Měl jsem to privilegium dělat rozhovory s oběma personami tvořící legendární Dead Can Dance. Brendan Perry byl v roce 2019 v době vydání desky "Dionysus" zamyšlený, vstřícný, hovořící často o hudebních inspiracích i čistě hudební stránce tvorby, zatímco Lisa Gerrard byla o loňském roce i skrze telefonické setkání velký živel často hovořící o emocích a vztazích. Tichá, klidná síla versus emoce a srdce na dlani. Rozhovor s Lisou Gerrard probírá jak záležitosti okolo Dead Can Dance, tak i její bohatou sólovou kariéru plnou zajímavých spoluprací.
MEZI DVĚMA KONCERTY, KTERÉ JSTE HRÁLI LONI V KVĚTNU V PRAZE, JSEM MĚL TU PŘÍLEŽITOST MLUVIT S JULESEM MAXWELLEM O JEHO SÓLOVÉ KARIÉŘE I O VAŠÍ SPOLUPRÁCI NA DESCE BURN. NEJVĚTŠÍ PŘEKVAPENÍ PRO MNE BYLO, KDYŽ MI JULES ŘEKL, ŽE KE SPOLUPRÁCI S BULHARSKÝM SBOREM BYL NEJPRVE PŘIZVÁN ON A PAK JSTE TEPRVE DO PROCESU VSTOUPILA VY. PŘITOM O VÁS JE LÉTA ZNÁMO, ŽE BULHARSKÝ ŽENSKÝ SBOR UŽ LÉTA MILUJETE. KDY JSTE HO SLYŠELA POPRVÉ. VZPOMENETE SI?
To bylo někdy v letech 1984 nebo 1985, už si přesně nepamatuji. Tenkrát přijeli odehrát do Londýna koncert. Ivo Watts-Russell, šéf vydavatelství 4AD, nám poskytl na tento koncert lístky, protože měl v plánu jejich album v licenci vydat. Ten koncert byl pro mne bleskem z čistého nebe. Síla ženského sboru mne srazila do kolen. Dnes už můžu říct, že to byl jeden z nejinspirativnějších hudebních zážitků mého života. Také jsem přišla domů a začala psát skladbu Host Of The Seraphin, jednu z nejznámějších skladeb historie Dead Can Dance, ve kterém jsem se snažila čerstvý zážitek přetavit do mé vlastní skladby.
Když Jules Maxwell přišel s novinkou, že bude pracovat na nové desce s Bulgarian Voices, měla jsem z toho velkou radost. Po několika pokusech se ujal psaní hudby pro album Peter Dundakov a ten přišel jako první s nápadem, jestli bych se nechtěla natáčení také účastnit. Jules byl pro, protože věděl, že mám jejich hudbu dlouhou dobu ráda. Pro mne to bylo splnění dlouholetého snu.
JAKÉ TO BYLO PO LETECH POSLECHU S DÁMAMI SE SBORU SPOLUPRACOVAT?
Ohromující. Já bych o nich mohla mluvit celé hodiny. Jejich hlasy jsou nadpozemské. Jsou schopné nás dostat do jiné dimenze. Přitom práce s nimi je tak jednoduchá. Všechny dámy jsou mimořádně skromné. Celkem jsem s nimi spolupracovala tři roky. A to jak ve studiu, tak i na cestách a koncertech po celé Evropě. Hodně jsem se od nich naučila, i směr k vlastnímu vokálnímu projevu. Vždyť abychom mohli zpívat dohromady, museli jsme si vyjít vstříc. Osobně si myslím, že naše společná deska tak úplně neodráží, do jaké fáze společného naladění se spolupráce postupně vyvinula. Ráda bych s nimi v budoucnu spolupracovala. Plány byly na stole, ale pak do všeho vlétnul Covid, a všechno bylo jinak.
S Bulgarian Voices jsem zažila neuvěřitelné okamžiky. Slyšela jsem zpívat zpěvačky tak, jak nemůžou zpívat nikde jinde na světě. Fyziologie žen zpívající ve sborech se v Bulharsku vyvíjela stovky let a z toho důvodu ony jsou schopny výkonů, které nikdo jiný nedokáže napodobit. K tomu jejich nádherné kroje jsou plné silných symbolů….
Z TOHO ODVOZUJI, ŽE BUDETE USILOVAT O POKRAČOVÁNÍ SPOLUPRÁCE.
Samozřejmě. A to přesto, že z této spolupráce jsme nikdy neměly žádné peníze. Cestovat s třicetičlenným ansámblem nemůže být v dnešní době výdělečnou činností. Ale to Bulharům nevadí. Pro ně to je otázka udržování tradice, propagace kultury ve světě. Cestování s nimi byla radost. Oni celý den prozpívají. A že se stojí pár hodin na hranicích? Nevadí. Oni vše berou tak, jak věci přichází. Minimum spánku, desítky hodin v hlučném autobuse, všechno berou se stoickým klidem. Úplný opak většiny západních muzikantů, kteří se po několika minutách prodlevy začínají vztekat. Vždycky si v ten moment říkám, vy byste měli být s námi v autobuse s Bulgarian Voices, protože jejich skromnost a pozitivní přístup je neuvěřitelná.
BYLY VE VAŠEM ŽIVOTĚ JEŠTĚ DALŠÍ PODOBNĚ SILNÉ INSPIRAČNÍ ZDROJE PODOBNÉ BULHARSKÉMU ŽENSKÉMU SBORU?
Já proměňuji svůj hlas poměrně často. Jednou musím psát hudby pro mužský baryton ve sboru, jindy pro ženský soprán. A k tomu vždy přistupuji velmi rozdílným způsobem. Častokrát si sama hudba řekne o nezvyklou polohu mého hlasu. A já se těmto výzvám nebráním.
V SEZNAMU DŮLEŽITÝCH DESEK VAŠEHO ŽIVOTA, KTERÝ JSTE PŘIPRAVILA PRO PORTÁL THE QUIETUS, MNE VEDLE ALB ZPĚVAČKY NICO, KLASICKÉ A HISTORICKÉ HUDBY PŘEKVAPILA VOLBA DESKY POPROCKOVÝCH ELECTRIC LIGHT ORCHESTRA. DÁ SE ŘÍCT, ŽE HUDBA E.L.O. JE VAŠE NEJVĚTŠÍ HUDEBNÍ QUILTY PLEASURE?
Miluji Electric Light Orchestra! Jejich skladby jsou krásné. Harmonie jejich skladeb ve mně probouzí čistou radost. Tohle je přesně ten typ hudby, který když pořádám večírek a dáme si nějakou skleničku vína, vykouzlí každému úsměv na tváři. Miluji tohle hudbu plnou života. Ven si singl Telephone Line … (Lisa začne zpívat první verše písničky) .. vždyť ona mluví o tom, o čem je skutečný život. (smích)
AŽ DO ROKU 1995, KDY JSTE VYDALA SVÉ PRVNÍ SÓLOVÉ ALBUM, BYLA VAŠE PRÁCE SPOJENA POUZE S DEAD CAN DANCE. MOHLA BYSTE PO LETECH PROZRADIT, V ČEM BYLA A JE SPOLUPRÁCE S BRENDANEM PERRYM JINÁ, ODLIŠNÁ OD JINÝCH HUDEBNÍCH SETKÁNÍ?
Každé hudební setkání je jiné. Brendan Perry je velmi kritický. Nejen ke mne, ale ke všem. Já jsem spolupracovala s hromadou velmi rozdílných osobností, včetně Hanse Zimmera nebo Zbigniewa Priesnera, ale Brendanova laťka kvality nad nimi ční velmi vysoko. Je těžké s ním spolupracovat, on to o sobě ví. Takže když on je s hudbou spokojen, tak jsou všichni okolo šťastní, protože konečně je po všech těch vychytávkách maličkostí, které vadí pouze jemu, hotovo!
Dead Can Dance - Morning Becomes Eclectic KCRW Studios, Santa Monica, 19.4.2013
DÍKY TOMU, ŽE JSEM ŽIL ZA ŽELEZNOU OPONOU V ČESKOSLOVENSKU, NIKDY JSEM NEMĚL TU ČEST VÁS VIDĚT NAŽIVO VE VAŠICH PRVNÍCH LETECH FUNGOVÁNÍ. KDYŽ JSEM SLYŠEL NĚJAKÉ BOOTLEGY STARÝCH KONCERTŮ, PŘEKVAPILO MĚ, KOLIK JSTE DO SETLISTŮ ZAŘAZOVALI SKLADEB, KTERÉ NAKONEC NIKDY NEVYŠLY NAŽIVO. JEDNALO SE O MOMENTÁLNÍ IMPROVIZACE NEBO JSTE KONCERTY POUŽÍVALI JAKO TESTOVACÍ PROSTŘEDÍ PRO PŘÍPADNÉ NOVÉ KOMPOZICE NA ALBA?
Něco z toho byly improvizace. To se mi na fungování Dead Can Dance líbilo. Zatímco nad studiovou prací musel mít Brendan absolutní kontrolu, na koncertech byl často prostor pro volné, spontánní vyjádření. Kde byl prostor pro větší individuální svobodu.
VIDĚL JSEM VIDEA Z VAŠÍ ZVUKOVÉ ZKOUŠKY PŘED KONCERTEM V BREDFORDU V ROCE 1984 …
Lisa vpadá do otázky… tam jsme byli k smrti hladoví. Neměli jsme žádné peníze ani jídlo. Když jsem po letech viděla ta videa, dojalo mě to k slzám, protože jsme tehdy neměli vůbec nic.
JSTE ZNÁMÁ PRO SVŮJ UNIKÁTNÍ JAZYK, KTERÝM ZPÍVÁTE VĚTŠINU SKLADEB. NAPADLO MNE, STEJNĚ JAKO SE ČASTO MĚNÍ V PRŮBĚHU LET ARANŽE PÍSNIČEK, NEMĚNÍTE TAKÉ ZPŮSOB ZPĚVU U VYBRANÝCH PÍSNÍ?
Ne. Každá skladba jasně stanoví, jakým způsobem v ní mám zpívat. V tomto nemám na vybranou.
VAŠ HLAS JE I PO LETECH V NEUVĚŘITELNĚ DOBRÉ KONDICI. JAK SE O NĚJ STARÁTE?
Nevím. Asi je čas ho zavřít do krabice a pohřbít pěkně hluboko pod zem. Zpívám od svých dvanácti let bez větších přestávek do dnešních dnů. Možná to, že hodně zpívám, je důvod, že ho stále mám.
JAK JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ KONCERTOVÁNÍ? INTERAKCE NA PÓDIU S DALŠÍMI MUZIKANTY TVÁŘÍ TVÁŘ OBECENSTVU…
Vypadám staře, jsem tlustá, nejradši bych na pódiu nestála, ale o tom to není. Je to o společenství, které se na koncertech vytvoří. Je to jako bárka plná lidí, která odrazí od břehu vstříc novým neznámým končinám. A i po letech, kdy jsme unavení, je potřeba v cestě pokračovat a dopravit děti do nové země. A i když lidí na naše koncerty přestanou chodit, my musíme pokračovat.
RÁD BYCH VÁM OPONOVAL, ŽE VYPADÁTE FURT SKVĚLE.
Ó, jsi hodný. Nedávno jsem narazila na internetu na krutá videa z posledního koncertu letošního evropského turné. Má ústa zdobil masivní absces, díky kterému jsem byla v poloviční agónii. Během turné nebyl čas si zajít k zubaři, vždyť jsme byli stále na cestách! Naštěstí hlas vydržel v dobré kondici. Proč mi to lidé dělají? Sednou si do první řady, natáčí koncert v mnoha detailními záběry ve velkém rozlišení, a pak všechno nahrají na internet. Vždyť je to kruté mučení! Já se za to na ty nešťastníky nemůžu zlobit, naštěstí velké množství fanoušků, když zpívám, má oči zavřené. A přesně to je i má rada do budoucna: když navštívíte můj koncert, zavřete oči než začnu zpívat!
POJĎME PROMLUVIT O PROZATÍM POSLEDNÍ DESCE "EXAUDIA", SPOLUPRÁCI S ARGENTINSKÝM SKLADATELEM MARCELLO DE FRANCISCIM. KDE JSTE SE POTKALI?
Poprvé jsme se potkali, když jsem pracovala na jednom soundtracku s Patrickem Cassidym. Padli jsme si do noty po hudební i lidské stránce, a tak brzy došlo k první spolupráci. Většinou se jednalo o práci na hudbě pro film jako "In/Sight", "Oranges And Sunshine" nebo "Samsara", nakonec jsme natočili i čistě studiové album, které se jmenuje "Departum". Když se tedy ozval, jestli bychom na naši přerušenou spolupráci nenavázali, byla jsem za tuto pobídku moc ráda.
JAK DOŠLO NA SPOLUPRÁCI NA DESCE EXAUDIA?
Marcello se mi ozval se začátkem kovidu. Zrovna jsem doma pracovala na hudebním doprovodu k filmu Bonded pojednávajícím o obchodování s dětmi, a navrhl mi spolupráci. Protože už jsme před dekádou leccos spolu natočili, tak jsem byla za, ale netušila jsem, jak to chce v době lockdownů provést. Pošlu ti nějaké své nápady, tak mi k nim zkus něco nazpívat a poslat nazpátek. Já na jejich základě bude dál komponovat. Tenhle způsob práce se mi zdál zajímavý, a tak pomalu na dálku vznikl materiál desky "Exaudia". Doporučuji shlédnout videoklip k singlu When The Light Of Morning Comes, protože je pro pochopení celé desky důležitý.
Lisa Gerrard & Marcello De Francisci — When The Light Of Morning Comes
NA ROZDÍL UŽ ZMÍNĚNÉ DESKY DEPARTUM MI PŘIJDE TOTO POKRAČOVÁNÍ VÝRAZNĚ POZITIVNĚJŠÍ, PROSVĚTLENĚJŠÍ.
Ano. "Departum" bylo album, na kterém jsme se snažili obsáhnout řadu nových poloh vzájemné spolupráce. "Exaudia" je jeho pravý opak. Prosvětlený, pozitivní.
NEPROPSALA SE DO NAHRÁVKY NĚJAKÝM ZPŮSOBEM I SOUČASNÁ DOBA VČETNĚ KOVIDOVÉ PANDEMIE?
Mám za to, že akce plodí reakci. Když je vše zalité sluncem, člověk má tu a tam chuť vraždit, zatímco když si procházíme komplikovaným, temným obdobím, náhle řada umělců má potřebu vnést do současné napjaté doby trochu pozitivní energie. Naděje. Mám za to, že výsledný tvar letošní společné desky je nevědomky formován i těmito skutečnostmi.
NOVÉ ALBUM JE PÁR TÝDNŮ VENKU, ALE JE MI JASNÉ, ŽE UŽ PRACUJETE NA NĚČEM NOVÉM. MŮŽETE PROZRADIT NA ČEM? (rozhovor proběhl v říjnu loňského roku – pozn. autora).
Pracujeme na nové desce Dead Can Dance. Vedle toho společně pracuji na zajímavém materiálu s talentovaným skladatelem Claudem Coliou, také pracuji na novém materiálu s Hansem Zimmerem a pak se uvidí, jestli se nevynoří ještě něco dalšího.
Lisa Gerrard & Yordan Kamdzhalov Concert - Sofia 2018
Komentáře
Přidat komentář