslouchatelné zkreslené (i nezkreslené) kytary a stylizovaný vokál, který do celkové mozaiky zapadne jako Dracula do rakve. Nahrávalo se u Strmáka z poprockových The Rest, a výsledek zní až překvapivě kompaktně (samozřejmě v intencích krátkostopých nosičů).
Zvuk a výraz kapely tedy rozhodně zaujme, a co to nejdůležitější, tedy písničky? Pravděpodobně nebudu jediný, kdo tvorbu Dirtyclean označí za příjemně pozitivní, odlehčenou, ale přitom neodfláknutou - práce s klávesovými zvuky a aranžemi prozrazuje poctivost, s jakou tvůrci k točení desky přistupovali. Ovšem čekat v roce 2008 nějakou hudební revoluci postavenou na "oldschool" rock-new wave-synthpop (myšleno v nejlepším slova smyslu) zvuku by bylo asi trochu naivní. O to však kapele podle mého soudu ale ani nejde. Důraz je zde kladen na pěkné melodie, které vám uvíznou v hlavě a budete je chtít slyšet znovu a znovu, a to funguje. Pokud bychom měli najít příměr k nějaké slavnější kapele, vytanou na mysl především nesmrtelní The Cure, vzpomeneme si však i na Sisters, Psychedelic Furs, ale třeba i na Kim Wilde (zejména u "Near and Far").
Takže shrnutí na závěr: Velmi příjemná a srdcem dělaná vzpomínka na osobitý gothic/new wave rock 80. let, který nesmrdí kýčem. Hodně by mne zajímalo, jak to funguje naživo, a co se ze toho vyklube dál. Rozhodně Dirtyclean nepustím z hledáčku a budu čekat na regulérní desku.
**Máte i vy kapelu z gothic ranku a chcete jí představit našim čtenářům? Ozvěte se na redakce@sanctuary.cz !**
Komentáře
Přidat komentář