Dvojreport ze křtu "Goethit" Bratrstva Luny

Bratrstvo Luny liveVe středu 5. května gothic rockoví trubadúři poprvé vystoupili na půdě stověžaté Matičky a pokřtili zde svůj (zatím) poslední počin "Goethit". Představu o tomto večírku si můžete udělat hned ze dvou autorských pohledů, z nichž jeden pochází přímo od kmotry alba, spisovatelky Jenny Nowak.





 

Autor: Jenny Nowak

Do Futura zasvitla Luna ačkoli venku jsme ji na zataženém nebi ani nezahlédli, jako by se tam nahoře rozhodli, že pošmourné dušičkové počasí je pro takovou příležitost mnohem lepší než vlahý máj. Na jevišti mezitím vytryskl stříbrný (i když do nefalšovaného scénického dýmu zahalený) pramen hudby, poezie, zvuků, barev a rozpoutala se scenerie vpravdě divadelní.

Bizarní postava prokletého básníka jako by se vynořila zpoza opony času, zahalená rozevlátým pláštěm a tajemstvím. Celá scéna – stráž bílých figurín i jejich živé protějšky u hudebních nástrojů a mikrofonu – se vlnila jako nahlížená skrze sklenku absintu, do jehož nazelenalého oparu se občas halila, aby vzápětí zamrzla v modři nebo vybuchla v šarlatové...

Píseň „Tělo je chrám“ vletěla do žil tělům na parketu tak prudce, že vášnivě tančící gothické krasavice pod pódiem považovali mnozí za součást důmyslné choreografie rozšířené do publika... Temná „Nomen rosae“ zase zaduněla poselstvím latinských chorálů a propadala se s námi do hlubin středověku. A tak to šlo píseň za písní až do posledních přídavků, stále nových a nových, které si obecenstvo hlasitě vynutilo. Je to koncert, divadlo, večer poezie? Tohle všechno. Mihotavý svit Luny namixovaný do nejnemožnějších odstínů a dotýkající se nejzasutějších zákoutí duše, a její bledě nalíčené Bratrstvo přinášející své poselství.

Goethit – nové album – jsme sice pokřtili transylvánskou hlínou, aby z ní nabíralo sílu jako dávní nemrtví, ale musíme doufat, že pod ní dlouho pohřbené nezůstane a zakřičí naléhavě do uší všem, kdo mu dokážou naslouchat. Koho se dotkne jeho hlas, ten už nikdy nebude úplně stejný jako dřív... A proto jsme je také pokřtili a poslali do světa magickou formulí pronesenou v dávné starovalaštině, řeči, jíž hovořili legendární vládcové Země za lesy:

Tvůj hlas se dotýká srdce noci - Glasul tău se atinge de înima nopţii



Bratrstvo Luny - Stín nad Toledem (živě na křtu "Goethit")

 


 

Autor: Ezechiel

Ze slov reportu Jenny Nowak dýchá specifická atmosféra, která vykresluje intenzivní prožitek z koncertu Bratrstva Luny velmi přesvědčivě. Snad ale čtenář odpustí, že na chvíli přenecháme barvitý sloh povolanějším a zkusíme se na tuto událost podívat trochu ochuzenější, civilnější formou.

Středočeští trubadúři si středu pátého května vybrali pro svou pražskou koncertní premiéru a zároveň jako příležitost ke křtu své desky „Goethit“. Stylizovaný večírek přitáhl do Futura nejenom několik desítek příznivců skupiny (ať už domácích, nebo svezených autobusem z okolí hlavního města), ale i televizní kameru s moderátorkou, bedlivě sledující celý večer, zpovídající účastníky akce a následně i samotnou kapelu. Nenechme se ale rozsvíceným reflektorem kameramana rušit, ponořme se do tónů právě hrajícího XIII. století a oceňme píli a důslednost kapely, která proměnila běžnou stage Futura v opravdové jeviště, lemované dvojicí figurín pod velkým erbem kapely – přesně jako v klipu „Volání mrtvých básníků“. Působivé. Není ale kam spěchat, Bratrstvo Luny je dnes jediným bodem na menu a tak je spoustu času na nějaký ten nápoj a obhlédnutí stánku s triky a CDčky, dnes speciálně zlevněnými.

„Ave Futurum!“ slyšíme kolem půl desáté hlavního tahouna Bratrstva Luny, hraběte R.X.Tháma, který vítá návštěvníky a přidává vzkaz od mrtvého básníka, motto celého projektu – „není větší chyby, než přestat zkoušet“. Pak se pódium utopí v hutné porci mlhy, kterou křižují sloupy extra dovezených světel (dvakrát tak působivé!) a do zvuků albového intra „Déjà vu“ se celá družina chystá k akci. To znamená Kobdzey v kápi za bicími, Haik u basy, po stranách kytaristé Lord Darkthep a Piotr Pšotek, vepředu pak zpívající Maestro Xpil v haleně, kterému z „druhé řady“ ve vokálech a choreografii pomáhá hrabě R.X.Thámo. Hned po několika tónech přichází další příjemné překvapení – velmi vydařený, silný zvuk, ve kterém se živé nástroje „netlučou“ s doplňkovými smyčkami.


Klikněte pro zvětšení


Jeden problém s předtočeným materiálem tu ale přeci jen byl, paradoxně u nástroje nečekaného – hlasu. Těžko odhadnout, zda náhodou, či záměrně Maestro Xpil zpíval na koncertě DO svých vlastních hlasových linek, poměrně hlasitě znějících z podkresu. To, namísto vokální pomoci, spíše poukazovalo na drobky intonačních a časových nepřesností ve zpěvu. A úplně zbytečně, neboť Maestro Xpil zněl jako dostatečně schopný zpěvák, který by se v klidu obešel i bez této medvědí služby. Podobně suverénně působil i zbytek kapely, který ani při hraní se samply nezněl křečovitě - inu, stačí se podívat do muzikantské minulosti jednotlivých členů a přestaneme se divit. Tamtéž se i nachází odpověď na otázku, "proč (milovníci klasického gothic rocku dodají hořkou poznámku "bohužel") tracky Bratrstva Luny zní na živo ještě o trochu 'metalověji' než na desce" (víc jsou slyšet dvojšlapky, apod.).

Více než koncert připomínalo vystoupení Bratrstva Luny komponovaný večer, neboť hrabě R. X. Thámo mezi skladbami recitoval autorské i oblíbené verše, kterými uváděl jednotlivé songy. Více se pak rozhovořil před samotným křtem, kdy poodhalil roušku tajemna a představil jednotlivé členy formace, včetně jejich působení v dalších kapelách. Album pak transylvánskou hlínou pokřtila spisovatelka a čarodějka Jenny Nowak, která přidala desce na cestu i starou magickou formuli. A hodilo se to - kmotra i celý obřad zapadl do koncepce večera bez problémů.



Jenny Nowak křtí "Goethit" Bratrstva Luny


Druhá polovina setu pokračovala až do půl jedenácté a obsahovala snad všechny zásadní tracky nejen z novinkové „Goethit“, ale i z debutové desky „Gotická duše“. Ke konci hrabě R. X. Thámo prozradil posluchačům pár informací o připravované novince „Fantasmagorie“, která by měla spatřit světlo světa na podzim. Fanoušci se však nedali poslední skladbou obalamutit a vynutili si přídavek ne jednou, ale hned dvakrát (napodruhé pomohlo až skandování „Hoši, děkujem!“). To kapelu viditelně příjemně překvapilo a z nedostatku dalších připravených tracků ráda některé skladby zopakovala.

Jak tedy křest a první zdejší koncert Bratrstva Luny shrnout? Gothic rockoví trubadúři své entrée zvládli vlastně profesionálně – od muzikantských a vokálních výkonů přes pečlivě ošetřený zvuk a v neposlední řadě nešizený vizuální prvek (vynikající světla, kulisy - škoda, že část běžně oděných muzikantů kontrastovala s těmi v kostýmech). Pokud jste našli v deskách tohoto tělesa zalíbení, skupina vám ve středu nedala jinou možnost, než opouštět Futurum s pocitem naprostého uspokojení. V opačném případě jste buď mohli ocenit přístup kapely, která svou vizi realizuje jak nejlépe umí (ač ji třeba přímo nesdílíte), nebo se samozřejmě rovnou vysmát vokální i celkové stylizaci, básnickým vsuvkám, pódiové prezentaci a kapele vůbec. Ostatně, bylo by určitě jednoduché (a zřejmě i čtenářsky vděčné) celý koncert jednoduše shodit jako „teatrální kýč“, "přehranou maškarádu" nebo „gotickou LuŠtěLu“, rozhodně by to ale nebylo fér. Že hudba gothic rockových trubadúrů někomu sedne, další z ní má legraci a jinému vadí, je věcí osobního vkusu - až dojemně upřímná oddanost svému projektu a snaha "dělat to dobře" ale zůstává, a minimálně to nelze neocenit. Zvlášť, když objektivně živému představení hudby Bratrstva Luny toho vlastně není moc co vytknout.

Fotky, které pro vás premiérově nafotil JiSe, si můžete prohlédnout v naší galerii, videa pak najdete na CZ Sanctuary youtube profilu.


Klikněte pro zvětšení

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář