Tyhlety internety. V dnešní době máme výhodu, že si i to největší potrhlo může najít protikus. A co teprv, když se do toho přimotá ten nejvyšší...

Nicole Cushing - Sadistova bible
Vydal: Carcosa, (132 stran)

Ellie a Lori jsou dvě nešťastné a nespokojené ženy, které se vzájemně ve svém neštěstí našly na chatu. Ellie je starší, žije v nefunkčním manželství a až v pokročilém věku si dokázala přiznat, že je na holky. Lori je mladší a protřelejší. Má taky svoje trable a na rozdíl od Ellie nehledá city. Stačí jí únik, vzrušení a taky plánování společné sebevraždy...

Slovo dalo slovo a obě ženy vyrážejí na místo, kde by se měly sejít a všechny fantazie uskutečnit. Sexuální radovánky i společná smrt, která ukončí jejich otravné životy. A čtenář je během jejich cest na místo určení  začíná trochu lépe poznávat. Ukazuje se, že ani Lori není bez závazků a hodlá se s nimi popasovat dřív, než to tady zabalí. 

Když člověk občas čte články o různých bizarních osudech lidí, nebo vidí všelijaká individua kolem sebe, někdy si říká, že by bylo zajímavé vidět některým z nich do hlavy. Tušíte, že tam bude něco rozbité a může se tam odehrávat slušná divočina. Právě tak tomu je u našich hrdinek. Do příběhu se postupně vkrádá religiózní prvek, ale nikdo mě nepřipravil na to, kam taková mysl může nakonec sklouznout a že vcelku banální online plkání dvou ženštin může vyvrcholit kataklyzmatem šílenství.

Nakladatelství Carcosa novelou americké autorky Nicole Cushing rozjelo edici Tenebrae, a protože se příběh vejde na nějakých 130 stránek, uteče vám jako nic. Je zajímavé sledovat u žen nadšení z nových vjemů, zoufalství z dosavadních životů, naději, která by paradoxně měla končit smrtí, i očekávání nepoznaného vzrušení.

Nevěděl jsem, co od „Sadistovy bible“ očekávat a vlastně ani nevím jistě, co jsem dostal. Nicole má na kontě i několik bizarro textů a je znát, že si s fantazií hraje ráda. V tomhle krátkém příběhu vlastně využila postupující šílenství, aby pustila ke slovu samotného Boha. A ten zrovna nemá dvakrát vlídnou náladičku. Moc mě baví, jak se najednou utrhne pod nohama pevná půda příčetnosti a člověk jen kouká, co se najednou děje. 

Osobně příliš nevyhledávám díla, postavená na bláznivých nápadech autora a mnohem víc jdu po příběhu. Nicméně tady je vše napoměrováno natolik šikovně, že jsem si návštěvu pekla v hlavách hlavních aktérek užil dokonale. Postupný rozklad normálního uvažování totiž člověk nesleduje zvenčí, ale právě očima nebohé oběti. Neříkejte, že nejste zvědavi!

mohlo by vás také zajímat

Červnové strašání