Report ze Schwarzprior v Crossu

Kootcha zavítal na Schwarzprior do Crossu. Jak se zadařilo?

„S erekcí vypáleným městem, v cizí puse klouby, rty pod kůží“ –„ Goebbels a co? -  Kabelky, mein kampf obrácený kříže“ –„ Vidět vodu ze dna, města pod radiací“.

Tenhle mazec jsme hulákali celý víkend v Sudetech na chalupě a nemohli jsme se dočkat čtvrtka, až nám to pánové ze Schwarzprior předvedou naživo. Tohle trio nezvykle zajímavých muzikantů se během chvíle a jediné desky dostalo do naprostého popředí české electro scény a nebojím se napsat, že jsou momentálně jediní zajímaví a opravdoví novátoři v téhle shnilé české hudební žumpě.

„Cože, jak se jmenuje ta deska?" 
"No 'IDDQD'….“


Rozhodně ne každý disponuje touhle informací, ale můj chytrý a games znalý brotha Jones věděl, že je to kód pro nesmrtelnost v kultovní zabíječce Doom. Dokonce mám pocit, že určitý minimalismus a industriálnost starých her se v jejich tvorbě objevuje záměrně. Nemyslím tím archaické 8bitové zvuky, ale celkový feeling, to vyznění, které tolik připomíná první load prastarých her, jako byl Wolfenstein nebo jmenovaný Doom.


Nemohu opomenout ruku boží. Sice ne z Vatikánu, ale z Pardubic. Sice plešatý, ale z vlastní vůle. Sice s dětmi kolem sebe, leč bez podezření ze zneužití. Takový je rozdíl mezi papežem a Papežem! Ta naše ruka se jmenuje Miroslav Papež a je to podle slov pánů ze Schwarzprior nejdůležitější  postava, která se připraveného materiálu dotkla. Jeho mozek, nebo spíš zvukově analytická mašina, byla rozhodující ve vyznění spektáklu "IDDQD".

Schwarzprior


První část trilogie Schwarzprior je zvuková sekce, kterou zcela ovládá Edgar Schwarz. Na koncert v Crossu se moc nevyspal, protože jak řekl, bylo třeba "ty faily trochu přemíchat, ať nemáte pocit, že je to pořád stejné“. Což je tedy u kapely, která hraje chvíli a má první desku, skutečně obdivuhodné.

Druhou částí je sekce pěvecká a textová, okupovaná personou pojmenovanou Tomáš Motal. O jeho velmi svojském projevu na pódiu jsem již psal (tady). Bylo to něco ve smyslu expresivní paranoidní psychotik, eklektický pohyb vykreslující mozková traumata…. a pochopitelně se mě záhy někdo ptal, co je to za magora. Takže pozor, všechny tyhle podivné, depresivní, themné a defektní stránky svého vnitřního světa ukazuje primárně na pódiu. V šatně nebo hospodě je to normální, milý až okouzlující kluk (říkala Synthie). Po koncertě je v podstatě k nepoznání jiný člověk.

A třetí částí trilogie je sekce vizuální, kterou produkuje videomaster Radek Pleha. Myslím, že od minulého koncertu největší penzum práce udělal právě on. Projekce jsou nesmírně našlapané. Například video z Doomu při „IDDQD“ nebo nápady při „Železem Rty“ a „Romeo Technik“, mluví za vše. Tenhle introvertní vizionář je naprosto nedílnou součástí cyber stroje Schwarzprior.

Od minulé show ve stověžaté matičce, se mnohé změnilo. Konečně jsme pronikli do zezačátku nesrozumitelného textového marasmu, ve kterém se Tomáš jako autor pohybuje zručně jak dildo v Paule Wild a tugédr zpívali s kapelou „po lobotomii Hulk“ a vlastně většinu ostatních textů, protože je už konečně známe zpaměti. Nejtěžší bylo naposlouchat frázování, to u téhle kapely fakt není prdel. Právě touto zdánlivou složitostí dikce, mi připomínají Sifonovy WWW.

Po prvním koncertě jsme na band nadšeně vysypali, že jsme se tlemili od začátku do konce a kluci nás koukali dost nechápavě a říkali, že o to jim moc nešlo. Ale to jsme si nerozuměli, nám to nepřišlo směšné, ale nadmíru zábavné, protože některé části textů jako „jazykem olihní“, hned v závěsu „vocejchujou tě Říšskejma klackama“, nebo „šest dní potěšen z masa, šest dní potěšen z ní, šest dní při čtení z ní“, jsou geniální a nám to vhání úsměv na líce.

Schwarzprior


Na show do Prahy si připravili včetně intra a outra čtrnáct songů. Minule, když jsme ještě neznali všechny, se mi nejvíc líbil „Optimus Prime“, ale teď, když už jsme plně on da board, nedokážu vybrat pecku, která by mě bavila nejvíc, protože seru blahem ze všech. Ale přišel poslední song, který ještě nemá ani název. Totální majstrštyk, myslím, že se to bude jmenovat „Nemoc“ a je to zatím nejlepší kus, co jsme od nich slyšeli. Když jsem jim to po koncertě nadšeně líčil, tak měli radost, protože jak pravil Edgar „přesně tímhle směrem bychom se chtěli dál ubírat“. No tak jestli nekecá, tak nás čekají skvělé electro časy.

Další hit večera byl určitě „Smrt, Láska, Chcaní“, jistě i díky tomu, že si tenhle skandovaný a snadno zapamatovatelný refrén, po pár beatech zpívá půl sálu. Naopak „Móda, Extravagance, Manýry“, vyčnívá výraznou melodií „tohle je Berlín 1930“, na kterou se vedle nás i tančilo v objetí. Ještě zmíním „Potěšen z Masa“, která je díky textu „v kuse masa portál“ neskutečně podivná věc. Prostě jeden lepší flák než druhý!

Zvukově byl rozdíl od koncertu v Basementu zhruba před měsícem propastný. Teď to opravdu hrálo tak, jak mělo. Synťáky, drums i vocal hrály hned od začátku a mikrofon byl tentokrát nastavený tak, že bylo slyšet, jak se Tomáš extaticky plácá do hlavy. Kapela působí na pódiu velmi profesionálním dojmem a je fakt radost je sledovat. On to vlastně do jisté míry není jen koncert, ale i zvukově vizuální performance. Zřejmě i díky jejich uměleckému vzdělání, je zajímá nejenom obsah, ale i forma.

Zcela zaplněný koncert byl skvělý, i když na místo nedorazilo x lidí kvůli zbytečně levičáckému postoji klubu. Ale to nic nemění na výborném splynutí industriálních Priorů a členitých kovových prostor Crossu

Schwarzprior

Na závěr nás pobavila mladá, lehce opilá, dle přízvuku moravská slečna, která začala: 

„Ahojne, Ty je znáš, nevíš kde jsou?"
"Kdo?“
 ptám se. 
„No Švarcpryjor přece..." 
"Vzhledem k tomu, že zrovna dohráli, tak budou asi v bekstejdži...“

Slečna kontruje „A to je kdéé?"
"No, zkusil bych to hned za stejdží...“


To jí asi nějak rozhodilo, tak s kyselým xychtem a slovy „Notyvole vy ste tady v tý Praze všichni tak příjemný!“ nasraně odtáhla hledat pódium.

Schwarzprior

  1. intro
  2. Radio Dark Side
  3. Situace Star Wars
  4. Romeo Technik
  5. IDDQD
  6. Optimus Prime
  7. Smrt Láska Chcaní
  8. Železem Rty
  9. Móda Extravagance Manýry
  10. Potěšen z Masa
  11. Vidět Vodu ze Dna
  12. Disko
  13. nová (Nemoc)
  14. outro

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Mě mile překvapilo, že při Smrt, láska, chcaní hrozily a zpívali jak o život všechny ty ženský co tam byly :-D Z tohodle koncertu budu šest dní potěšen - takže do zítra :-))
šest dní potěšen z n í!!!!!

Přidat komentář