Pohled na třináctou desku legendárních The Cure
The Cure - 4:13 Dream
Vydalo: Universal Music
Dali si hoši načas. Třináctá řadovka Roberta Smithe je na pořadu dne dva roky a naprosto rozumím tomu, že přijít po třiceti letech na hudební scéně s originální muzikou, která není odvarem předchozích úspěchů, není vůbec žádná legrace. Ba naopak, je to hora rostoucí do olbřímích rozměrů. Album, které mělo spatřit původně světlo světa již minulý podzim (kapela kvůli němu posunula světové turné), poté letošní jaro, je po všech oddáleních konečně na světě.
Čtveřice na to šla rozumně. Po psaní novinek v létě 2006 většinu z nich prověřila na turné, které po dlouhé době zasáhlo i naší republiku. Skupinu doplnil po dlouhých 15 letech starý známý Porl Thompson z nejslavnějšího období okolo desky Disintegration. A aby vše bylo definitivně pojištěno, samotnému vydání předcházela celá čtveřice singlů a jedno remixové EP. Čtvrtina alba byla venku o těchto prázdninách a už z ní se dalo odvozovat, že novinka propadákem rozhodně nebude. The Only One byla sice skočná, leč přeci jen příliš jasná reminiscence na veselé období Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me okolo roku 1987, ale pak už se začaly dít zajímavější věci. Jednoduchý rock’n’roll Freakshow přinesl průnik typické psychedelie The Cure s až smyslným funkem, Perfect Boy naopak načechral atmosférický polštář, který musí lebedit i domácím Priessnitz a poslední singl Sleep When I'm Dead připomenul polovinu 80. let, tentokrát ale v mnohem povedenějším provedení.
Původní kopec muziky (prý až 33 připravených písniček), který se z plánovaného dvojalba smrsknul do padesátimutového CD s názvem 4:13 Dream, je realistickým výsledkem hudebníků, kteří se i po třech dekádách snaží držet prst na tepu doby. Je pravda, že 80. léta (především v postpunkovém duchu) jsou zrovna v kurzu, ovšem z novinky The Cure tyto vlivy nevyčnívají křečovitě jako idea, kterou se nepodařilo vklínit do připravovaných písniček, ale jako dlouholetá součást hudebního výraziva The Cure, která tentokrát dostala přednost před hutnou melancholií, další signifikantní součástí kolosu jménem The Cure. Tato deska neposunuje sice hudební dějiny moderní rockové muziky do dalších dimenzí, ale jasně ukazuje, že stárnout v rocku se dá s grácií, za kterou je třeba Robertovi a spol. poděkovat.
80 %
www.thecure.com
www.myspace.com/thecure
Komentáře
Přidat komentář