Report z Project Pitchfork ve Vídni

Lambras vyjel na koncert elektronických matadorů k našim východním sousedům. Jak se hochům dařilo?


Project Pitchfork v letošním roce koncertní zastávku v ČR nemají, takže nezbývalo než se poohlédnout po termínech v zahraničí. Po krátkém váhání padla volba na nedalekou Vídeň. Cesta do Vídně proběhla bez komplikací a výstrahy meteorologů s varováním náledí a sněhových vloček naštěstí nebylo naplněno. Krátce po 19. hodině jsem na místě. Parkování pro návštěvníky je před klubem zcela zdarma a po zjištění, že se dveře klubu otevírají až v 19:45, se jdeme porozhlédnout po okolí.

Na místo dění dorážíme před 20 hod a jdeme obhlédnout, co nám nabízí merchandising. Nabídka není moc obsáhlá, nicméně důvod utratit nějaká eura si většina fanoušků našla. Celkově klub ((sczene)) patří k těm menším, a tak prohlídku jeho útrob máme splněnou za pár minut.

Za tónů prvního předskokana se jdeme podívat a zaposlouchat do vystoupení BramBramHara, které tvoří Axel Ermes (významná figurka na německé scéně, zapojená do spolupráce s Girls Under Glass, Project Pitchfork, Trauma, Cass.Complex  atd.), Jan Bicker (polovina z dua Abscess) a host pro živé hraní Nook (bicí u Project Pitchfork). Letos na podzim jim vyšla druhá řadová deska. Jejich tvorba se nese na vodách EBM/Techno a Dance – samotní členové BhamBhamHara svůj styl definují jako „Progressive Body Music“.

Jejich tvorbou jsem byl před koncertem takřka nepolíben (resp. jsem nějak neměl rozpoložení obě desky doposlouchat do konce – což neznamená, že jsou špatné, jen nějak na ně nebyla ta správná nálada). Po zhlédnutí jejich vystoupení ve mně bylo spíš zklamání. Kombinace stylů nezní až tak špatně, ale nepřesvědčilo mě to, že to je něco, k čemu bych se měl důvod více vracet. Ruku na srdce, od takových jmen, které kapelu tvoří, bych přece jen čekal silnější a kvalitnější produkci. Vokál v jejich tvorbě je spíš jako doprovodný faktor, text je většinou velmi strohý a jednoduchý, celkově je to bráno spíš jako ironie, alespoň na mne to tak působilo. Osobně takové hudební tělesa moc v oblibě nemám – viz třeba Pokemon Reator. Tvorba, která neurazí ani neoslní, to samé platí o živém vystoupení.  


BhamBhamHaras schöne Welt - Snippets


Po 15minutové přestávce a přestavbě pódia pro ledové muže pod hlavičkou EISFABRIK nic nebrání zahájit jejich mrazivé vystoupení. Zde jsem více připraven, jelikož mě jejich tvorba naopak chytla téměř na první poslech. Mají na svém kontě dvě CD a obě mohu jen a jen vřele doporučit. Ledový muži Dr.Schnee, Der Frost a Celsius mě ihned při první skladbě přesvědčují, že mají v sobě obrovský potenciál a jejich show si vyloženě užívám. Po hudební stránce je to to nejlepší, co lze vytáhnout z takových veličin na scéně, jako jsou VNV Nation, Covenant či třeba Rotersand. Ale pozor, bez nutnosti někoho kopírovat.

Výborné, melodické a Dr.Schnee je naživo vokálně naprosto bez chyby. Jejich show skvěle působí i na oko – pódium je celé zahaleno do ledové krajiny, efekty kdy mezi diváky padá sníh a výborná práce se světelnými efekty, to vše do sebe naprosto zapadá a image ledových mužů je téměř věrohodná. Na pódiu se během vystoupení objeví robot či se mihne i samotný yetti. Po 35 minutách jejich show končí a po celou dobu jsem nezaznamenal ani jedno „hluché“ místo. Kdo nezná, tak vřele doporučuji.


Eisbrecher

Eisfabrik

Následuje 20minutová pauza a přestavba pódia pro hlavní „star“ večera, které se do Vídně vrací po rovných 10 letech. Přesně v 21:30 se prostor klubu zahaluje do tmy a intro dává na vědomí, že událost večera začíná. Na pódiu se objevují „vidličky“ – za bicí usedá Nook a Leo (ano, opět dva bubeníci na scéně – Achim tentokrát chybí), za své mašinky si stoupnou Jürgen Jansen a Dirk Scheuber. První peckou je „Timekiller“ a to již za mikrofonem stojí „černý Peter“, který sklízí od publika patřičné ovace a rozjíždí 2hodinovou show.

Peter je ve skvělé náladě, což dává najevo v kontaktu s publikem. Se svojí přítelkyní (a Jinxy ze SHY to není), která stojí hned v první řadě pod pódiem vřele a s úsměvem na tváři komunikuje. Vypadá to, že Jinxy je úplně mimo „hru“, takže je možné že končí i Santa Hates You – uvidíme do budoucna. Výběr skladeb rozhodně není best of průřez tvorbou PP. Zaznějí hity jako již zmiňovaný „Timekiller“, „Alpha Omega“, „Rain“ atd., ale  jsou střídány skladby, které PP naživo až tak často nehrají; respektive ne v posledních letech, například „I Am (A Thought in Slowmotion)“, „View From a Throne“ (přepracovaná verze), „IO“ a další.


Project Pitchfork – I Am (A Thought in Slowmotion)

Nové fláky fungují stejně jako ty staré, což až tak pravidlem nebývá. Většinou publikum žádá staré osvědčené skladby a na nové reaguje poněkud vlažněji. Project Pitchfork to tak rozhodně nemají. Základní set zakončuje „Beholder“ a po krátké pauze přichází na řadu první přídavky.

Ty zahajuje nesmrtelná „Souls“, při které publikum z větší části zaplňují plamínky zapalovačů či svítící displeje mobilů a všichni si užívají sílu této skladby, kdy platí, že všichni jsme celek. Je cítit, že i pro samotného Petera jsou to okamžiky, kdy si uvědomuje, že přesně tohle je důvod, proč tu pomyslnou káru táhne téměř 25 let a jeho tvorba zasáhla tolik lidí. V tu chvíli, kdy pohlédne do publika a vidí, že on je tím „čarodějem“, který se dostává do našich srdcí a strhává k sobě naši pozornost a emoce. Těchto okamžiků je během večera povícero, avšak při „Souls“ je to téměř hmatatelné.

Nic netrvá věčně a celý večer zakončuje „bestie“ „Thirst“. Peter je plný energie a živelnosti a do závěrečné skladby dává naprosto vše. Za posledních tónů se frontman loučí svým typickým pozdravem… odchází z pódia následován i zbytkem kapely. Když koncert srovnám s loňským, který se konal v Praze, byl ten ve Vídni komornější, ale na kvalitě a spokojenosti se spolu mohou minimálně rovnat. Opět to byl výjimečný a neopakovatelný večer…

Setlist:

Timekiller
Blood-Stained (Give Me Your Body)
Conjure
En Garde!
Midnight Moon Misery
Blood-Diamond (See Him Running)
The Dividing Line
I Am (A Thought in Slowmotion)
Blood-Loss (Sometimes)
View From a Throne
IO
Fire and Ice
Blood-Pressure (Just for My Pleasure)
Rain
An End
Alpha Omega
Beholder

Přídavek 1:

Souls
The Longing
The Queen of Time and Space

Přídavek 2:

Acid Ocean
Blood-Thirst

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

hezky Lambrasi!!! fakt!!! to me mrzi, ze si nevidel tri bubeniky, chtel bych znat i jinej nazor, nez muj :))) jinak se Vam tam nejak vloupnul šotek, proste se rozhodnete, jestli EISFABRIK, nebo EISBRECHER... myslim, ze by byl Wesselsky dost nasranej, ze si to nekdo plete :))
Díky moc za pěknej report! :) Jen někdo prosím opravte popisek pod fotkou Eisfabrik.
Dekuji :-) troje bici si pamatuji z Tveho reportu, ale nicmene i ty dvoje bici jsou super na efekt, ale co se vysledku tyce, neni to nikde znat :-) Samozrejme tam popisek Eisbrecher nema co delat, kluci ze Sanctuary to jiste prepisou az si to tady prectou ...
Dokonáno jest! Pardon za Eiszmatky a díky všem za bystrá oka:)
Diky :-)
sakra, ty Eisfabrik závidím...no hezky se to četlo :-)

Přidat komentář