O nastupující popularitě kabaretu jsem vás na stránkách CZ Sanctuary přesvědčoval v recenzi, která se točila okolo kompilace „Twisted Cabaret vol. 1“. Dalším důkazem obliby žánru s mnoha divadelními prvky je i nová deska Marca Almonda, která nemohla mít být pojmenována příznačněji – "Varieté"!

Marc Almond – Varieté
Vydal: Cherry Red rec.  

Marc Almond zažil za třicet let své kariéry na pódiích celého světa ledacos. Novovlnný úspěch v duu Soft Cell na začátku osmdesátek, vyhoření o pětiletku později, desítky spoluprací se smetánkou anglické scény včetně avantgardistů typu Coil nebo Psychic TV, koketérii s operním Ruskem i zotavování z drogové závislosti nebo těžké autohavárie, po které ho doktoři v jeho sedmačtyřiceti definitivně odepisovali. Podobně nahoru a dolů to šlo i s kvalitou jeho nahrávek. V době, kdy bojoval se svými démony všeho druhu (drogy, sexuální orientace, workoholismus…), byla hudba smutným a především nemilosrdným zrcadlem jeho stavů.

V letošním roce konečně přichází Marc Almond po dekádě sólového ticha s novou deskou plnou autorských písniček. Udělal to nejlepší, co mohl, to znamená po třech letech putování od úspěchu k úspěchu, který odstartoval výborný koncert k jeho padesátinám, se oklopil nejlepšími spoluhráči a autory v jedné osobě. Michael Cashmore jen stvrdil svoje mistrovství, které prokázal už u Current 93, a i Neal Whitmore, bývalý kytarista cyberpunkáčů Sigue Sigue Sputnik, tentokrát přišel s opravdu silnými melodiemi. Nostalgie, která se s Marcem táhne v letošním roce třiceti let fungovaní na scéně, byla nakonec přetavena velmi pozitivním způsobem. Ze slabého místa celého řetězce se udělala přednost.

Když vzpomínat, tak poctivě, řekli si zřejmě všichni protagonisté "Varieté", odhodili elektroniku a vrhli se do kabaretního období, které rozenému herci Marcovi sedí jako ulité. Po nevalném nabubřelém popu tak přichází na malé oválné pódium variabilní miniorchestr a s ním i osudový muž, kterému ženy podléhají i přesto, že jsou si vědomy jeho homosexuální orientace. Skladby, které jako by vypadly z pařížských šantánů dvacátých let, se míchají s komorním písničkařením, nepříliš vzdáleným tradičnímu operačnímu prostoru v Čechách oblíbených Tindersticks. Pouze v pár případech protagonisté mírně přitlačí na plyn, smyčcový orchestr ustoupí do pozadí, a do světel reflektorů nastoupí rocková rytmika a masivní dechová sekce.

Celé album, i přes svojí olbřímí stopáž (66 minut) ani chvíli nenudí. Marc Almond se nikdy nedistancoval od muziky, která provázela jeho rané mládí, podpořené kvalitní selekcí vinylové rodičovské fonotéky. A atmosféra neustále se proměňujícího světa okolo nás, ve kterém pomalu mizí opěrné, dlouhou dobu nedotknutelné orientační body, se promítla do novinky pozitivně hořkosladkým způsobem. Vypravěč Marc Almond na "Varieté" kraluje. Setkal se totiž s polohou, která podtrhuje jeho pěvecké mistrovství a dělá tak z „obyčejných písniček“ příběhy se silným emocionálním přesahem. Mistrovství, které Marc na novince předvádí, se totiž nedá nacvičit nebo našprtat, k tomu je třeba dospět. Marc Almond stárne s nadhledem a grácií. Deska "Varieté" je toho nejlepším důkazem.

Hodnocení: 85%

mohlo by vás také zajímat