Na zatím poslední album Davida Tibeta a jeho Current 93 si posvítil Pavel Zelinka.
Current 93 - Baalstorm, Sing Omega
Vydal: Coptic Cat
Psát o projektu Davida Tibeta, který se už téměř tři desetiletí jmenuje Current 93, je pro jednu skupinu nošením sov do Atén, pro druhou tančením o architektuře. Tento pán zásadním způsobem ovlivnil širokou hudební oblast od hlukově industriálního koutku až po introvertně spirituální neofolkaře celého světa. V loňském roce se obklopil více než patnáctkou spolupracovníků, mezi nimiž se našli jak staří známí (Steven Stapleton, Baby Dee, Keith Wood), tak i zajímaví novicové z různých koutů hudební branže (Matt Sweeney, Andrew W. K. nebo Rickie Lee Jones). Výsledkem byla vynikající deska "Aleph At Hallucinatory Mountain", která byla úspěšným rockovým krokem mimo zaběhnutý rámec, ve kterém se čerstvý padesátník Tibet poslední dobou točil mírně v kruhu.
Nová deska "Baalstorm, Sing Omega" evidentně pluje na nečekaně silně vzedmuté loňské vlně. Není se čemu divit. Po letech totiž Current 93 zní i ve více než desetičlenném složení kompaktně a zároveň ve všech významech „mocně“. Podvolí si vás mohutným zvukem a jasnou vizí. Kapela rockuje, káže horečnaté náboženské vidění a zároveň vás po hudební stránce provede zázemím kabaretu i konventem starobylého kláštera. Na rozdíl od silně elektrifikovaného loňského majstrštyku je letošní deska mírným ukročením to tišších končin. Prostorný sound zůstává, ale místo diktátorské elektrické kytary se dostává ke slovu akustický ekvivalent a plocha, která se zdála být neprodyšně vybetonovaná, je najednou příjemně vzdušná. Povlává zde nejen typická Tibetova deklamace jeho horečných proroctví, ale i tradičně naléhavý klavír Baby Dee, cello Johna Contrerase nebo exotický oud Eliota Batese.
V polovině alba ještě zvolníme ze středního tempa, které netradičně poháněly v "With Flowers in the Garden of Fires" rámové bicí, a zanoříme se do baladického snění. Vrchol alba přijde v křehké "Passenger Aleph in Name", orámované xylofonem, ale následující skladby stojí až moc příkře ve stínu předchozích perel. Vše zachraňuje závěrečná, falešně kabaretní "I Dance Narcoleptic" s roztřesenými varhánkami. Celé album pak prozrazuje, že jakmile David nespolupracuje se zvukovými šamany Stevenem Stapletonem nebo Colinem Potterem z Nurse With Would, hudba Current 93 se stává subtilnější a ztrácí jeden z důležitých rozměrů – prostorový avantgardní šmak.
I přes osobní kritiku druhé části "Baalstorm, Sing Omega" musím ale novinku Current 93 označit na nadprůměr živelné Tibetovy diskografie. Naposledy zopakuji, že na sílu loňského alba "Aleph At Hallucinatory Mountain" letošní novinka rozhodně nemá, přesto nadšení, které ve skvadře zavládlo, se přelilo i do tuctovějších písniček a vyneslo je výše, než by se normálně slušelo a patřilo.
Hodnocení: 75%
Přidat komentář