Zřejmě nejhlasitější unplugged kapela na světě. The Rolling Stones středověku! Těmito přízvisky byly obdarováni i v Česku známí Corvus Corax. Sedmičlenná úderka pojmenovaná po krkavci velkém brázdí nepřetržitě nejen evropská kolbiště a po dlouhých šesti letech se znovu objeví v České republice. Než rozšmelcuje 21. května návštěvníky klubu Nová Chmelnice, stihli jsme vyzpovídat duši souboru, bubeníka a zpěváka Norriho.

Rozhovor pro nás přeložil Adam Joe Hanis. Děkujeme!

SANCTUARY.CZ: AHOJ, MYSLÍŠ SI, ŽE KLUCI ZALOŽILI KAPELU JEN ZA ÚČELEM HRANÍ NA TRZÍCH A STŘEDOVĚKÝCH AKCÍCH, NEBO UŽ OD POČÁTKU PLÁNOVALI, ŽE Z TOHO BUDE NĚCO VÍC NEŽ JEN TO?

Norri: Na počátku to byla opravdu pouliční hudba. Wim a Castus vyrostli ve východním Německu, odkud utekli před pádem Berlínské zdi. Cestovali všude po Evropě a hráli, kdekoliv se dalo, třeba na tržištích nebo ve stanicích metra – tak jako kdysi minstrelové. Až pak začali být Corvus Corax čím dál známější. Svědčil o tom fakt, že dostávali pozvánky, aby účinkovali na festivalech, což byl důsledek vývoje. Začínali jako pouliční kapela a dotáhli to až na Wacken. Mají za sebou vskutku zajímavou historii.

SANCTUARY.CZ: CORVUS CORAX JE VĚDECKÝ NÁZEV PRO VRÁNU. JAK NEBO PROČ JSTE SE ROZHODLI POJMENOVAT KAPELU PRÁVĚ TAKHLE?

Norri: To je vtipný příběh. V počátcích měli Wim a Castus jednu velice dobrou kamarádku, která byla jedinou zástupkyní něžného pohlaví v kapele. Tou jedinou ženou byla právě vrána. Našli ji v lese, když vypadla z hnízda, které bylo na stromě. Vychovali ji a stali se z nich nejlepší přátelé. Hodně spolu cestovali a tohle je jeden z důvodů, proč si vybrali jméno Corvus Corax. Dalším důvodem je chování vrány, která je velmi drzá, hlasitá, ale také velmi chytrá.

SANCTUARY.CZ: VAŠE ŽIVÁ VYSTOUPENÍ PŘITAHUJÍ POSLUCHAČE A FANOUŠKY I  KVŮLI  VAŠEMU VZHLEDU. KDO JE AUTOREM KOSTÝMŮ?

Norri: Máme vlastní nápady a představy o tom, jak mají naše kostýmy vypadat. Všechny jsou ručně vyráběné jedním z našich přátel. V minulosti jsme měli velmi specifickou představu o novém CD. Poslední dvě alba byla o seveřanech, Vikinzích a o Keltech, zatímco předchozí alba byla více ovlivněna severní Afrikou, jižní Evropou nebo Asií. Proto jsme se vždycky snažili, aby naše kostýmy vizuálně podtrhly naše vystoupení.

SANCTUARY.CZ: VAŠE ŽIVÁ VYSTOUPENÍ JSOU PLNÁ ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJŮ A I JEJICH USPOŘÁDÁNÍ JE ZVLÁŠTNÍ. KDO ZA TÍM STOJÍ?

Norri: Je to něco, na čem se podílíme všichni společně – obvykle když jedeme v autobusu anebo sedíme v baru. Náš autobus je takový malý bar, kde cestou popíjíme víno nebo pivo a napadá nás při tom spousta šílených věcí. Samozřejmě nejsme historikové, takže se snažíme být tak autentičtí, jak jen to jde.

Samozřejmě máme rádi kostýmy, nad kterými se lidé pozastaví se slovy: „panečku, co to je?“ Také se snažíme, aby i naše nástroje dotvářely celkový audiovizuální projev, který je pro nás velice důležitý. Také používáme niněry. Wim, jeden ze zakládajících členů kapely, je taky konstruktérem niněr, které používáme, sestrojil pro nás obrovské niněry. Ostatní kapely je také používají, ale většinou mají jen malé nástroje, takže my prostě chceme mít ty největší niněry na světě – taky proto, aby korespondovaly s našimi velkými bubny. Všechny naše nástroje vypadají zvláštně a možná trochu velikostně předimenzovaně, ale ten zvuk je díky tomu velice specifický, velice hluboký. A to je pro naši muziku velmi důležité.

SANCTUARY.CZ: OD ZAČÁTKU SI NAHRÁVÁTE SVÁ ALBA POD VLASTNÍM LABELEM PICA RECORDS. JE TO TAK, PROTOŽE SI CHCETE SVOBODNĚ DĚLAT,  CO SE VÁM LÍBÍ, NEBO JSTE NEDOSTALI SMLOUVU OD JINÝCH SPOLEČNOSTÍ?

Norri: Tak trochu obojí. V minulosti jsme spolupracovali s několika velkými vydavatelstvími. Obvykle to nebyla nejlepší zkušenost. Nikdy nám nedovolili dělat muziku stoprocentně tak, jak my chceme. Vždycky nám říkali, co musí být jinak. Zasahovali nám do naší kreativity, což se nám nelíbilo, protože jsme chtěli tvůrčí svobodu, ale podepsali jsme s nimi přece smlouvu. Tahle idea volnosti je pro nás a naši muziku velice důležitá. Proto jsme se rozhodli produkovat všechno pod naší vlastní společností, abychom měli jistotu, že si všechno budeme moct dělat tak, jak my chceme.

SANCTUARY.CZ: V ROCE 1996 JSTE ZALOŽILI TANZWUT, COŽ JE VLASTNĚ SIDE PROJECT CORVUS CORAX. KDO PŘIŠEL S NÁPADEM MÍCHAT STŘEDOVĚKOU MUZIKU S INDUSTRIALEM, ROCKEM NEBO METALEM?

Norri: Je skutečně těžké říct, kdo s tím tenkrát přišel jako první, ale vím že někdo, myslím Castus nebo Wim, byli ohromeni novými hudebními směry na počátku devadesátých let, a tak vzniknul single EP nazvaný "Tanzwut" stále pod hlavičkou Corvus Corax, ale potom jsme usoudili, že se to příliš vzdaluje muzice, kterou jsme doposud hráli. Proto jsme se rozhodli použít slovo Tanzwut a vytvořit z něj side project, což děláme v případě, že se hudebně a ideově příliš vzdálíme od konceptu Corvus Corax, ale i přes to to chceme realizovat a rozvíjet tak, aby se to nedotýkalo tvorby Corvus Corax. Nyní máme další projekt nesoucí název Berlinskibeat, který se zaměřuje více na muziku a zvyky z Balkánu. To také nechceme míchat s Corvus Corax, takže to děláme tak, že hrajeme všichni pod vlajkou nového projektu. Jak Tanzwut, tak Berlinskifest užívají ve své muzice elektroniku, která ovšem rozhodně nepatří do středověku. Jasně, máme rádi elektroniku, ale nechceme jí hrát s Corvus Corax. Proto tyhle projekty vznikly.

SANCTUARY.CZ: TEĎ JE OVŠEM TANZWUT ÚPLNĚ ODSTŘIHNUT OD CORVUS CORAX POKUD TOMU DOBŘE ROZUMÍM…

Norri: Ano to je pravda. Došlo k tomu v roce 2010. Od té doby si Tanzwut dělá svou muziku stejně jako Corvus Corax.

SANCTUARY.CZ: PŘED ROZDĚLENÍM S TANZWUTEM JSTE VYDALI DVĚ ALBA S NÁZVEM CANTUS BURANUS. VELICE ORIGINÁLNÍ NÁPAD KOMBINOVAT VÁŠ DRUH MUZIKY S MANUSKRIPTEM CARMINA BURANA. JAK DLOUHO VÁM TRVALO PŘIPRAVIT TAKOVÝ MATERIÁL PRO NAHRÁVÁNÍ A ŽIVÉ VYSTOUPENÍ?

Norri: Ano, je to dlouhý příběh. Pokud si vzpomínám, tak první nápad vytvořit orchestrální verzi Carminy Burany byl kolektivní nápad nás všech z Corvus Corax. Od první myšlenky k samotnému CD uplynuly nějaké 4 roky. Vyžadovalo to hodně příprav, protože jsme nikdy nevytvářeli orchestrální zpěv, takže tenhle typ muziky byl hodně jiný ve srovnání s tím, na co jsme byli zvyklí. Zaranžovat všechny ty nástroje tak, aby spolu hrály a zněly správně, je velice složité a my jsme chtěli, aby to bylo v každém ohledu dokonalé. Potom taky všechno nahrát a vydat. Ano, příprava prvního "Cantus Buranus" nám opravdu trvala 4 roky.

SANCTUARY.CZ: SOUČÁSTÍ ORCHESTRU, KTERÝ NAHRÁVAL CANTUS BURANUS, BYLA TAKÉ DÍVČÍ SEKCE Z ČESKÉ KAPLEY BRAAGAS. JAK DOŠLO K TOMU, ŽE JSTE S NIMI ZAČALI SPOLUPRACOVAT?

Norri: V té době dámy fungovaly pod jménem Psalteria, poté se rozešly. Potkali jsme je na středověkém festivalu v Kaltenbergu v Bavorsku nedaleko Mnichova. Ano, známe je velice dobře. Bavili jsme se s nimi o našem projektu "Cantus Buranus" a zeptali se jich, jestli by nám nepropůjčily své hlasy, protože zpívaly velmi dobře. Byly nadšené, že se mohou stát součástí něčeho takového. Byla to skutečně zábava.

SANCTUARY.CZ: JSTE S NIMI POŘÁD V KONTAKTU?

Norri: Jistě. Občas se potkáme na festivalu, vyměňujeme si cédéčka, nové nápady a tak. Hrají skvělou muziku. Mám tříletého syna, který zbožňuje jejich hudbu a poslední dvě alba Braagas má ve své malé MP3. Poslouchá je pořád dokola, dokonce s nimi i zpívá, což je super.

SANCTUARY.CZ: V ROCE 2005 JSTE DOKONCE DEBUTOVALI NA KONCERTECH V USA. JAK DŮLEŽITÉ PRO VÁS BYLO DOSTAT SE NA NOVÝ KONTINENT A PŘEDSTAVIT SE TAM?

Norri: Jistě, milujeme hraní v jiných zemích nebo na jiných kontinentech. Je to pro nás úžasné, protože se setkáváme s novými kulturami a s novými lidmi. Zjišťujeme, jak reagují na naši hudbu, a je to pro nás skvělá zkušenost. Spojené státy toho byly součástí a nám se hraní tam strašně líbilo. Ale není to tak, že bychom si řekli „jasně, teď jsme hráli v USA a odteď budeme slavní“ nebo tak. Pro nás bylo důležitější hrát třeba v Rusku nebo v Číně. Byla to prostě větší zkušenost. Ale v USA se nám taky líbilo.

SANCTUARY.CZ: HRÁLI JSTE NA SKUTEČNĚ NÁDHERNÝCH A ZAJÍMAVÝCH MÍSTECH JAKO BYLY HRADY, BYTY, LODĚ, KATEDRÁLY NEBO TAKY NA VELKÉ ČÍNSKÉ ZDI. JAK SE STALO, ŽE JSTE SE DOSTALI DO ČÍNY? MÁTE NĚJAKÉ VZPOMÍNKY Z VÝLETU DO TÉTO ZEMĚ?

Norri: Jistěže. Tehdy to byla speciální spolupráce mezi Čínou a německou vládou – konkrétně tou částí, která má na starost kulturu a umění a snaží se přinést německou kulturu do jiných zemí (a stejně tak i cizí kulturu a umění do Německa). Němečtí umělci a kapely cestovali tehdy do Číny a kapely a umělci z Číny zase přijeli do Německa. Naštěstí to měli na starost správní lidé. A ano, bylo to skutečně úžasné. Čína byla velká událost. Jistě, kultura je úplně odlišná. Je úplně úžasné, když hrajete na místě jako je tohle, a říkáte si „panečku, ti lidi rozumí naší muzice a líbí se jim to!“ A je pravda, že návštěvníci byli úplně nadšení. Později zbytek bandy odjel z Číny, ale někteří z nás zůstali s tím, že když už jsme v Číně, musíme přeci navštívit Velkou čínskou zeď a zahrát tam. A tak tam tři z nás odcestovali a odehráli tam koncert. A byl to naprosto úžasný pocit, stát na místě, které má za sebou takovou historii. Foukal silný vítr a byla nám zima, ale i přes to to stálo za to.

SANCTUARY.CZ: NEHRAJETE JENOM S BRAAGAS, ALE TAKÉ S ČESKÝM SYMFONICKÝM ORCHESTREM. MŮŽEŠ ŘÍCT VÍC O TOM, JAK K TOMU DOŠLO?

Norri: Á, to je dobrá otázka! Myslím, že se to stalo, když jsme nahrávali první cédéčko. Neměli jsme ve studiu celý orchestr, nahrávalo se to po jednotlivých stopách. První stopu jsme nahráli s orchestrem z Německa, ale když jsme chtěli nahrát druhou, tak už neměli čas a tak jsme hledali jiný dobrý orchestr. A nevím, odkud ta myšlenka přišla, ale kontaktovali jsme pražský orchestr. Jim se ta nabídka líbila a tak jsme se setkali. Byli to úžasní lidé, a co se hudby týče, velice vzdělaní. A tak se to semlelo a my jsme si to všichni moc užili.

SANCTUARY.CZ: TAKŽE SPOLUPRÁCE BYLA JEN VE SMYSLU NAHRÁT NĚCO NA ALBUM, NEBO I NĚJAKÉ SPOLEČNÉ ŽIVÉ VYSTOUPENÍ?

Norri: Hráli jsme spolu živě. Ta část, kdy jsme spolu hráli na pódiu, byla důležitější. Sice jsme s nimi nenahráli "Cantus Buranus", ale natočili jsme skladbu  k počítačové hře. Bylo to myslím "Dragon age". Ovšem většinu společného času jsme strávili právě na pódiu.

SANCTUARY.CZ: PŘED PĚTI LETY JSTE ZALOŽILI BERLINSKIBEAT. DALŠÍ SIDE PROJECT, KTERÝ JSI UŽ PŘEDTÍM ZMÍNIL. NAPROSTO CHÁPU TANZWUT, PROTOŽE STŘEDOVĚKÁ HUDBA, DUDY A HARD ROCK SE DLE MÉHO NÁZORU SLUČUJÍ VELICE SNADNO. OVŠEM TEN BALKÁNSKÝ STYL MUZIKY PRO MĚ BYL CELKEM PŘEKVAPENÍ…

Norri: Ano, je to tak. Pokud posloucháš pozorně všechna naše CD, najdeš na nich spoustu muziky, která je postavená právě na Balkánu. Tam jsou totiž stále stopy tradiční muziky, a tu my vyhledáváme. To v Evropě sice není nic snadného, ale stále se dají najít velice staré melodie. Zvlášť ve starších městech. Na druhou stranu stále používáme dudy a dechové nástroje, ale není pro nás vždy důležité dělat něco, co je stále propojené s naší středověkou ideou. Máme mnoho zvláštních představ, ale nemůžeme je všechny vyjádřit, protože na to nemáme dost času. Někdy bych rád naklonoval sám sebe, aby ze mě bylo deset lidí a abych mohl dělat všechno to, co chci. Ale ano, myslím, že je tu stále napojení na Corvus Corax, ale v naprosto odlišném směru. Možná je ten rozdíl ve způsobech, kterými se středověká scéna propojila s gotickou scénou a o něco později i s metalovou scénou. Když Tanzwut vzniknul, byl už známý v gotické a částečně i metalové komunitě. A bylo to propojení, kterému lidi rozuměli. Gothic medieval crossover a tak. Ale balkánská muzika a středověká muzika nejspíš nikdy nebyla tak populární, takže to spoustu lidí mohlo překvapit. Pro nás je to ale úplně normální, protože tenhle styl muziky máme rozhodně rádi.

SANCTUARY.CZ: POSLEDNÍ DVĚ ALBA BYLA PLNÁ INSPIRACÍ ZE SKANDINÁVIE. KDE JSTE NA TYTO NÁPADY PŘIŠLI A PROČ JSTE SE ROZHODLI SOUSTŘEDIT SE NA ŘEKNĚME SEVERSKÝ SMĚR?

Norri: Rozhodnutí bylo velice snadné. Prostě proto, že jsme to nikdy předtím neudělali a v minulosti veškerý vliv na muziku, kterou Corvus Corax hraje, pocházel z Francie, ze Španělska, z Balkánu, dokonce z Asie a ze střední, jižní a východní Evropy. Nikdy jsme se ale nepodívali na sever nebo na severozápad, a tak jsme si řekli, že je konečně čas podívat se i do těchto končin Evropy, protože to také byla velice důležitá část starého světa.

Myslíme si, že je čas zaměřit se na tuto velice důležitou část evropské historie s bohatou kulturou a snažíme se najít staré, psané melodie, což je mnohem složitější než třeba v případě střední Evropy, která byla pokřesťanštěna, a mniši zaznamenali mnoho materiálu, který lidé hrávali v ulicích. Stále můžeš ve starých knihách najít zmínky o těchto událostech, ale v severních částech trvalo déle, než lidé něco sepsali. Tudíž bylo složité nějaké materiály dohledat. Ptali jsme se mnoha lidí, jestli se tu nacházejí nějaké materiály, které bychom mohli použít, ale nakonec jsme našli zdroj a další část byla velice zajímavá. Zjistili jsme, že rytmus a melodie byly velice odlišné ve srovnání s těmi ve střední a jižní Evropě. Nevíme proč, ale zkrátka vikinská a keltská muzika je jiná než ve zbytku Evropy. Například Finsko a pobaltské státy mají ve své kultuře něco odlišného, a to pro nás bylo hodně zajímavé. Zkusit si představit jak se to tehdy hrálo.  

Corvus Corax - Game of Thrones Main Title

SANCTUARY.CZ: MYSLÍM, ŽE VAŠE MUZIKA BY MĚLA BÝT HODNĚ POPULÁRNÍ DÍKY VZESTUPU VEŠKERÝCH TĚCH POHANSKÝCH FESTIVALŮ A TAKY SERIÁLU „HRA O TRŮNY“, KTERÉ SE TĚŠÍ ČÍM DÁL TÍM VĚTŠÍ OBLIBĚ. AČKOLIV SLYŠEL JSEM, ŽE ZROVNA OHLEDNĚ HRY O TRŮNY JSTE MĚLI NĚJAKÝ PROBLÉM. ŽE JSTE ZPRVU MĚLI NĚJAKÝ SONG V PILOTNÍ EPIZODĚ, ALE NĚKDO HO NA POSLEDNÍ CHVÍLI ZAHODIL. JE TO PRAVDA?

Norri: Tak nějak. Víš, bylo to docela dávno. Někdy kolem roku 2009 nám přišel požadavek na hudbu k nějakému novému seriálu. My nevěděli, o co jde, tak jsme jim řekli, že to můžeme udělat. Jeli jsme do Irska a do Skotska, do míst, kde probíhalo natáčení, a potkali tu jednu velice známou herečku. Řekli jsme si: „Dobře, nechceme dělat něco malého, bude to něco většího za hodně peněz – ale pořád nemáme tušení, o co jde.“ Až pak nám konečně řekli, že jde o „Hru o trůny“. Nakonec došlo k nějakým změnám v obsazení, takže se některé scény musely točit znovu a tudíž tam neměli ani tu naši skladbu. Zeptali se nás, jestli do toho jdeme znovu, ale my jsme jim řekli, že nemáme čas kvůli podepsaným smlouvám na festivaly. Nicméně jsme byli velice blízko k tomu, abychom byli slavní díky úvodní skladbě ke "Game of Thrones". Nedá se nic dělat, nicméně jsme pořád v kontaktu s producenty. Líbí se jim naše muzika. Jestli znáš příběh „Hry o trůny“, my jsme byli součástí klanu, který byl zničen a celá rodina zavražděna, takže nebyla možnost být znovu součástí seriálu… ale co už. Řekli nám, že kdybychom chtěli udělat coververzi hlavní melodie, tak si jí můžeme dát na své řekněme best of CD spolu s další muzikou do nějaké sběratelské edice, že tohle je úplně v pořádku.

SANCTUARY.CZ: POSLEDNÍ OTÁZKA SE TÝKÁ PLÁNŮ CORVUS CORAX DO BUDOUCNA. CO PŘIPRAVUJETE? POSLEDNÍ ALBUM, KTERÉ JSTE VYDALI BYLO PŘED ČTYŘMI LETY, TAKŽE SE MOC TĚŠÍM NA NOVOU MUZIKU OD VÁS.

Norri: Dobře, takže zaprvé se chystá další vedlejší projekt, což je důvod, proč se na nové CD Corvus Corax čeká tak dlouho. Spolupracujeme s Markusem Heitzem, který je v Německu velice dobře známý. Chceme vytvořit něco na způsob audioknihy, kombinované s CD a muzikálem. Je to příběh, který můžeš poslouchat jako audioknihu, proloženou naší muzikou, speciálně sepsanou pro tuto knihu. Všechny tyhle věci zabraly hodně času, protože samozřejmě bylo zapotřebí mnoho příprav. Jedná se o fantasy muzikál, koncert ale i divadlo. Takže na to se lidi můžou těšit už letos, ale už pracujeme i na novém CD Corvus Corax, které vydáme tuším příští rok na jaře. Nezaměříme se tentokrát na severskou muziku, té jsme si teď užili až až. Naše idea je vrátit se do střední Evropy, do Německa a bude to hodně taneční záležitost na zpříjemnění každé párty. Žádné temné elementy, spíše světlá stránka života.

SANCTUARY.CZ: MYSLÍM, ŽE TOHO BUDE HODNĚ I TAK. TAKŽE SE TĚŠÍM PO 6 LETECH V PRAZE A TĚŠÍM SE, ŽE SI SPOLEČNĚ TU PARTY POŘÁDNĚ UŽIJEME.

Norri: Tím jsem si naprosto jistý a po vystoupení si spolu dáme pivo!

mohlo by vás také zajímat