Seznamte se s pražskou trojící, k jejíž charakteristice není třeba stylových škatulek, protože za ni mluví kvalita jejich tvorby. Osobní seznámení potom může následovat 2. listopadu v klubu Underdogs, kde si jako domácí zahrají spolu s portugalskou partou She Pleasures Herself. Za The Envlps odpovídá Jakub Tranta (basa, synth, perkuse).
Sanctuary.cz: Ahoj The Envlps. Užíváte si teplého podzimu, nebo spíš netrpělivě vyhlížíte sněžení?
Jakub: Já mám rád chladno, Sophie teplo a Seifovi je nejlépe v tropickém vedru. Letošní podzim nabízí od všeho trochu.
Sanctuary.cz: Můžete se našim čtenářům představit? Jak byste popsali muziku, kterou hrajete a sebe samé jako jedntlivce?
Jakub: Hrajme ve třech. Potkali jsme se v Praze. Dohromady nás svedl tento projekt. Předtím jsme se neznali.
Většinou odpovídám, že jsme synthpop/darkwave kapela. Poslední dobou se více přikláním k označení “indie pop” – protože to chápu jako širší a neurčitější pojem. Přestože máme spoustu kořenů v hudbě kapel, které jsou podle Wikipedie pro darkwave zásadní, přijde nám, že jsme oproti řadě darkwave kapel moc civilní. Napadlo nás, že tou nálepkou darkwave pak můžeme nechtěně oklamávat.
Pravdou je, že nemáme ponětí, v jakých žánrech se pohybujeme. Navíc vlivů a inspirací je tolik a pořád se mění. Jednotícím prvkem je pak hlavně náš subjektivní vkus.
The Envlps - Catwalk
Sanctuary.cz: Nedá mi to nezastavit se u jména kapely. Jak vás napadlo vybrat jméno, které polovina lidí ani nedokáže vyslovit? A můžete jednou provždy uvést na pravou míru správnou výslovnost? Aby fans věděli kterak skandovat o přídavek…
Jakub: Skandovat můžou “án-ve-loupz!” Je to možná nečekané, ale většinou lidí ví, o co jde, aniž bychom to vysvětlovali. Ten název znamenající "The Envelopes” (tj. obálky) z toho dešifrují. Proč takové jméno? Pozorujeme a zamýšlíme se nad tím, jak jsou informace ohýbány a zkreslovány svými obalovými vrstvami. Náš název to zkreslení zrcadlí.
Sanctuary.cz: Máte nějaké zkušenosti z předchozích kapel? Hned vaše první nahrávky totiž znějí podezřele profesionálně!
Jakub: Díky! Tyhle nahrávky jsou ale vlastně první, které jsem kdy smíchal a vydal. V minulosti jsem měl pár projektů, většinou se ale rozpadly dříve než dostaly jméno. Se Seifem jsem se pak seznámil akorát v době, když se rozpadla jeho jediná kapela. Sophie, která nás doprovází na bicí, působila předtím snad jen jakési víkendové punk kapele. Nemáme za sebou tajnou hvězdnou minulost. Jsme amatérský DIY spolek.
Sanctuary.cz: Vaše hudba má jisté styčné body s darkwave, ale na rozdíl od většiny podobných kapel se vám podařilo dostat i do vysílání Radia 1 nebo Radia Wave. Čím to? Čím jste odlišní?
Jakub: Nikdo se nepozastaví nad tím, když v rádiu zazní Nick Cave, The Cure nebo třeba Depeche Mode. Přitom spousta darkwave kapel bude citovat právě je jako zásadní inspiraci. K disociaci mezi darkwave scénou a tím co hrají zmíněná rádia asi dochází, vneseš-li do rovnice subkulturu. Ta může vyživovat a posouvat, ale zároveň i limituje. My jsme žánroví a subkulturní ignoranti. K ničemu se nehlásíme. Nepatříme nikam a i díky tomu nikde nepůsobíme nepatřičně.
Sanctuary.cz: Po vydání vašeho prvního EP „Cloud“ se vám podařilo vystoupit coby „objev“ na United Islands of Prague. Jak velkým oceněním to pro vás bylo a jak jste se k něčemu takovému vůbec dostali?
Jakub: Aniž bych chtěl nějak znevažovat důvěru v nás vloženou, ocenění jsme nějak neřešili. Bylo pro nás podstatnější, že jsme během doby festivalu kromě něj zvládli odehrát ještě další dva koncerty. Tři koncerty za méně než jeden den, to bylo fajn.
Sanctuary.cz: Hráli jste už i na nehudebních akcích jako Zlín Design Week nebo na mezinárodním divadelním festivale v Brně. Čím je pro vás zajímavé vystoupení na podobné akci? Je to tím, že kladete důraz také na vizuální stránku vašich koncertů?
Jakub: Pro mě, jakožto designera, je přirozené řešit vizuální stránku u všeho. To je něco, co ani neumím vypnout. Kromě toho, na to, co děláme, se snažíme nahlížet komplexně. Nechceme se soustředit jen na hudbu a brát ji jako izolovaný ostrov. Jsme vždy otevřeni multidisciplinárním uměleckým interakcím a při takovýchto událostech máme možnost potkávat podobně smýšlející lidi.
Takovéto akce jsou zajímavé i tím, že mají jiný náboj. Je to trochu jako nabourat cizí párty. Nikdo tam není kvůli tobě, nikdo tě dopředu ani nezná. Hudební vystoupení je na těchto akcích je pro účastníky jen takový bonus; kdyby tam nebylo, nikomu chybět nebude. Asi o to spíš se pak lidi dokáží více nadchnout a užít si to, když zahraješ dobře.
Sanctuary.cz: Prý sebou na koncerty dokonce vozíte vlastní světla? Nejspíš jsou tedy specifická a netradiční. Jak tedy vypadá váš koncert?
Jakub: Před rokem, na náš snad teprve třetí koncert, jsme byli pozváni zahrát na jednu gotickou párty. Ani jsme nevěděli, co od toho čekat. Na místě vidíme, že všechny ostatní vystupující kapely si přivezly svoje osvětlení a nejrůznější rekvizity. Prostě show. Zatím my tam stojíme na pódiu přesvícení místní jakousi pokojovou lampou. Ty sny, kdy člověk přednáší pro sál plný lidí a všimne si, e je jen ve spodním prádle… Tohle na nás působilo podobně. Svižně nám došlo, že tohle je další oblast, na které budeme muset zapracovat. V dalších dnech jsem se naučil, jak programovat světla.
Teď to zatracené osvícení občas sklízí víc úspěchu než naše hudba. Světla jsou to úplně obyčejná. Spíš jde o to, co s nimi děláme – místo na sebe je míříme do publika. V kombinaci s tím, jak jsou synchronizované s hudbou, vzniká pod pódiem kouřem naplněná pohlcující atmosféra. Místo nabubřelé světelné show na pódiu, nám jde spíše o souznění v celém sále.
Sanctuary.cz: Na koncerty vás prý vozí Beruška. Můžete čtenářům vysvětlit, o koho jde?
Jakub: Na koncerty nás vozí nás zpěvák/kytarista Seif. Beruška je stará škodovka, kterou řídí. Posledně říkal, že ji už nemusí ani zamykat. Nehrozí, prý, krádež, naopak – vzhledem k jejímu stavu – mu spíše občas někdo hodí nějaký finanční příspěvek dovnitř.
The Envlps - I Will Fall for You Again (live)
Sanctuary.cz: Vaše EP pro mne bylo zjevením na naší scéně. Moderní zvuk, darkwave nálada, skvěle udělané vokály. Podobně suverénních debutů u nás ke slyšení mnoho není. Jaké byly reakce fans a jací lidé na vás reagují nejpozitivněji? Předpokládám, že se barevností své hudby trefujete do mnoha žánrových rybníčků…
Jakub: Vůbec nejsem schopný definovat fanouška The Envlps. Ani místa, na kterých hrajeme, to nijak neulehčují. Jeden koncert je vyloženě darkwave akcí, druhý na největší design konferenci u nás, třetí je při masivním běžeckém maratonu a další třeba na dni francouzského institutu, kde před námi tiše hraje komorní jazzové trio a my si říkáme, že tento koncert budeme muset zrušit, protože lidem nechceme pokazit jejich popíjení vína a pojídání drahých sýrů. Nakonec jsou ale návštěvníci spokojení. Na všech těch místech. My si pak říkáme: “OK, co to pro nás znamená? Co dál?” Tak teď hledáme akci, kde nás budou lidi aktivně nesnášet.
Sanctuary.cz: Jaké jsou vaše oblíbené kapely, které vás ovlivnily při tvorbě vašeho vlastního zvuku? Nedivil bych se, kdyby vás ovlivnily také nějaké filmy, co se atmosféry týče…
Jakub: Co se konkrétních jmen kapel týče… Při pohledu na svou nedávnou Spotify historii vidím Zola Jesus, Wild Nothing, Nancy Sinatra, Perfume Genius, Doldrums, The Ronettes, Car Seat Headrest nebo Broken Social Science. Nevím, jestli se z toho dá něco vyčíst. A zbytek kapely by vyjmenoval úplně něco jiného.
Náš vkus není homogenní. Byť se na řadě věcí shodneme, ve spoustě hudby se náš zájem liší. Když tvoříme, já jsem více na té temnější, možná agresivnější straně a Seif na té jasnější, optimističtější. Vznikající skladbu si přehazujeme sem a tam a potkáváme se někde uprostřed. Vzniká tak zvuk a nálada nesoucí se všemi našimi písněmi.
Naše příští hudební video by mohl natočit Panos Cosmatos a scénář napsat Cormac McCarthy.
Sanctuary.cz: Nakolik jste vyspěli od debutu do dnešních dnů jako kapela? Vnímáte nějaký posun?
Jakub: Změn a drobných zlepšení je řada. Po každém proběhlém koncertu trávím den prosycený sociální kocovinou sepisováním si poznámek k tomu, co se pokazilo, co nefungovalo, co by se mělo změnit. Odstraňuji technické problémy. Ladím zvuk. Všichni pracujeme na svých rolích a upravujeme, co můžeme. Interně posun vnímáme. Snad se to začíná na našich vystoupeních odrážet i navenek.
Sanctuary.cz: Máte zbrusu nový singl „Catwalk“. Máme ho brát jako předkrm k něčemu většímu? Bude k mání i na nějakém fyzickém nosiči, nebo pouze digitálně?
Jakub: Předkrm k dalším singlům! A častěji vydávaným. Eventuálně to pak vše skončí na “kompilačním” albu. Když budeme chtít udělat něco víc konceptuálního, bude to v rozsahu EP. Přímo s dlouhou deskou ale nekalkulujeme. Je to mrtvý formát. Vypálit tucet skladeb naráz a pak na několik let zmizet? Jak je to kompatibilní s naší dobou?
Fyzický nosič jsem neměl v ruce aspoň tak deset let. Možná někdy něco plácneme na kazetu. Nevím. Lidí o tyto zbytečné suvenýry mají občas zájem. Máme ale skvělá trika, která nevypadají jako trika kapely. Díky tomu lidem dokonce i sluší. Byť je to za cenu, e jejich styl není pro každého. Teď možná trochu odbočuji, přijde mi ale lepší než nabízet kvalitní merch než hudební nosič, který si člověk stejně nemá na čem přehrát.
Sanctuary.cz: Ke jmenovanému tracku vzniklo i vaše první oficiální video. Jak jste s ním spokojeni? Má poměrně vtipnou a originální pointu. Jaký je váš vztah ke kočkám?
Jakub: Kočky vládnou internetu. A to nejhezčí kočičí video na internetu je teď naše!
Sanctuary.cz: Brzy se představíte v Praze po boku portugalské kapely She Pleasures Herself. Jak se vám zamlouvá jejich tvorba a jak se na koncert těšíte? Co od vás můžou fans čekat?
Jakub: Je to parta, co má všechno dost dobře vyladěné a koncert by podle všeho měl být nářez. Těšíme se, až si je budeme moci naživo poslechnout. Technicky jsme přepracovali značnou část našeho živého zvuku. Návštěvníci se tak můžou těšit na to, že to na nich poprvé pořádně vyzkoušíme… To asi nezní jako nejlepší lákadlo, co?
Sanctuary.cz: Díky za váš čas a uvidíme se v Underdogs!
Jakub: Díky za pozornost.
Přidat komentář