Ezechiel | 03.04.2007 09:21
**Zdroj**: KRYPTA - strona poświęcona Tomaszowi Beksińskiemu
**Překlad** z polštiny do angličtiny/special thanx to: Karolina (YesterNight.pl) a Xintra
**Překlad** z angličtiny do češtiny: Ezechiel
*Pokud znáte nějaké příznivce gotické subkultury z Polska, dost možná jste již od nich zaslechli jméno Tomasze Beksinského. Zejména stoupenci "starších" deathrock/batcave/gothic rockových vlivů považují Beksinského za jakéhosi otce tamního gotického hnutí, ale i "novodobí" ho přinejmenším respektují. Aby taky ne. Když se podíváme na polské stránky věnované tomuto muži zjistíme, že toho pro gotickou scénu udělal hodně - alespoň podle jeho životopisu a vyprávění některých našich sousedů. Rozšířit si obzory o jiných scénách není nikdy na škodu, zvlášť, když by té naší byl nějaký "český Beksinski" nad příslovečnou sůl potřebný. Nezbývá než doufat, věřit v lepší zítřky a každý udělat, co je v jeho moci...Ezechiel*
Tomasz Beksinski se narodil roku 1958 v Sanoku (malé městečko v horách na jihovýchodě Polska), jako syn slavného polského fotografa, všestranného malíře (od abstrakce po fantasy), a vůbec originálního a nekonvenčního umělce Zdzisława Beksińskeho. Od dvanácti let se Tomasz zajímal o rockovou hudbu (progressive rockovou, později pak o gothic rock a ambient). V dubnu roku 1970 poprvé zhlédl klasický horror "The Reptile", ve kterém se žena částečně proměňuje ve smrtonosnou hadí bytost. Hlavní hrdinka filmu - bledá, černovlasá kráska - nejen zformovala Tomaszův ideál ženské krásy, ale nastartovala i jeho fascinaci upíry, hroby, tmavovlasými dívkami a především horrory (http://www.krypta.whad.pl/html/opowiesci_z_krypty/kobieta_waz.htm).
Od pubertálních let se začaly v Tomaszovi projevovat sebevražedné tendence a fascinace smrtí. V šestnáci letech se poprvé pokusil o sebevraždu požitím většího množství prášků na spaní (výsledek pojistil puštěným plynem), ale byl na poslední chvíli zachráněn otcem. Tím to ale nekončilo. V 18 letech si Beksinski objednal u místního vydavatele zveřejnění nekrologu se svým jménem, datem náhlého skonu a pohřbu. Poté rozvěsil smuteční oznámení po celém městě a pozoroval reakce obyvatel. Později se začal věnovat studiu anglistiky v Katowicích, školu ale nedokončil, a tak se následně přestěhoval koncem 70. let do Sluzew ve varšavské Dolince, kde žil poblíž svých rodičů v jednom z mrakodrapů. Na přelomu 70. a 80. let se Beksinski dostal k práci v Polském rozhlasu, kde se mu podařilo přesvědčit vedení programu II, aby zde dostal prostor pro svůj vlastní hudební pořad jménem "Romantycy muzyki rockowej" ("Romantika rockové hudby"), ve kterém seznamoval posluchače se světem novoromantické hudby. Dalším pořadem byl "Wieczór płytowy" ("CD večer"), ve kterém propagoval dema a nové desky, které vycházely na CD (pouštěl kolikrát i celá alba kapel jako jako King Crimson, Yess, Camel, The Moody Blues, své milované The Legendary Pink Dots a podobně).
V průběhu 90. let, když se program II přesunul pod kanál III, spustil Beksiński pravidelné sobotní noční vysílání "Trójka pod księżycem" ("Trojka (Program III) pod měsícem"). To si díky výběru hudby, bonmotům a především Tomaszově charismatické osobnosti získala řadu téměř "kultovních" přívrženců. I zde prezentoval Beksinski hudbu, která jinde nebyla ke slyšení - Lacrimosu, XIII. Století, Abraxas apod. Postupem času se začal jeho zájem profilovat především na gotické a gothic/progresivní umělce, které začal podporovat a propagovat. Díky Tomaszově vysílání měl tak běžný polský posluchač šanci slyšet něco nového a kvalitního, což bylo v tu dobu jinak prakticky nemožné.
Tomasz byl blázen do filmů, jejich velký obdivovatel a sběratel, což ho spolu s výbornou znalostí angličtiny (z dob nedokončeného studia anglistiky) a lásce ke specifickému anglickému humoru dostalo až k překládání filmů - výborně přeložil do polštiny například všechny Monty Pythony *(pozn. Ezechiel - už to z něj dělá v mých očích světce ;) )*, nebo všechny série o James Bondovi.
Během letu z Varšavy do Rzeszowa Beksinskeho letadlo havarovalo do pole nedaleko Lancetu, při čemž přišel o život jeden člověk. Od té doby již Beksinski do letadla nikdy nevstoupil.
V 90. letech začal působit v hudebním magazínu "Tylko Rock" ("Jenom Rock") , kam přispíval články a recenzemi, a kde v roce 1998 spustil cyklus "Opowieści z krypty" ("Příběhy z krypty") ". To byly sloupky a fejetony plné ironie a smutku, kritizující vše od žen, hlouposti, přes nové technologie, televizi, až po úpadek dnešní hudby, nízkou kvalitu filmových překladů, počítačů (které nesnášel, ačkoliv jeho otec přiznal, že Besknisnkí vlastnil starého Macintoshe schovaného ve skříni), apod. Prožil bezpočet životních zklamání, jak ve svém osobním životě, tak ve své roli pozorovatele reality, což se odráželo do témat a stylu jeho článků. Hledal vzájemnou dokonalou lásku, a ačkoliv se o to pokoušel mnohokrát, nikdy se mu nepodařilo ji najít.
Ve svém posledním sloupku v "Tylko Rock" nazvaném "Fin de Siecle" ("Konec století" - ") dostáhlo znechucení a zklamání krutostí světa, který ho obklopoval, svého vrcholu. Fejeton v podstatě obsahoval jen velice krátký seznam důvodů, pro které stojí za to žít, následované větou "Všechny tyto momenty budou zničeny časem jako slzy v dešti. Je čas zemřít". Své poslední vysílání v rádiu v prosinci roku 1999 zakončil slovy:" Tohle byl můj poslední pořad pro tento rok, a možná vůbec poslední..."Tomasz Beskinski spáchal 24. prosince 1999 sebevraždu předávkováním léky, což mnoho jeho příznivců hodnotí jako velkou ránu pro celé gotické hnutí v Polsku.
Komentáře
Přidat komentář