Rozhovor s The Young Gods – část první

franztreichler_sKoncem roku zahrály v Praze a Olomouci švýcarské postindustriální ikony The Young Gods v rámci turné k výročí kapely a znovuvydání prvních dvou desek. A protože jsme je nestihli vyzpovídat tehdy, zavolali jsme Franzi Treichlerovi a položili mu spoustu otázek, se kterými nám notně pomohl jeden z největších tuzemských znalců "Mladých bohů", DJ a promotér čEnda. Dočtete se o startu i pádech kapely, jaké je mít ve svém středu alkoholika, jak se švýcarská alternativa hlásila v 80. letech o slovo v ulicích, jakým jazykem mezi sebou The Young Gods mluví, jak moc do toho zasahoval velký producent Roli Mosimann a spoustu dalších zajímavostí.
 

CZ SANCTUARY: AHOJ FRANZI. PROTOŽE JSTE TU LONI KONCERTNĚ PROJELI SE SVÝMI DVĚMA PRVNÍMI DESKAMI, ZAČNĚME I V TOMTO ROZHOVORU CESTOU ZPĚT V ČASE NA ÚPLNÝ START KAPELY. KDE VE ŠVÝCARSKU JSTE SE VLASTNĚ DALI DOHROMADY?

Franz Treichler:
Ahoj, začalo to v Ženevě, ale se dvěma lidmi z Fribourgu a jedním z kantonu Valais. Všichni ale tehdy byli usazení v Ženevě, takže by se dalo říct, že je to ženevská kapela, ačkoliv se o ní mluví jako o fribourgské. Záleží na tom, koho se ptáte. Švýcarsko je ale malá země takže jsme taky měli rok a půl bubeníka z Curychu a pro někoho jsme tedy kapela z Curychu (smích). Já ale považuji za naše rodné město tu Ženevu.

CZ SANCTUARY: A ŽIJE TEDY NĚKDO Z VÁS JEŠTĚ TŘEBA V TOM FRIBOURGU?

Franz Treichler:
Ano, Al Comet tam bydlí pořád.

CZ SANCTUARY: VE ŠVÝCARSKU SE HOVOŘÍ HNED NĚKOLIKA JAZYKY. JAK MEZI SEBOU MLUVÍTE VY?

Franz Treichler:
Bavíme se francouzsky, to je náš hlavní jazyk. Jsou tu takové tři hlavní části země – největší je německá, pak je francouzská a nakonec italská. A my se narodili v té francouzské.

CZ SANCTUARY: JASNĚ. OPUSŤME TEDY NA CHVÍLI ZEMĚPIS A PODÍVEJME SE NA VAŠE ZAČÁTKY ZASE TROCHU ODJINUD – TYS ZAČAL PSÁT HUDBU UŽ NĚKDY KOLEM ROKU 1981, ČILI CELÉ ČTYŘI ROKY PŘED ZALOŽENÍM THE YOUNG GODS. VÍ SE O TVÉM TEHDEJŠÍM PROJEKTU JOF AND THE RAM. BYLO TOHO PŘED THE YOUNG GODS JEŠTĚ VÍC?

Franz Treichler:
Ne, Jof and the Ram byla moje první kapela a moje první minialbum. Kompletně pácháno v domácích podmínkách, byla to taková o něco punkovější, možná postpunkovější věc. Tehdy jsem pracoval v jednom klubu jako zvukař a prostě jsem chtěl stát na tom pódiu, a ne být pořád jen zalezlý za mixákem. Koncem roku 1984 jsem začal skládat první věci pro The Young Gods, ale jak já vždycky říkám, samotný začátek kapely počítám až od poloviny roku 85, kdy jsme odehráli své vůbec první koncerty.

 


The Young Gods – La Fille De La Mort (živě 1988)

CZ SANCTUARY: A VÍŠ TAKY NĚCO O TOM, KDE PŮSOBIL ZBYTEK KAPELY PŘED THE YOUNG GODS? JESTLI TŘEBA ALAIN NEBO BERNARD NĚKDE NEHRÁLI?

 

Franz Treichler: Jojo, vím. Bernard měl předtím dvě kapely – jedna se jmenovala Copulation a hrála něco trochu ve stylu australských The Birthday Party Nicka Cavea. Když jsme dorazili do Ženevy, mohli jsme zkoušet v jeho studiu/zkušebně, kterou jsme sdíleli s jeho druhou skupinou. On měl ale vždycky velmi blízko ke kapele. Byl to třeba náš vůbec první zvukař.

CZ SANCTUARY: KOLEGA ČENDA NÁM TAKÉ NAPSAL, ŽE BERNARD ZAČÍNAL V KAPELE ABT…

Franz Treichler:
… Abteilung nebo ABT 409. Ano, to byla ta jeho druhá kapela. První byla Copulation a druhá ABT 409.  A ABT na pár koncertech hráli jako předskok The Young Gods.

CZ SANCTUARY: A JEŠTĚ TAM BYL URSŮV PROJEKT DRESSED UP ANIMALS…

Franz Treichler:
Jo, Dressed Up Animals (smích)….

CZ SANCTUARY: A TYHLE KAPELY UŽ POUŽÍVALY ELEKTRONIKU, NEBO TO BYLY ČISTĚ ROCKOVÉ ZÁLEŽITOSTI?

Franz Treichler:
Ta Ursova byla čistě rocková, možná i trochu punková kapela.  Abteilung byli o něco komplikovanější a používali i trochu samplování, ale v té klasické konvenční sestavě basa, kytara, zpěv a bicí. Čili ne, tyhle projekty elektroniku moc nepoužívaly.

CZ SANCTUARY: JAKÉ BYLY NEJVĚTŠÍ VLIVY PRO THE YOUNG GODS V JEJICH RANÝCH DNECH?

Franz Treichler:
To byl takový mix více věcí. Mně se tehdy hodně líbila energie punku, ale samotná mi nestačila – obdivoval jsem i vize psychedelické hudby ze sedmdesátých let. Rané Pink Floyd a podobné kapely. Za jeden projekt, který nás tehdy hodně ovlivňoval, bych jmenoval asi německou skupinu Einstürzende Neubauten. Znáte je?

CZ SANCTUARY: JASNĚ, TI JSOU U NÁS V ČESKÉ REPUBLICE POŘÁD HODNĚ POPULÁRNÍ…

Franz Treichler:
Tak to je dobře. To jsou takoví naši „velcí bratříčci“, víte? Kromě Neubauten bych zmínil možná Killing Joke, Jima Foeta a takové umělce.

young_gods_1987


CZ SANCTUARY: ZHRUBA TOU DOBOU TAKY U VÁS VYŠLA I ZAJÍMAVÁ KOMPILACE „DEFINITIVE“…

Franz Treichler:
… „Definitive“, jojo. To byla snad úplně první kompilace švýcarské alternativní hudby. Na začátku 80. let tu totiž vzniklo veliké hnutí mladých, kteří vyrazili do ulic a dožadovali se prostoru pro organizování koncertů téhle hudby. Něco jako demonstrace nebo manifestace, která měla dát najevo potřebu vytvořit místa, kde bychom mohli hrát a vůbec aby lidi začali brát tuhle kulturu vážně. V pozdních 70. letech totiž bylo velmi těžké takovou scénu najít, byla těžko dostupná, částečně i vinou tehdejších úřadů a orgánů. 

Hodně se tohle hnutí projevovalo v Curychu, Ženevě, Lausanne a dalších městech, kde se zabíraly prázdné prostory, vytvářely se squaty, vybíraly peníze na hudbu a podobně. A my toho byli jako The Young Gods součástí. Hrávali jsme koncerty po squatech, dělali různá ilegální vystoupení, která pravidelně ukončovala policie a podobně. Chtěli jsme téhle muzice najít a dát její vlastní místo. Taková byla situace na začátku 80. let. Hodně to fungovalo formou „udělej si sám“ a bylo tu hodně odhodlání k tomu vyjít do ulic a křičet, aby lidé slyšeli náš hlas.

CZ SANCTUARY: A KROMĚ VÁS, HRAJÍ JEŠTĚ POŘÁD NĚKTERÉ SKUPINY, KTERÉ BYLY U TOHO?

Franz Treichler:
No, některé z nich se dávají znovu dohromady. Ale vlastně ano – Yello asi ještě žijí, ačkoliv ti tehdy moc nekoncertovali. Oni spíš vystupovali na různých setkáních pro umělce s dobrým hudebním vkusem a tak. Jiné kapely z těch dob, které by přežily doteď, si ale nevybavuji. A upřímně si nemyslím, že by jich bylo moc…

Zrovna teď ale vychází kniha, která se zabývá švýcarskou alternativní scénou osmdesátých let. Veliká publikace, která velmi dobře dokumentuje tehdejší hudební dění. Ale když se do ní podíváte, mám pocit, že nikdo kromě The Young Gods až do dnešních dnů nepřežil.

CZ SANCTUARY: TOU DOBOU TAKÉ OPUSTILI ŘADY THE YOUNG GODS CESARE A FRANK. BYLO TO HNED PO PRVNÍ DESCE. PROČ? ŘÍKÁ SE, ŽE TEHDY SE KAPELA MÁLEM POLOŽILA…

Franz Treichler:
Dobře, otevřeme tedy i tohle téma… Frank odešel první. No, ve skutečnosti jsme se ho museli zbavit, protože s ním jako s člověkem bylo hodně těžké pořízení. Asi se to nedá říct jinak, že byl tak trochu alkoholik a tak bylo dost obtížné s ním jet třeba na turné, protože dokázal být velmi agresivní. Jednoho dne už to Cesare nevydržel a řekl mi: „Franzi, buď on, nebo já. Já už to s tímhle chlapem nezvládám. “ A měl pravdu. Musel jsem se tedy rychle rozhodnout a zůstali jsme s Cesarem. Přibrali jsme Urse jako nového bubeníka a fungovali tak asi dva roky a pak se Cesare rozhodl skončit. Ony ho totiž pak už moc nebavily koncerty, chtěl se usadit, založit rodinu, mít děti… prostě trochu zklidnit svůj životní styl. To byl jeho důvod. 
Proto jsme do kapely přizvali Al Cometa.

Nikdy jsem si tedy nemyslel, že by se kapela mohla položit, protože neodešli dva lidi najednou, ale šlo to postupně. Nejdřív Frank a o dva roky později Cesare. Věřil jsem, že dokážu najít ty pravé lidi. Znáte to – jsi mladý, máš spoustu energie a věříš tomu, co děláš.

 
 The Young Gods - C.S.C.L.D.F.


CZ SANCTUARY: MINIMÁLNĚ JEDEN ODCHOD TEDY MUSEL BÝT ASI TROCHU DRAMATICKÝ…

Franz Treichler:
No, je pravda, že odchod našeho prvního bubeníka Franka byl fakt trochu divočejší. On Frank byl velmi emocionální a netěšil se tou dobou ani příliš dobré zdravotní kondici. My jsme se mu hodně pokoušeli nějak pomoci, ale on byl prostě destruktivní. Čili ano, to bylo nepříjemné.

S Cesarem… tam to bylo klidnější, protože ten odchod byl „čistý“, jestli víte, jak to myslím… Podle mého se všechno dá vyřešit v míru, když se kolem toho nedělá drama a lidi jsou schopni vysvětlit si, v čem je problém. A když je to Tvůj přítel, tak ho chceš a dokážeš pochopit. Lidé se někdy vydávají odlišnými cestami, to je zkrátka život. Co se dá říct jiného. 
Doteď to bylo dobré, tak proč to končit ve zlém. Doteď jsem s Cesarem v kontaktu, on ví, že se může kdykoliv vrátit a hrát s námi. Produkoval jsem i jeho desku – dělá teď elektronickou hudbu s jedním kamarádem – dvě alba jsem mu míchal. Jo, pořád jsme v kontaktu. 

A ani když pak odcházel Urs to nebyla žádná divočina. Řekl nám skoro dvanáct měsíců dopředu, že dohraje koncerty do konce roku a pak odejde. Bylo to léta páně 1996 a rozhodl se, že chce vidět vyrůstat alespoň své druhé dítě, protože u toho prvního mu mnoho let uteklo, jak byl pořád někde na turné. Ani to nebylo nic dramatického. No, a pak přišel Bernard, což je vtipné. Jestli si totiž vzpomenete, říkal jsem, že Bernarda známe od úplného počátku.

Když jsme vyhodili Franka, zeptali jsme se Bernarda, jestli by s námi nehrál. On byl ale zrovna na turné s nějakou taneční skupinou a měl diář plný na další dva měsíce. Jenže my nemohli čekat, museli jsme vyjet na šňůru do Anglie. Proto jsme vzali Urse. Pamatuju si ale, jak náš společný přítel Bernardovi vynadal: „Zbláznil ses? Měl jsi to vzít! Takovou příležitost už podruhé v životě mít nebudeš!“ No a po deseti letech jsme se ho zeptali znovu… (smích). 
Zní to jako vtip – poprvé jsme ho chtěli roku 87 nebo 88 a pak roku 1997, proto se doteď bavíme tím, jak mu ten náš kamarád říkal, že „takovou šanci už podruhé v životě nedostane.“ (smích). Takže ani tohle nebylo dramatické.

Zato současná situace je o něco podivnější… Nejsem si jistý a ještě to není úplně jisté, ale mám pocit, že Al Comet s námi už nebude chtít pokračovat.

TYG

CZ SANCTUARY: PANEJO…

Franz Treichler:
Jo, on si koupil sitár, projel Indii, chce změnit svůj způsob života a tak. Takže my teď s Bernardem vlastně moc nevíme, jak to bude vypadat dál. My si totiž nechceme najmout nějakého profesionálního muzikanta – pokud chceš dělat dobrou hudbu, musíš najít nějaké „spojení“ s lidmi. Takže to nám možná zase nějakou chvilku zabere, zatím moc nevíme. Když jsme loni měli nějaké koncerty k těm původním dvěma deskám s Cesarem a Ursem, bylo to jen na pár koncertů, vydání desky a možná ještě něco na rok 2013, ale ne nic dlouhodobého.

CZ SANCTUARY: A CESARE BY SE K VÁM TŘEBA NEVRÁTIL NATRVALO?

Franz Treichler:
Cesare se vyjádřil jasně – chce dělat spíš hudební aplikace pro iPady, iPhony a podobně. Teď ho hlavně zajímá celá ta psychologie hudby a jak to udělat, aby muzika přežila ve světě, kde nahrávací společnosti kolabují. Jak distribuovat hudbu chytře a tak. Říkal mi, že nechce moc koncertovat, ani trávit moc času ve studiu – chce vymýšlet hudební aplikace. Říkal, že si s námi rád dá nějaká vystoupení v roce 2012, možná trochu něco i letos, ale pak, že neví co a jak, protože se možná odstěhuje do Států a podobně. Rok 2013 je tedy pro nás tak trochu rokem otazníků…

CZ SANCTUARY: NEBO URS… MY JSME VLASTNĚ ASI PŘESKOČILI, JAK JSTE PŘIŠLI K URSOVI – TOHO JSTE TAKY ZNALI UŽ OD POČÁTKŮ?

Franz Treichler:
Ne, to byl známý našeho tehdejšího manažera ve vydavatelství. Řekli jsme mu, že potřebujeme bubeníka, jestli o někom neví, a on řekl, že ano, že by o dvou lidech věděl. S oběma jsme se potkali a Urs se nám moc líbil. Sice nehrál nejlíp, ale byla to velmi příjemná osobnost, takže jsme se rozhodli pracovat s ním. Předtím jsme ho ale vůbec neznali.

CZ SANCTUARY: SVÉ PRVNÍ ALBUM JSTE NAHRÁLI ROKU 1986, ALE VYŠLO AŽ O ROK POZDĚJI. PROČ TO?

Franz Treichler:
Já myslím, že hlavně proto, že ještě nebylo úplně dodělané, vydavatelství se rozhodlo o rok počkat kvůli penězům… vlastně už si to moc nepamatuju, promiňte (smích). Ale ono obecně – před pětadvaceti lety zkrátka trvalo déle něco udělat. Hlavně na té alternativní scéně.

CZ SANCTUARY: JASNĚ. POJĎME DÁL – NA DRUHÉ DESCE SE SKLADATELSKY PODÍLELI VŠICHNI? NEBO POMÁHALI TŘEBA NĚJAK PO TECHNICKÉ STRÁNCE?

Franz Treichler:
Vlastně ani ne. První tři desky jsem v podstatě napsal sám s technickou a aranžérskou pomocí producenta Roli Mosimanna. Až když jsme začali pracovat na „T.V. Sky“ se do procesu psaní hudby zapojili i ostatní. Do té doby se Cesare a Urs do psaní muziky moc nehrnuli. Urse prostě chtěl hrát ty party, které jsem navrhnul, a Cesare zase dumal, jak to všechno zprovoznit na pódiu. Byl mozkem naší technologie a samplování – tohle chtěl dělat, to ho bavilo.

 


The Young Gods - Gasoline Man 

CZ SANCTUARY: PŘITOM MÁ ALE MÁ CESARE PODĚKOVÁNÍ NA OBALU TŘETÍ DESKY „PLAY KURT WEILL“. TAKŽE PŘECI JENOM TĚM ALBŮM NĚJAK POMOHL?

Franz Treichler:
Nepřímo ano. Na „Kurt Weill“ a i předchozí desce najdeš některé zvuky, které dělal Cesare. Většinou když někdo opustí kapelu, máme ve zvyku mu poděkovat za ta léta, která s námi strávil.

CZ SANCTUARY: TO CHÁPEME. ZMÍNILI JSME TADY ROLIHO MOSIMANNA, KTERÝ PRODUKOVAL VAŠICH PRVNÍCH PĚT DESEK. JAK JSTE K NĚMI PŘIŠLI? A JAK VELKÁ VLASTNĚ BYLA JEHO ROLE PRO THE YOUNG GODS?

Franz Treichler:
Ó, Roli pro nás byl důležitý. Dokonce velmi důležitý, protože když jsme začínali dělat muziku, neměli jsme nejmenší představu o tom, jak to funguje ve studiu. Byli jsme zvyklí na levné vybavení a on měl vizi, jak používat tamní techniku. Můžeš jít do studia a udělat úplně čistou nahrávku, ale on byl divoch – rozuměl našemu zvuku a pomohl nám, aby to i z desky znělo jako živě. A občas nám ukázal nějaké triky… prostě byl moc důležitý. Klidně můžeme říct, že to byl takový čtvrtý člen The Young Gods.

Potkali jsme se roku 1983 nebo 1984, kdy hrál na bubny se Swans v klubu, kde jsem dělal zvukaře. Moc se mi tehdy líbil způsob, jakým přistupoval k hudbě. Podruhé jsme se potkali, když produkoval kompilaci švýcarské hudby. Nebyla to „Definitive“, ale jiná, která měla na jedné straně švýcarské kapely a na druhé newyorské. No a Roli dohlížel na tu švýcarskou část, kde byli třeba i ABT 409. Přišel jsem tehdy do studia, pustil mu pár skladeb, na kterých jsem pracoval, jemu se to líbilo, a tak jsme si řekli, že bychom mohli zkusit pracovat spolu.

CZ SANCTUARY: A PRACOVAL S VÁMI JEN VE STUDIU, NEBO I NA KONCERTECH JAKO ZVUKAŘ?

Franz Treichler
: Ne, jenom ve studiu.

Pokračování příště...

the_young_gods_photo

mohlo by vás také zajímat

Přidat komentář