Patnáct nejinspirativnějších filmů gotické subkultury. Část druhá: Electro a industrial

Další díl našeho miniseriálu přináší druhý mandel filmů, které nějakým způsobem ovlivnily estetiku či byly zdrojem inspirace umělců naší subkultury. Tentokrát jsme se zaměřili na filmová díla, která měla vliv především na electro a industriální umělce. Oproti předchozímu žebříčku zde některé filmy kvalitativně pokulhávají, přesto jsou s odstupem času hodnoceny jako významné, kultovní a nadčasové. A které to podle našeho názoru jsou?

 

15. Johnny Mnemonic (Johnny Mnemonic, 1995, režie Robert Longo)

Cyberpunkový film podle povídky Williama Gibsona vypráví o pašerákovi dat, který citlivé a jinak nebezpečné informace přepravuje díky mozkovému implantátu. Titulní role Johnnyho se zhostil Keanu Reeves, který o čtyři roky později zazářil v podobně laděném snímku Matrix. Režisér Longo měl ovšem k dispozici výrazně hubenější rozpočet, což je na výsledné podobě díla znát. Možná právě proto působí film surově a neuhlazeně, což mu dodává zvláštní DIY nádech. Z dalších rolí zmiňme ještě Dolpha Lundgrena v roli šíleného kazatele nebo hardcorového muzikanta Henryho Rollinse jako cyberpunkového doktora Spidera.

 

 

14. Iron Sky (Iron Sky, 2012, režie Timo Vuorensola)

Finsko/německo/australská satirická fikce o nacistické základně, ukryté na odvrácené straně Měsíce plánující ovládnutí Země způsobila v době svého uvedení slušný rozruch. Film byl natočen z velké části díky crowdfundingové kampani, takže se jedná v podstatě o amatérský film. Na vizuálu ani na trikových záběrech to ovšem nepoznáte, po technické stránce není prakticky co vytknout. Hudebního doprovodu se ujali ti nejpovolanější, slovinští experimentátoři Laibach. Na únor příštího roku je navíc naplánováno pokračování s podtitulem 'The Coming Race'.
 

 

 

13. Zbraň (Hardware, 1990, režie Richard Stanley)

Celovečerní debut režiséra Stanleyho. Nízkorozpočtová dystopická sci-fi vize podle comicsové předlohy SHOK! z roku 1980. Cyberpunková kultovka o boji proti technologiím je v podstatě komornější variací mnohem proslulejšího Terminátora. Snímek se kromě pochmurného postapokalyptického vizuálu pyšní několika zajímavými pojítky na hudební scénu, své cameo tu mají Iggy Pop, Lemmy či Carl McCoy v roli Nomada. Na soundtrack pak navíc přispěli třeba Ministry nebo Public Image Limited.

 

 

12. Ganheddo (Gunhed/ガンヘッド, 1989, režie Alan Smithee a Masato Harada)

Oldschoolové japonské (čti šílené) akční sci-fi, odehrávající se v troskách mamutí laboratoře, s klaustrofobickou atmosférou a chaotickým střihem. V hlavní roli souboje obřích robotů, přehlídka laserů a výbuchů a minimalistická elektronika jako hudební doprovod. Dlužno dodat, že záběry z filmu použila i kanadská electroindustriální legenda Front Line Assembly pro svůj videoklip ke skladbě "Mindphaser" (které se v roce 1992 stalo nejlepším alternativním videem podle MTV). 

 

 

11. 2001: Vesmírná odysea (2001: A Space Odyssey, 1968, režie Stanley Kubrick)

Spojení dvou mistrů oboru, tedy sci-fi spisovatele Arthura C. Clarkea a režiséra Stanleyho Kubricka, přineslo tento nevídaný a nadčasový vizionářský počin, přesahující rámec filmu k vyššímu umění s jasným filosofickým podtextem. V době svého vzniku úchvatný vizuál (film získal Oscara za vizuální efekty) a jak je u Kubricka zvykem, nešetří se ultradlouhými záběry. K tomu všemu hraje klasická hudba v čele s monumentálním kusem "Also sprach Zarathustra".  Jedno z nejlepších filmových děl všech dob a zdroj inspirace pro stovky následovníků. Pokud budete mít někdy možnost vidět tenhle opus na velkém plátně, neváhejte.

 

 

10. Trávníkář (The Lawnmower Man, 1992, režie Brett Leonard)

Filmy stárnou rychle a u čtvrtstoletí starého Trávníkáře to platí dvojnásob. Ve své době neskutečně populární filmový hit je postaven na tehdy žhavé novince digitální éry, tedy virtuální realitě. Právě její znázornění a kdysi úchvatné počítačové triky působí z dnešního pohledu velmi archaicky a úsměvně. V jedné z hlavních rolí se představil Pierce Brosnan - pár let předtím, než se stal agentem s povolením zabíjet. Neotřelý námět o léčbě retardovaného mladíka moderní technikou s fatálními následky má i své filmové pokračování, které má však tragickou kvalitu. Pokud budete po filmu pátrat, třeba objevíte i vtipnou verzi s původním českým dabingem, kde je virtuální realita překládána jako 'pravá skutečnost'. Působivý kult své doby.

 

 

9. Terminátor (The Terminator, 1984, režie James Cameron)

Je třeba dodávat jakékoliv detaily? Akční science fiction o zabijáckém stroji z budoucnosti katapultovala tehdy neznámého Jamese Camerona mezi režisérskou superligu, kde se drží dodnes. I přes omezený rozpočet se mu podařilo stvořit temný thriller se strhujícím spádem a mrazivou atmosférou, v hlavní roli nelítostného cyborga exceluje Arnold Schwarzenegger. Druhý díl z roku 1991 zaznamenal podobný ohlas a jako jeden z mála sequelů se může pochlubit ještě lepším hodnocením, než první část série.

 

 

8. Plán 9 (Plan 9 from Outer Space, 1959, režie Edward D. Wood)

Nezávislý film o mimozemské invazi a následném plánu ovládnutí lidstva armádou zombies bývá podobně jako zbývající Woodovy filmy hodnocen jako naprostý brak. Přesto mu nelze upřít velkou dávku originality a osobitosti a poměrně závažné poselství, byť podané po 'edwoodovsku'. Je jen na vás, zda budete film brát vážně, nebo se na něj dívat s nadhledem jako na parodii. Poslední filmová role Bely Lugosiho.

 

 

7. Tetsuo (鉄男, 1989, režie Šin'ja Cukamoto)

Černobílý surrealistický horror o přeměně člověka v kovové monstrum je nestravitelnou koláží rychlých střihů a účelově odporných či šokujících detailů. Byť je tu jasná inspirace ranými díly Davida Cronenberga a Davida Lynche, tento japonský výtvor je také svébytně originálním a nekonvenčním dílem v psychedelicky Švankmajerovském stylu a tak je také třeba na něj nahlížet. Cyberpunková bizarnost je dokreslená působivou industriální hudbou Chu Ishikawy.

 

 

6. Total Recall (Total Recall, 1990, režie Paul Verhoeven)

I po letech stále svěží akční sci-fi jízda podle povídky Philipa K. Dicka s Arnoldem Schwarzenegerem v hlavní roli. Komplikovaná, ale přesto stále dobře čitelná zápletka o implantované dovolené na Marsu, která se stane noční můrou a zároveň boj o kyslíkové zásoby tamtéž. Strhující tempo, litry krve, na tehdejší dobu ohromující vizuální efekty (1 Oscar)  a dravá režie Paula Verhoevena. Pět let starý remake i přes silnou produkci a slušné herecké výkony zůstal oproti originálu na půli cesty.

 

 

5. Matrix (The Matrix, 1999, režie Lilly a Lana Wachowski)

Dokonalý scénář, dokonalá režie a jedna z největších revolucí v dějinách filmu. Keanu Reeves v roli programátora Andersona, který je konfrontován se skutečností, že jeho dosavadní život je jen počítačovým výtvorem. Dechberoucí počítačové triky (za všechny jmenujme zpomalovací 'bullet-time') a velký vliv nejen na vývoj tohoto žánru, ale i popkulturu vůbec. Následován dvěmi víceméně zbytečnými pokračováními. "Follow the White Rabbit..."

 

 

4. Ghost in the Shell (攻殻機動隊, 1995, režie Mamoru Ošii)

Japonský anime/cyberpunkový kult podle manga předlohy Masamune Širóa vypráví příběh příslušnice tajné policejní jednotky, která bojuje proti trestné činnosti páchané prostřednictvím moderních technologií. Neuchopitelný, ale neskutečně poutavý příběh, který nechává dostatek prostoru pro divákovu fantazii a nepodává věci tak polopaticky, jako třeba předešlý Matrix, pro který byl Ghost In The Shell velkou inspirací. Vše doplněno úchvatnou hudbou Kenji Kawaie. Nejlepší anime historie a první ze série animovaných filmů, seriálů, počítačových her a letošního průměrného hraného filmu.

 

 

3. Vetřelec (Alien, 1979, režie Ridley Scott)

Začátek kultovní sci-fi ságy, která dosud neskončila. Vetřelec by nebyl tím, čím je, bez dvou důležitých lidí - režiséra Ridleyho Scotta a vizionářského výtvarníka H.R.Gigera. Ten první se postaral o temnou atmosféru, která s přibývajícími minutami filmu neuvěřitelně graduje. Giger potom prakticky stvořil nový výtvarný žánr, i když v tomto díle zůstává jeho biomechanoidní stvůra spíš schovaná ve stínech a naplno se ukáže až ve druhém, neméně úspěšném pokračování pod taktovkou Jamese Camerona. Famózní počin, který definoval řadu prvků žánru a je jedním ze základních kamenů sci-fi žánru, ne-li tím nejdůležitějším.

 

 

2. Metropolis (Metropolis, 1927, režie Fritz Lang)

Vize budoucnosti pohledem z němé éry, součást světového dědictví UNESCO. Expresionistický megalomanský projekt Fritze Langa podle románu jeho vlastní ženy They von Harbou. Ve své době se jednalo o nejdražší film všech dob a společnost UFA kvůli němu málem zkrachovala. Metropolis nesnese srovnání s žádným dalším dílem a vizuálně se mu vyrovná snad jedině Kubrickova Vesmírná odysea. Zároveň jde o nevyčerpatelnou studnici inspirace, ať už jde o ztvárnění futuristické metropole či vzhled robotů.

 

 

1. Blade Runner (Blade Runner, 1982, režie Ridley Scott)

Slyšeli jste někdy o filmu s názvem 'Ostré Komando'? Pod tímto názvem u nás tento kultovní dystopický snímek totiž původně vyšel na VHS a až režisérská verze přišla do našich kin pod původním anglickým jménem filmu. Sci-fi příběh o replikantech podle románu Philipa K.Dicka 'Do Androids Dream of Electric Sheep?' s pečlivě vystavěnou atmosférou a ambientním zvukovým doprovodem Vangelise vás naprosto vtáhne do snového světa a navždy zůstane ve vaší duši...

A jaké bude ambiciózní pokračování 'Blade Runner 2049', které má už za pár dní premiéru v kinech? Ani nedýcháme napětím!

 

 

I tentokrát máte v komentářích prostor pro vyjádření svého názoru, který samozřejmě uvítáme. Na který film jsme podle vás zapomněli, nebo jej trestuhodně opomenuli?

První část seriálu najdete tady.

 

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář