Ezechiel | 05.12.2007 09:37
Autor: Ezechiel
První věc, kterou bych mohl vytknout (a kterou jsem ostatně i z nejedněch úst návštěvnických slyšel) je "začátek v deset hodin dopoledne". Ano, je to čas na víkend vpravdě morbidní, ale o to organizátorům nešlo. Co jsem pochopil, byl celý pes zakopán v tom, že vedení kina jaksi "pozapomnělo", že má již od šesti hodin večer v Aeru domluvený na ten samý den festival asijského filmu, což se lidi kolem Skonu dozvěděli v době, kdy už bylo vše zařízeno - přednášky, filmy, plakáty, reklama, prostě všechno. I nezbylo tedy než nechat Skon na 1. prosince, ovšem startovat již během adventního dopoledne, aby se program stihnul. Budiž, i to se stane, označme to za drobnou nepřízeň Osudu.
Příchod do foyeru Aera, vyzdobeného přehlídkou kreseb, maleb, fotek a digitálních koláží se tedy koná již v časných hodinách dopoledních, kdy jako zombie nevypadá pouze sympaticky nastylovaná trojička oživlých mrtvol. Ostatně nejeden z nevyspalých organizátorů vyslovuje své přání, že by "si šel na chvilku schrupnout, a je mu celkem jedno kam", zatímco po očku pošilhává po dekorační rakvi. Prohlížím si pěknou výstavku, a tak mi ani nepřijde, že mine desátá hodina. O nic ale nepřicházím, jako každý správný festival má i Skon dvacetiminutový skluz už na začátku.
Něco po čtvrt na jedenáct se tedy zhruba padesátka návštěvníků přesunuje do sálu, aby byla svědky slavnostního uvítání z úst hlavní organizátorky Lyrel, která je vzápětí za střídavého křiku a smíchu "sežrána zombiemi". Následuje projekce definující pojem Dark Art, která je kvůli technickým problémům spuštěna hned dvakrát, a jak jsem se potom dozvěděl, měla být spuštěna až po vtipné projekci oznamující zamoření kina nebezpečným virem. Škoda, věřím, že by to zafungovalo.
Nejlépe shrnul začátek muž v bílém overalu (známý z upoutávkového traileru) s plynovou maskou, který za burácení trýzněné motorové pily naběhnul na pódium. Z něj se po odmaskování během "virové" projekce vyklube Paesant, který zhodnotí začátek jako "pravověrnou poctu Bčkovým horrorům a Edu Woodovi" a ujistí publikum "že všechny chyby byly samozřejmě záměrné". No budiž, protentokrát se z toho vylhali, a Paesantova přednáška na téma "Zlatý věk Bčkového filmu" dává kiksům ze začátku rychle zapomenout. Kombinace Bčkových ukázek a komentářů nejednou rozesmějí Aero, a musím přiznat, že i já jsem se bavil.
V trochu serióznějším duchu se nesla přednáška "Subžánry horroru", která byla co do informací velmi výživná. Akorát si nejsem jistý, jestli by pozornost diváka lépe neudržel model "povídání a do něj ukázky", nežli aplikovaný "nejdřív povídání v kuse a pak v kuse ukázky". Nicméně já osobně jsem si z Lamentiny přednášky odnesl několik horkých tipů na filmy, které jsem ještě neviděl, ale už vím, že bych měl, takže děkuji.
Následoval gothic belly dance taneční skupiny Jedová růže, na který se jistě těšila především pánská část publika. Upřímně nejsem vůbec žádným znalcem tohoto typu tanců a tak jsem si ze svého laického nerozumu jenom kladl otázku, čím si toto vystoupení vysloužilo přízvisko "gothic", neboť jsem měl pocit, že sleduji v podstatě orientální tanec, akorát za doprovodu neorientální hudby (například Within Temptation). Co do provedení se ovšem musí uznat, že performance byla pohybově sehraná, a proběhla s lehkostí, jakou lze od tanečnic očekávat. Dívčí obecenstvo bylo sice i jiného názoru, alespoň soudě dle debat v předsálí, kde jsem od nejedné slečny zaslechl, že "by to snad dovedla i líp", ale jak říkám, tanci nerozumím.
Stejně tak nerozumím tichu ve foyeru, které má být vyplňováno klidnou darkambientní hudbou. Dozvídám se ovšem velmi záhy, že komunikace s lidmi na baru, kteří jsou za pouštění muziky zodpovědní, trochu vázne. Že by barmani nebyli nadšeni, že tráví sobotní dopoledne v práci?
Další na programu je snímek Horror Hotel z roku 1960, který jsem až do Skonu neměl tu čest vidět, a musím říct, že jsem o dost přišel. Jakkoliv zní námět "mladá dívka přijíždí to zapadlého městečka, aby nasbírala materiály pro svou studentskou práci o procesech s čarodějnicemi" trochu klišovitě, film i přes své relativní stáří velmi dobře funguje, a ne nadarmo je srovnáván se svým současníkem "Psycho". Pokud máte rádi klasické horrory, a neviděli jste Horror Hotel, máte tip na příští víkend. Pak přišla krátká pauza, během které se v předsálí rozjel čilý ruch, zručný bodypainter zdobil (převážně dívčí) těla malovanými ornamenty a kousek opodál vesele probíhala prodejní autogramiáda sborníku "Černé sny, aneb příběhy na nedobrou noc".
Má zvědavost je ovšem nuceně potlačena povinnostmi, neboť právě nastává čas pro stručné povídání mé maličkosti o Zombiewalku. Jeho kvalitu samozřejmě nemůžu hodnotit, ale myslím, že zombie potulující se během přednášky po sále lidi pobavily, což bych si skromně dovolil vyložit jako úspěch. Mimochodem o Zombiewalku vyjdou na Cz Sanctuary brzy zase nějaké souhrnné informace, takže vydržte. Zombiewalk následovala přednáška "Upírský fenomén", kterou musela Mefisto kvůli časovému skluzu zkomprimovat asi na půl hodinky, aby se stihla ještě druhá polovina Paesantova "Zlatého věku Bčkového filmu".
Na poslední přednášku (Sebův "Splatterpunk") se nakonec nedostalo, neboť čas neúprosně tlačil hodinové ručičky směrem ku čtvrté a tak se musel rychle pustit poslední snímek "Texas Chainsaw Masascre". To muselo zmást diváky, kteří využívali ohlášené desetiminutové přestávky, a když se vrátili do sálu, zjistili, že film už běží. V tu dobu se již účast na Skonu vyšplhala na pěknou stovku platících, a my se pomalu vrhli na demontáž výstavy, neboť bylo nutné uvést kino do původního stavu.
Nebudu to protahovat, film končí něco po páté, my jsme kolem šesté sbaleni, zhruba v půl sedmé opětovně vybaleni, a tak se připojujeme ke kolegům v nedaleké čínské restauraci, kde do sebe v rychlosti naházíme své první dnešní jídlo, a pak tradá do Styxu, kde máme od osmi roztáčet DJská kola.
A troufnu si říci, že to se nám nakonec celkem pěkně podařilo, neboť se část poměrně slušně obsazeného klubu nechala ochotně strhnout k tanci a vydrželo jí to nejméně do půl dvanácté, kdy jsme předali štafetu DJ Doggiemu.
Jak tedy shrnout Skon 2007? Já myslím, že se akce povedla. Samozřejmě že zde bylo pár (hlavně technických) nedostatků, ale nějakými těmi dětskými neduhy trpí úplně každý "první" ročník. Podle mého festival splnil to hlavní - pobavil jak nás, tak návštěvníky...a o to jde na akcích především, ne?
Vyvstává zásadní otázka - bude Skon 2008? Můžu vám říct, že podle toho, co ke mně prosáklo z pofestivalové porady Skon teamu, je odpověď "ano". ;)
Prohlédnout si můžete nějaké ty **fotky** v naší Galerii, anebo si udělat stručnou představu z toho jak to na Skonu vypadalo z tohoto videoreportu, který sami tvůrci komentují slovy: *"Pokud na vás video bude působit dojmem promítání záběrů z rodinné dovolené počátku 70.let, byl to tak trochu účel :)) Enjoy!"* Inu, Bčko až do konce, a tak to má být... ;)
Komentáře
Přidat komentář