Rozhovor s Legendary Pink Dots

Legendary Pink DotsPři nedávném průjezdu The Legendary Pink Dots Českou republikou jsme si popovídali s ústředními postavami formace, Edwardem Ka-Spelem, Nielsem van Hoornem a Philem Knightem. Mluvilo se nejen o změnách během třiceti let hraní, o vztahu k remixům a plánech do budoucna, ale i o sólových projektech The Legendary Pink Dots, ve kterých pánové spolupracují s kolegy ze Skinny Puppy, či Bauhaus.

CZ Sanctuary: Ahoj pánové, vím, že nemáte moc času, tak se rovnou pustíme do první otázky. Příští rok slavíte třicet let svého hudebního působení, dokázali jste si na začátku téhle cesty představit, že bude tak dlouhá?

Edward Ka-Spel:
Ahoj, dalo by se říci, že svým způsobem ano, protože jsme kapelu vždy brali velmi vážně, věděli jsme, že přesně tohle chceme a budeme se tomu věnovat. Nic takového, jako „vydat jednu desku a vrátit se ke svým běžným zaměstnáním“…to je celkem roztomilé, když vidím, jak se ten svět za těch třicet let změnil (smích).

CZ Sanctuary: A co osobně vnímáš jako nejdůležitější milníky těch tří dekád?

Edward Ka-Spel:
Myslíš hudebně, nebo obecně?

CZ Sanctuary: Oboje.

Edward Ka-Spel:
Řekl bych, že rozšíření počítačů. Když jsme začínali, byl počítač taková ta velká, zlá, nepřenosná a šíleně drahá krabice ve vědeckých institucích, zatímco dnes má počítač každý. Je to sice do jisté míry neškodné, ale, upřímně, těžko bychom prodali tolik desek, kdyby tu před těmi třiceti lety už byl internet. Ale internet nám samozřejmě i v mnohém pomáhá, například při domlouvání koncertů na různých místech…třeba v České republice (smích). Pokud bych měl zhodnotit, jestli má počítač víc kladů, nebo záporů, skončil by v plusu, ale bylo by to těsně.

CZ Sanctuary: A hudebně? Je to třeba nějaké CDčko, které by se dalo považovat za milník?

Niels van Hoorn: 
 Myslím, že třeba „Any Day Now“, zejména proto, že z předchozí desky „Island of Jewels“ jsme cítili malinko zklamání a vyčerpaní, a na „Any Day Now“ jsme se konečně byli schopni zase koncentrovat a tvořit zcela soustředění. „The Crushed Velvet Apokalypse“ a "The Maria Dimension" byly spojené, což byl další milník, protože na tom byl obrovský kus práce. Pro mne osobně je to ale deska „All the King's Horses“, kterou miluji pro její lyričnost, nebo novinka „Plutonium Blonde“, na níž skoro jako bychom se vrátili na úplný začátek kruhu, k našim kořenům, ačkoliv to vůbec nebylo záměrné - prostě to z nás tak vypadlo. Její tvorba byla tak trochu jako šílená jízda na horské dráze, která nás velmi bavila a i naši posluchači ji přijali s otevřenou náručí. Říkají si - i po třiceti letech to Legendary Pink Dots umí udělat dobře.

Edward Ka-Spel: Já bych mezi ty milníky přidal i „The Tower“, protože vypovídá o tom, odkud pocházím. Jsem Angličan, který utekl z „fašistické“ Británie, která se začala nebezpečně přibližovat směrem k románu „1984“. Ono to bylo zhruba i tou dobou (smích).

CZ Sanctuary: Osobně jsem přišel k vaší hudbě skrz CDčko "The Maria Dimension", které znovu vychází. Tou dobou jste také hodně změnili sestavu kapely…

Edward Ka-Spel:
Já bych řekl, že se soupiska změnila už po desce „The Golden Age“, před „The Crushed Velvet Apokalypse“ - to jsme vzali do sestavy kytaristu Boba Pistoora, který byl asi nejlepším muzikantem v celé historii kapely. Bohužel s námi nestačil hrát tak dlouho, jak bychom si přáli, protože roku 1991 znenadání zemřel. Byla to velká ztráta, protože Bob byl pozoruhodný - nejenže uměl hrát snad na každý strunný hudební nástroj, ale byl i neuvěřitelně energickým člověkem, a z celého srdce miloval hudbu, kterou jsme společně vytvářeli. V mnoha ohledech nám dal „nová křídla“, na kterých jsme mohli letět výš a výš…to bylo nádherné.

Niels van Hoorn:  Tou dobou jsem taky přišel do kapely já, Bob byl můj nejlepší přítel, se kterým jsme hráli v mnoha projektech, a kterého jsem dotáhnul do Legendary Pink Dots. O to větší pro mne byla tragedie, když zemřel.

Edward Ka-Spel: Když přišel Niels, byla to pro kapelu velká změna. Myslím, že to můžeme klidně označit jako začátek „nových Pink Dots“.

CZ Sanctuary: A jak se to stalo?

Niels van Hoorn:
  Poznali jsme se u mne na farmě, kde mám studio. Tady původně šestičlenní The Legendary Pink Dots, složení ze samých Angličanů, nahrávali "Any Day Now" a "The Golden Age". Byla to zábava, bylo léto, byl čas i na party - část kapely například pravidelně spala venku pod širákem, a podobně. Tím, že jsme spolu strávili celkem dost času, který jsme si užívali, stali se z nás přátelé.

CZ Sanctuary: Vaši písničku „A Space Between“ předělala česká EBM legenda Vanessa, je to jediná předělávka z Čech vaší tvorby, nebo jsou další?

Edward Ka-Spel: Z České republiky si neuvědomuji nic jiného. V Maďarsku kapela Yonderboi nahrála „A Velvet Resurrection“ s novou verzí slov, ale jinak nevím. Zrovna ta verze od Vanessy se mi ale celkem líbí.


The Legendary Pink Dots - Waiting for the Cloud


CZ Sanctuary: A jaký máte obecně vztah k remixům?

Edward Ka-Spel:
To je jednoduchá odpověď - nemáme žádný vztah k remixům. Když nahraješ píseň, je to záznam Tvé vize, to, jak Ty chceš, aby Tvůj song zněl. Remix mi přijde jako požadovat po malíři, aby přemaloval své dílo, nebo si na to někoho objednal.

Niels van Hoorn:  Naprosto souhlasím. My jsme místo remixů dělali třeba to, že pokud jsme píseň hráli delší dobu na živo, přišlo nám správné se na ni znovu podívat z odstupem, a třeba pozměnit její interpretaci, ale remixy… Občas slýchám o umělcích, které to baví, ale že bych cítil potřebu se k nim přidat….to nikdy.

CZ Sanctuary: To je důvod, proč se ptám ;). Přesuňme se k tomu živému hraní, aktuálně jedete skrz Evropu, a dokonce i Českou Republiku. Zvláštní ale je, že jste si vybrali k vystupování menší města, a minuli jste Prahu. To byl vás nápad, nebo někoho jiného?

Edward Ka-Spel:
To, s čím teď cestujeme, je spíše taková malá tour, připravující půdu na příští rok, kdy slavíme těch třicet let od založení, a kdy se samozřejmě do Prahy chceme podívat. Je to pro nás velmi neobyčejné město, takže na jaře přijedeme koncertovat jenom sem, a chystáme něco extra…

CZ Sanctuary: Můžeme už něco odhalit? 

Edward Ka-Spel: Ne, zatím ne (smích)

CZ Sanctuary: Dobře, tak se pojďme chvilku povídat o bočním projektu The Tear Garden, který máte společně s cEvinem Keyem ze Skinny Puppy – co můžeme čekat od chystaného alba „Have A Nice Trip“?

Edward Ka-Spel:
Už je dokončené, každou chvíli by mělo vyjít a myslím, že je nejzábavnějším albem The Tear Garden za poslední roky. Podle mého obsahuje i vůbec nejsilnější track, který byl kdy nahraný, jmenuje se „Made In China part 2“. Deska se natáčela minulý rok dva týdny v Los Angeles, a bylo to zajímavé, protože jsme nahrávali snad každý den, a skončili jsme tedy s nůší plnou materiálu. Teprve teď, po roce a půl jsem měl možnost to slyšet smíchané, protože jsme tvořili stylem „nahrávat, nahrávat, nahrávat, a pak se rozhodneme, co s tím uděláme“. A musím říct, že výsledek zní dobře.

CZ Sanctuary: Ty jsi navíc, Edwarde, vydal letos i sólovou desku „Dream Loops“, která zní skoro jako new age...

Edward Ka-Spel: (smích) Tak jestli je tohle zvuk new age, je to pěkně temný nový věk (smích). Ale k věci, „Dream Loops“ není ani tak mým pravým „sólovým albem“, jako spíše experimentální tvorbou, která původně ani neměla být vydána na CD. Nicméně objevil se dostatečný důvod, a já chtěl touhle cestou někomu pomoci, takže nakonec mělo smysl vydat album i regulérní cestou.

CZ Sanctuary: Ty, Nielsi, jsi také nezahálel a vydal se svou kapelou Strange Attractor novinku „Mettle“, kde se objevila celá řada prominentních hostů…můžeš nám říct o albu něco víc?

Niels van Hoorn:
 Víš, jak začala moje spolupráce s Richardem Van Kruysdijk? Měl tehdy malý label a poprosil mne, zda by mohl udělat remixy dvou písní z mých sólovek, a protože se mi líbily, stali se z nás přátelé a začali jsme dělat hudbu dohromady. Udělali jsme dvě desky, a teď vydali na Big Blue Polsko i novinku „Mettle“. Richard měl nápad už na první desku přizvat samozřejmě Edwarda a Richarda Sinclaira z Caravan, se kterým jsme si padli do noty. Na „Mettle“ se navíc podílel náš kamarád David J. z Bauhaus, Graham Lewis z Wire, a další. Pracovali jsme přes internet, některé písně se takhle vymýšlely od základu, a všichni na hudbu reagovali skvěle a posouvali jí dál a dál. Dokonce jsme slyšeli, že David J. tu píseň, kterou jsme spolu udělali, hrál už dvakrát živě, což je milé, a prý by si s námi rád zahrál, až budeme v Americe. Párkrát se objevil i na koncertech Legendary Pink Dots, a když se mezi fanoušky rozkřiklo, že tam byl, lidi začali šílet a turné Strange Attractor bylo skoro okamžitě vyprodané. A přitom je David J. vážně moc milý, normální chlapík, na kterém není nic pokřiveného, podivného, nebo „hvězdného“, ačkoliv by si to díky své hudební minulosti mohl dovolit.

CZ Sanctuary: Ty jsi se Strange Attractor před pár týdny hrál v Praze na jazzovém parníku Jazz Dock, jaké to bylo?

Niels van Hoorn:  Opravdu zábavné, protože za ty měsíce mají zaměstnanci klubu plné zuby toho tradičního jazzu, který tam hraje pořád, a proto jsme už na zvukové zkoušce cítili, že se lidem naše hudba líbí. Do jazzu totiž přidáváme i řadu dalších vlivů, jako je trip-hop, a podobně. Díky tomu jsme měli první den (v pátek) na koncertě asi 50-60 lidí, ale rychle se rozkřiklo, že to není klasický jazz, a tak jsme už v sobotu měli vyprodáno. Produkční nás potom poprosil, jestli bychom nemohli přijet na celý týden a hrát každý den, ale myslím si, to už je trochu moc. Hrát týden na stejném místě to samé, z toho se stane ta samá otrava, jako z tradičního jazzu. To my ale nechceme, protože i v hudbě se snažíme jít tak trochu jinou cestou.

CZ Sanctuary: A co The Silverman?

Phil Knight:
  Jo, pracuju na něčem, co bude manipulovat s Edwardovým hlasem. To je vše, co Ti můžu aktuálně říct…

Edward Ka-Spel: (chroptí) Nepovedlo se mu to (smích)

Phil Knight:  Já myslím, že povedlo (smích). No, a do toho chci zahrnout ještě nějaký materiál, který jsem dělal se svou novou hračkou Tenori On od Matrix Synthesizer, kterou můžou lidi vidět živě, pokud přijdou na koncert. Je to maličký syntetizátor, který se mi vejde do ruky, a který přehrává různé zvuky, upravovatelné v reálném čase.

CZ Sanctuary: Takže už to je dobrý důvod, proč navštívit koncerty Legendary Pink Dots…

Phil Knight:
  Jo, taky bych řekl…ale ne jediný (smích).

TheLegendaryPinkDots

CZ Sanctuary: Tak teď jedna vážnější otázka, jak současná éra stahování a poklesu prodeje hudebních nosičů ovlivnila vaší kapelu?

Edward Ka-Spel:
No, jsou to velmi těžké časy, to nebudeme popírat, a desky nejdou příliš na odbyt. Ale to se určitě děje nejenom u nás.

CZ Sanctuary: A ovlivňuje to i četnost vašich živých vystoupení?

Edward Ka-Spel:
Vlastně ani ne. Vypadá to, že i v dobách krize si lidi chtějí vyrazit ven, poslouchat hudbu, bavit se a zapomenout na všechny problémy. Řekl bych, že naše koncerty krize téměř nezasáhla.

CZ Sanctuary: Vy jste teď živě představovali hlavně svoje zatím poslední album „Plutonium Blonde“, o kterém se z hlediska zvuku mluví jako o „nejkomerčnější desce v historii Legendary Pink Dots“ – souhlasili byste s tím?

Edward Ka-Spel:
(smích) Tuhle definici byste našli v tiskové zprávě našeho vydavatelství, a spousta médií ji přebralo, ale já bych s ní nesouhlasil. Ano, dali jsme si na desce doopravdy záležet, ale nepřemýšleli o tom stylem "uděláme komerční sound“, šlo nám o to, zda zvuk pracuje a zdali dělá s hudbou to, co od něj chceme. Dokonce i někteří recenzenti píšou, že jim toto tvrzení přijde scestné, a mně osobně také.

CZ Sanctuary: Co od vás můžeme čekat v budoucnu? Četl jsem o nějakých speciálních koncertech s Portion Control – co říkáte na jejich novou desku?

Edward Ka-Spel: Já ji vlastně ještě ani neslyšel…

Niels van Hoorn:  Ani já ne.

CZ Sanctuary: Dobře nevadí, tak nám aspoň řekněte, jak tyhle akce budou vypadat...

Edward Ka-Spel:
Bude to takový speciální festival druhého ledna v Bochumi. Kluky z Portion Control a dalších kapel, které se tam objeví, známe už dlouhá léta a bude to zajímavé už v tom, že jde v podstatě o čistě elektronický festival. Nicméně když mne organizátoři oslovili, chtěl jsem to vyzkoušet, je to celkem příjemná výzva.

CZ Sanctuary: A co dalšího od vás můžeme čekat v příštím, jubilejním třicátém roce Legendary Pink Dots?

Niels van Hoorn:
 Zatím přemýšlíme o spoustě různých věcí, jak to oslavit, protože třicet let je příliš vhodná příležitost, než aby se přešla jenom jako „prostě další rok“.

Edward Ka-Spel: Pravděpodobně až přijedeme do Prahy, budeme hrát hodně odlišné písně, zřejmě to bude takový set, reflektující třicet let kapely. Zatím to ještě není zcela zorganizované, ale budeme se teď na tohle témat bavit s těmi pravými lidmi, a myslím, že by s tím neměl být problém.

CZ Sanctuary: Budeme se těšit, díky moc, že jste si udělali čas, pánové.

Edward Ka-Spel:
My děkujeme, ahoj.

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář