Od industriálního všudybyla Chrise Connellyho, který za více než dvě dekády prošel takovými formacemi jako Ministry, Pigface, revolting Cocks nebo Murder Inc., se dalo očekávat ledacos, ale deska „How This Ends“ (dvanáctá v pořadí) musela překvapit i znalce autorovy rozsáhlé sólové diskografie. Chris totiž nenatočil písničkové album, ale desku, která zní jak jedna dlouhá zvuková báseň či dramatické pásmo, přerušené pouze v polovině pauzou na čůrání a výměnu doprovodných hostí. Sám Chris o albu mluví jako o pokusu vymanit se z tradičního skladatelského klišé. „Na novém albu hrají prim především slova“ prozradil v doprovodném textu autor. Ty se znovu dotýkají velmi vážných témat, jako je smrt, genocida, vraždy nevinných lidí mocí a penězi zkorumpovanými osobami.

Jako hosté se na albu, které hudebně osciluje mezi hlukově industriálním terorizmem nejhrubšího zrna a sofistikovanou scénickou hudbou, představí Gordon Sharp ze Cindytalk, Bill Rieflin (dříve Ministry nebo Swans, dnes bubeník R.E.M.) nebo Sanford Parker z Minsk nebo The High Confessions. „Hudba je na novince pouze zesilovačem textů“, pokračuje ve vysvětlování filosofie alba autor. „Nemusí jít o tradiční zvuky hudebních nástrojů. Osobně jsem měl při komponování velmi jasnou představu, jak má finální tvar vypadat – jako hudební obdoba impresionistického filmu. Nejtěžší na celém procesu nahrávání byla nejistota, zda na CD není zbytečná vata, jestli každé pronesené slovo má dostatečnou váhu, a zda lidé, které jsem požádal při práci na desce o pomoc, jsou správnými pomocníky vzniku tohoto projektu". A jak dopadl výsledek? Už dlouho jsem neslyšel tam mnohovrstevnatou desku, která svou stavbou navíc ztěžuje jednoduchou konzumaci nahrávky. Tady nelze hodnotit nálepkami jako dobré nebo špatné.

Biografie Marka Spybeyho určitě zaznamená autorův rok 2010 jako jeden z nejplodnějších v celé jeho kariéře. Na jaře mu vyšla deska „Fast Falls The Eventide“, poté vyrazil s tímto projektem i jako součást kapely Download na severoamerické turné a aby toho nebylo málo, natočil novou desku pohrobků Zoviet France – Reformed Faction a založil spolu s Tonym D’Oportontem nový projekt Gnome and Spybey. Plodný letošek pak završuje

další deskou Dead Voices On Air, znovu na labelu Lens records. A hned od prvních vteřin více než desetiminutového otvíráku Something Maybe je jasné, že na „From Afar All Stars Spark and Glee“ máme co dočinění s nejatmosféričtějším albem ze čtrnáctidílné albové skládanky autora. Skladba jakoby vyjmula z vaší poslechové místnosti střechu, a dala vám nahrábnout na noční oblohu plnou miliónu hvězd. Navíc od sousedů velebnou náladu tu a tam podtrhne závan operní árie, která k elektronickému ambientu sedne jak ulitá.

Navíc nálada desky se s průběhem reprodukce příliš nemění. Pravda, tu a tam zaslechneme více či méně disonantních hlukových vstupů, to by prostě nebyly Dead Voices On Air, přesto základní pastorální vyznění desce zůstává vlastní až do konce více než hodinové stopáže desky. Krom parťáka z Beehatch a Download Phila Westerna desku v tomto duchu podpoří i srbská zpěvačka Ivana Salipur, která zahostuje v titulní kompozici, kterou obdaří svým zmnoženým zpěvem v rodném jazyce. CD navíc vhodně podporují fotografie přírodních scenérií Patagonie ze spouště Marco Robertiho. Potemnělé krajinky přesně ilustrují statický a přesto činorodý klid zobrazený v devíti Spybeyho skladbách. Někdy prostě stačí méně, aby posluchač získal z kompozic více emocí a nálad. Tato deska je toho jasným důkazem.