Rozhovor s Inertiou

inertia_rozhovor_sUž zítra se poprvé ve své téměř dvacetileté historii objeví v Praze elektronický projekt Inertia, který vede Reza Udhin, mimo jiné klávesák Killing Joke a majitel vlastního vydavatelství Cryonica Music. S ním a jeho ženou i kolegyní Alexys jsme si proto (celkem logicky) povídali o elektronice, současné londýské scéně nebo chystaných deskách, ale i o spolupráci s Killing Joke, orientálním původu jména Reza, rockabilly vedlejšáku, předělávkách písniček, Falcovi nebo gotickém karaoke. To vše a další zajímavosti si můžete přečíst právě tady.

 

CZ SANCTUARY: AHOJ REZO, SNAD TO NENÍ PŘÍLIŠ OSOBNÍ ZAČÁTEK, ALE UŽ TVOJE SAMOTNÉ JMÉNO BUDÍ OTÁZKY. PODLE INTERNETU MÁ TOTIŽ KOŘENY V OBLASTI STŘEDNÍHO VÝCHODU A INDIE…

Reza: Ahoj, já myslím, že je to původně perské jméno, ale ve skutečnosti jsou mí rodiče z Mauricia – malého tropického ostrůvku u pobřeží Afriky. V šedesátých letech se však přestěhovali do Británie, takže já už jsem se narodil v Londýně. Ale jméno je perské.

CZ SANCTUARY: V ARABSKÝCH A PERSKÝCH SLOVNÍCÍCH JE TOHLE JMÉNO PŘEKLÁDÁNO JAKO „SPOKOJENOST“. JSI TEDY ŠŤASTNÝ A SPOKOJENÝ ČLOVĚK?

Reza: (smích) Jo, myslím, že jsem celkem šťastný – hlavně kvůli tomu, co dělám a čím se můžu živit. Ale vidíš, to jsem ve skutečnosti ani nevěděl, to je pro mne novinka (smích).

CZ SANCTUARY: POJĎME TEDY MLUVIT O TOM HLAVNÍM ZDROJI TVÉHO ŽIVOTNÍHO ŠTĚSTÍ, A TÍM JE HUDBA. S INERTIOU JSI ZAČAL NĚKDY ROKU 1994, ALE ČETL JSEM I O JINÝCH, DŘÍVĚJŠÍCH PROJEKTECH BLACK METAL JESUS A MUTAGENIC. O NICH SE ALE DÁ JEN TĚŽKO NĚCO DOHLEDAT…

Reza: Jo, ona totiž Inertia jako kapela v podstatě začala už někdy kolem roku 1992, akorát se nejdřív jmenovala Black Metal Jesus, pak Mutagenic a až roku 1994 získala své současné jméno. Dalo by se ale říct, že Black Metal Jesus a Mutagenic byla vlastně jedna a ta samá skupina, složená za mne a dvou dalších parťáků.

Odehráli jsme nějaké koncerty v Londýně a blízkém okolí, vydali pár kazet, ale opravdovou smlouvu jsme získali až roku 1993, kdy si nás všimlo vydavatelství Voltage Music. Ten však chtěl, abychom hráli méně EBM elektroniku a šli víc do techna. A protože ti mí dva tehdejší kolegové techno dělali, nechal jsem jim tenhle projekt a pokračoval v tom, co jsem dělal předtím, pod novým jménem Inertia. V podstatě veškerá moje hudba z Black Metal Jesus a Mutagenic skončila na první desce Inertie roku 1995.

CZ SANCTUARY: TO UŽ JE SKORO DVACET LET. V ČEM VIDÍŠ NEJVĚTŠÍ ROZDÍLY MEZI INERTIOU ROKU 1994 A INERTIOU V ROCE 2012?

Reza: Těžko říct, ale v mnoha ohledech určitě jiná je. Zhruba od roku 1996 s námi třeba hraje moje (teď už) žena Alexys, vystřídali jsme i několik klávesistů, byla tam období harsh EBM se zkreslenými zpěvy, i industriálnější momenty. Posledním sedm nebo osm let se také pomalu posunujeme od opravdu tvrdé elektroniky směrem k něčemu melodičtějšímu – méně řevu, více zpěvu. Myslím ale, že energie na vystoupení je pořád stejná, i když hudba už není takový masakr a jde i experimentálnějším směrem.

inertia_promo


CZ SANCTUARY: MYSLÍM, ŽE JSI DVĚ NEBO TŘI ALBA VYDAL NA LABELECH JAKO NIGHTBREED NEBO SYNTHETIC SYMPHONY. PAK SIS ALE ZALOŽIL VLASTNÍ VYDAVATELSTVÍ CRYONICA MUSIC. PROČ?

Reza: No, naším prvním labelem byli vlastně Celtic Circle Productions z Německa a byla s nimi fajn spolupráce, akorát v průběhu let zkrachovali a majitel šel do vězení (smích). Pak jsme chvíli vydávali u Nightbreed, ale ti na nás neměli moc času, protože se starali skoro o celou britskou scénu a bylo je tedy dost obtížné donutit k tomu, aby pro nás vůbec něco dělali. Proto jsem došel k rozhodnutí, že by mohlo být jednodušší založit si vlastní vydavatelství a dělat si, co chci – protože jsem věděl, co chci. Založil jsem ho původně hlavně pro Inertii a celkem to fungovalo. Pak jsme jako první počin vydali kompilační CD „Cryonica Tanz 1“, které se velmi dobře ujalo. Začali jsme tedy přibírat další interprety, kteří nám přišli zajímaví, a šířit po scéně zprávy, že jsme tady (smích). Ale původně to začalo jako nástroj pro Inertii.

CZ SANCTUARY: A JAK TO VLASTNĚ VŮBEC VYPADÁ SE SOUČASNOU LONDÝNSKOU TVRDĚ ELEKTRONICKOU SCÉNOU? MOC O NÍ NESLÝCHÁME…

Reza: Já myslím, že to s ní vypadá dobře, je celkem zdravá. Když jsem začínal, v podstatě tu vůbec žádná scéna nebyla, jen pár kapel, které se sem zatoulaly z Evropy, a několik celkem dobrých klubů. Teď je to úplně jiný příběh – jezdí sem spousta skupin nejen z Evropy, ale i z Ameriky, skoro každý týden se objeví nějaký nový klub nebo kapela. Myslím, že je to dobré, je tu o to i zájem. Máme třeba velký industriální festival Infest nebo gotický Whitby Gothic Weekend a k tomu i celkem dost formací i fanoušků, kteří chodí do klubů.

CZ SANCTUARY: A PRO TY, KTEŘÍ SE TŘEBA NĚKDY OCITNOU V LONDÝNĚ – JAKÝ KLUB NEBO PARTY STOJÍ ZA TO NAVŠTÍVIT?

Reza: No, tím hlavním pořád zůstává klub Slimelight, který se drží na londýnské špičce už nějakých 25 let. Myslím, že je nejstarší electro/gothic klub na světě. Má čtyři patra, kde hrají různé druhy hudby – gotiku, industrial, EBM, stejně tak i klasické staré věci, a dokonce mají i „gotické karaoke“ (smích).

CZ SANCTUARY: PANEJO. TAK SE RADĚJI PŘESUŇME V ČASE DO ROKU 2005, KDY SES STAL KLÁVESÁKEM KILLING JOKE. JAK K TOMU DOŠLO?

Reza: Já jsem kluky znal už nějakou dobu přes jejich původního klávesistu Nicka Walkera, který mne už dost dlouho přemlouval, abych ho vystřídal u Kililng Joke, protože z toho začínal být unavený a chtěl se věnovat i nějakým vlastním věcem. Myslím, že se mne poprvé ptali zhruba deset let předtím, ale já měl tehdy plné ruce práce s Inertiou a novou deskou, takže jsem odmítnul. Nakonec mne ale roku 2005 oslovili znovu v dobách, kdy jsem měl víc času, takže jsem do toho šel a nikdy nelitoval, jsou to skvělé časy. A samozřejmě i skvělá zkušenost – hrát a psát s Killing Joke…

KillingJoke


CZ SANCTUARY: A JAKÁ JE TVOJE ÚLOHA V KAPELE? JENOM KLÁVESÁK NA KONCERTECH, NEBO SE ZAPOJUJEŠ I VÍC DO TOHO „VNITŘNÍHO KRUHU“ DĚNÍ?

Reza: Jo, dělám klávesy i na desky, nějakou produkci, zvuky. Už jsem s nimi takhle natočil tři studiová alba – „Hosannas from the Basements of Hell“, „Absolute Dissent“ a tu novou. A taky nějaké živáky.

CZ SANCTUARY: AKORÁT ZROVNA NA „ABSOLUTE DISSENT“ ZROVNA NEBYLO ZVUKOVĚ MOC PROSTORU NA KLÁVESY…

Reza: Ony tam nějaké jsou, ale hodně potichu v mixu (smích). Ne, vážně, klávesy jsou v podstatě v každé skladbě, ale dost často je všechny vlastně ani neslyšíš. Jsou hodně v pozadí, jenom přidávají hudbě prostor, vzduch. Zato na nové desce klávesy o dost víc vyčnívají. Neměli jsme na něj dost lidí, takže jsme tam spoustu věcí udělali takhle.

CZ SANCTUARY: JASNĚ. ALE VRATÍM SE JEŠTĚ K INERTII – PŘED DVĚMA LETY JSI ZMĚNIL SESTAVU, TAKŽE JAK AKTUÁLNĚ VYPADÁ? KDO JE TEĎ V KAPELE KROMĚ TEBE A ALEXYS?

Reza: Máme tam ještě dva další chlapíky. Jeden se jmenuje Neil, říká si Kneill X a známe se už strašně dlouhou dobu. V průběhu let prošel mnoha punkovými i gotickými kapelami, dokonce roku 2006 chvíli hrál na basu s Killing Joke poté, co Paul Raven odešel. U nás ale hraje na kytaru. A klávesák je kluk, který má asi deset let electro-synthpopovou kapelu Swarf, se kterou jezdí po Evropě i Británii. S ním jsme takhle čtyři – klávesy, kytara, elektronické bicí a já.

CZ SANCTUARY: V TÉHLE SESTAVĚ JSTE ROKU 2010 VYDALI ALBUM PLNÉ PŘEDĚLÁVEK S NÁZVEM „KLONED“. CO VÁS K TOMU VEDLO?

Reza: No, vlastně bych měl tenhle dotaz přehodit na Alexys, protože to byl její nápad (smích). Já se jí zeptám …

CZ SANCTUARY: JEŠTĚ CHVILKU POČKEJ… KDYŽ UŽ JSME U VÁS DVOU, VÍME NA VÁS, ŽE SPOLU HRAJETE I V ROCKABILLY KAPELE POD NÁZVEM BANG BANG BOOGIE. TO JSI ASI FANOUŠEK I TOHOTO ŽÁNRU, ŽE?

Reza: Jo, je to tak (smích). Ale víš co, i na tohle nechám odpovědět Alexys, ať si taky popovídá, když už je tu se mnou… (předává sluchátko)

 


Electro Falco - Tribute To Falco & Rock Me Amadeus


CZ SANCTUARY: AHOJ ALEXYS. REZA ŘÍKAL, ŽE JSOU PŘEDCHOZÍ DVĚ OTÁZKY SPÍŠ NA TEBE, TAK TI JE ZOPAKUJU – CO VÁS VEDLO K VYDÁNÍ ALBA PŘEDĚLÁVEK „KLONED“?

Alexys: No, já prostě miluju předělávání písniček! Podle mého je to fantastická zábava. V podstatě veškeré skladby, které jsem kdy měla možnost nazpívat na deskách Inertie, byly svým způsobem coververze něčeho. Tehdy před dvěma lety jsme navíc neměli moc inspirací k psaní vlastního materiálu, a protože jsme chtěli vydat nějaké album dřív, než lidi zapomenou, že kdy nějaká Inertia vůbec existovala, napadlo nás tohle. Nečekali jsme, že by se mohlo nějak zvlášť ujmout mezi lidmi, ale musím říct, že si vede velmi dobře – až nás to samotné překvapilo.

Některé skladby se dokonce celkem často pouští i po klubech, hlavně „Bloodletting (The Vampire Song)“ od Concrete Blonde, „Where the Wild Roses Grow“ od Nicka Cavea a Kylie nebo „Children of the Revolution“ od T-Rex, kterou pořád hrajeme i živě. A hrajeme i naší verzi „Monarchy Now“ od Falca, která je celkem oblíbená i přes můj opravdu špatný zpěv v němčině (smích). Ale zdá se, že se to každému líbí.  Zkrátka se zdá, že to tehdy byla ta pravá věc a doteď se mi tohle album líbí. Někdy i při vymýšlení vlastních skladeb narazíme na nějakou předělávku, kterou si jen tak pro radost nahrajeme.

CZ SANCTUARY: PARÁDA, DÍKY. A DRUHÁ OTÁZKA SE TÝKALA VAŠÍ ROCKABILLY KAPELY BANG BANG BOOGIE. JSTE TEDY, AČ V PRVNÍ ŘADĚ ELEKTRONICI, VELKÝMI FANOUŠCI TOHOTO STYLU?

Alexys: Jo, Bang Bang Boogie je jeden z projektů, kterým se věnuju (smích). Já tam zpívám, Reza hraje na bicí a vystupujeme po celé Británii. Zajímavé je, že to původně začalo od mého projektu Electro Falco, což je tribute kapela rakouského zpěváka Falca. S ní hrajeme skladby od Falca předělané do EBM a každoročně vystupujeme ve Vídni. A protože jsem vždycky chtěla mít rockabilly kapelu, tak jsem poskládala pár kamarádů a nejdřív jsme hráli předělávky Falca jako rockabilly a postupně k tomu přibírali i další věci. 

Zatím jsme vystupovali snad všude v Londýně a je výhoda, že tenhle žánr můžeš hrát v podstatě kdekoliv – na rozdíl od elektronické kapely, kde strávíš spoustu času zapojováním všech věcí. Navíc často musíš mít nějaké zvláštní požadavky na zvukovou techniku, aby se vůbec dal takový koncert udělat. Ale s Bang Bang Boogie stačí natahat do hospody zesilovače, zapnout a jedeme. Je to hodně zábavy, miluju jamování a je super, že s živou kapelou můžeš začínat i končit skladby kdykoliv, jak Ti to zrovna vyjde. Navíc má tahle hudba dost standardní harmonický vývoj, takže Tě jen tak něco nemůže překvapit a můžeš si s tím hrát. Někdo třeba řekne: „Pojďme si zahrát tuhle pecku!“ a i když ji třeba moc neznám, nějak to prostě poskládáme. Můžeme se tak zjevit kdekoliv a odehrát set na půl hodiny, nebo na hodinu a půl – jak je libo. Prostě ano, miluju svou rockabilly hudbu.

BBB


CZ SANCTUARY: TAK TO JE PĚKNÉ, KDYŽ SE LIDI NESOUSTŘEDÍ JEN NA JEDEN ŽÁNR, TAKY TO MÁME RÁDI. ALE ZPĚT K ELEKTRONICE – PRÝ CHYSTÁTE NOVÉ ALBUM, MŮŽEŠ O NĚM NĚCO PROZRADIT? CO MŮŽEME ČEKAT?

Alexys: No, co čekat… těžko říct, protože někdy ani já sama nevím, co vlastně mám čekat. To kvůli tomu velkému množství nejrůznějších vlivů, které vzájemně prolínáme už tolik let. Třeba i kvůli tomu, že zpívám s tolika různými kapelami a stejně tak Reza, kterého určitě ovlivňuje i jeho hraní s Killing Joke. Pokaždé, když teď píšeme nové album, vezmeme všechny tyto vlivy, které máme kolem sebe, a pokoušíme se je spojit dohromady. Myslím, že novinka bude hodně orchestrální a poprvé od poslední desky máme pocit, že jsme doopravdy opravdová celá kapela a ne jenom jeden chlápek s klávesami nebo jeden chlápek u notebooku. 

Čekejte tedy větší zvuk, čekejte větší orchestraci, čekejte více písničkářství – zkrátka čekejte, že Inertia překoná veškeré očekávání, které jsme kdy měli. Myslím, že to bude fakt dobrá deska. Zbývá nám ještě něco doladit, taky proto, že jsem byla posledních pár týdnů nemocná, takže jsem neměla zrovna krásný pěvecký hlásek (smích). Ale doufám, že se nám to podaří dokončit velmi brzy – hned, jak se ta hnusná infekce zase někam odplazí (smích).

CZ SANCTUARY: A MŮŽEME SE TEDY TĚŠIT NA NĚKTERÉ NOVÉ SKLADBY ŽIVĚ UŽ V PRAZE?

Alexys: Ano, chystáme se do setu začlenit jeden nový track a mohli bychom zkusit ještě jeden, ale uvidíme, kolik budeme mít času na zkoušení. Ale doufejme, že se nám podaří zahrát dvě zbrusu nové písně. Myslím, že už teď je playlist dobrý, ale tyhle dvě skladby by mu určitě pomohly. Bude to skvělý večer!

CZ SANCTUARY: TO URČITĚ, UŽ SE TĚŠÍME. DÍKY MOC ZA ODPOVĚDI TOBĚ I REZOVI.


 Inertia - "Anticulture" (Official Music Video)

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Byla to příjemná komorní akce.Kde jste všichni byli? Pravda, termín to nebyl ideální ale bylo to moc fajn!!!
Hehe, zrovna dopisuju report ze soboty a píšu v podstatě to samé, takže úplnej souhlas! :)

Přidat komentář