4 střety Davida Bowieho s gotickou subkulturou

O vlivu Davida Bowie na naši scénu se toho napsalo opravdu hodně. Pojďme si připomenout ve čtyřech bodech konkrétní zásahy, které se dotkly gotiky. 


1) Ziggy Stardust – aneb pódium, či scéna?

David Bowie byl v době svých dvacátých narozenin krajně otevřený uměleckým vlivům z celého světa. A také plný ambicí stát se vlivnou hudební persónou. Při tvorbě příběhu do sebe spojil absolutní otevřenost Warholovy party v čele s Velvet Underground, čerstvou divadelní zkušenost pod vlivem Lindsaye Kempa, inspiraci japonským divadlem  (kde muži tu a tam hrají ženské role a naopak) a charaktery dvou rockových figur – zpěváků Vince Taylora (který byl po mrtvici přesvědčen, že je kombinací boha a mimozemšťana) a mladého pošuka, předáka The Stooges, Iggyho Popa. Sebedestruktivní příběh o vzestupu rockové hvězdy, kterou její sláva následně zcela zničí, neskočila textem v písničkách, ale i sám David se přeměnil do role podivné androgynní, bisexuální star, která je slavná, ale přitom na světě zcela osamělá.

Řadu těchto prvků (divadelnost, temnota, androgynnost, vlivy z řady exotických kultur atd.), najdeme v gotické kultuře dodnes. A především výraznou míru stylizace.

 


David Bowie – Ziggy Stardust

 

2) Berlínské období – krautrock přetavený v postpunkový předobraz

V roce 1977 potřeboval David nové impulzy pro svojí kariéru. Překvapivě se je rozhodl hledat v tehdy uzavřeném ostrůvku svobody Západního Berlína, obklopeného ze všech stran komunistickou NDR. Měl chuť po soulfunkovém období více experimentovat a v Německu tou dobou na nezávislé scéně začal bujet krautrock –minimalistický předchůdce post-punku. David tehdy do svých skladeb přimíchal krautrockové vlivy, prvky ambientu, klasického minimalismu (Philip Glass, Steve Reich), elektronických experimentů a samozřejmě industriálního prostředí Berlína, ve kterém pobýval celkem tři roky.

Tak vznikly desky "Low", "Heroes" a "Lodger", jejichž chlad a odtažitost měl přímý vliv na většinu postpunkových exponentů.


David Bowie – Heroes

 3) Novovlnný záblesk

Na rozdíl od glamu, který Bowie podnítil Ziggyho příběhem, a post-punku, jež se inspiroval berlínskými deskami, šlo u novovlnného alba "Scary Monsters (And Super Creeps)" o vzájemnou výhodnou výměnu. David, který nasál atmosféru pro novoromantiky klíčového klubu Blitz, se seznámil se Stevem Strangem (Visage), přijal nový styl za svý, napsal několik hitů a tím pomohl – nalíčen a stylizován jako smutný pierot – subkultuře k dalšímu velkému rozkvětu.


David Bowie – Ashes to Ashes

 

4) Industriální námluvy

Nadšení na přelomu 80. a 90. let ze situace ve světě, kdy se zhroutil komunistický blok ve východní Evropě, Sovětský svaz se roztříštil do mnoha dalších republik a západní svět zachvátila acidová taneční revoluce, pomalu utichalo. Poměrně svižně se před oči veřejnosti vrátila temnější, střízlivěji nahlížená současnost a s ní na hudební scénu přišla i silná vlna industriálního rocku a gotiky.

David se znovu spojil s Brianem Enem, aby tentokrát připravili (jasně ovlivněni postavou Trenta Reznora a jeho NIN) hlučnou, industriálně elektronickou kolekci "1.Outside". Na ní navazují podobně strašidelné vizuály a David si s chutí právě s "Devítipalcovými hřebíky" i dalšími, podobně laděnými formacemi (např. Placebo nebo The Cure) zahrál. Nine Inch Nails vzal jako support dokonce na světové turné k desce "1. Outside". Bowieho tvorba se tedy opět vrátila do lůna gotické scény.


David Bowie – The Heart's Filthy Lesson

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář