Recenze Agent Side Grinder – Alkimia

Minimal synth-pop, temná elektronika, industrial či post-punk, to vše jsou artefakty, se kterými na čtvrté řadové desce „Alkimia“ staví švédští Agent Side Grinder.

 

Agent Side Grinder - Alkimia, vydal Progress Productions

Ve městě Bromma poblíž Stockholmu se roku 2005 dala dohromady parta okolo zpěváka Kristoffera Gripa a po dvou řadových albech „Agent Side Grinder“ z roku 2008 a „Irish Recordings Tapes“ (2009), které byly převážně post-punkové a temně elektronické, přišel pro partu zlom v roce 2012. Vydali totiž desku „Hardware“, kterou se zapsali do srdcí fanoušků po celé Evropě, začali notně koncertovat a jejich jméno začalo rezonovat napříč scénou i mimo ni. Převážně jen pozitivní kritiky věštily jejich originálnímu mixu chladného minimalistického synthpopu, okořeněného prvky industriálu a stojícího na poctivých post-punkových základech, zářivou budoucnost a status kultu.

Po 3 letech od tohoto přelomového alba se Skandinávci vrátili s novou muzikou. Slibovali změnu stylu, větší zaměření na písničky a popovější materiál, zároveň však upozorňovali, že si zachovají svou tvář a jejich typický rukopis bude v písních znát. Dostáli tedy svým slibům?

Hned úvodní track „Into The Wild“ svou silnou post-punkovou basou dává tušit, že jste správně, pokud vyhledáváte temné melodie a nacházíte zalíbení v legendárních kapelách osmdesátých let. Když se přidají synťáky, ucítíte odér až třeba takových Depeche Mode. A vokál Kristoffera Gripa vás v tom jen utvrdí. Skutečně, pokud jste někdy hledali drsnější podobu sladkého Dava Gahana, ASG jsou pro vás jasnou volbou.

Zato druhá skladba, taneční „New Dance“, stojí více na synťácích a monotónně se opakující melodii. I když basa je zde opět výrazným prostředkem, minimalistické automatické bicí tvoří docela neproniknutelnou hradbu. Hypnotický zpěv se vznáší nad hudební složkou tak nějak automaticky, že si jeho přítomnosti všimnete až v melodickém refrénu.

Agent Side Grinder - Giants Fall
 

To přitom „Giants Fall“ je vcelku vkusnou odrhovačkou. Popová, veselá, usadí se v hlavě na pěkně dlouho. Stejně tak třeba „This Is Us“, první singl z této desky, který svou náladou dává vzpomenout na Joy Division hlavně silnou basou, která působí, jako by byla vykradena z jejich „Shadowplay“. Joy Division, kteří objeví synťáky a začnou koketovat s veselejšími písničkami, to je „This Is Us“. Nejvíce vyčnívá z celého alba, zdánlivě nesedí do nálady ostatních písní, ale při bližším poslechu je zřejmé, že bez ní by tato kolekce nedávala smysl.

Když se začne z přehrávačů ozývat jeden z prvních vrcholů celé kolekce „Void (The Winning Hand)“, kdy vokál Kristoffera Gripa dává místy vzpomenout až na Jima Morrisona, padne na nás temnota, deprese, smutek, bezcílné bloumání nekonečným prostorem. Všechny pocity ještě umocňuje donekonečna se opakující monotónní synťákové plochy, podkreslené post-punkovou baskytarou, která buduje bezvýchodnou atmosféru. Při této skladbě se ocitáme v nekonečných severských lesích a trmácíme se zasněženou krajinou, zatímco poslední sluneční paprsky, prosvítající mezi odumřelými stromy, necháváme za zády. A tma přichází. A s ní i rozhřešení.

Po takové náloži musí přijít trochu odlehčení, což splňuje další taneční hitovka „For The Young“, následovaná nejpunkovější, zřejmě nejrychlejší a také nejenergičtější skladbou „Hexagon“. Synťákové plochy, ruchy a zvuky, až industriálně znějící vsuvky a mezihry. Jednou jsme se nechali od ASG zničit všeobjímající temnotou, touto písní nás zase vrací do chaotického prostředí rušného velkoměsta, kde nikdy nikdo nespí a hluk je všudypřítomný. Kdy člověk nikdy není sám a přitom je osamělý, kdy nikdy neslyší ani vyřčené slovo, ale absolutní klid také nenajde. Jen naprostý chaos.

Agent Side Grinder - This Is Us
 

Kolekci „Alkimia“ uzavírá nejdelší „Last Rites“, další pomyslný vrchol. Budování atmosféry, v tom jsou ASG mistry, doprovodný ženský vokál v refrénu trochu osvětluje chladnou temnotu této skladby. A uzavírá tak bezmála čtyřicetiminutové brouzdání severskou krajinou, zasněženými lesy i odcizenými městy.

Agent Side Grinder tedy splnili očekávání. Zvukem se posunuli více k písničkovosti a popové experimenty jim vychází. Tato parta umí složit píseň, která se neztratí na tanečních parketech, přitom však určitá temnota a mráz vyčnívá i z nich. Na druhou stranu však dokáží přivodit i pocity beznaděje a zmaru ve smutných a pomalých skladbách, které vedle těch veselejších stojí tak nějak přirozeně a kolekce působí jako celek stabilně a netrhá se. Vyrovnanou nahrávkou se tedy Švédům povedlo vrátit na výsluní a jestli takto budou pokračovat dál, jen tak se z něj nedostanou.

Hodnocení 80%

Tracklist:

  1. Into The Wild
  2. New Dance
  3. Giants Fall
  4. Void (The Winning Hand)
  5. For The Young
  6. Hexagon
  7. This Is Us
  8. Last Rites

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Nevím kam bych to napsal,tady se to docela hodí,je to relativně blízko. Dnes mě hodně zaujalo tohle album : LUMINANCE - Sans Visage (2015) Je to takový zajímavý ,trochu starý styl. Hodně mě to baví,sice to není nic převratného ale takový bohatý na různý pěkný zvuky. Doporučuji !
Alkimia jsou takový špinavý Depeche Mode...vynikající album,Last Rites skvěle mrazí a bolí ..

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.