Report z Gregory a Tear v Kladně

teargregory_sKootcha a Zu Synthie se vypravili zkontrolovat tuzemské projekty Gregory a Tear do kladenské Poldofky. Jak se koncert vydařil? To se dozvíte z následujícího reportu.








 

„Pojeď na Kladno,“ píše Synthie „tam už jsme dlouho nebyli, mají tam nový dance-place a hrají tam Gregory a Tear“. Na to jsem se opravdu těšil, protože z Dejvic na Kladno je to deset minut autobusem, takže můžeme oba dva vesele kalit. Klub zvenku vypadá jak hospodo-sokolovna v Čičelicích a obří nápisy Krušovice nenapovídají vůbec nic dobrého. 

Vlezli jsme do začouzené čtyřky a já začal být dost zpruzený, protože kluby na Kladně měly vždycky vysokou úroveň, ať už to byla 19ka, nebo Spider. V hospodě nám došlo, že tady se asi moc hrát nebude, protože těm polochcíplým dědkům, co tam cucali Krušky, fefrmincku a cumlali stařeny, by asi taková muzika oddělila hlavy z krků. Takže stačilo najít navigační šipku, která nás dovedla do sklepa, do naprosto skvělého dvoupatrového klubu „Poldofka“. Není to tam nijak velké, ale o to víc domácké a příjemné. Možnost sledovat koncert z obou pater je k nezaplacení a bezedná láhev Russian Standard na baru jakbysmet.

Majitelé měli skvostný nápad oslovit mistra Pamperu a jeho KV Audio, aby vybavil klub PA systémem. Obě prototypové bedny, které tam visí, připomínají linery V-Dosc, ale nejsou. Je to velmi podobný systém, který pouze neumožňuje přesné rozdělení decibelů do sálu, což tady není třeba. Hrají naprosto královsky. Vzhledem k tomu, jak jsou silné, stačí okamžitý výkon jen na 50 %, a proto je to nejenom nahlas, ale hlavně čisté a nezkreslené. Investice tří milionů do zvuku je tady opravdu znát a díky za ni.

Tear vidíme v poslední době již podruhé a stojím si za tím, že Kladno bylo o světelný rok před koncertem s Project Pitchfork. Nevím proč.  Jestli je to předpokládatelnou trémou, když po vás hrají Vidle. Možná i tréma před tolika kamarády, kteří v Rock Café byli, nebo se ráno špatně vyprázdnili, nebo to bylo opravdu jenom tím špatným zvukem, nevím. Ale jednoznačně se v „Poldofce“ vyšvihli k úplně jinému výkonu. 

I když nás bylo v hledišti nesrovnatelně méně než v Praze, rachot to byl obdobný. Kapelu i frontmana Zdeňka „Prdy“ Vovesného to bavilo evidentně více! Kapela začíná postupně doplňovat equipment o který kdysi přišli a lasery, baterky, stroboskůpky a jiné pičovinky už zase dokreslují image tohohle threemen-bandu. 

 

poldofka_tear_a


Odehráli desetisongový playlist a tentokrát jsem se nenechal po okraj naplnit „Radioaktivitou“ a Otcem Fura „Not Alone“, ale nechal jsem si místo, na jiné lahůdky. Tentokrát zvítězila silou dynamitu „Never Again“, tahle pecka rozsvítila celý večer. Dynamická, melodická, prostě super věc. Bylo důležité se moc nepřežrat, protože Ronovo skandování hraj „Photographic“ zjevně ukázalo, co si poslechneme. 

Ovšem znalým to napovědělo, že přichází Eldritchův masterpiece, který mi v Praze unikl. Jeden z největších hitů britské gotické legendy The Sisters Of Mercy – „Dominion-Mother Russia“. Nedá se nic dělat, zcela bezskrupulózně je miluju a „Mother Russia“ je taková hitovka, že by to snad neposral ani Martin Maxa na meetingu KSČM. No, i když… Myslím, že by kluci měli víc hrát a hlavně vypotit nové songy. Skupina teď působí nadmíru sehraným dojmem a je zjevné, že si sedli i lidsky. Potenciál je zde obrovský, tak by bylo škoda to dát zase na pár let k ledu.

Playlist

1.Electronic Age
2.Like A Pig
3. River Of Blood
4. Radioactivity
5. Ministre
6. Not Alone
7. Never Again
8. The Gem
9. T.M.A.
10. Photographic
11. Dominion – Mother Russia
12. Desire

O projektu Gregory jsem věděl pouze to, že jejich hlavní skladatelská persona Václav Pastora je zvukař od Vanessy a boyfriend nějaký baby ze Synthiiný rodiny. Producentsky je pase Ron (který byl samozřejmě na místě s námi) a jeho Macron Production, vydavatelsky pak Monopol Records. Logicky jsem od toho nic nečekal, protože když hrají tak dlouho (2002 CD „Restart Now“ a 2011 EP „Man“) a nic o nich nevím, tak co to může být zač?!

Bubeník i zpěvačka vypadali jako z hipízáckého filmu z šedesátých let a když v publiku začala pištět čtrnáctiletá děvčátka, byl jsem na pokraji zoufalství a odchodu na panáka. Ještě, že jsem nikam nešel, to bych si do smrtě smrťoucí neodpustil. 

Gregory nás přivítali instrumentálním intrem, které už samo o sobě bylo dokonalé. V mých uších to nejvíce vyhrávají formou. Oni používají jiné postupy při tvorbě písní. Okamžitě jsme si museli v hlavách přehodit tu klasickou kostru, předehra-sloka-mezihra-sloka-refren-mezihra-refren..atd. Tady bylo hned vše jinak. Nesnaží se o klasické rockovo-popové formy vystupňování písničky a to mě fakt baví. 

 

poldofka_gregory_a


Celou dobu to vypadá, že pánové, i když mají plochy předehrané v compu, sami nevědí, jestli se jim podaří vrátit na to správné místo. Můžu vás ubezpečit, že se jim to pokaždé podařilo. Končí intro a mně se začínají dělat vrásky, protože přichází zpěvačka, a já vůbec nevím, co bude. Nejenom že nevypadá jako Patricia Morisson, ale když jsme jí slyšeli, jakým hláskem mluví na ostatní z kapely, bylo mi trochu ouvej, co předvede. Musel sem to v obavě říct i Zuzaně, že to nesmí stát za hovno, protože se mi nechce psát článek, kde budu chválit support a hanit hlavní hvězdy. Nebylo to dobrý! Nebylo to ani moc dobrý!!! Bylo to FANTASTICKÝ!!! 

Já takovouhle muziku moc neposlouchám, ale po tomhle zážitku budu muset. Když Katka Bernardová (divadelní herečka a drumn´bass DJka) začala zpívat a okamžitě jsem byl jejich. Každá píseň byla jiná, ale přesto byl zjevně cítit jasný koncept, který prolínal každým momentem. Asi nejvíckrát mě napadlo, „to je elektro trip-hop“. Tricky by určitě tu paralelu k němu cítil také. 

Další co se mi mihlo hlavou, bylo Delereium. Párkrát se Gregory dostali velmi blízko k Leebovi a Saře McLachlan. Tím nechci vůbec říct, že je to vykradená kopírka, to opravdu ne! Jenom se pohybují v podobných melancholicko-temných náladách. Další co mi přišlo na mysl, byla Ellena Alice Fossi a její Kirlian Camera. Gregory se velice ladně pohybují na pomezí IDM, trip-hopu, electra, experimentalu a darkwawe a všechny tyto komponenty dávají citlivě dohromady a vytváří si svůj vlastní, velmi osobitý sound. 

 

poldofka_gregory1_a

Pro mě byl absolutní vrchol večera bubeník Filip Johánek – několikrát jsem se přichytil, jak s otevřenou hubou čumím jako puk, co to tam ten kluk hraje. V podstatě se dá říct, že on do konce čtvrtého songu, hrál stále něco jiného, neustále strhával moji pozornost k němu a nechtěl mě pustit. Filip rozhodně není bicmen, který je tam pouze pro rytmus, nějaké dokola se opakující bum-čvacht. On hraje na bubny jako na harmonický nástroj, který tvoří náladu a ne jen tupě valí beat. Jeho vynechávání dob, před-ražené beaty, výborné přechody z elektronických padů zpět k živým škopkům, využívání celé bicí soupravy a v dalším songu jenom jednoho bubínku. Paráda, neznám žádného jiného drummera v daných žánrech, který by se byť jen pokoušel, o něco podobného!

Slyšel jsem to opravdu poprvé, a tak se v jednotlivých písních ještě neorientuji, ale nejvíce mi v hlavě zůstal „Ritual“ kde nám Katka zpívala něco o motýlcích a absolutně největší pecka, byla „USB instrumental“!!!  To byl nářez hodný primetime v Agře na Wave Gotik Treffen. Pořád čekáte, co se stane nového, těšíte se, kam to posunou dále, neustále těkáte pozorností z Václava na Filipa, aby vám neuniklo jejich domlouvání se očima a tím jste
nepřišli o další unikátní vychytávku. Prostě maximální zážitek. Jedinou věcí mě rozhodili – hráli nebezpečně krátkou dobu. Přísahám, že bych si ten koncert dal celý ještě jednou a nestydím se napsat, že dvakrát!

Playlist 

1) Wardenclyffe intro instrumental
2) 
U Grow
3) 
Big B
4) 
Relax
5) 
USB instrumental
6) 
Ritual
7) 
FGM

Mysleli jsme si, že DJ, který potom nastoupil, bude byť minimálně žánrově sladěn s celým večerem. Hmm hovno, spustil nějakou soulovou vykopávku s tuc-tuc podkladem a jako zpíval refrény i když anglicky umí jenom vytrčit prostředník a říct „fakof“. Takže šup do backstage pokecat s kapelama a hurá domů. Líbilo se nám v Poldofce a těšíme se zase.

poldofka_gregory2_a

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

souhlas, že TEAR ano, ale GREGORY ano úplně určitě! TIP!!
Kootcho, jak ty to děláš? vrátíš svejma reportama člověka zpátky na koncert. nemůžu s tebou jen souhlasit a už se těšim na sobotu 29.3. do Fatalu na další vystoupení Gregory!
no když mě to bavílo, tak se tam chci vracet taky, takže to napíšu a vy se tam vracíte se mnou!!!

Přidat komentář