Březnové strašání

Tentokrát toho není málo, takže třikrát hurá. Otrlec, svoloč s proklatě dobrým sluchem, výstava a kupa čtení zahraniční i domácí provenience. Já mám radost! Máte taky radost?
 

Do kin se vrací jeden z klasických hororových námětů. I když možná uchopený tak trochu jinak. Jisté je, že jsou partneři, s nimiž se nedá vydržet ani zaživa, natož aby vám začali otravovat život jako duchové. Svoje si v tomhle ohledu zažije Elisabeth Moss (známá ze seriálu "Příběh služebnice") ve filmu (tadaaa) "Neviditelný" režiséra Leigha Whannella. Ten má na svědomí scénáře k hitům "Saw", "Insidious" či "Upgrade".

"Když Cecilia (Elisabeth Moss) pochopila, že chodí s psychopatem, bylo už pozdě. Izolovaná v luxusním sídle majetnického vynálezce si uvědomí, že má-li přežít, musí utéct. To se jí podaří, a když se od expartnerova právníka dozví, že ten její odchod neunesl a spáchal sebevraždu, po letech se může znovu konečně svobodně nadechnout. Navíc je bohatá, protože bývalý přítel jí asi ve zvráceném gestu odkázal obrovský majetek. Tak proč je i dál tak neklidná? Proč má pořád nervy na pochodu?

Proč se kolem ní dějí věci, jež nedokáže vysvětlit a které mají čím dál děsivější průběh a důsledek? Existují jen dvě alternativy. Buď se Cecilia regulérně zbláznila, nebo se v její blízkosti pohybuje někdo, kdo je doslova neviditelný a má jediný cíl – připravit ji o všechno, na čem jí v životě kdy záleželo. Jenže jak můžete bojovat s protivníkem, kterého nevidíte a který možná navíc existuje jen ve vaší hlavě?"  

 


Neviditelný - trailer
 


Pamatujete si na horor "Tiché místo", v němž se místo dialogů museli herci pustit do znakové řeči, aby jim neutrhli hlavu alieni, kteří jakýkoliv šelest berou jako jasný signál k útoku? Máme tu dvojku, která se u nás jmenuje "Tiché místo: Část II". Režie se opět ujal Jack Krasinski a zdá se, že si tentokrát užijeme mimo jiného i většího počtu monster, ale také lidských agresorů.

"Neví se, odkud přišli, ale okamžitě po invazi na naši planetu se postavili na vrchol potravního řetězce. Reagovali na jakýkoliv zvuk a jeho původce bleskově zlikvidovali. Abbottovi přežili i díky tomu, že se kvůli nejstarší dceři naučili všichni komunikovat posunkovou řečí. Jenže ani to jim nakonec nepomohlo, otevřený střet s vetřelci nepřežil otec Lee (John Krasinski) a matka Evelyn (Emily Blunt) zůstala se třemi dětmi (z nichž jedno je novorozeně) úplně sama. Pragmatické ženě je jasné, že přežít dokážou jen s pomocí dalších přeživších. Právě tak začíná příběh druhé části Tichého místa.

Abbottovi opouštějí svou farmu, díky systému přísných pravidel relativně bezpečné útočiště.  Vydávají se na extrémně nebezpečnou pouť, na jejímž konci snad čeká někdo, kdo jim pomůže. Během svého putování si však uvědomí, že stejně velké nebezpečí jako od nezvaných hostů z jiné planety, jim může hrozit od jejich vlastních lidí, k nimž se upínali jako k poslední naději na záchranu. Jak říká cynický drsňák (Cillian Murphy), ke kterému se přidají: „Lidi, co zůstali, si zachránit rozhodně nezaslouží."


 


Tiché místo: Část II - trailer


Nezapomeňte, že od 3. do 8. března probíhá v pražském kině Aero Festival Otrlého diváka. Tady si krve, napětí, ale také zvrhlého humoru užijete dosytosti. Mimo jiných si v jeho rámci můžete užít další dílo, kterým svého času obšťastnil milovníky napětí vizionář William Castle, který se svérázným způsobem pokoušel udělat film více interaktivním zážitkem. Tentokrát se dostane na "S vražednými sklony".

"William Castle patří k našim oblíbencům - jeho filmy totiž často přetékají z plátna přímo do kinosálu. Mistr tzv. gimmicků věděl, že nejlepší způsob, jak prodat film, je udělat z promítání interaktivní show. V minulých ročnících jsme nechali na nic netušící diváky vybafnout z pódia kostlivce při filmu Dům na strašidelném návrší a do kinosálu jsme vypustili i slavného Třaslavce. Tentokrát vám představíme další z Castlových legendárních promo kejklů - tzv. „Coward's Corner“, česky „Hnědý koutek“. Snímek S vražednými sklony je prý tak strašidelný, že není ostuda z něj zbaběle prchnout. Těsně před finální scénou filmu tak Castle umístil „oddechový čas“, během kterého se děj zastaví a vy můžete, pokud jste příliš vyděšení, odejít ze sálu, tzv. po hnědé stopě. Musíte ale veřejně podepsat prohlášení, které z vás udělá certifikovaného poseroutku.

My nezůstaneme u původního konceptu, ale ještě ho prohloubíme. Samotný Castlův film patří k jeho vrcholným kouskům. Tvůrce se v něm rozhodl, že změří síly s mistrem napětí Alfredem Hitchcockem. Šel na to tak, že vzal tehdy rok starý hit Psycho a vypůjčil si z něj, co uznal za vhodné. Ano, Castlův příběh o tajemných vraždách na odlehlém rodinném sídle je sprostá vykrádačka, ale je to dobrá vykrádačka. Scenárista Robb White, který pracoval na Castlových nejzásadnějších filmech, se s hitchcockovskou látkou vypořádává nápaditě a s nadhledem a samotný Castle ukazuje, že není jen ukázkový marketingový showman, ale také kompetentní režisér."


 


S vražednými sklony - trailer


Dojde taky na osmdesátkový rybářský slasher "Krvavý háček" v němž vraždí - ano, krvavý háček.  

"Zatímco se ospalé městečko chystá na hlavní událost sezóny – rybářskou olympiádu, jeden z místních obyvatel se chystá na otrlejší čekanou. Chystá se vraždit zdejší obyvatelstvo pomocí obřího rybářského háčku. Zápletka hororu Krvavý háček svědčí o tom, že v roce 1986 byla vlna osmdesátkových slasherů jako Halloween nebo Pátek třináctého už hodně vyčerpaná a tvůrci se chytali sebeobskurnějších atrakcí. Nezávislí autoři Krvavého háčku (pracovní název filmu zněl Muškařské šílenství) ovšem dohnali absurditu svého námětu do příjemně fanatických rozměrů.

Film se natáčel v reálné rybářské komunitě v americkém městečku Hayward, které se mimo jiné pyšní i téměř padesátimetrovou sochou štiky muskalungy (jedná se mimochodem o největší sochu na světě vyrobenou ze sklolaminátu), kterou ve filmu také uvidíte. Prakticky všechno, co se ve filmu odehrává, se točí kolem ryb a rybaření, takže film působí jako totálně deviantní pocta tomuto sportu a životnímu stylu. Po takové návnadě jsme samozřejmě ochotně skočili i my a Krvavý háček nahodíme v kině Aero s dvouhlasým simultánním překladem do sálu v podání Immanuela Lubrikanta a Kafilerie Zawadské. Takže si na projekci oblečte prsačky a nazouváky, čeká vás náramně krvavý výlov. Rybaření ještě nikdy nebylo takhle otrlé. Petrův zdar!"

 

Krvavý háček - trailer


Neotřelý drogově upírsky krvavý zážitek s výživnou audiosložkou slibuje současný hit Joea Begose "Bliss"

"Rozevlátá malířka Dezzy trpí tvůrčím blokem a nedaří se jí dokončit klíčovou zakázku. S neméně bouřlivými kumpány se začne hédonisticky zanořovat do podsvětí Los Angeles, aby si zde vyčistila hlavu a prolomila ledy inspirace. Teprve ale až když se výtvarnici dostane pod kůži tajemná droga, probudí v sobě opalizující uměleckou múzu, jež si žádá náramnou dávku hemoglobinu… Audiovizuální nálož vás s explozivní vervou semele do spirály masomlýnku božského i zádušně špatného tripu. Festivalový hit všeuměla Joea Begose zosobňuje jedinečný přístup k hororovému žánru, což dosvědčují ohlasy srovnávající tuto undergroundem načichlou žánrovku se zdánlivě mimoběžnou tvorbou Gaspara Noého (Vejdi do prázdna, Climax) či Abela Ferrary (The Driller Killer, Závislost).

16mm snímek vypálený fluorescenčními barvami a říznutý synthwave a metalovými odrhovačkami Stevea Moorea proto může oslovit jak milovníka uměleckého filmu, tak příznivce hororů hrubšího zrna. Kromě sexy feťáckého vampyrismu se můžete těšit na krvavé lázně obstarané rukodělnými gore efekty, jež upomínají na VHS běsy 80. let. Film Bliss představuje smyslově vysoustruženou podívanou, které se divák nemůže nabažit, stejně jako se nemůže ukojit postava poživačné umělkyně. Begosova psychedelická noční můra vás zkrátka vyšňupe a vysaje do mrtě."


 


Bliss - trailer


To je jen malinká ochutnávka, kompletní program si sami nastudujte ZDE a po Praze dojde také na invazI do Brna, Hradce Králové a Olomouce.

Máte rádi dílo Edgara Allane Poea? Kdo by neměl, že ano. Potom možná rádi vyrazíte na výstavu "Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích", která probíhá od 6. března v pražském Veletržním paláci. Podrobnější info hledejte ZDE.

"Výstava se bude věnovat reflexím tvorby amerického spisovatele, básníka a teoretika Edgara Allana Poea (1809–1849) ve výtvarném umění v českých zemích, stejně jako obecnějšímu fenoménu hrůzy a strachu. Poe vyvolává dodnes živý zájem, jeho povídky a básně stále inspirují nejen literáty, ale i výtvarníky, filmaře či hudebníky."


 


Co se knižních hororů týče, je třeba srovnat pár restů. Tak předně je už nějakou dobu venku nové vydání třetího pokračování pistolnické série Stephena Kinga. Ta samozřejmě zdaleka není čistě hororová, ale do Strašání určitě patří. Román "Pustiny" vyšel s novou obálkou u Dobrovských.

"Pustiny vyprávějí o tom, co se přihodilo poutníkům Středosvětem několik měsíců poté, co byly otevřeny poslední dveře na břehu moře. Ušli už pořádný kus cesty do vnitrozemí. Doba odpočinku končí a začíná doba učení. Susannah se učí střílet... Eddie se učí vyřezávat... a pistolník se učí, jaké to je... přicházet kousek po kousku o rozum."


 


Nějakou chvíli knihkupce straší také už třetí do češtiny přeložený román Carltona Mellicka III. Další bizárnost z jeho pera nese český titul "Plyšákokalypsa" a přivolalo ji na nás nakladatelství Carcosa.

"Nedávno skončila válka, kterou hračky rozpoutaly proti lidstvu. A hračky v ní zvítězily… Plyšáci, panenky, roboti, ale i malí plastoví vojáčci už měli plné zuby toho, že s nimi rozmazlené děti zacházely jako s pouhými věcmi. A i když nové „chytré“ generace hraček dokázaly myslet a cítit, neměly žádná práva, žádnou naději na smysluplný život. Nezbývalo jim než se vzbouřit a s lidskou rasou zatočit…

Po konfliktu se poslední lidé stáhli do podzemních bunkrů. V jedné z těchto tajných enkláv přežívá i Julie, podstupující bolestivé operace a přerod v plyšovou pandu. Hračkám nemůže zapomenout, jak naložily s jejími rodiči. Pokud ví, dosud jsou zadržováni v jednom z vyhlazovacích táborů. Podaří se jí díky své transformaci dosáhnout vytčeného cíle a zachrání je? Vyzraje na všehoschopné hračky a jejich kruté plyšové velitele?"



 

 

Vyděsit se nás pokusí také nakladatelství Fobos, které českým čtenářům hodlá představit dílo americké autorky Cherie Priest. Její "Mýtné" výlet do hororového prostředí americké jižanské gotiky.

"Státní silnice 177 se táhne podél močálu Okefenokee ve státě Georgie. Když tudy člověk projíždí od východu k západu, mine na trase před vstupem do parku šest mostů. Když ale jede od západu k východu, může jich jednou za čas potkat i sedm. Raději by však měl doufat, že se tak nestane…

Titus a Melanie Bellovi jsou na cestě do parku Okefenokee, aby tam strávili líbánky plavbou po močálu na kánoi. Než dorazí na místo určení, kde na ně čeká rezervovaná chatka, potká je na cestě malé zdržení. Vozovka se začne zužovat a oni jsou nuceni zastavit před starým vratkým mostem s kamennými pilíři, kudy může projet maximálně jedno auto.

Když se později Titus probudí uprostřed silnice, po mostě se slehla zem a stejně tak i po jeho ženě. Zavolá tedy na policii, kde mu ale oznámí, že na Státní silnici 177 se žádný takový most nenachází… Napínavý hororový román se svéráznými postavami a ještě svéráznějším jižanským městečkem, který vás dost možná na čas odradí od návštěvy jakéhokoliv močálu."

 


Chcete si trochu procvičit slovenčinu? Potom je tu příležitost, protože Európa vydala povídkovou sbírku R. W. Chamberse "Kľúč k temnote".

"Kľúč k temnote je výberom z neobyčajne rozsiahlej tvorby amerického umelca a prozaika Roberta W. Chambersa (1865 – 1933), ktorý sa preslávil najmä vďaka svojim neobyčajným poviedkam plným desivých nadprirodzených javov. Ako autor sa síce často venoval aj romantickej a historickej fikcii, no jeho strašidelné príbehy sa dodnes považujú za najoriginálnejšie a najzaujímavejšie príspevky do bohatej knižnice hororového žánru. Medzi jeho najslávnejšie diela patrí poviedková zbierka Kráľ v žltom (The King in Yellow, 1895), ktorá mala výrazný vplyv aj na jedného z najvplyvnejších spisovateľov 20. storočia H. P. Lovecrafta (1890 –1937)."

 


Druhý román v češtině vychází u Carcosy začínajícímu raperovi Markovi555 aka Markovi E. Pochovi. Jako inspirace mu pro román "Bestie" posloužil Štefan Svitek, který v roce 1987 mimořádně brutáním způsobem zmasakroval vlastní rodinu a posléze se stal posledním popraveným člověkem v Československu.

"Po stopách bestiálního vraha. Vraždy. Vždy to začíná vraždami. A někdy to jimi i končí… Podunajská nížina na jihu Slovenska bývala klidným místem pro život, dokud v rychlíku na trati Košice – Bratislava průvodčí neobjevil zohavená těla dvou mrtvých studentek. Bezradná policie nemá jedinou stopu a nemá ani tušení, že pachatelem není obyčejný vrah…

Narazila totiž na Bestii. Bestii v lidské kůži. Mezitím se skupinka gymnazistů z okresního města Komárno potýká se svými každodenními starostmi, školou a zlomenými srdci… O několik stovek kilometrů dál se válečný veterán zotavuje z mozkové příhody a balí přitom zdravotní sestřičky… Jejich osudy se brzy protnou. A bude to bolet. Protože Bestie kuje pikle.
A ve sklepě ukrývá hrůzné tajemství.

Bestie je příběh volně inspirovaný skutečným vrahem z období socialistického Československa. Za své děsivé činy byl Štefan Svitek odsouzen k trestu smrti a nakonec byl i popraven (byť podle některých hlasů unikl a dodnes se úspěšně skrývá před rukou zákona…). Kniha se zabývá zkoumáním lidské mysli a v literární podobě pátrá po příčinách, kvůli nimž může z běžného tichého dítěte vyrůst lidská bestie."

 


S novinkou "Malenčí" se hlásí také česká spisovatelka Hana Kavurová, která vypráví o tom, že jedno špatné rozhodnutí může člověka připravit o vše. Vydává XYZ.

"Hra se Smrtí se nikdy nevyplácí… Ale co dělat, když už je situace zoufalá? Reginald vlastní malou usedlost, na které hospodaří se svou rodinou. Jednoho večera se však začnou dít podivné věci. Samotu v noci obchází podivná bytost, která škrábe na dveře a ťuká na okenní skla. Její stopy ve sněhu vedou odnikud a končí neznámo kde. Situace začne být vážná, když za sebou tvor začne nechávat krvavou spoušť ve chlévech a stájích…

Ba co víc – zdá se, že se nastěhoval přímo do domu a začal ohrožovat i jeho obyvatele. Všude, kde se objevil, zanechal děs, strach a také pichlavou větvičku malenčí. Co se děje? Co vlastně chce? To ví pouze Reginald. Kdysi slíbil ledově krásné dívce život jedné ze svých dcer za narození mužského potomka. Syna dostal, svůj dluh však nesplatil. Přichází si teď smrt pro svou odměnu? V tom případě je jasné, že s jedním životem se teď už nespokojí."

 


Odkaz H. P. Lovecrafta je nehynoucí o čemž svědčí i novinka Iva Huryho "Dům do krajiny bezbožných". True Paperback vypustí Prastaré ve dvojici autorových povídek.

"Dvě nevšední hororové povídky, v nichž se autor nechává unášet mytologickými aspekty děl H.P.Lovecrafta. Příběhy zavádí čtenáře do tajemných krajin, kde šepot těch Starobylých je ozvěnou lidské touhy a svádí slabého člověka k bezbožným rituálům a pochybným ceremoniím. Co jiného lze čekat ve světě, kde obzor nebes krášlí zubatý škleb odvěkého vesmírného poutníka, jenž zvěstuje příchod temného období lidského skonu..."

 


Na závěr si připomeňme komiksovou sérii Cullena Bunna "Pochmurný kraj", jejíž páté pokračování "Zatracenec" na Zemi vyvrhne Comics Centrum.

"Zatracenec, tajemný tvor s děsivě žlutýma očima, jen zřídkakdy opouští hluboký les Pochmurného kraje, ač tomu kdysi dávno tak nebylo....."

 


 

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

už tu bylo zmíněno jedno jeho starší dílo; zatím poslední je teď:
Václav Votruba - Krev černých vran (2019)

Přidat komentář

Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.


Zadej správnou odpověď.