Demi Mortuus | 30.09.2019 13:40

Váháte, zda vyrazit na pražský koncert Nox Novacula a Profit Prison? Pak tady máme jeden pádný argument na misku vyhrazenou pro "PRO".

Profit Prison - Six Strange Passions
Vydal: Avant!, ( 27 min)

Nejspíš taky budete znát takovou tu klasickou situaci, když během poslechu narazíte na písničku, která vás chytne natolik, že si ji musíte nutně pustit ještě jednou a pak ještě jednou a ještě jednou a nakonec se přistihnete, že ji půl hodiny točíte pořád dokola. Přesně tohle se mi stalo s novým epkem Profit Prison „Six Strange Passions“. Přesněji řečeno s jeho začátkem – tedy úvodním kusem „Witness“. A byl to vlastně taky hlavní impuls k sepsání téhle recenze.

Název EP dokonale vystihuje celou nahrávku. Je na ni totiž šestice tracků, které spojuje jistá vášeň a naléhavost. Na první dojem někoho může odradit zvláštní undergroundový zvuk, který do hřejivě neónových synthwave ploch implementuje zoufalé a nešťastné vokály, které znějí tak, jako by Parker Lautensleger, jediný mozek, ruce a hlas projektu, nahrával někde v temné kobce obklopen jen žalem, zklamáním a zmarem. Zkrátka to zní tak, jako by byl na nedávném derby ve sparťanském dresu.

Ale pojďme od začátku, tedy zpět k „Witness“. Jednoznačně hitový nápřah synťáků je patrný od samého začátku. Plochy jsou to plné tak, že vyplní celou místnost, kterou následně začne rozšlehávat přísnými, krátkými a svižnými záseky rytmika, ale to hlavní dotvářejí vokály. Parkerovo neštěstí je uvěřitelné, člověk ho málem vidí zlomeného na studených kamenných schodech, kterak lká nad osudem. Navíc skvěle sází slova tam, kam patří a vrcholem jsou potom vokály ve více stopách v refrénu.

Člověkem to kroutí, člověk trpí s ním, ale rytmika je navíc stále urputnější. Takže se brzy přistihnete při tom, že se svíjíte na židli jako na parketu ve dvě ráno, ale navíc se u toho šklebíte, jako vaše holka, když šel v Titanicu Leo ke dnu (že jste se podobně ksichtili taky tady nemusíme rozmazávat). Je to prostě úžasná věc a v recenzování budu pokračovat, až si ji poslechnu aspoň desetkrát!

Uf. Už mě bolí nohy a huba od šklebení se, takže můžeme pokračovat. „A Hotel“ zpomaluje tempo a zvukově navazuje na otvírák. Nějaká obava z možné nudy způsobené ztrátou energie však naštěstí nehrozí. Hlavním důvodem je opět skvělé frázování a hlas, který vlastně vypráví poutavý příběh, aniž by člověk potřeboval znát slova. Barva synťáků navíc místy sympaticky připomíná legendární šlágr „Můj čas“ ze seriálu Sanitka. A není to naposled.

Profit Prison - A Strange Situation

Klipovka „A Strange Situation“ je dalším tanečním kouskem, který hravým ústředním motivem kláves může připomenout rozdováděné Welle:Erdball, ale v pozadí je pořád cítit ona beznaděj a deprese. Jakoby se nějaký umělec z depressive black metalové kapely rozhodl dělat synthpop. Tohle přirovnání možná nebude tolik od věci, protože Parker dřív dělal mimo jiné právě depressive black metal v projektu Bhereg.

Song „Remains“ dodržuje mustr a po svižnějším songu zase zpomaluje a jen potvrzuje Parkerovu schopnost utáhnout i pomalejší věc díky parádním melodiím, sexy soundu a zmíněné schopnosti „vyprávět“ poutavé příběhy. Tady si Parker pomáhá také zkresleným hlasem, ale hlavní je, že si člověk pořád podupává a za chvíli dokonce brouká spolu s ním.

Profit Prison - Epilog

Tradicí na každé nahrávce Profit Prison je jedna ambientní atmosférická věc se sáhodlouhým jménem. Tentokrát je to „It Was She Who Most Wept and Grieved At the Horror of Her Fate“, která překvapivě není tolik depresivní a skýtá jistou naději a uvolnění před závěrečným songem „Epilog“. Ten je suverénně nejdelší položkou desky a jeho melodické kontury se modelují pozvolna, leč znovu naprosto spolehlivě, aby finišovaly v strhujícím tanečním víru, který posluchače vyplivne až na samotném konci.

Letošní EP Profit Prison je pro mne tuze velkým překvapením a rozhodně stojí za to mít tenhle vinyl doma. Pokud si potrpíte na emocemi prošpikovanou elektroniku, ochucenou osmdesátkovým zvukem, undergroundovým feelingem a podpořenou skladatelským talentem, potom si jej minimálně poslechněte. O to víc jsem zvědavý na živé vystoupení, které nás čeká 9. října v pražském klubu Famu.

Hodnocení: 85%