Report z Castle Party 2008 - neděle

Závěrečná část našeho reportu z letošní Castle Party...

Autor: Paesant

Třetí a zároveň poslední den bolkowské gotické okupace byl zahájen probuzením do deja-vu efektu pro své dusno, horko a předčasné probuzení. Na tuto daň za výtečně strávené večery na hradě a v podhradí jsme už byli zvyklí, a tak jsme znovu sáhli po bazénu či alternativním oplachováním znavených těl pod proudem studené vody. Změna nastala až v otázce poledního jídelníčku. Využili jsme služeb místní parafráze na západní fastfoody, spokojeně chlemtali osvěžující kolu a přikusovali nacpaný hamburger se stylově odkapávajícím omastkem a majonézou. Býložravecká sekce výpravy se dokonce vydala po referencích vyhledávat salátové mísy. Vrátila se ale se salátem hlávkovým, náručí žampiónů a rajčat, aby tak s gastronomickou precizností vytvořila vlastní verzi čerstvého bolkowského šopáku. Já neváhal opakovat předchozí chod o lahodném hamburgeru. Hle však nepoučen starým známým příslovím "dvakrát nevstoupíš do stejné řeky" jsem byl krutě ztrestán. Jeho obsah skončil pro mé veliké neštěstí na chodníku jako pokrm místní potulné smečky vořechodlaků.

Když už jsme si připadali mezi průchozími vymóděnci dostatečně trapně, nabrali jsme kultivovanější zbytek a pokračovali s úderem třetí směrem k hradu. Co že si pro nás vlastně castlepartyovské crew připravilo za závěrečnou devítku kapel? Samozřejmě všichni moc dobře znali závěrečnou dvojici Crüx/Lakaien a někteří kvůli tomu dokonce dorazili teprve se setměním. My se ale statečně přes veškeré vedro a upocená těla rozhodli alespoň krátkými výlety ke stagi (krátce vykouknout, osmahnout tvář a zase zpět) zhodnotit odpolední program. Zahajující industriálně metaloví XESS mohli bavit fanoušky tvrdších kytarovek, ale originálního se toho na nich kromě litevského původu příliš shledat nedalo. Mnohem zajímavější bylo pak oživení vzpomínek na vystoupení polských Red Emprez, které jste mohli vidět na šestém Electro Prague a na letošní CP pak spokojeně pokývat hlavou a uznat, že se za ten rok zas o kus vyšvihli.

Od žánrového průměru v jejich zemi je dělí především vynikající vokální výkony zpěváka, který si říká A "G" B a má za sebou již účinkování v několika jiných projektech. Stejně jako jejich hudba, i on dokáže ze syrovějších pozic hraničících s electronic body music čistě přejít do procítěného vokálu v romantičtěji laděných skladbách. Po Red Emprez nastoupili polští kolegové, na svou zem poměrně kontroverzní čtyřka Made in Poland. Kapela hodně ovlivněná oldschoolovou batcave/postpunk scénou, což se na jejím zvuku pevně svázaným psychedelií a disharmonií silně projevuje. Artur Hajdasz je frontman s charismatem, které můžou ostatní polské kapely jen tiše závidět a i když jejich koncert nenalákal zrovna bujaré davy, v Polsku mají nejen mezi staršími generacemi fanoušků požehnaně. Jediná velká chyba vystoupení, která se ale těžko dá někomu vyčítat, bylo stále omílané upalující slunce. Tahle kytarová mystika a psychedelie mají své místo v klubu se slabým osvětlením a mlhou, přítomný žár jim evidentně nesvědčil.

V rámci kompromisu ve výběru odpoledního programu jsme následující dva zástupce německého industrialu Reaper a SITD vzhledem k nezvladatelnému vedru museli vypustit. Zpětně toho ani nelze litovat, když se bortíte k zemi horkem i hudba jde stranou a bohatou nabídku industriálu navíc slibovaly i afterparties. Na hrad jsme se řítili v době, kdy se pomalu schylovalo k vytouženému setmění, ve strachu, že prošvihneme vystoupení zajímavého, pro mě zcela nového projektu Pati Yang&Flykiller. Naštěstí i naneštěstí jsme se v čase přepočítali a z krasavice Pati Yangové nám neunikla ani minuta.

Za to jsme ale na podiu narazili na krasavici úplně jinou...Anju Orthodox, opravdu ortodoxní gothic metalovou divoženku z polských Closterkeller. Nic proti tomuto ranku, sám jsem kdysi vykračoval v klasických gothic metalových šlépějích...ale Closterkeller mi už z prvotního poslechu na desce připadali jako příliš halekavý šálek gotikou provoněného čaje. Asi bude můj názor dost odlišný tomu, co prožíval dav pod podiem, v jeho okolí i ten poskládaný na hradbách. Každopádně jsem po pěti minutách doufal v konec... Ten ale nepřišel jen tak brzy. Pseudooperní houkání těhotné sovy na podiu nebralo konce, navíc zpěvačka skladby prokládala srdceryvnými proslovy i přes polštinu planoucími srozumitelným romantickým klišé. Chybělo jen rozhodit růže publiku a vzlétnou na křídlech lásky do backstage. Když po mohutném, mně nepochopitelném potlesku všichni tílkatí členové v čele s lady Orthodox odkráčeli, začal boj o přední pozice u podia.


Closterkeller live at Castle Party 2008

Nebylo to však kvůli zvučící mladici Pati Yang, jak jsem později pochopil, ale kvůli tomu, že nejen my přemýšleli v rozmezí tří vystoupení dopředu. Uhájit si pozice nalepený na zábradlí těsně před podiem byl úkol hodný security chlapíků za ním. Nechybělo šlapání po nohou, šťouchání rameny, zazněla i nějaká ta nadávka v polštině...nakonec hemžení ustálo, když se konečně začaly ozývat první slova úvodní písně Pati Yang s charakteristickým, lehce erotickým zabarvením vokálu. Sladká Pati se však i přes svůj polský původ v publiku zmýlila. Hvězda, která momentálně působí na území Londýna, kde její alternativní sexy elektronika zaplňuje velké kluby u bolkowských gotiků narazila. Jak na ní, tak na její kytarové opoře na podiu byla po čase cítit slabá nervozita. Přesto si ale po většinu setu zachovali tvář profesionálů a koncert neubíral na energii ani míře snahy zatáhnout mrtvě přihlížející lidi do sympatických rytmů a ladných kytarových riffů. Trapnou barikádu ticha mezi skladbami neprolomila o nic líp ani polsky zpívaná hitovka. Nad bolkowským nádvořím se nesla nepříjemná atmosféra poněkud zablokované volné nálady a neporozumění. Ze všeho nejvíc to lze přičítat prostě tomu, že 90% většina lidí v tom podivném statickém kotli vyčkávala na následující floridskou electroaerobic show.

Klikněte pro zvětšení

Pati Yang

 


Autor: Ezechiel

Ale to už je nádvoří a celý hrad oděn do tmy a nás čekají poslední dvě jména letošní Castle party. A rozhodně to nejsou jména ledajaká. Připravují se totiž roztančení Američani The Crüxshadows, kteří se vrací na CP již podruhé a po nich procítěná duše německého darkwave Deine Lakaien s nezaměnitelným hlasem Alexandra Veljanova.

Hned úvod Crüxshadows však připomíná spíše grotesku nežli nástup velké darkwave kapely. Zpěvák Rogue, který je zvyklý začínat show z publika je totiž při přelézání zábran směrem k pódiu nemilosrdně pacifikován aktivní ochrankou, která je vzápětí atakována jinými ochranáři - inu, jako z grotesky. Nakonec se však střapatému frontmanovi podaří z mely vymanit, a může tedy zaujmout své místo na stage mezi dvěma tanečnicemi. Dnes poprvé máme šanci slyšet novou sestavu Crüxshadows, představující novou tanečnici, kytaristku a hned dva houslisty. A nutno přiznat, že výsledný dojem je to poněkud rozpačitý. Ano, pořád to šlape, tanečnice sebou mrskají jako čamrdy, ale tandem houslistů působí trochu nadbytečně (stejně je vždy slyšet jen jeden nástroj) a kytaristka většinu času příliš nehraje (zato hodně tančí, a, ano, vypadá u toho dobře), a pokud hraje, je z toho cítit nejistota. Ale dost možná zde sehrála svou úlohu nervozita z velkého publika, kdo ví. Situaci jako by se snažil "nakopnout" Rogue, který svůj vokál trochu "nařval", zřejmě za účelem vytvoření "většího nářezu". Přesto však zněly lépe ty písničky, u kterých se vlastník bizarního účesu vrací ke své klidnější poloze. Ačkoliv mám Crüxshadows poměrně rád, jejich set na Castle Party ve mne vyvolal spíše vlažnější reakci, a proto mne potěšilo, že jsem si pár dnů nato spravil chuť na jejich skvělém koncertu v Rock Café.


The Crüxshadows - live at Castle Party 2008


Nicméně už je tu konec a po přídavku také nejvyšší čas zabrat místa u pódia a mít tak vystoupení hlavní hvězdy letošního festivalu v Bolkowě pěkně z první ruky. Deine Lakaien nastoupili za bouřlivého potlesku v poměrně skromné pětičlenné sestavě zpěv, klavír/klávesy/sampler, kytara, violoncello a housle. Ovšem již prvních pár tónů jasně ukázalo, že pokud je píseň dobře udělaná a dozdobená decentními samply, i pár akustických nástrojů bohatě stačí. Zvlášť, má-li kapela v rukávu takové eso, jakým je charismatický zpěvák Alexander Veljanov, oděný do aristokratického červeného kabátu. Už jeho pouhá přítomnost na pódiu a konverzační komentáře mezi písničkami propůjčovaly celé atmosféře cosi svátečního a výjimečného a tak vůbec nebyl problém nechat se pohltit neoklasicko/darkwave hudbou a hypnotizovat Veljanovovým hlasem. A když došlo na hitovky typu "Over and Done", "Generators", "Wunderbar", "Where You Are" či "Return", nikdo už nepochyboval, proč je tato kapela nejen na "dark" scéně tolik ceněna a proč je zrovna ona headlinerem bolkowského festivalu. Jediné, co trochu kazilo poetiku tohoto jemného prožitku, byla parta nadšených opilců, kteří jen několik řad za námi zpívali - a o co víc šli "nahoru" s volume, o to horší to bylo s intonací (ostatně přesvědčte se sami z videa "Return" na našem youtube profilu). A pak najednou bylo po všem. Dva přídavky, a konec, Castle Party 2008 je za námi, nashledanou zase za rok?


Deine Lakaien - live at Castle Party 2008

"A to tedy ne," řekla si část naší výpravy a navzdory zimě se vypravila do venkovní "Areny", kde probíhala "Girlzzz attack" party v režii něžného pohlaví. Ta však byla poměrně mrtvá - do zvuku harsh EBM se pohupovalo jen pár mátožných postav, a studené pivo také rozhodně nezahřeje. Proto se po chvilce část skupiny přesunuje nabrat sílu do stanu, zatímco zbytek "mění lokál" a odchází partyovat na Batcave Night do Hacjendy. A tak se stalo, že jsme poprvé v historii našich výletů na Castle Party "zavírali" Hacjendu. Zničehonic zkrátka Batcave pecky nahradilo "Intermezzo Bright Violet Euphoria" od Cinema Strange a tím byla i poslední DJ Party ukončena. Tak tohle už byl definitivní konec CP 2008. Inu nezbývalo než vylézt z klubu, nechat sluneční paprsky bolestivě šlehnout do rozespalých očí a přežít ty dvě hodiny do odjezdu našeho busu.

A na závěr malé shrnutí. 1) Letošní Castle Party byla pro některé opravdu především "party". A to i proto, že jelo dohromady hodně Čechoslováků, kteří se znali třeba jen podle nicku, nebo z internetu a teprve v Bolkowě měli tedy příležitost pořádně se seznámit a popít. 2) Jakkoliv jsme všechny předchozí ročníky nadávali na nepřízeň počasí, zimu a déšť, druhý extrém (neúprosné vedro, spalující slunce a sucho) se také neukázal jako ideální varianta. Zaprvé se člověk nevyspí neboť má ve stanu saunu již od osmi ráno a zadruhé se tak do šesté, sedmé nedá pohodlně dělat nic jiného než polehávat ve stínu, nebo užívat chládku bazénu. 3) Ročník 2008 opět vsadil na kombinaci méně známých jmen (z nichž některá příjemně překvapila) a osvědčených hvězd, které prokázaly, že si svůj respekt na hudebním poli zaslouží. Jsem zvědav, jaké hudební překvapení si pro nás organizátoři připraví na příště.

Každopádně i letos jsme si Castle party moc užili a už teď se těšíme na příští rok. Máme s vámi počítat? ;)

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Musím pochválit zvláště vydařené industrial afterparty. Ještě že pořád nehráli EBM, jinak bych se fakt utančila do bezvědomí. Ikdyž Jožin z Bažin taky nebyl k zahození ;-)
Znovu pěkný report ze skvělého dne :-)
Z celkovymi 3 bodmi na zaver absolutne suhlasim, dobre zvladnuty report a myslim ze ti co neboli po precitani sa urcite rok vyberu s nami:-)<br />Takze buduci rok sa vidime! Samozrejme ze aj skorej na nejakych Prazskych akciach 8-)
Prosím nevíte jestli mě někdo točil na video při té čůrací pauze na cestě do Bolkowa?
Panove vypustili patrne dve z nejlepsich kapel letosni CP :-P a to Reaper a SITD. Reaper sice asi odvedl stadardni, ale presto kvalitni vykon. Ovsem SITD - no to byla parada s uzasnym zpevakem - odzpivat to bez efektaku s takhle perfektnim hlasem jsme snad jeste neslyseli 8-O
Darkorion: Tak Reaper vždy odvedou standartní kvalitní výkon. Na to co se vyzkytuje na německé temně taneční scéně, jsou Reaper vyloženě zlatíčka :-)
Si pis, bejbe, pristi rok to rozjedem =D ;-)
Castle Party 2009<br /><br />23.07.(warm up party) and 24-26.07.2009 (festival days)<br /><br />First confirmed bands:<br /><br />Front 242 (be)<br />Covenant (se)<br />Crematory (de)<br />Dreadful Shadows (de)<br />Deathcamp Project (pl)<br />Variete (pl)<br />Moon Far Away (ru)<br />NOT (pl)<br />Solar Fake (de) - the electro project of Sven Friedrich, the singer of Zeraphine and Dreadful Shadows<br />Vic Anselmo (lv)<br />Irfan (bg)
Crematory? :D no tyy vole
Ty Crematory si mohli odpustit. Zbytek zatím vypadá dobře ;-)
[10] Crematory tam nějak nezapadají to je pravda :-) Mám dost rád Dreadful Shadows. Jinak v dnešní době už je možné cokoliv. Sisters Of Mercy jsem viděl naopak na death metalovém festivalu vedle Kataklysm atd :-D Tak,ale my víme proč to Eldritch dělá :-P
Neviete náhodou, kde sa dajú zohnať v ČR lístky na Castle Party? :-D

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.