Nebudeme vám lhát – nebylo snadné běhat v sobotu 21. dubna kolem německých Dance or Die, italských Latexxx Teens i tuzemských Depressive Disorder, zařizovat veškeré technické, provozní i organizační náležitosti v hlubinách Rock Café a vidět dostatek z vystoupení, abychom mohli napsat report. Proto nám svými svéráznými pohledy přispěli i dva milovníci elektroniky, Kootcha a Beowulf, kterým tímto srdečně děkujeme!
Hosté mají přednost:
Pohled Kootcha:
Nemá cenu chodit kolem horké kaše, Nosferatu Night se nehorázně povedla!!!!
Po krátkém doplnění všech provozních kapalin a požití měkkých drog, se na nás vyřítila brněnsko-pražská krutoúderka Deppresive Disorder. Pánové jsou koncert od koncertu lepší!! Nasazení hned na začátku hodné headlinera. Je znát, že je jejich sound čím dal tím víc vyzrálý, oba vokalisti se přesně doplňují, kytara zařezává s beaty a bubeník na pady tluče kulometně přesný salvy. Lepší předkapelu by si Němci u nás těžko vybrali!
Takže to byl start jak má být, na druhou kapelu, jsem se ani nedostal, na plátnech byli vidět bubáci jak z Immortal a ozývalo se kytarové "dždž dž…". Ani nám to nevadilo, protože se na místě sešlo tolik starejch elektropák, že bylo celej metalovej set co žvanit, pít a hulit.
To už v sále potemnělo, všichni se namáčkli dovnitř a při úvodních tónech "Helios" přichází Wagner, Falgalas a Chris…. DANCE OR DIE…
Bylo cítit, že se fans celých 17 let nemohli dočkat, až DOD znova navštíví Prahu a dali jim to najevo hned v první pauze frenetickým aplausem, který odstartoval stejnojmennou skladbu s zatím posledního alba „Nostradamnation“. Pochopitelně jsme se po dvou novinkách museli vrátit tam, kde jsme měli DOD nejradši, nastala Psychoburbia a z fantastické desky „Dehumanizer“ zazněl "Teenagemakeup". Na chvíli jsme se vrátili k nové fošně skladbou "Sleeping in Your Grave" a po letmé návštěvě alba „Schlafende Energie“ v podobě "World on Fire", se mnozí z nás dočkali tří asi největších pecek z úchvatného alba „Everspring“... Wagner do nás pustil "Count the Seconds", "Minutemana" a mrazivě temnou "Time Zero". Naše nadšení dosahovalo vrcholu, netvrdím, že tuhle věc Gary zazpíval, nebo oddeklamoval tak, jako na desce, ale to proč jsem přišel, jsem bezezbytku dostal!!!! Temný, až uhrančivý zpěvák nikoho ani na chvíli nenechal na pochybách, kdo je tady dnes Pánem!!!
Po krásné a pomalé "Northern Winter", všem neználkům Gary vysvětlil, že dají pecku, kterou před 17 lety zahráli vožralí třikrát a to nikdy celou. Ani nemusel říkat název, kotlem se už neslo: "Fireeee…" a jak se sluší na závěr , všemi zpívaný hymnus "Dance Or Die", i když jsem byl v kotli, myslím, že v tuhle chvíli se tančilo i na baru.
Je jasný, že jsme je jen tak do šatny nepustili, paradoxně nezdrhal frontman, ale oba klávesáci. První přídavek naposled zabrousil k albu „Psychoburbia“ a to "Man Mind Machine" a potom už se s námi berlínští mágové rozloučili dvěma songy z „Schlafende Energie“ – brutální technomlýnek "Aliens Electric" a dokonce skandováním názvu kapely vynucený poslední "Worm".
Málokdy mám pocit, že si kapela koncert opravdu užila, ale u DOD se ten pocit měl, i přes image "themných démonů", měli potom takovou dětskou jiskru v očích a jak pravil jeden ze skalních: „Tyvole ja sem snad viděl Wagnera jak se směje!!!“
I když elektrárenský koncerty nejsou v Čechách navštěvovány tak jako v Reichu, umíme si tady udělat tak fantastickou atmosféru, že jsme i toho temnýho upíra Garyho úplně dostali!!!! A možná díky tomu se tu zanedlouho objeví znovu se svými side projekty Falgalas s Clan Of Xymox a Chris L. se svýmy harsh sprosťáky Agonoize…
Na závěr nastoupil klávesák DOD Chris L. a jako DJ nám předvedl super průřez vším, co ho baví (začínal Suicide Commando). Chtěl bych moc pochválit provozovatele klubu Rock Café, protože tak výbornej prostor, super zvuk, čistej vzduch, slušné pitivo za přijatelné ceny a čistý hajzly, to se u nás moc nevidí… jen tak dál…
A na závěr chci moc poděkovat Nosferatu, Damianovi a Sanctuary.cz crew za to, že nám tuhle akci udělali!!!!!!!!!!!!! DÍKY!!!
Pohled Beowulf a Pavel Zelinka:
Domácí sebranku Depressive Disorder viděl každý fanoušek EBM, který zavítal alespoň na pár žánrových koncertů poslední doby. I přesto ho v setu, který čtveřice předvedla, musela bavit. Depressivci se totiž neustále naživo proměňují. To jsme ostatně hlásali už v reportech z poslední doby, i v recenzi na jejich v loni natočené DVD „Insane For You“.
Fúzování původního EBM s rockovými elementy tentokrát vyzdvihl především pan zvukař, který, neznalý poměrů a duší rocker, postavil sound první poloviny setu kvarteta na Ezově kytaře a VeNových padech. Kapela pak ke crossover iluzi přispěla dalšími zásahy do aranží prověřených písniček, které kapelu posouvají do nových, velmi zajímavých teritorií. To ostatně několikrát zopakoval i Gary Wagner z Dance Or Die, který celé divadlo sledoval z davu vprostřed hlediště.
Po tuzemských reprezentantech nastoupili italští electro-metaloví bubáci Latexxx Teens. To, že návštěvníci přišli tento večer spíše na elektroniku, bylo vidět na znatelném úbytku lidí před pódiem. Tím se ovšem zmalovaní Italové nenechali rozhodit a svůj set postavený na skladbách z první desky „Death Club Entertainment“ odehráli se sympatickým nadšením. Mix kytar a elektronických prvků dal nejednou vzpomenout na jejich slavnější souputníky Dope Stars Inc. Jejich vystoupení lze sice zhodnotit jako „nejslabší článek“ povedeného večera, ale rozhodně se nejednalo o ztrátu času.
Asi nikdo z přítomných nečekal takové splynutí duší, jaké předvedli fanoušci návratového koncertu Dance Or Die spolu s německou trojicí. Dav, natlačený na pódium, nečekal ani Gary a spol. A to legendu předcházely negativní ohlasy na jejich nepovedené vystoupení na německém Out Of Line Weekender festivalu. Od prvních okamžiků bylo jasné, že pokud se nestane nic nepředvídatelného, tenhle koncert bude zážitek. Zvuk obstojný, výběr skladeb výborně dramaturgicky sestavený a jako třešinka na dortu atmosférou naspeedovaný Gary.
Ne nadarmo se říká, že kolik energie do publika nasypeš, tolik se ti vrátí nazpět. A zde probíhala výměna jako obousměrným ropovodem Družba. Dokonce i na zpěvákův stage diving došlo. Bylo v podstatě jedno, z jaké desky trio zrovna do davu sází, ale přece jen odezvy na triptych prvních desek bylo ozvěnou slyšet nejvíce. Trojice po základním setu dvakrát krátce přidala a skončila tak akorát, v nejlepším. Jasně, Dance Or Die nepřinesli do Prahy žádnou revoluci, v podstatě se jednalo o vzpomínání na staré dobré časy. Pokud má ale ohlédnutí nazpět mít takové grády, pak nemám nejmenších výhrad.
Posledním bodem programu byla afterpárty Chrise L., klávesáka Dance Or Die a předáka aggrotech hvězd Agonoize. Během večera mě produkční klubu Tereza od afterparty v tom počtu zrazovala. „Lidi se rozprchnou domů“, varovala dle zkušeností z předchozího roku. Chyba lávky! Síla jména udržela v sále obstojné množství fanoušků, kteří si mohli vychutnat barevný set, který nebyl pouze o nových trendy elektrárnách, ale i o zlatém EBM fondu. Dobrá tečka na závěr.
Nakonec přece jen musíme zmínit i pár informací ohledně počtu návštěvníků. Ano, čekali jsme společně s Damianem větší návštěvnost. Kam se poděli mladší příznivci scény? Nevěřím, že všem byl program deváté Nosferatu Night proti srsti. Takto to vypadá, že nová generace příznivců si vystačí s virtuálním fanouškovstvím, maximálně se srazy/parties se vstupným zdarma. Je tomu opravdu tak? Stále se s touto představou nedokážeme ztotožnit. Buď jak buď, devátá Nosferatu Night byla až na množstevně návštěvnickou skutečnost velmi podařeným večírkem. Do desátého roku činnosti přejeme hodně zdaru!
Další (povedené) fotky budou snad už opravdu brzy v naší nové Fotogalerii – taky už se na ní tak těšíte?
Komentáře
Přidat komentář