Report z 12. ročníku Electro Prague Festivalu

Electro Prague Fest se podvanácté vrátil. Jak ho viděli Kootcha a Pavel Zelinka?


Kootcha: Mirage se po dlouhých letech znovu rozhodl, že prodělá peníze. Nejjednodušší je to pod záminkou pořádání electro koncertu v Praze. Je fakt, že tentokrát poněkud podcenil PR a bylo opravdu štěstí, že nás tam bylo víc než lidí od kapel. Strašlivá ostuda. Nejvíc duší přišlo na Ivense, který kdyby tam nebyl, tak by jenom barmanů bylo víc než návštěvníků. Ale já tomu rozumím. Končilo se až po půlnoci, takže jak by se chudáčci dostali domů, že jo? Bliju z toho a co si budeme namlouvat, i muzikanti z toho byli poněkud perplex. Nejdřív jsem měl radost, že si mě Dirk pamatuje a hlásí se, ale když se hned po pozdravu logicky zeptal, jestli netuším, kde všichni jsou, bylo mi trapně.

Jediná kapela, která mě toho večera zcela nadchla, byla The Saint Paul. Setkal jsem se s nimi koncertně už potřetí a každá další show je pořád lepší a lepší. Hned na začátku zcela odmítám, že to kladně popisuji proto, že znám frontmana a jsme s Pavlem kamarádi. To tedy ani náhodou. Kluci zahráli nejvíc kusů ze zatím poslední desky „Days Without Rain“ a snad jedinou věc, kterou jim můžu vytknout je, že nedali „Grey“, která je pro mě největší hit jejich dosavadní kariéry. Pavle, to je jakoby FLA nezahráli „Mindphaser“. Tenhle večer asi nejvíce fungovala „Reality Distortion Field“, protože je tam ohromný prostor si s bandem zabékat „I’m Liar“, vlastně „am lája“.

The Saint Paul


Paku E:dot za mikrofonem tentokrát neměl problém s in-ear systémem jako v Mnichově, protože dle jeho slov je v Rock Café tak kvalitní odposlechový set a sál negeneruje žádné zvukové delaye (když se vám zvuk se zpožděním vrací odrazem o protější stěnu), že nepotřeboval sluchátka a tu jednoduchost si náležitě užil. A bylo to velmi znát. On je tak trochu nervák, takže je na něm momentální rozpoložení dost znát a citelně to ovlivňuje koncert. Obrovsky to bylo znát u „What Do You Want“. To je stadiónovka jak prase, kterou díky totální pohodě na pódiu vyseknul s takovou jistotou, že to snad bylo silnější než z desky. Následovala úplně nová věc s názvem „Come With Me“, která napovídá, že pánové jsou v plné práci na nové LP, která jestli zafunguje stejně jako první ochutnávka, tak jí dlouho nevyndám z přehrávače.

Jsem nadšený z toho, jakým směrem se The Saint Paul vydali a jakou jistotu ve svých show získali a jak se snaží prezentovat. Oni teď nejvíc potřebují kvalitního managera, který by je byl schopen dostat na velké koncerty a hlavně je protlačil k pořádné firmě, která se o ně postará. Nějak nejsem schopen pochopit, proč se o ně Out Of Line, Kontor Records nebo Schütze z SPV neperou.

The Saint Paul

  1. Inside Outside
  2. Reality Distortion Field
  3. White Unicorn
  4. What Do You Want
  5. Come With Me
  6. But He Will
  7. E:dot
  8. Rise And Fall

K ostatním kapelám jen okrajově. Psyche me tentokrát tolik nebavili, protože Darrin neměl svůj den. Nezpívalo mu to jako jindy a ten pel osumdesátkové výjimečnosti prostě chyběl. Ano, jak „Sanctuary“, tak „Goodbye Horses“ nebo „Unveiling The Secret“ zazněly, ale nebylo to ono. Dive byl na mě moc! Kdyby neměl do úplné tmy puštěné dvě tříkilowatová stroba, tak bych to snad vydržel. Ale ta ortodoxní belgická mela a do toho epilepticky šílící světlo, bylo k nesnesení.


Dive


Poslední The Invincible Spirit mě namíchli ještě víc než minule. Tentokrát tam kromě příšerně markýrující blondýny byl ještě jeden svalovec, který se nás pokoušel přesvědčit, že hraje. Neexistuje větší trapárna než tohle. Byl jsem z toho tak rozmrzelý, že ani „Push“ se mnou nic neudělal. Radši předám slovo Pavlovi Zelinkovi, třeba podá smířlivější report.

Pavel Zelinka: Děkuji za mikrofon. Já se vrátím k Psyche, protože to je první kapela, kterou jsem pro rodinné povinnosti stihl. Bylo to mé první setkání s kanadskou synthopopovou legendou a musím říct, že jsem si odnesl docela příjemný pocit. Osobně jsem se koncertu spíš bál. Známe, jak některá velká žánrová jména z osmdesátých let končí, že? Darrin Huss je dnes už také spíše tajný svatý, na kterého si vzpomenou jen pamětníci (viz návštěva festivalu), přesto jeho koncert v Praze stál za to. A to nejen z toho důvodu, že jsme si poslechli řadu nesmrtelných hitů z autorovy tvorby, ale prostě proto, že vystoupení dvojice mělo svou kvalitu. Darrin je podle mne dnes zvyklý na malé kluby a hraje čistě pro radost. To bylo poznat, když ze sebe dával divákům víc než jen „solidní nadprůměr“. A teď nemyslím trochu dozpívávané á capella konce písniček. Koncert neodestál u mikrofonu, prožíval poctivě každou položku setlistu zakončeného nesmrtelným hitem "Unveiling The Secret". Bylo to prima.

The Invincible Spirit jsou pro mne především kapelou velkého hitu "Push", který nesmí chybět na jakémkoliv oldschool EBM večírku. Původně prý hodinu a půl dlouhý set byl nakonec drobně zkrácen. Vedle zpěváka a duše projektu Thomase Lüdkeho se za klávesy postavili Häusi, klávesák od těžkotonážního Rummelsnuffa a neznámá dáma, která mi v kostýmku neustále připomínala mojí šéfovou v práci. Trojice vyladila výborně prokreslený zvuk v Rock Café a bez větších prodlev sázela do publika jednu pecku za druhou. A bylo jedno, jestli se hraje z první etapy fungování projektu, nebo z předloňské návratové desky „Anyway“. Chytře seskládaný set pomalu gradoval přes klasické EBM klády až k ála Prodigy znějící "Deeper" a temně technoidní "Dark Eye". I v pár desítkách účinkujících se nálada nesla ve velmi pozitivním duchu a donutila Häusiho hypeovat publikum. Naštěstí na rozepínání poklopce nedošlo. Pak už jen dva přídavky včetně titulního otevíráku předloňské desky a v půl druhé bylo vymalováno.

The Invincible Spirit


Osobně je mi Mirage jako organizátora líto. Tím, že delší dobu není v České republice, ztratil kontakt s fanouškovskou základnou, která je výrazně starší. Část z nich už tvrdá elektronika nezajímá, další pak má rodičovské, pracovní či jiné povinnosti a line-upem se Mirageovi bohužel nové fanoušky nalákat nepodařilo. Také už delší dobu nemáme dobu, kdy scéna čekala jako na smilování na jakoukoliv žánrovou akci, kterou někdo uspořádal. Už podle kalendáře na Sanctuary.cz to už není pouze Praha, ale také Brno a Bratislava, kde se něco neustále děje.

A prorazit s vlastní akcí chce výrazně vyšší propagační investici. Sami z vlastních koncertů víme, o čem mluvíme. Smutný tón nasazuji také proto, že ve výsledku všichni účinkující odehráli povedené až vynikající sety a odzívat si tuhle sestavu ve výsledku bylo škoda. Bude někdy třinácté pokračování?

Fotky najdete v naší fotogalerii.

EPF

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Jako jeden z mála jsem se taky zůčastnil. Řekl jsem si že Mirage musím podpořit. Ale moc se mi nechtělo, vlastně větší lákadlo než koncert bylo setkání se starými známými. Opět a už je mi to trapné , musím souhlasit s Kootchou. The Saint Paul byli nejlepší ! Proč ? Protože to pro mě byl koncert. Jediní měli živého bubeníka a působili všichni věrohodně. Prostě jim to člověk věří že hrajou. Psyche mám rád ale nějak to se mnou moc nehlo.Kdysi na Castleparty to bylo lepší. Dive pro mě bylo celkem utrpení. Říkal jsem si to dáš, zavři oči a představ si něco ,cokoliv. Ono totiž na pódiu nic pěkného k vidění nebylo. Fakt nechápu ,teda krom té watáže co mi takový koncert má přinést ? Jaký je rozdíl od poslechu v autě ,doma ,na párty? Jen ty watty... No a Invisible Spirit ? Pani a svalovec = opět peklo pro oči. V podstatě jediní koho jsem viděl a slyšel jsou St.Paul. Ostatní jsem jen slyšel,dívat se na ně nešlo. Mirage,je mi tě líto, vím že další akce už asi nebude. Kdyby ale náhodou,tak klidně jen dvě party, klidně jen jednu ale muzikanty,ne karaoke divadlo!
Ja tam teda nebyl, ale musim nesouhlasit, "karaoke" sety mi vubec nevadi. VNV Nation jsou pro me nejlepsi kapela, co jsem kdy nazivo videl, Nitzer Ebb jsem vlastne videl tady v dost karaoke sestave, to samy treba Straftanz a vsechny se mi libily. Jasne, je zajmavy, kdyz si ciste elektro kapela da nazivo bici ala Deviant UK nebo Combichrist, protoze to udela zajmavej novej zvuk, ale ze bych to potreboval... Ale jako fanda experimentalni muziky to asi beru jinak, no.
Ty mas dycky nazor na akci, kde nejsi. Prosimte zdrz se toho. Jaky VNV NATION?? ti jsou cela kapela vcetne bicich a experimentalniho na tom neni vubec nic, my tomu rikame synthpop
Ty mas zas nazor uplne na vsechno, radeji by ses mel zdrzet vubec vseho obecne. Experimentalni muzikou myslim industrialy a ambienty kde sedi borec za laptopem celou show, a sem na to zvyklej, takze me to u jinejch kapel fakt nevadi. Trochu taky myslet mezi tema slehama perniku, Bobe.
Boze ty ses kreten..
https://i.imgur.com/8MqmSIE.jpg Ale jsem rad, ze na sebe mame oba shodnej nazor, snad to znamena, ze uz s tebou nikdy nebudu muset vest zadnou "konverzaci".
Sem rad ze nam to rezonuje podobne!!
Tahle debata tu už kdysi byla :-) Od elektroniky očekávám právě ten krásný komplexní, žádným primitivním mechanickým nástrojem nenahraditelný, zvuk. Všichni víme jak vzniká. Jestli k tomu někdo potřebuje další divadlo, které z toho pěkného zvuku udělá tupý pivní rock ala Kabát mlácením do škopků (kde kdesi v pozadí bude slyšet možná nějaký zbytek elektroniky), tak budiž. Nicméně tohle asi není, alespoň mimo ČR, priorita. Přesně proto už nepůjdu na koncert FLA nebo Suicide Commando (tam mě to štvalo a mrzelo obzvlášť). Prostě to tam nemá co dělat. Jiná věc jsou projekty, které takový zvuk částečně používají běžně a zapadá to tam, jako třeba 2nd Face nebo Tri-state (ty mají jen samply, žádný škopky). Pořadatele obdivuju a jistě věděl do čeho jde, příkladů jak to dopadne už tu bylo dost (Formalin + Amnistia + Depresive Disorder). Byl jsem v tu dobu na koncertě v Německu, ale stejně bych váhal, protože tam bylo určitě zase nahuleno k poblití (Německo a Polsko - bez problému už léta). Tahle země je zkrátka taková nějaká ... pivo a škopky ;-)
takze koncerty And One a podobnych kapel jsou pro tebe diky bicim v kontextu Kabatu?? Fakt?? To je divny... Chapu ze nekdo ma rad umely zvuky bicich ale davat to do roviny s Kabatem? Jenom abych to upresnil, me nevadi zvuk z modulu ale strasne mi vadi, ze to obycejne nema zadnou dynamiku. Zazil jsem ranec kapel s bubenikem a dalsi koncert bez a rozhodne bych si vybral ty kde drepi zivej bicmen. Ano je par vijimek kdy si to neumim predstavit, viz Kraftwerk, Front242, nebo zmineni Dive.... Pises ze ores rachot zivych bubnu je kdesi daleko slyset elektronika...to je peoblem zvukare nemyslis? Jenom otazka spravneho nastaveni pultu, to nema s relevanci bubnu v electro kapele co delat ne? Nahuleno k pobliti nechapu vubec, v Rock Cafe se uz leta nekouri...
Front 242 bez bubnů ? Já znám jen s..
Ja myslim normalni bubny a ne pady... Ty samozrejme maji...
Jsi mě nějak zblbnul, já měl za to že jsem je viděl s normální sestavou bicích,ale teď teda nevím...
sestava klasicke konstrukce, ale zvuk pres snimace a modul
Díky za vysvětlení.Pro mě je zásadní ten člověk,ten jeho výkon,teda pokud opravdu hraje.:-) To je pak pastva pro oči... a i uši :-)
Hele vy dva rozumbradové , vysvětlete mi jaký je rozdíl, když čisté hypoteticky si piříďím super hudební aparaturu a na ní si pustím CD a tento vámi oblíbený karaoke koncert? Že mě sousedi zastřelí ,tím neargumentujte. Ty vole srovnávat Kabát a Suicide Commando,tak tomu se říká znalec !!! Je jedno jak elektronická hudba vzniká,jde o to jak se prezentuje. Akcí Karl Cox,Paul Oakenfold , Tiesto jsem pár zažil. Sežral jsem extázi a celou noc se svíjel na parketu. Bylo mi úplně jedno co se děje na pódiu. Jenže tohle mám za sebou a když jdu na koncert chci něco vidět. To že někdo otevře noťas a možná zpívá mě prostě neuspokojí. Naštěstí si teď užiju dvě velké divadla. Grausame Tochter a Skinny Puppy, Pak budu muset čekat do září na Krupps. PS: na akcích Sanctuary a spol. se v sále už dlouho nekouří!
Pak je asi lepší jít do cirkusu :-) Rozdíl žádný nečekám, když jdeš na koncert Bacha, taky nečekáš Moravanku. Mě zase neuspokojí nějaké primitvní čvachtání, které se tam zcela nehodí a obvykle přehluší vše (důležité) ostatní, takže z toho zbyde jen ten "Kabát". Například koncert FLA v Abatonu vypadal přesně takhle, ze zajímavého elektronického zvuku nezbylo naprosto nic. Tíhnou k tomu většinou jen ty staré projekty, ale třeba Hocico je naštěstí vyjímkou. Chápu že lidi, kteří už jsou na začátku koncertu zlytí/zhulení tak že pomalu ani neví kde jsou, asi nic jiného než to čvachtání nerozlišují. Asi jsem měl smůlu, ale naštěstí i na druhý "nekuřácký" koncert Hocico jsem si vzal starý oblečení a dobře udělal. Našlo se sice pár ohleduplných lidí s elektronickou cigaretou, ale i několik dalších idiotů co si stejně zapálí, takže výsledek je jako vždy v ČR a nevěřím že to změní nějaký zákon. V tomhle příjemně překvapilo Polsko, kde to funguje jak ve velkých sálech, tak v malých klubech. Každý to zkrátka vidíme jinak. Je dobře, že má stále někdo chuť tu pořádat podobné (předem prohrané) akce. Ve srovnání s Německem, Polskem a i Slovenskem tahle země prostě není pro elektro :-) I když takový Warsaw Dark Electro Festival nakonec taky skončil v mínusu :-/ Mimochodem zatím asi nejšílenější akce má být 2. září, pokud to do té doby nezruší. V Plzni (!) koncert Decoded Feedback (+ další neznámé projekty z labelu). Na to tu nemůže přijít víc jak deset lidí (leda že přijedou ze zahraničí), ovšem ujít si to nenechám.
Aha takze ty si myslis ze jsme pred koncertem tak nahadry, ze pak potrebujeme jenom to bici cvachtani?? To je ale uplna blbost.. Jestli mas pocit ze je kolaborace s zivymi bubny jenom zalezitost starsich kapel, tak to se velmi pletes. Novy mlady bandy maji bubenika vic nez tomu bylo....
nanestesti se to navic kryje s VAC v Dresden, ktery vyhrozuje, ze konci..
VAC mají pady, jsou starý,je jich moc a znějí jako Kabát říznutý Moravankou. Proto musí skončit. Pochopili že cirkus nikoho nezajímá.
Diky za report, pomalu jsem se bal, ze ho nebude mit kdo napsat ;) Tuhle akci jsem bral jako splaceni dluhu kapelam, ktere hraji od zacatku osumdesatych let a v Praze bud nehraly vubec nebo davno tomu. Myslel jsem, ze fanousci to pojmou take tak, a prijdou si zavzpominat, at jiz na kapely nebo na minule EPF a stare zname. Nestalo se a prisla jen polovicka potrebnych k zaplaceni nakladu (legendy bohuzel nehraji jen za pivo a parek). Nevadi, s prodelkem jsem pocital, jinak bych do te akce nesel, tak mozna zase za pet let, az si nasetrim, se mi zasteskne po usporadani dalsiho EPF ;) Diky tem co prisli a s vidime se znovu na Grausame Toechter, WGT, Skinny Puppy, Einstuerzende Neubauten, Familientreffen, Castle party, Amphi festivalu, Prague Gothic Treffen, Nocturnal Culture Night, Night Side, Die Krupps, Wroclaw Batcave Festivalu, etc...
Díky Mirku.
Dik za organizaci. Jak sem psal, nebyl jsem tam, jsem v hajzlu se zdravim, ale vzdycky sem rad za kazdou akci co tady je, specialne kdyz vetsina je prodelecnejch. Na spoustu veci co delals moc rad vzpominam.

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.