U našich západních sousedů vzniká nový hudební svátek. Premiérový ročník jsme si nemohli nechat ujít. Druhou červnovou sobotu házíme všední starosti za hlavu a vyrážíme na cestu i s bystrým teleobjektivem.
Za pilotní myšlenkou Darkmas Festu stojí Nino Sable, frontman gothic rockové formace Aeon Sable, jejíž vystoupení jste mohli před pár dny vidět v klubu Täubchenthal na WGT.
Sám Nino k nově založené akci podotýká: “Když hrajeme někde s kapelou, skoro nikdy není čas si jen tak v klidu pokecat s přáteli a zažít celou událost z pozice diváka. Proto jsem spojil síly s Carstenem Frauendorfem, který krom mnoha jiných koncertů a parties organizuje již tradiční festival Dark Skies Over Witten. Tentokrát jsme se společně pustili do uspořádání úplně nové akce, zatím v malém rozsahu, ale uvidíme, co přinesou roky příští.” Při hledání lokality padla volba opět na město Witten nedaleko od Dortmundu a Essenu s ideální dopravní dostupností.
Pozvání na pódium Darkmas Festu přijali gothic rockoví dark wave matadoři z Paderbornu The Escape, souputníci Still Patient? z Wormsu a místní synth-punková dvojice I Am The Fly.
Celá akce se odehrála na příjemném nádvoří starého panského sídla, které dnes slouží jako kulturní centrum a kavárna pod prostým názvem Haus Witten a Cafe Bistro Amadeus. Protože se nacházíme v jádru města, je nutné dodržet neúprosnou policejní hodinu, tudíž program začíná už v šest odpoledne. Nádvoří se v mžiku plní natěšenými diváky. Kromě převahy místních dorazili někteří až z Francie, Británie a Mexika. Z Čech jsme tu asi jediní.
Zatímco na grilu v rohu nádvoří spokojeně syčí bratwursty, na pódiu už se z ostra rozjíždí nekompromisní duo I Am The Fly. Sameček a samička mouchy domácí oblečeni do černých fraků tropickému vedru navzdory. Ona celý třináctistopý set drtí synťáky, on okupuje mikrofon a basu. Zběsilé party střídají vyklidněnější momenty doprovázené příjemným vokálem. Je skvělé sledovat, že scéna je i tady pořád živá a uskupení jako jsou právě I Am The Fly hledají nové postupy a neokoukanou image.
Setlist I Am The Fly:
1. Parallel Lines
2. Anhedonia
3. Axolotl
4. Defined By
5. Detritus
6. Wonko The Sane
7. Biomass
8. The Ugliest Part
9. The Five Body Problem
10. Not Even Lamarckian
11. Heresy
12. Neurosurgery
13. Dysfunctional
Po krátké přestavbě pódia přichází silně melodičtí a chytlaví Still Patient?. Vykopávají hned úplnou novinkou „Firefly“ z alba „Love and Rites of Rage“, které vychází právě tento týden. Nemůžu jinak, těsně před polovinou setu odkládám foťák a jdu si hodit křápem do rozvlněného davu. V závěru setu se nechává strhnout i věčně usměvavý kytarista Steve Pogue a vrhá se i s kytarou mezi tanečníky. Přesně ten typ koncertu, který vám vlije krev do žil, a přejete si, aby nikdy neskončil.
Setlist Still Patient?
1. Intro
2. Firefly
3.Mascara Osiris
4. Seconds of Fame
5. Love Me
6. The Sun
7. Darkness Divine
8. THe Ghosts of Tides
9. God and Satan
10. Metropolis
11. Wherever
12. Anavryn
The Escape začali zvolna zahřívacím intrem a přes baladickou “Inside” se svým ostrým zvukem přehoupli do průřezu diskografií. Po eponymní „Manderley“ skoro celá kapela vyklízí pole, na pódiu zůstává jen frontman Ingo Klemens a zpoza kláves dává vyniknout svému povznášejícímu krystalicky vybroušenému zpěvu v cover verzi "Somebody" od Depeche Mode. Přes „Conspiracy“, „Tears in December“ a „This Life“ z alba "Manderley" jsme se přehoupli k jasné hitovce “The End Of Days”, která svou úderností a chytlavou linkou musela vtáhnout do tance snad každého. Tady nebylo o čem pochybovat. Celá párty vygradovala perfektně provedenou cover verzí „Wasteland“ těsně před závěrem koncertu. Po vystoupení se kytarista Stonie svěřil, že dnešní koncert byl jejich vůbec první po dlouhé koronové pauze. Pocit štěstí zářil doslova na všechny strany nejen z členů The Escape, ale všech vystupujících, organizátorů i diváků.
Setlist The Escape:
1. Intro
2. Inside
3. Waiting for John Wayne
4. Devil Dance
5. Navigator
6. Manderley
7. Somebody (piano version)
8. Conspiracy
9. Tears in December
10. This Life
11. The End of Days
12. Wasteland
13. Believe
Po vřelé děkovačce následovala poklidná afterparty v místním Cafe Amadeus, během níž se za DJ pultem vystřídali DJ Dennis, DJ Tuxxedomoon a DJ Tobi.
Skvělá lokalita, letní počasí s azurovým nebem přes den a hvězdným příkrovem v noci, pohodová atmosféra, dobré jídlo a pití přímo v prostoru nádvoří, to vše spolu s výbornou muzikou udělalo z premiéry Darkmas Festu událost, na kterou se rozhodně budeme chtít vrátit.
Přidat komentář