Ezechiel | 01.06.2007 11:49
Autor: Azhrarn
Překlad: Anit
"Gotika" je ve skutečnosti mnohem více než pouhý součet různých součástí této subkultury, a podle toho, koho se zeptáte na její definici, dostanete obrovskou a někdy i matoucí řadu často protichůdných odpovědí, ze kterých bychom ale spoustu mohli klidně použít pro popis jakékoliv kultury. Je to víc než škatulka, nebo označení, gotika je zároveň životním stylem a filozofií s kořeny pevně zapuštěnými jak v dávné minulosti, tak současné době. Ústřední myšlenka charakterizující gotiku je zřejmě až nutkavý zápal pro tvořivost a sebevyjádření, snaha sáhnout po publiku a polapit ho pomocí skryté, ale hluboko zakořeněné fascinace dnešní společnosti všemi temnými a děsivými věcmi. Toto jednání může sotva znatelně, ale přesto může rafinovaně svádět, nebo otevřeně nahánět hrůzu, pokud využívá skutečnosti společnosti vskrytu známé, kterou si ovšem neumí připustit, tj. její podvojnost. Cokoli může být nástrojem k sebevyjádření a kreativitě - od způsobu oblékání, až po četbu a hudbu. Představivost a originalita byly vždy klíčovými prvky gotické subkultury.
Gothic ve smyslu životního stylu je tak různorodý, jako jeho přívrženci. Doopravdy neexistuje jeden jediný správný a dokonalý model, nebo např. kodex v oblékání, jak někde bývá zvykem uvádět. Ne všichni goths se utápějí v depresích, ne všichni se oblékají do černé, a rozhodně ne všichni poslouchají stejnou hudbu a používají stejné způsoby sebevyjádření. Tohle všechno dělá "rozpoznávání gotiků" trochu ošidným a zapříčiňuje spletité dohady "co je vlastně gotika", ale právě tato rozmanitost je jedním z jejích vymezujících faktorů.
Jak tedy člověk pozná "pravého gotika", když je každý tak jiný? Teď se dostáváme k jádru subkultury! Jak už bylo zmíněno, jeden z definujících znaků gotiky je potřeba uchopit temnotu, která je v hloubi každého z nás a vynést ji na světlo, tak, abychom ukázali čím skutečně je - nedílnou součástí nás všech, ať už v dobrém či ve zlém...
Pro pochopení toho, co doopravdy "gothic" znamená, je nezbytné vědět odkud pochází. Gothic kultura s námi byla daleko dříve, než nálepka, kterou jsme jí přidělili. Objevila se, vzkvetla a pak zemřela, jen aby znovu povstala v mnoha obdobích a společenstvích. Její stoupenci bývali obvykle mladí intelektuálové, znechucení a znudění kulturami svých rodičů, které považovali za omezující, přísně rozdělené do společenských vrstev a netolerantní k rozličnosti stylů (zejména v uměleckých školách). Jen zřídkakdy se dočkal tento specifický druh kontrakultury přijetí a možnosti rozkvětu, jako tomu bylo např. během italské renesance. Na téměř každé projevy reagovala tehdejší společnost s podezřením, nesympatií a občas sáhla až k agresivnímu potlačování.
Dnešní podoba gotické subkultury má svůj původ v Západní Evropě a Severní Americe pozdních sedmdesátých a počátečních osmdesátých let. Tehdy tvořila hlavní složku nespokojená mládež středních vrstev, která právě vstupovala do nového období blahobytu a stability. Na rozdíl od svých rodičů byly tyto děti čerstvých zbohatlíků ponechány napospas silnému pocitu nejistoty a absence vlastní totožnosti. Nebyly schopny uvést v soulad nové hodnoty, které se jim snažila tehdejší společnost vštípit, s najednou tak křehkým významem svého já. Společenská restrukturalizace je oddělovala od jedinců stejného věku jak nižších, tak vyšších vrstev.
Jako reakci na svou zmatenost a krádež identity si několik nejoduševnělejších a tvůrčích dětí z těchto nově prosperujících rodin začalo vytvářet vlastní společenské uspořádání. Jednalo se o kontrakulturu založenou na sloučení historických prvků, silně se přiklánějící k tradicím divadla, filozofie, myšlenkovým proudům, které byly populární zejména v byronské Anglii a americkém beatu. Po určité době si mnozí začali říkat novoromantici (New Romantics), jiní se zase nazývali Deathers, nebo Deathrockers a jak subkultura rostla, ustanovili se na názvu gothic. Kolem r. 1981, kdy gothic scéna dosahovala svého vrcholu, se rozdělila dle pojetí na dvě různé frakce - apollónskou a dionýskou. Každá zosobňovala smíšenou bázeň a fascinaci, které goths cítili k temné straně odkazu rodičů - materialismu, elitářství a falešnému smyslu pro mravní nadřazenost. Rozdíl tkvěl v odlišných způsobech projevování pocitů odcizení a zřeknutí se soudobé kultury.
Apollónská skupina se zabývala hlavně uměleckými a filosofickými stránkami gotiky. Zpravidla tolik svoji odlišnost nedávali navenek znát. Ve většině případů byli téměř posedlí vlastní tvorbou a obdivováním umění, literatury a hudby. Mnoho se jich i pokoušelo legitimizovat svou subkulturu v očích rodičů, ale s pramalým úspěchem. Jelikož byli pokládáni za neškodné, chorobné snílky, byli tolerování.
Dionýská část gotiků s vášní přijala za své požitkářské a občas sebedestruktivní aspekty gotiky. Jejich přispění scéně bylo pomíjivějšího rázu a obtížněji určitelné pomocí tradičních hodnot, jako např. míra kreativity. Stále se ale také točili kolem ponurého a uštvaného ducha subkultury. K této větvi se řadili někteří z předních gothic umělců a myslitelů. Protože svou odlišnost mnohem výrazněji dávali najevo životním stylem, bylo na ně nahlíženo jako na nežádoucí a nebezpečné.
"Moderní gotik" je především tak trochu překroucená karikatura právě Dionýské strany, zachycující dekadenci a sklony k sebeubližování, zatímco naprosto opomíjí její skrytou hloubku a význam umění, neřku-li vůbec celkový smysl goth. Asi do r.1987 se obě větve téměř úplně vytratily a opětně splynuly s obyčejnou společností, jíž se už dospělí goths museli podrobit, aby si zajistili živobytí. Jen nepatrné procento původní gotické komunity bylo schopno přizpůsobit se životu a povinnostem dospělých tak, aby jak ve své podstatě, tak navenek zůstali sami sebou, a současně si zajistili dostatečný příjem na pokračování v navyklém stylu života a pokrytí s tím spojených, stále se zvyšujících, nákladů. Tou dobou už začala nová generace nespokojené mládeže imitovat to, co odkoukala od Dionýských goths. Převzali si temný styl oblékání a byli přesvědčeni, že všechna ta pochmurná a opovážlivá hudba byla napsána přímo pro ně. Stereotypní životní styl tehdejší doby byl už tak dost odvážný, aby ještě vydráždil jejich znuděnou a životem omrzelou představivost. Takzvaní "kindergoths", nebo "babybats" se ale téměř bez výjimek setkali s odmítnutím a až nepochopitelnou nelibostí jak ze strany rodičů, tak setrvávajících členů prvotní gotické komunity. Těch několik málo původních goths, kteří chtěli přijmout nově utvořené skupiny, se setkalo s nepřátelskou chladností a vztekem těch, kteří už byli jinými gotiky odvrženi nebo se o jejich přístupu doslechli. Rozkol mezi "old school" a "new school" se ještě zvětšil díky označením "pozér" a "faux goth" (falešný gotik), jimiž se obě strany vzájemně osočovaly.
V devadesátých letech byly uměleckost a filosofie, dřívější hnací síly gothic kultury, velkou měrou nahrazeny pózou a módou. Zbývajících nemnoho old school goths se společně se svými "žáky" stáhli do undergroundu. Od nově povstalého gotického hnutí se distancovali - nechtěli mít nic společného s jeho příznivci, které považovali za povrchní povýšence, věnující příliš pozornosti tomu, co média považují za gotické. V jejich očích byli noví goths další skupinkou feťáků posedlých image, kteří nemají kromě své pózy a stylu oblékání co nabídnout. Názory new school goths na starší členy nebyly o moc lepší.
Během několika posledních let objevily oba tábory internet, který jim poskytl prostor jak pro jejich projevy, tak další souboje mezi generacemi. Kupodivu příchod snadného přístupu na internet podnítit mezi nejmladšími goths vzrůstající zájem o tvorbu a sebevyjadřování, čehož si zakládající gotici vždy tolik považovali. New school goths nebo "Goffs" jak si mnozí z nich začali říkat, se tak přiblížili těm původním asi více, než si, jak se zdá, chce protější strana přiznat. Snad se tento trend na síti udrží a bude přinášet do scény čerstvou krev a nové vyhlídky. Konec konců, nejkrásnější květy vždy vyrůstaly z hrubší půdy.
Na závěr pár skvělých příkladů lidí, které považuji za "pravé goths"
Alicia Porter - která je nejen talentovaná, kreativní a přímá v podávání faktů, ale také se opravdu zajímá o gothic subkulturu a hlavně se pro ni snaží něco udělat (btw. její stránky http://www.gothicsubculture.com/ stojí za podívání)
G.L.U.M.E - "The Gothic League of Unity, Mysticism, and Enlightenment" (Gotická liga svornosti, mystiky a osvěty) - drobná, ale ve své době ojedinělá organizace pokoušející se spojit goths z celého světa, potlačit všechny negativní mýty a nepravdy o gotické subkultuře a podat o ní zbytku světa správné informace
Komentáře
Přidat komentář