Recenze Bloodsucking Zombies From Outer Space – All These Fiendish Things

Rakouská psychobilly parta přišla po pěti letech s novou řadovou deskou, na které pokračuje tam, kde skončila. Daří se muzikantům objevit něco nového?

Bloodsucking Zombies From Outer Space - All These Fiendish Things
Vydal: Schlitzer-Pepi Records, 43 min.

Mám BZFOS rád. A to hodně. To bychom si měli ujasnit, než mě někdo nařkne z nekritického zbožňování (i když se o něj nebudu snažit). Dostali mě před lety třetí deskou „Monster Mutant Boogie“ svým mixem poctivého šlapavého psychobilly, energického melodického rock’n’rollu a hororovými texty, jak se na pořádnou sebranku tohoto stylu sluší a patří. Řádně strašidelné klipy, na kterých si dali záležet a ze kterých je patrné, že se nejedná o nějaké břídily, mě utvrdily v tom, že se bude jednat o jednu z mých nejoblíbenějších skupin.

Je pravda, že nejsou nějak extra originální a ve stejném ranku se pohybuje víc oblíbenějších nebo kultovnějších kapel, já pro ně ale zahořel. Výraz zpěváka Dead Geina, jeho zajímavá barva hlasu, image a už vůbec to, že jako jeden z mála na živých koncertech hraje na bicí ve stoje (což musí být extra těžké) vyvažuje i němčinou zabarvenou anglickou výslovnost, která mě jinak u Němčourů zpravidla vytáčí.

 

 

Uběhlo ale třináct let od mého prvního seznámení a po několika vydařených deskách (tady mám na mysli řadovky „Return of the Bloodsucking Zombies From Outer Space“ a „Toxic Terror Trax“) a několika nepochopených úletech (akustické německé pecky na dvou deskách „Mörder Blues“ a kolekce spíš nepovedených coververzí „Bloody Unholy Christmas“) pánové v nezměněné sestavě přinášejí třináctistopou věc „All These Fiendish Things“.

Samozřejmě, že se hudebníci značně odklonili od kořenů psychobilly, současná tvorba spíš připomíná horrorpunkové vypalovačky nebo skoro až běžné rockové hitovky se všudypřítomným hororovým nádechem. První zklamání přichází v podobě krátkého hracího času. Chápu trend poslední doby, kdy vycházejí spíše kratší díla a kdy je pro spoustu posluchačů utrpení naposlouchat víc než hodinu hudby, ale u BZFOS jsem si zvykl na pořádnou dávku nemrtvé muziky. Vždyť pět let stará „Toxic Terror Trax“ na ploše skoro 80 minut obsahuje 19 tracků (plus ještě jeden skrytý bonus), v současnosti se musíme smířit jen s dvanáctkou nových písní.

Další výraznou změnu pozoruji v nasazení muzikantů, jako by na ně dopadl zub času a oni začali chápat, že nikdo nemládne a nahrávat ultrarychlé vypalovačky už není v jejich zájmu. Kromě pár songů, které se nesou v kapelních standardech (tady bych vypíchl hlavně úvodní „This Ain’t No Halloween Costume“ nebo hitovky „Bela Kiss“ či „Nice Day for an Exorcism“) se na novince dočkáme spíš experimentů, brouzdajících v odlišných vodách, než na jaké jsme zvyklí.

 

Bloodsucking Zombies From Outer Space – Bela Kiss

 

Jeden z nich je pokukování po elektronice, které ale nedopadlo moc dobře. Píseň „Night Flier“ je sice hitovka jak blázen a její refrén si budete prozpěvovat ještě několik dnů, ale elektronický podkres jí vůbec nesluší, spíš ruší. „Sleepaway Camp ´95“ má zase nakažlivou melodickou kytarovou linku, takže máte spíš pocit, že posloucháte nějakou dinosauří rockovou kapelu. Závěřečná, z většiny akustická balada „God's Own Mistake“, nakonec vygraduje do hardrockového finále, při kterém vzpomeneme na glamrockové velikány 80. let. Zálibu BZFOS v podobných kapelách určitě mají (proto je taky čas od času rádi předělávají), do vlastní tvorby mi ale tyhle výlety nesedí. Naštěstí se ale jedná jen o jednotlivé výkyvy jinak ze standardně pojatého horror-rocku.

I přes všechny neduhy, kterými novinka místy trpí, jim to ale zase strašně žeru. Refrény jsou zpěvné, texty pořádně vtipné, hudebně se jedná opět o nadstandardní výkony. Jen by mohl leckdo namítat, že se po letech opakují a hororový rock už netáhne. Já si ale myslím, že to není úplně pravda, fanoušci budou spokojení, koncerty budou zase energií překypovat a kluci to živě určitě rozbalí. Zklidnění bude nakonec patrné jen na desce, a to vlastně vůbec nevadí. Ani rock’n’rolloví upíři nemůžou mlátit do kytar hlava nehlava nekonečně, někdy taky musí ukázat klidnější tvář, aby vás zhypnotizovali. A já se zhypnotizovat nechám rád…

Hodnocení 75 %  

 

 

Tracklist:

1. Prelude 
2. This Ain't No Halloween Costume 
3. Bela Kiss 
4. Good Guy Rag Doll 
5. Nice Day For An Exorcism 
6. Janet Leigh 
7. Night Flier 
8. Sleepaway Camp '95 
9. Rebel Heart 
10. Rock 'n' Roll Vampires 
11. Don't Answer The Phone 
12. Hellucinations 
13. God's Own Mistake

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.