Rozhovor s Valeriem, šéfem labelu Swiss Dark Nights

Vydavatelství Swiss Dark Nights je jedním z nejagilnějších dark wave/gothic/postpunkových labelů na světě. Jeho principál si tedy rozhodně zasloužil vyzpovídat...

SANCTUARY.CZ: AHOJ VALERIO. MŮŽEŠ NAŠIM ČTENÁŘŮM PŘEDSTAVIT SEBE A PŘÍPADNĚ DALŠÍ OSOBY, KTERÉ TI POMÁHAJÍ S CHODEM VYDAVATELSTVÍ SWISS DARK NIGHTS?

Valerio:
Ahoj všichni, jmenuju se Valerio a o label Swiss Dark Nights se starám jenom já sám. Začalo to vlastně jako koníček asi před 4 lety a celou tu dobu je to jen moje práce. Díky tomu si můžu vydávat, co se mi zlíbí, a můžu dělat, co je podle mě nejlepší pro label bez nějakých kompromisů. Snažím se poskytnout svým fanouškům výběr toho, co považuji za to nejzajímavější na současné undergroundové scéně.

SANCTUARY.CZ: JAK JSTE JAKO VYDAVATELSTVÍ SPOKOJENI S MINULÝM ROKEM?

Valerio:
Rok 2015 vyšel docela dobře. Začali jsme ho vydáním debutu kapely Orations – to je taková nadějná banda z Buffala, na kterou jsem narazil na Bandcampu. Nebo spíš bych měl říct, že si oni našli mě, když mi poslali prosbu o uspořádání koncertu. Pustil jsem si jejich hudbu a bylo rozhodnuto, že je musím vydat v Evropě, stejně jako jsem několik měsíců předtím vydal jejich krajany Readership Hostile. U SDN vloni vyšlo celkem 10 nových titulů a 2 reedice nahrávek kapel Ash Code a Geometric Vision, obě se 3 bonusy. SDN je především podporující platformou, to znamená, že všechny peníze utržené ze zisku zase automaticky nacpu zpátky do kapel – do nových debutů a občas i koncertů. Ale semtam taky distribuuju nahrávky nezávislých kapel, které se na mě obrátí. Nicméně, mohl bych říct, že loňský rok se celkem vydařil.

SANCTUARY.CZ: JAK TĚ VŮBEC NAPADLO ZAČÍT VYDÁVAT CD? BYL JEDNÍM Z DŮVODŮ FAKT, ŽE MÁŠ VLASTNÍ KAPELU, NEBO TO VZNIKLO JINAK?

Valerio:
SDN nezačal jako label, jednalo se původně o měsíční koncerty v jednom klubu, kde jsem měl tu možnost pořádat akce. V podstatě jsem si pozval nějaké kapely a na hodně amatérském nahrávacím zařízení jsem snímal celá vystoupení, která jsem během několika dnů sestříhal a vydal ve velmi limitované edici na CD. Byla to jednoduchá cesta, jak dostat mladé postpunkové a darkwave kapely dál mezi lidi. Založit label byl vlastně přirozený vývoj – a neměl vůbec nic společného s mou kapelou Yabanci, to byl v té době úplně odlišný projekt.


ValerioValerio 

SANCTUARY.CZ: A MĚL JSI PŘEDTÍM UŽ NĚJAKÉ DISTRO NEBO PRACOVAL JSI V NĚČEM TAKOVÉM?

Valerio:
Nene, a ani jsem neplánoval nějak distribuovat nahrávky. To se přihodilo až časem, když jsem začal spolupracovat s Gothic Music Records, díky kterým jsem začal prodávat pár titulů. Po několika měsících se na mě obrátil ještě JL z labelu Manic Depression a po chvíli jsme začali spolupracovat na vydávání desek, společně plánovat další vývoj a sdílet zajímavé kapely. Díky tomu teď seženeš Ash Code, Geometric Vision a Organic i na vinylu, protože SDN vydává jen CD, kdežto Manic Depression se stará o vinyly.

SANCTUARY.CZ: A TYS NIKDY NEPŘEMÝŠLEL O TOM, VYDÁVAT U SWISS DARK NIGHTS VINYLY?

Valerio: 
Vinyl je těžký a to je problém – pokud fanouškům posílám nahrávky poštou, je váha důležitá. Říct si posluchačům z USA o 25 nebo 30 dolarů za jedinou desku považuju za zločin, když můžu poštou poslat CD za méně než 20 dolarů. To je velmi vzdálené mojí filosofii. I proto jsem se rozhodl vydávat v SDN digipacky – je to celkem pevný formát, je lehký a snadno dostupný, takže můžu minimalizovat poštovné, co to jde. Ještě se mi nestalo, že by si někdo stěžoval, že by mu digipack přišel nějak poškozený, což se o klasických CD krabičkách říct nedá, ty jsou hodně náchylné ke zničení během přepravy. Tak to prostě je.

SANCTUARY.CZ: NA ZAČÁTKU U SWISS DARK NIGHTS VYCHÁZELA ŽIVÁ ALBA. MĚL TO BÝT SPÍŠ TAKOVÝ POKUS, JAK SE DESKÁM BUDE DAŘIT, NEBO MÁŠ K ŽIVÁKŮM NĚJAKÝ SPECIÁLNÍ VZTAH?

Valerio:
Nic jsem neplánoval. Jen jsem vydával živáky, protože mi to přišlo jako zajímavý nápad, jak šířit hudbu. Strašně se mi líbilo, že jsem mohl lidem takto zprostředkovat, jak hrály kapely na našich Swiss Dark Nights večírcích.

SANCTUARY.CZ: DOKÁŽE SI NA SEBE LABEL VYDĚLAT?

Valerio:
SDN bude navždy jen koníček, který mi sežere spoustu času. Nemůžeš vyžít ze zisků z vydávání nezávislých kapel, v tomhle žánru se to prostě nedá, alespoň pokud chceš vydávat, co nejvíc to jde. Mohl bych si sice část výdělku nechávat pro sebe, ale to není mým cílem. Fanoušci si kupují fyzické kopie nahrávek a podporují tím label a já jim to chci vrátit novou muzikou. To je celé. A taky mám díky tomu šanci spolupracovat s velmi talentovanými kapelami z Itálie a jediné, co se po mně chce, je dělat to nejlepší, abych je podpořil, vydával jejich desky a šířil je dál.
 


Ash Code – Nite Rite


SANCTUARY.CZ: JAKÉ TO JE, MÍT ZÁROVEŇ KAPELU I VLASTNÍ LABEL? DAŘÍ SE TI BÝT NESTRANNÝ?

Valerio:
Mým posláním je vydávat co nejvíc muziky, takže jádrem labelu není zařizování koncertů. Zaměřuju svůj čas na propagování nových kapel pomocí recenzí, promo akcí atd. Když máš kapelu a současně i label, je tou nejdůležitější věcí, abys NESPOJOVAL jméno labelu jen pro svoje vlastní aktivity. Nemůžeš ignorovat ostatní muzikanty, se kterými jsi podepsal smlouvu. Všechno musí být v rovnováze. Kapely jsou koneckonců rozumné a očekávají nějaký respekt a loajalitu. Pokud se tak neděje, hořce za to zaplatíš.

SANCTUARY.CZ: PODLE JAKÝCH KRITERIÍ VYHLEDÁVÁŠ KAPELY? CHODÍ TI HODNĚ PROMO/DEMO NAHRÁVEK?

Valerio:
Demo bývalo vždycky součástí scény, takovou její duší, řekl bych. Po poslechu dema by měl vydavatel vidět potenciál, které z té jedné kazety čiší, někdy stačí jen jedna skladba. Co se týče post punku, darkwave a celkově kytarové muziky, není kvalitní produkce tak důležitá k tomu, abys pochopil, co vlastně kapela umí a o co jí jde. Ale od té doby, co je teď celkem snadné nahrát a zmixovat slušnou desku doma, éra demáčů tak nějak skončila. A to je škoda, dema jsou jedinečná a upřímná, téměř jako živé koncerty.

SANCTUARY.CZ: SETKAL SES NĚKDY S NĚJAKÝMI NEGATIVNÍMI REAKCEMI OD LIDÍ, JEJÍŽ KAPELU SES ROZHODL NEVYDAT?

Valerio:
Samozřejmě, že i v muzice jsou arogantní lidé – stejně jako je najdeš všude jinde. S tím ale nemám problém. Vždycky se snažím být milý, ale zároveň říkat upřímný názor na to, co slyším z jejich soundcloudu, bandcampu nebo youtube, prostě z toho, co mi pošlou. Samozřejmě, že bych jim mohl říct něco ve stylu „sorry, teď toho budu vydávat moc“ nebo „momentálně na to nemám rozpočet“, to by bylo snadné. Ale podle mě si kapely zaslouží vědět, proč si myslím, že bych je měl vydat, nebo naopak. Je to otázka toho, být člověkem už při tom prvním kontaktu. Vždycky se můžeme pokusit udělat byznys, ale ne teď, ne v okamžiku, kdy teprve píšeš první e-mail.

SANCTUARY.CZ: MÁŠ TY SÁM NĚJAKÝ OBLÍBENÝ LABEL, U KTERÉHO SI VŽDYCKY NAJDEŠ TO SVOJE?

Valerio:
V Evropě je zajímavých labelů plno. Manic, Anyware, GMR, Anna Logue, Edils recording a spousta dalších, se kterými jsem ještě neměl šanci spolupracovat.

SANCTUARY.CZ: VIDĚLI JSME V  U KOLEGŮ Z BELGICKÉHO WEBZINU PEEK A BOO TVŮJ VÝBĚR TOP 10 DESEK, KDE VEDLE KLASICKÝCH ALB THE CURE, FIELDS A SISTERS ZMIŇUJEŠ I GEOMETRIC VISION. TO MUSÍ BÝT RADOST, VYDAT JEDNO ZE SVÝCH NEJOBLÍBENĚJŠÍCH ALB NA VLASTNÍ ZNAČCE…

Valerio:
Ano, jak jsem v tom článku řekl, „Dream“ od Geometric Vision je v mnoha ohledech velmi důležitou nahrávkou. Mám u SDN celkem 3 kapely z Neapole – Ash Code, Hapax a GV. Vydavatelství musí být takovým kapelám vděčné, protože pomáhají šířit jeho jméno po celém světě, fungují jako dobře namazaná mašina. Byla pro mne ohromná čest, když jsem v článcích v Peek a Boo četl pochvalná slova o Geometric Vision, Ash Code a Hapax se speciální zmínkou o jejich městě. Je to ale asi docela těžké vysvětlit někomu, kdo není z Itálie.


Geometric Vision – Another Day Without Blue

SANCTUARY.CZ: TITULY, KTERÉ VYŠLY U SDN, SI ZACHOVÁVAJÍ CELKEM JEDNOTNOU GRAFIKU. JE TO ZÁMĚR, ŽE SE TI LÍBÍ VZÍT DO RUKY CDČKO A HNED POZNAT, KDO HO VYDAL, NEBO JE TO SPÍŠ DŮSLEDEK PRÁCE STEJNÉHO GRAFIKA?

Valerio:
Já jsem ten grafik. Mám na to dokonce i papír. Když jsem začínal, chtěl jsem vytvořit jednotný vzor, takový, jaký měly plakáty starých SDN akcí - na nahrávkách z let 2013-14 je to ostatně vidět. Potom jsem ale přišel s návrhem, aby si kapely nosily nápady na obaly samy, jen jsem chtěl, aby zachovaly určité základní motivy. A zatím to tak funguje dobře.

SANCTUARY.CZ: JAK JE TO AKTUÁLNĚ S YABANCI? JSOU MRTVÍ? MŮŽEME OD TEBE ČEKAT NĚJAKOU NOVOU AUTORSKOU MUZIKU?

Valerio:
Ano, tak to je.  Na kapelu a živé hraní v Itálii, Německu a Británii se vážou krásné vzpomínky a spousta zážitků. Potkal jsem úžasné lidi, muzikanty, promotéry a rockové fanoušky. Nemohl bych si přát víc. Ale teď pracuju na novém projektu s Emilianou, která hrála důležitou při nahrávání našeho alba „Chaoss“ – podílela se na tvorbě materiálu a taky ji produkovala. Pracujeme na nových skladbách a snažíme se vymanit z toho klasického klišé „Nephilim a Sioxsie“. Myslíme si, že dokážeme dát lidem mnohem víc než jen tenhle zaběhnutý model. Není to vůbec jednoduché, ale je to pro nás výzva a my ji s radostí přijali.

SANCTUARY.CZ: ZBÝVÁ TI PŘI KAPELE A LABELU ČAS I NA JINÉ KONÍČKY?

Valerio:
Nene, pokud má den jen 24 hodin, nedá se zvládat nic jiného.
 


SANCTUARY.CZ: A CO PARTIES? JSOU V TVÉM OKOLÍ NĚJAKÉ GOTICKO/POSTPUNKOVÉ VEČÍRKY?

Valerio:
Tady na jihu Švýcarska? Ani náhodou. V roce 2012 jsem se snažil něco dělat a bylo to fajn, ale také to přinášelo strašně moc stresu, protože nebyly žádné výdělky. Někdy ta místa neměla vlastní vybavení a fanoušky, takže se ty večery vůbec nezaplatily.

SANCTUARY.CZ: A HUDBĚ SES VĚNOVAL OD MALIČKA, NEBO TĚ ZAJÍMALO I NĚCO JINÉHO?

Valerio:
Když jsem ještě žil v Miláně, vrážel jsem spoustu peněz do komiksů, hlavně do mangy, a taky jsem sbíral sci-fi romány. Když cestuješ denně nejmíň dvě hodiny autobusem a metrem, nejlepší způsob, jak si to zpříjemnit, je nasadit sluchátka a hodně číst.

SANCTUARY.CZ: DÍKY MOC ZA ODPOVĚDI, VALERIO, PŘEJEME TI HODNĚ ZDARU A TĚŠÍME SE NA DALŠÍ SKVĚLÉ DESKY Z TVÉHO LABELU!

Valerio: Díky moc, určitě vás budu informovat. Mějte se!

Swiss Dark Nights

mohlo by vás také zajímat