Edward Ka-Spel: Praha je mé nejoblíbenější město na světě

Frontman kultovních The Legendary Pink Dots nahrál s Amandou Palmer novou desku a v neděli ji společně představí v pražské Akropoli. Popovídali jsme si s ním před koncertem o spolupráci s ní nebo cEvinem Key ze Skinny Puppy. 


SANCTUARY.CZ: AHOJ EDWARDE. KDE JSME TĚ ZASTIHLI

Edward Ka-Spel: Ahoj, zrovna pobývám v nádherném domě ve woodstockých lesích. Slunce svítí, je to den stvořený k odpočinku.

SANCTUARY.CZ: TAKŽE SE PROJDETE K MÍSTŮM, KDE SE ODEHRÁL WOODSTOCK, NEBO PLÁNUJETE VÝLET DO OKOLÍ?

Edward Ka-Spel: Festival Woodstock vlastně nebyl ve Woodstocku, ale hodinu cesty autem odsud. Ale ano, město je skvělé, je v něm plno lidí z té doby, bílé vlasy po kolena, tím je to město výjimečné. 

SANCTUARY.CZ: SKVĚLÉ. VOLÁM TI KVŮLI TOMU, ŽE BRZY NAVŠTÍVÍTE PRAHU A POPRVÉ ZDE ZAHRAJETE S AMANDOU PALMER, TAKŽE MOJE PRVNÍ OTÁZKA ZNÍ, KDE SES S AMANDOU SETKAL POPRVÉ?

Edward Ka-Spel: To bylo v roce 1993. Amanda byla tehdy fanynka The Legendary Pink Dots, se kterou jsme si dopisovali. Přišla jako teenager na náš koncert v jejím domovském městě Bostonu. Stali jsme přáteli a pro mne bylo skvělé sledovat vývoj její hudební kariéry.

 


Amanda Palmer & Edward Ka Spel - Beyond the Beach



SANCTUARY.CZ: VĚDĚL JSI OD ZAČÁTKU, ŽE TVOŘÍ HUDBU?

Edward Ka-Spel: V devadesátých letech mi dala kazetu s tím, co tehdy dělala, ale upřímně řečeno, dostávali jsme mnoho kazet, když jsme byli na turné, ale tahle byla opravdu dobrá a jednou po koncertě, tuším v roce 1995, jsem ji řekl: „Amando, tohle je Tvůj osud, měla bys v tom pokračovat“ a jak můžete vidět, ona v tom pokračovala.

SANCTUARY.CZ: A PO 10 LETECH JSTE HRÁLI SPOLEČNĚ JAKO LEGENDARY PINK DOTS S THE DRESDEN DOLLS NA JEDNOM PÓDIU.

Edward Ka-Spel: To nebylo s LPD, to bylo na mém sólovém turné tuším v roce 2003. Jeli jsme po východním pobřeží a poté jsme vyrazili po zbytku Ameriky. To bylo v začátcích The Dresden Dolls.

SANCTUARY.CZ: KDY JSTE ZAČALI UVAŽOVAT O SPOLUPRÁCI, COŽ NAKONEC VEDLO K ALBU "I CAN SPIN A RAINBOW"?

Edward Ka-Spel: Je to již mnoho, mnoho let, byla to jedna z věcí, kterou jsme vždy chtěli uskutečnit. Nejsložitější bylo, jak to uskutečnit, když jsme na rozdílných stranách Atlantiku a kdy to uskutečnit, protože Amanda velmi často koncertuje a The Legendary Pink Dots byli na turné také velmi dlouho. Bylo složité nalézt ten správný okamžik. Když jsme nakonec začali (v létě před dvěma lety), měli jsme jen tři hodiny, protože se jí stala osobní tragédie a musela letět zpět do Ameriky. Ale během těch tří hodin jsme napsali "The Jack Of Hands", což byla první píseň na desku. Ale minulý rok od poloviny května do poloviny června jsme si určili čas na práci na albu a nic nám to nesmělo překazit.

 



SANCTUARY.CZ: JAK PROBÍHALO SKLÁDÁNÍ? Z NÁLADY PÍSNÍ VYVOZUJI, ŽE JSI HLAVNÍM AUTOREM HUDBY. 

Edward Ka-Spel: Ne ne, není tam žádný hlavní autor. Se vší úctou jde o spolupráci 50 na 50 jak textově, tak hudebně. Amanda zahrála všechny komplikované klávesové party, jelikož já jsem jen průměrný hráč, abych byl upřímný. Všechno bylo jinak vyrovnané.

SANCTUARY.CZ: PTAL JSEM SE, NEBOŤ ATMOSFÉRA SPÍŠE ODPOVÍDÁ TVÉMU HUDEBNÍMU SVĚTU NEŽ AMANDINU, KTERÝ JE DIVOČEJŠÍ, ROCKOVĚJŠÍ.

Edward Ka-Spel: My jsme se ani nebavili o tom, jak má album znít. Nechali jsme tomu přirozený vývoj. To nebyla ta ze spoluprací, kde někdo přebírá velení, protože jste oba stejně nadšeni. Zasadíte strom a pak vidíte, jak roste a jak je nádherný a řeknete si, že ho necháte být, jak a kam sám vyroste. Takhle jsme to udělali my. Samozřejmě, že může zvukem částečně připomínat The Legendary Pink Dots, protože jsem členem The Legendary Pink Dots, ale Amanda do desky vložila svou silnou a jedinečnou osobnost.

SANCTUARY.CZ: ALBUM BYLO NAHRÁNO VE STUDIU IMOGEN HEAP. ČÍ TO BYL NÁPAD? POUŽILI JSTE NĚKTERÉ Z JEJÍCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJŮ, KTERÉ SBÍRÁ?

Edward Ka-Spel: Ó ano. Imogen ja Amandina kamarádka. Čirou náhodou bydlí blízko mě. V první části alba jsme hráli na všechny nástroje, které byly všude.

SANCTUARY.CZ: JE MOŽNÉ NA ALBU IMOGEN SLYŠET, NEBO JSTE JEN POUŽILI JEJÍ STUDIO?

Edward Ka-Spel: Ne, jen jsme použili její akustické nástroje.

 


Amanda Palmer and Edward Ka-Spel - The Clock At The Back Of The Cage


SANCTUARY.CZ: TAKÉ JSTE POZVALI PATRICKA Q. WRIGHTA, ABY PŘISPĚL NA VAŠÍ DESKU. KDO S TÍM PŘIŠEL?

Edward Ka-Spel: Amanda si myslí, že to byl její nápad, já zase, že to napadlo mě. Oba jsme měli v hlavě, že pozvat ho by byl dobrý nápad. Patrick je vlastně teď přítomen u mne. Uvidíte ho na turné.

SANCTUARY.CZ: SKVĚLÉ. PO KOLIKA LETECH SPOLUPRACUJETE?

Edward Ka-Spel: Jako na albu je to poprvé od roku 1993. Ale hráli jsme spolu v roce 2013, kdy byl Patrick hostem… zrovna přichází.

SANCTUARY.CZ: ZDRAVÍM PATRICKU. DÍKY ZA TO, ŽE HRAJETE NA NOVÉM ALBU EDWARDA A AMANDY. MÁM RÁD VAŠE HOUSLOVÉ PARTY NA VŠECH ALBECH LPD. 

Patrick Q. Wright: Zdravím. Jsi laskav, děkuji. Mám velkou radost, že mě Edward a Amanda po dlouhé době pozvali k nahrávání. První den byl skvělý. Myslím, že to bude parádní turné. Těším se na další koncerty.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ TO BYLO, NASKOČIT DO VLAKU S EDWARDEM PO VÍCE NEŽ 20 LETECH?

Patrick Q. Wright: Dobrá otázka. Ale bylo to jednoduché. To je jako když se naučíte plavat, tak to nikdy nezapomenete. Za těch 20 let jsem hrál i nehrál jinou hudbu, nějaký folkrock v Itálii, ale nějak k tomu nedošlo, že bychom byli v těsnějším kontaktu. Pak jsem přes sluchátka slyšel hudbu z "I Can Spin a Rainbow", hlasy Edwarda a Amandy ke mne promluvily a všechno náhle nabralo zcela přirozený směr. Tenhle pocit ještě zesílil, když jsme se my tři setkali tváří v tvář. Trvalo asi 20 minut, než jsme se rozkoukali, pak třeba Amanda navrhla, že tahle skladba by šla bez piana a já na to: „Jasně!“ Naše hudební myšlení šlo od začátku stejným směrem. Tak jsme si sedli. Žádná ega…
Edward Ka-Spel: … a hodně legrace
Patrick Q. Wright: … jo. Teď řeknu to o té písni, ano?
Edward Ka-Spel: Ano.
Patrick Q. Wright: Šlo o jednu píseň, kterou jsme s Edwardem složili před mnoha lety, ale nikdy jí nehráli živě. Po první zkoušce Edward navrhl, co kdybychom jí zkusili zahrát? Šli jsme do toho a výsledek byl takový, že jsem plakal, Edward plakal, Amanda plakala - tak nás to vzalo, že jsme jí hned zařadili do připravovaného setu.

 


SANCTUARY.CZ: POSLEDNÍ OTÁZKA NA PATRICKA. AMANDA A EDWARD VÁM POMÁHAJÍ NA PŘIPRAVOVANÉM NOVÉM ALBU "A TALE OF FOUR WORDS". JAK K TOMU DOŠLO? JE TO POKRAČOVÁNÍ SPOLUPRÁCE, NEBO JE TO KLASICKÁ VZÁJEMNÁ VÝPOMOC?

Patrick Q. Wright:  To byla ta skvělá věc, kterou jsem nečekal. Ani nevím, jak se to přihodilo. Napsal jsem písničku, která se jmenuje "The Scream" a původně jsem si jí i sám nazpíval. Pouštěl jsem si jí v místnosti, kde Edward a Amanda zrovna něco nahrávali. Rozuměj, oni natáčeli své první společné sólové album, hrozně se na práci soustředili, říkal jsem si, že teď po nich nemůžu nic chtít. Možná někdy v budoucnu. Ale Edwardovi se ta písnička moc líbila a říká, "co kdybychom s Amandou do skladby nahráli vokály?". Já na to: „Páni!“. Já tomu nemohl uvěřit, tihle lidé si odskočili od práce, která již byla zpožděná, aby nahráli své krásné hlasy do mých sólových skladeb. Je to skvělé, nenacházím slova, jak se doopravdy cítím. Ale stojím si i za dalšími kousky z desky. Skladba se jmenuje "A Silent Relax" a je svým způsobem spojená s deskou "Asylum", není to žádná předělávka, jen vychází z nápadů a atmosféry, která tehdy ve studiu vládla. Na desce pak najdeme ještě dvě písně, které staré nápady z konce osmdesátých let The Legendary Pink Dots rozvádějí do nové podoby.

SANCTUARY.CZ: DĚKUJI PATRICKU ZA TVÉ ODPOVĚDI A DOUFÁM, ŽE TĚ BRZY UVIDÍM, ALE NE V PRAZE, ALE V LIPSKU NA WAVE GOTIK TREFFEN.

Patrick Q. Wright: Skvělé, rád jsem si s Tebou promluvil.        

SANCTUARY.CZ: AMANDA SDĚLILA MÉDIÍM, ŽE TATO SPOLUPRÁCE JE SPLNĚNÍM JEJÍCH SNŮ. CO TATO SPOLUPRÁCE ZNAMENÁ PRO TEBE EDWARDE?

Edward Ka-Spel: Pro mne je to něco, co jsem chtěl udělat již velmi dlouhou dobu. Amanda je má drahá přítelkyně a já mám rád její hudbu již od okamžiku, kdy jsem její hudbu slyšel poprvé. Nějakým způsobem jsem byl toho součástí třeba jen v tom, že jsem ji podporoval. Hodně mě záleželo na tom, jak se jí povede. A když se úspěch dostavil, měl jsem z toho upřímnou radost. Protože si to zaslouží, neboť tvrdě pracuje a je to nádherná osobnost. Takže spolupráce s ní byla pro mne něčím novým, čerstvým a velmi produktivním. Každý den naší vzájemné spolupráce byl svým způsobem požehnaný.

 


Amanda Palmer & Edward Ka-Spel - Rainbow's End



SANCTUARY.CZ: AMANDA JE JINÁ OSOBNOST NEŽ TY. JAKÉ JE TO SPOLUPRACOVAT S TAK ENERGICKOU HUDEBNICÍ?

Edward Ka-Spel: Já jsem také velmi energický, takže jsme si sedli. Nikdy jsem si nemyslel, že někdo může pracovat více než já, protože jsem k neudržení, když nahrávám. Začínám brzy, končím pozdě, chci, aby vše bylo perfektní. A Amanda je přesně to samé.

SANCTUARY.CZ: KOUKÁM ZROVNA NA SEZNAM NAHRÁVEK, KTERÉ JSTE STVOŘIL, A NEVIDÍM TOLIK HUDEBNÍCH SPOLUPRACOVNIC JAK NA ALBECH THE LEGENDARY PINK DOTS, TAK I NA VAŠICH SÓLOVÝCH ALBECH. SPOLUPRACOVAL JSTE NĚKDY PŘEDTÍM TAKTO BLÍZCE S NĚJAKOU DALŠÍ HUDEBNICÍ?

Edward Ka-Spel: Ne, takhle ne. Někdy tvořím se svou ženou. Celkem často máme s Alenou, mojí ženou, hudební seance. Nahrál jsem s ní nějaká alba, ale jiná, než běžně dělávám. Ona je spíše rodinný typ. 

SANCTUARY.CZ: JIŽ JSTE ODSTARTOVALI TURNÉ, PRVNÍ KONCERT PROBĚHL V BOSTONU 17. 5.. JAK DOPADL? JAKÉ JSOU VAŠE REAKCE NA ŽIVÉ HRANÍ SPOLEČNÉHO MATERIÁLU?

Edward Ka-Spel: To je možná po dlouhé době poprvé, co jsem byl nervózní na podiu, protože jsme set, který je opravdu dlouhý, dávali dohromady 3 dny. Každý den jsme zkoušeli 7 hodin. Navíc velmi málo z toho, co uslyšíte na koncertu je předtočeno. 75 % hudby, včetně sekvencí, je hráno naživo, což není žádná legrace. Nakonec jsme v Bostonu zahráli celý set před samotným vystoupením, jen abychom zjistili, co by se mohlo pokazit. Myslím, že jsme poměrně stateční, že jsme do toho šli tímto způsobem.

SANCTUARY.CZ: KOLIK LIDÍ JE NA PODIU? TŘI?

Edward Ka-Spel: Ano, jsme tři.

 


Amanda Palmer & Edward Ka-Spel - The Lovers (live Los Angeles)


SANCTUARY.CZ: POSLEDNÍ OTÁZKA OHLEDNĚ VAŠÍ SPOLUPRÁCE S AMANDOU. VIDĚL JSEM DVA NÁDHERNÉ KLIPY K PÍSNÍM. KDO JE JEJICH AUTOREM A KDE JSTE NAŠEL TY LIDI, KTEŘÍ ODVEDLI TAK OBDIVUHODNOU PRÁCI?

Edward Ka-Spel: To jsou umělci, které zná Amanda. Já mám jen hodně kontaktů na tvůrce videí, ale ona má hodně známých ve světě vizuálních umění a ona to vlastně zařídila. V pozitivním slova smyslu jsem byl šokován videem ke skladbě "The Clock At The Back Of The Cage".

SANCTUARY.CZ: VIDEA DLE MÉHO SOUDU SKVĚLE ZACHYTILA ATMOSFÉRU VAŠÍ HUDBY.

Edward Ka-Spel: Také si myslím.

SANCTUARY.CZ: PROMLUVME SI NYNÍ O NADCHÁZEJÍCÍM ALBU THE TEAR GARDEN. PROMO TEXT HOVOŘÍ O TOM, ŽE „NAŠÍM JEDINÝM PŘÁNÍM JE  PŘEDSTAVIT KRÁSU STŘEDOVĚKÉ KRAJINĚ, VE KTERÉ SE ZDÁ, ŽE JSME NYNÍ LAPENI“. JAK TATO MYŠLENKA OVLIVNILA NOVÉ ALBUM A PÍSNĚ? 

Edward Ka-Spel:
Myslím, že to zachycuje náš stav v tomto konkrétním časovém období. Máš z něj opravdu pocit, že někdo naplno pustil kohouty a veškerou pozitivitu, veškerý optimismus a hlavně soucit s lidmi kolem nás spláchnul do kanálu. Už jsem ale optimističtější než tehdy. Řekl bych, že je to jen období. V podstatě jednou jsme dole, jednou nahoře. A myslím, že odteď nejspíš půjdeme už jen nahoru. Aspoň v to doufám.

SANCTUARY.CZ: JÁ TAKÉ.

Edward Ka-Spel:
Samozřejmě, že to, co se děje ve světě, hraje velkou roli v naší tvorbě. Nemůžeš dělat, že to nevidíš, ono se to stejně do Tvé hudby dostane. Ale to, co máš dělat a co je podle mého mou povinností jako umělce, je dát lidem krásu, ukázat jim světlo v tunelu. Pokud jim tohle nedáš, vlastně tím posiluješ opak. A já jim nechci přitěžovat.

SANCTUARY.CZ: JAK JSTE ALBUM NAHRÁVALI? VÍM, ŽE POSLEDNÍ ALBUM "HAVE A NICE TRIP" BYLO VÁMI SPOLEČNĚ NAHRÁVÁNO V LOS ANGELES. KDYŽ NAHRÁVÁTE THE TEAR GARDEN, JSTE SPOLU VE STUDIU, NEBO SPOLUPRACUJETE PROSTŘEDNICTVÍM INTERNETU?

Edward Ka-Spel: Tohle byla spíše spolupráce přes internet, protože cEvin byl dlouho zaměstnán ve svém studiu. Řekl bych, že jsme nakonec natočili nejlepší album The Tear Garden, lepší než "Last Man To Fly", lepší než cokoliv předtím. A cEvin si myslí to samé. A to je dobrý pocit.

 



SANCTUARY.CZ: VIDĚL JSEM OBRÁZKY OBALU, PROVEDENÉHO VELMI STAROU TECHNIKOU DŘEVOŘEZBY. ČÍ TO BYL NÁPAD?

Edward Ka-Spel: To je cEvinův přitel, Peter Clarke. Velmi talentovaný. Totálně se ponořil do nálady desky a výtečně výtvarně vystihl její název. Z nějakého důvodu se mu podařilo vystihnout, jak se vše kolem nás mění a přitom zůstává stále stejné. Chtěl udělat celou vizuální stránku konceptuální. Aby hudba i výtvarné ztvárnění desky spolu ladilo. Myslím, že se to moc povedlo.

SANCTUARY.CZ: ZCELA NÁHODOU JSEM VČERA MLUVIL S NIVEKEM OGREM KVŮLI PRAŽSKÉMU KONCERTU SKINNY PUPPY. RÁD BYCH VĚDĚL, JAK VY, BRITSKÁ PSYCHEDELICKÁ SKUPINA A TVRDÁ ELEKTRONICKÁ PARTA Z KANADY JSTE ZAČALI SPOLUPRACOVAT.

Edward Ka-Spel: cEvin měl opravdu od začátku rád LPD. Někdy v roce 1984 bylo pár lidí, kteří objevovali naší hudbu a cEvin patřil mezi ně a sbíral kazety a první alba, které jsme vydávali. Zavolali mi, byla mi nabídnuta možnost několika sólových vystoupení ve Vancouveru, takže jsem tam letěl v roce 1986, cEvin mi dělal zvukaře a přirozeně vyplynulo, že bychom mohli společně něco udělat. Šli jsme do studia, bylo nahráno první EP, líbilo se nám to tak moc, že jsme chtěli pokračovat a už je to 30 let.

SANCTUARY.CZ: TO JE PRAVDA. ALE NYNÍ MLUVME O TVÉM SÓLOVÉM ALBU "HIGH ON STATION YELLOW MOON". MŮŽEŠ NÁM ŘÍCI, CO MŮŽEME OČEKÁVAT, NEBOŤ K TÉTO NAHRÁVCE NENÍ PŘÍLIŠ INFORMACÍ.

Edward Ka-Spel: Je to výjimečně nejkonceptuálnější nahrávka, kterou jsem kdy udělal. Je to vlastně vědeckofantastický, velmi tajemný příběh zasazený do hudby. Je složité v pár větách vysvětlit hodně surreálný příběh, který za deskou stojí. Mimochodem, na desce se objeví i Amanda Palmer, přispěla do dvou písní. Základní princip spočívá v situaci tří mužů na vesmírné stanici, kdy všichni mluví rozdílnými jazyky.  A jednoho dne se objeví ohromná sluneční erupce, na planetě pod nimi spadne internet a veškerá komunikace je přerušena. Co dál? Právě to je myšlenka "High On Station Yellow Moon". Co se pak stane v příběhu , je vcelku překvapivé.

SANCTUARY.CZ: MALÝ BABYLON NA MĚSÍCI.

Edward Ka-Spel: Nic násilného, je to vcelku halucinační deska. Hluboce psychedelická, což nepopírám.

SANCTUARY.CZ: TĚŠÍM SE, AŽ JI USLYŠÍM. SLYŠEL JSEM PRVNÍ SINGL, KTERÝ JSEM NAŠEL NA BANDCAMPU A ZNÍ TO ZAJÍMAVĚ. KDY ALBUM VYCHÁZÍ?

Edward Ka-Spel: Vlastně již vyšlo. Možná zatím ne oficiálně, ale již odesíláme kopie těm, kteří si desku objednali. Doufám, že něco vezmu sebou na turné.

 



SANCTUARY.CZ: TAKŽE BUDETE MÍT NĚCO S SEBOU NA TURNÉ S AMANDOU?

Edward Ka-Spel: Ano.

SANCTUARY.CZ: BUDE PĚKNÉ JEDNU SI POŘÍDIT. NEMLUVILI JSME O THE LEGENDARY PINK DOTS. DĚJE SE OKOLO KAPELY NĚCO? JSOU NĚJAKÉ PLÁNY DO BUDOUCNA? JE MI JASNÉ, ŽE VYDÁVÁŠ DESKU A JEDEŠ TURNÉ S AMANDOU, VYDÁVÁŠ DESKU S THE TEAR GARDEN A SÓLOVÉ ALBUM, TAKŽE ZBYTEK KAPELY MUSÍ POČKAT. PŘEDPOKLÁDÁM ALE, ŽE NĚCO JAKO KAPELA UŽ CHYSTÁTE.

Edward Ka-Spel: Již něco připravujeme. Na povrch se dostává mnoho písní The Legendary Pink Dots, protože nahrávka The Tear Garden byla hotová v lednu, únoru. Poté už jsme měli s kluky nějaké sessions, z nichž vyšly na povrch nějaké nové písně. Na rozdělanou práci se asi vrhneme zase až v říjnu, kdy máme v Barceloně koncert. Máme samozřejmě už nějaké plány, ale chvíli bude trvat, než je dotáhneme do finálního tvaru. 

SANCTUARY.CZ: VÍM, ŽE PRACUJETE RYCHLE. JE MOŽNÉ, ŽE DOKONČÍTE ALBUM THE LEGENDARY PINK DOTS TENTO, NEBO PŘÍŠTÍ ROK?

Edward Ka-Spel: Těžko říct. Možná ke konci tohoto roku. Ale nebude vydáno letos, ale příští rok. Chceme tomu dát více prostoru.

SANCTUARY.CZ: KDYŽ JSME MLUVILI S PATRICKEM, ZAJÍMALO BY MNE, JAKÉ JSOU VZTAHY MEZI VÁMI TŘEMI NA PÓDIU, KDYŽ ZKOUŠÍTE? JE MOŽNÉ, ŽE PO TURNÉ VAŠE SPOLUPRÁCE BUDE POKRAČOVAT?

Edward Ka-Spel: Doufám, jsem tomu otevřen. Rád bych pokračoval. Byla to radostná zkušenost. Amanda také hraje s The Dresden Dolls, jedou turné ke konci roku, ona je nezastavitelná, já také. Život je příliš krátký na to, si brát pauzy.

SANCTUARY.CZ: ROZUMÍM. MOŽNÁ NĚKDY V BUDOUCNU UVIDÍME. 

Edward Ka-Spel: Určitě.

SANCTUARY.CZ: DĚKUJI, EDWARDE, ZA TVŮJ ČAS, DÍKY ZA PATRICKA, BYLO PĚKNÉ SI S NÍM PROMLUVIT. TĚŠÍM SE NA SETKÁNÍ V LIPSKU. ČEŠTÍ FANOUŠCI VÁS UVIDÍ V PRAZE NA VYPRODANÉM KONCERTU.

Edward Ka-Spel: Praha je mé nejoblíbenější město na světě. Ruku na srdce, Česko je má nejoblíbenější evropská země, protože tam dost často jezdíme, mám rád ta malá malebná města, kde také hráváme.  

Za pomoc s překladem děkujeme Jaegerovi!

 

 

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Diky Pavle za uzasny rozhovor. S chuti jsem si ho precetl a dozvedel se spousty zajimavosti...

Přidat komentář

(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.
(If you're a human, don't change the following field)
Your first name.