Recenze Absolute Grrrls Manifesto – díl druhý

agr_2Co ukrývají zbývající disky opulentní celodámské kompilace vydavatelství Alfa Matrix? Ponořte se do jednotlivých skladeb spolu s druhou půlkou masivní recenze od Demi Mortuuse!








 

První díl recenze najdete tady

CD2:

01. DAIMON – Black Cross (delusion edit) (6/10)

Druhý kotouč roztáčí v hodně poklidném duchu elektronické duo z Kalifornie. Jejich příspěvek je melancholický, naprosto neútočný a trochu jinam ho posouvá jemný hlásek šikmooké zpěvačky.

02. 
LOVELORN DOLLS – No-Life (4/10)

Belgická parta kolem slečny, která si říká Ladyhell, mi není příliš sympatická. Takový miliontý klon měkších Guano Apes a stovek jakože drsných kytarovek s jakože drsnou frontwoman, která se právě naštvala na svého kluka. Vlezlé a nikoliv chytlavé.

03. 
CHAMBER OF ECHOES – Fatal Attraction (5/10)

Tanečnější věc, která mi hrozně připomíná nějakou starou vykopávku. Snad od Madonny nebo nevim. Zpěv „typické“ Američanky Klaryssy Korolenkov pro mne taky nemá zrovna fatal attraction.

04. 
TYING TIFFANY – Drownin´ (9,5/10)

Italka, které její Pražané (i Brňané) rozumějí. Energická, svá. V tomhle případě odmítám být objektivní, neboť je to srdeční záležitost. Navíc tenhle energický a pozitivně laděný hit chytne kohokoliv bez ohledu k většinovým hudebním preferencím. Bezva klip zde:



Tying Tiffany - Drownin 

 
05. 
TRISTANIA – Year of the Rat (7/10)

Zkušená norská kapela, která stála u boomu bombastických „symfonických“ metalových těles s ženským vokálem. Je znát, že právě vydávají sedmou velkou desku. Není to moje krevní skupina, ale je znát, že už vědí jak na to a v téhle skladbě si vystačí s klavírem.

06. 
KRYSTAL SYSTEM -  I Wanna Be (manifesto mix) (6,5/10)

Francouzské duo dokáže zmixovat elektroniku a romantický klavír s málem coreovými kytarovými houpačkami. Nemůžu říct, že by se mi zrovna trefili do vkusu, ale přidrzlá Bonnie mne ani nijak neotrávila.

07. 
DEATH OF ART – Anti-Valentine (3/10)

Prý australská elektrorocková kapela, která čerpá z Prodigy, Marilyn Manson a Evanescence. Tak to ne. Absolutně protivný hlas, infantilní image. Ruce pryč. Tady pro zasmátí klip, který svou „kvalitou“ odpovídá hudební složce:



Death of Art - Anti-Valentine 

08. HELALYN FLOWERS – Before the Sunshine (6,5/10)

Taloši Helalyn Flowers jsou s trochou nadsázky hudebně příbuzní s Dope Stars Inc. Jen je tu samozřejmě ten dívčí zpěv. Noemi Aurora a Max se snaží. Má to energii a je to k tanci zvoucí. Zatím to není zázrak, ale naděje tu rozhodně je.

09. 
CINDERFALL – Dance of the Dead (7/10)

Tahle položka v tracklistu nikam nespěchá. Tempo se šine kupředu volně, ale docela razantně. Klávesy mají místy barevnou a zvonivou náladu v duchu The Birthday Massacre, nechybí ani ono zahuštění kytarou, ale vokál je podstatně vážnější a hlubší.

10. 
DESDEMONA – Euphoria (4/10)

Tahle polská grupa by dřív mohla jezdit spolu se zmiňovanou Tristanií, ale jejich aktuální tvorba se na čtvrtém albu (ze kterého je ukázka) posunula mnohem víc k elektru. Kytary jsou úplně fuč. Zbyly samply a Agnieszka. A nějak mi to nestačí.

11. 
GNY – Beezz (5/10)

Na elektronotu hrají i dánští GNY. Tahle věc je hravější, členitější a taky zpěv uhne od teatrální elegance k syrovosti a robotičnosti. Ale ani tady nejsem nijak zvlášť nadšen.

12. 
NUDE – Deeper / Shame (deep mix 02c) (6/10)

Ukázka z tvorby germánského tria atmosférou odkazuje někam k temnějším chvílím Björk. Není to nic třeskutého, ale poslouchá se to příjemně. Hlas lehce zkreslený efektem a celkem jednotvárný, hypnotický rytmus. 

Junksista

 13. JUNKSISTA – Paranoid (8,5/10)
 
Sexy osvěžení tohoto kotouče je z Německa a to, co předvádí tohle duo je vtipné, chytré, zábavné a řádně dráždivé. Chvílemi elektronicky intimní, chvílemi kytarově útočné... Diana dokáže být stejně noblesní jako nemravná a všechno se jí to dá věřit. Hot, hot, hot!

14. 
ALICE IN VIDEOLAND – Bender (7,5/10)

Švédskou Alici tvoří Carl Lundgren a tvář jí dává Toril Lindqvist. I jejich energická elektronika je zábavná a je na nich znát už jistá zkušenost. Docela příjemně navazují na Junksista. Hnedle spolu můžou vyrazit na turné. Mile hravé... 

15. 
CANAL POP feat. POLETTE – Things You Say You Like (6/10) 

Ještě v tanečnějším duchu se nese tahle argentinská hitovka. Tohle už je vlastně klasicky střední proud. Tanec mají jihoameričané v krvi a tady to jasně dokazují. Hostující zpěvule vše ještě přistrkává k onomu klasickému disku. Ale neurazí.

16. 
CHAOS ALL STARS – We Are the Sinners (6,5/10)

Švéďácký ólstár team posluchače nadále udržuje v pohybu. Opět to není žádná tvrďárna. Spíš šikovná záležitost jako dělaná pod diskokouli. Ne vždy je podobné konstatování urážlivé a na škodu. Chaos All Stars rozhodně umí a k nějakému tomu pohybu by mne (po pár zelených) ukecali. Netradičně pro tenhle výběr se zde ženský zpěv střídá s mužským.

17. 
CELLULOIDE – Imprévisible (version Claire) (8/10)

Tahle příjemná synthpopová věc vznikla ve Francii a také využívá fráninu v textu. Hned je tím píseň zajímavější a elegantnější. Zvedá tak úroveň příjemného tanečního závěru druhého cédéčka kompilace. Tady je klípek:



Celluloide - Imprévisible 

18. AD:KEY – Kalter Krieg (female edit) (7/10)

Němčina značně přiostruje situaci a taky hudebně Agro a Andrea hazejí do placu EBM ve starém duchu. Emocí ubývá a pohybu naopak přibývá. Pokud tu nějaké emoce jsou, tak velmi chladné a odlidštěné. Kvalitní pochod. Inu Němec... 

19. 
AESTHETISCHE feat. AVA NIMA – High Heel Fixation (8/10)

Duo Fabricio Viscardi a Guilherme Pires dali k dobru taky velmi slušný a zároveň kvalitní ébéemkový vál. Členitější i melodičtější, než je tomu u předchozí party. Chvílemi přitlačí na pilu, spíš se tu mluví než zpívá, ale nějak to vůbec nevadí. Moc fajn taneční věc.

20. 
NEIKKA RPM – Blood Line (7,5/10)

Příliš se toho nenapěje ani v poslední elektrárně na placce. Dominique spíš šeptá a vemlouvá se. Ale celkově je ukázka tvorby těchto amíků kvalitní. Žádný velký nářez, ale svíjet se u toho rozhodně dá.

AGM

 



CD 3.

01. ESSENCE OF MIND feat. BENEDIKTE W – Aldri Mer (out of this world mix) (7/10) 

Trio norských chasníků, kteří roztáčejí třetí talíř, sebou běžně zpěvule netahá. Benedikte jim však přeci jen vypomohla a pustila se do jedné z písniček jejich posledního alba „Indifference“. Výsledek se poměrně zdařil a výsledná fůze elektriky a jejího hlasu je hladivá.

02. 
PSY´AVIAH – On My Own (forlorn edit) (6/10) 

Ještě klidnější a lehčí tvář nastavuje belgické duo Yves Schelpe / Emélie Nicolai. Klidná elektronika, málem relaxační synťáky a nevyrušující hlas člověka nijak nedonutí člověka příliš jitřit pozornost, ale ani neotráví. Těžko říct jestli to stačí. 

03. 
MARSHEAUX – Breakthrough (8,5/10)

Elektropop řeckého dívčího dua Marsheaux přináší oživení. Líbí se mi svou milou chytlavostí o dost víc než předchozí příspěvky. Marianthi Melitsi a Sophie Sarigiannidou (snad se holky moc neproslaví – tohle bych psát stokrát na autogram nechtěl) mají cit pro melodie a dostaly se mi pod kůži.

04. 
NOBLESSE OBLIGE – The Great Electrifier (club mix) (6/10)

Francouzka Valerie Renay a německý proucent Sebastian Lee Philipp tvoří podobnou hudbu jako výše zmíněné řekyně. Alespoň tenhle song tak vyznívá. Jen pro mne není tolik chytlavý a atraktivní. Znáte to. Když dva dělají totéž, není to totéž. 

05. 
THE DEVICES – The Bridges (7,5/10)

Ani Valkyrie a Attila nejsou stylově moc daleko, ale jejich pecka je mnohem energičtější, živější, výraznější a...hitovější. Pulzující našláplá rytmika a charismatický hlas tvoří kombinaci, která rozhodně funguje. Oficiální video zde:

 



The Devices - Bridges 

06. I:SCINTILLA – Skintight (4,5/10)

Tohle chicagské zjevení se snaží tvořit poněkud ostřejší elektroniku, než několik předchozích interpretů. Paradoxně mi v tomhle případě nesedí do celku zpěv šéfky Brittany Bindrim. Snaží se hooodně zpívat, což mi do hudby nepasuje a nedělá to moc moc dobře mým uším. Obrázek si udělejte sami z klipu:
http://www.youtube.com/watch?v=LCIQ1xrXokI

07. 
ELASTIC SOCIETY feat. MISS MYKELA – Like I Never Did (5,5/10)

Alberto Dati si občas do svého elektronického projektu pozve nějakého toho hosta. Pro tenhle výběr tedy vybral song s nímž mu vypomohla Miss Mykela, která ví dobře, co se svým hrdlem. Naneštěstí mi jeho pokus ani barva hlasu hostující zpěvačky moc nesedí.

08. 
DATASUSHI – Hide Myself from You (6,5/10) 

Elektro německých Datasushi je naopak naprosto zasněné a poklidně plynoucí. Člověka to moc nevyruší, ani nezvedne ze židle, ale jako kulisa je to maximální příjemnost. Jemný hlas, klidné tempo, bezstresové prostředí... 

09. 
CONCISE – Voyager (5/10) 

Další germáni a další docela průměrná věc. Poněkud hybnější materiál, kterému však z mého pohledu nějak chybí přesvědčivost a síla něčím zaujmout. Zatím je to snaha. Příjemná, ale jen snaha.

10. 
THE AZOIC – Lost Soul (5,5/10)

Americká EBM/futurepopová dvojka Kristy Venrick / Andreas Kleinert předhazuje energickou a taneční věc. Kristy nemá žádný princezničkovský hlásek, což je jenom dobře, ale i tak by mi sem nejspíš chlapský vokál pasoval líp. Zase se na ni líp kouká. Ale to je zbytečné řešit. Není špatné.

11. 
MARI CHROME – Toxic (8/10) 

Tenhle EBM werk je hned na první poslech mnohem vyzrálejší. Chytlavé melodie, ne příliš vzdálené takovým VNV Nation, doplňuje silným a kvalitním hlasem Marion Aseema Küchenmeister a stejně jako skladatel a kolega Kai Otte umí. Kvalitní tanec!



Mari Chrome - Toxic

12. KANT KINO feat. HANNE HAUGSAND – My Sweetest Crime (grrrls edit) (7,5/10)

Nu a když jste norská EBM kapela složená ze dvou chlapců a chcete se dostat na holčičí kompilačku, musíte si pozvat hostující zpěvačku. Hanne se s klukama vcelku sehrála a ve spolupráci vznikla funkční energická pecka. Gut.

13. 
GRENDEL – Deep Waters (8,5/10) 

Holandský Grendel je už dostatečně zkušenou partou a proti některým jiným interpretům je to sakramentsky znát. Ukázka z jejich čtvrté a zatím poslední velké desky „Timewave Zero“ má všechno, co má EBM mít. Je to chytlavé, energické, technicky zmáknuté.

14. 
ISIS SIGNUM feat. SARA NOX – Heat Moving (the synthetic dream foundation) (6,5/10)

Také DJ Helder má ve zvyku si ke svým elektrohrátkám zvát různé divy. Spolupracoval například s Jennifer z Ayrie nebo s Dominique z Neikka RPM. S touhle věcí vypomohla Sara Noxx a spíš ji jen doplnila nějakou tou recitací. Docela příjemná věc. 

15. 
SOMAN – Skin Deep (6,5/10) 

A „pro změnu“ německá elektrárna. Tentokrát je u hejblátek Kolja Trelle. Ten už má na kontě taky nějakou tu placku. Poslední dobou se začal paktovat s Lahannyí a jedním z následků jejich spolupráce je právě tenhle kus. Není to špatné, ale do kalhot jsem si zrovinka necvrnknul.

16. 
DIMENSION FLUX – Sex Noise (7/10) 

V energoelektronickém duchu pokračuje i australskobritské chlapeckodívčí duo Dimension Flux. O nějakém zpěvu nemůže být řeč. Oprsklý a drzý projev však pasuje do zvrhlé a nadržené elektroniky daleko víc, než nějaké rádobyumělecké kvílení a tak není důvod si netrsnout.

17. 
UBERBYTE – We Like the Bass (8/10)

Ve velmi podobném sexy nadrženeckém bouchání pokračují i další zúčastnění. Uberman, Ubergirl a zbytek uberáků se k problematice však postavili ještě líp a jejich razantní EBMko by mělo roztančit každého nezbedu.

agr_collection

 



CD4
 
01. 
THE LOVECRAVE – The Other You (5/10) 

Po taneční smrští ze závěru třetího cédéčka otevírá to čtvrté italská slaďárna. Goth rock s ženským vokálem přináší pořádný kus takové té klišovité romantiky. Trochu něhy, pak nějaká ta kytara, vypjatější zpěv Francescy. Nic co bych vyhledával. Ale průšvih to není.

02. 
XANDRIA – Valentine (4,5/10)

Německá Xandria je daleko profláklejším pojmem a vnáší do toho všeho navíc onu nabubřelou symfoniku a snahu o jakýs takýs operní projev. Tady bych nerad někomu ublížil, ale tohle opravdu není můj šálek. Kvalitní produkce (song je z páté desky kapely, tak aby ne), která jistě nadchne fandy starých Nightwish a spol.

03. 
VITA NOVA – Vita Nova (2013 version) (5,5/10)

Vita Nova je na tom tak nějak podobně. Jen ta produkce není tak rozmáchlá jako u zkušenějších kolegů. Možná i proto mi vadí o něco míň. Ani tak jsem však láskou nezahořel a honem dál. 

04. 
LEAVE´S EYES – To France (5,5/10)

Jestliže jsem Liv Kristine chválil za její pařížskou sólovku, tak další žabožrouty inspirovaná věc její současné kapely mne zrovna nepotěšila. Předělávka profláklé oldfieldovky je unylá, umělá a přesně taková jak to nemám v lásce. Video hír:

 


Leave's Eyes – To France

05. MANTUS – Hoffnungslos Allein (6,5/10) 

Mantus má chvílemi hutný metalový zvuk, chvílemi se nebojí využít i elektroniky (decentně), nebo oné proklínané symfoniky. V tomhle případě mne to však tolik nedráždí. Jedná se vlastně o solo projekt Martina Schindlera a o zpěvy se mu stará Thalia.

06. 
MINA HARKER – Bittersüs (4/10)

A zase to Německo. Stokerovi milovníci tvoří vcelku neškodný metálek, jen velmi lehce opřený o gotiku. Snaží se to být temně romantické a sexy, ale na mne to nějak nepůsobí. Někomu možná pomůže, když si přidá obrázky. Tady je příslušné video:
http://www.youtube.com/watch?v=M5DQcPsxP6w 

07. 
REGENERATOR – Hunger (5/10)

Od metalu a rocku se opět vše přesouvá díky této kalifornské partě do elektronična. I ta má však (alespoň soudě dle ukázky na tomhle výběru) výraznější image než hudební složku. Vcelku průměrná a neškodná věc.

08. 
MELLONTA TAUTA – Love is Happiness (6/10) 

Exotický účastník z Argentiny přidává kousek dreampopové romantiky. Křehká věc není špatná a jen mne místy tahá za uši zpěv Leticie Solari. Ale jinak je to takové vcelku pěkné.

09. 
STRAY – Obsolete (7/10) 

Americká elektrika Stray je vlastně projektem zpěvačky Ericy Dunham ze známějších Unter Null. Ta už se pohybuje (překvapivě) spíš v Německu. Osobně mi víc sedí její druhé dítko, ale ani tohle není zlé. Melancholické, současně znějící, místy razantnější...

10. 
CHANDEEN – Shadows Fade (6,5/10)

Germáni dokážou být taky zatraceně romantičtí. O tom se nás snaží přesvědčit tahle léty protřelá kapela. Jako by se člověk při jejich produkci vznášel na nějakém obláčku. Pokud máte chuť na zasněný dreampopíček, který pohladí, tak prosím. Tady je video:



Chandeen - Shadows Fade

11. GLIS – Blue Sky Night (7,5/10) 

Americký futurepop udržuje rozněžnělou náladu i když je o něco málo živější. Hlavně druhá půlka songu přecijen zvedá kvalitu směrem nahoru a konečně se začínám pohybovat. Pěkné trsáníčko a hlas mi místy připomíná Annie Lennox.

12. 
HAUSHETAERE – Brothers (7/10) 

S veškerou romantikou nadobro zametá Nadine Cooraz a spol. Razantní elektronika se sice sune kupředu v pomalém meditativním tempu, ale je v ní kopec chladu a nelidství. A to se po všech těch sladkostech opravdu hodí.

13. 
GRAUSAME TÖCHTER – Tanz für Dich (8/10)

Totéž ještě ve větší míře platí o tomhle zjevu. Gregor Hennig ví, jak se dělá muzika a tváří toho všeho je bezesporu osobitá Aranea Peel. Je přísná, provokativní, jedovatá a necitelná.  A proto ji mají všichni rádi.



Grausame Töchter - Tanz Für Dich

 
14. 
UNTER NULL – Broken Heart Cliche (8/10) 

Před chvílí zmiňované jméno a jedna z hitovek nejnovější desky. Je to akční, tepe to, je to taneční a přitom hořké, plné emocí, ublížené. Halt zlámané srdce je svině. Erica víc sípá než zpívá a ukazuje, že to fakt bolí. Uvidíme na Castle Party.

15. 
ARCANA OBSCURA – Stella Splenders (7/10)

Německá Arcana Obscura je tu po všem tom elektronickém víření jako zjevení. Použitá ukázka jejich tvorby je někde na pomezí folkových věcí a medieval hrátek. Postavit je někde na nádvoří hradu a nechat kolem dovádět kejklíře a šermíře, tak iluze je dokonalá. AO umějí i pořádně přitopit pod elektrokotlem, ale tady si vystačí jen a pouze s klasickými nástroji. 

16. 
SCHWARZBLUT – Der Schwere Abend (Psy´Aviah mix) (7/10)

Holandští EBMkáři předhodili svůj vál již zúčastněným Psy´Aviah a výsledkem je poměrně zdařilá jízda s ušlechtile znějícím zpěvem. Dodává to celému tomu dance rauši takovou snivou náladu, ale zároveň ubírá energii.

17. 
PATENBRIGADE: WOLF feat. ANTJE DIECKMANN – Voyage (alfa edit) (6,5/10)

Závěr čtvrtého disku holčičí kompilace mají na starost zkušení němečtí elektromatadoři, kteří si taktéž pozvali na výpomoc slavici, která u nich svoje hlasivky běžně nevětrá. Jedná se o závěr velmi poklidný a rozvážný. Žádná divočina.

AGM

mohlo by vás také zajímat