Na jaře se projekt In Strict Confidence vrátil po 15 letech do Prahy, aby nám předvedl svou čistě elektronickou tvář v rámci „Vintage setu“. Ještě před ním jsme ale přemluvili zpěváka a hlavní postavu projektu Dennise Ostermanna, aby nám poskytl krátký rozhovor, který jsme konečně z němčiny přeložili a teď vám ho nabízíme k přečtení. Za přípravu rozhovoru děkuji Nephilimovi, který vedl rozhovor s Dennisem v preferované němčině, Matěji Pauerovi, který ho následně z němčiny přeložil do češtiny a Tomáši Klementovi, který namluvil odpovědi pro audio verzi rozhovoru odvysílanou v pořadu Dark Wave na Radiu Hey.
ZAČAL BYCH VÝBORNOU ZPRÁVOU, KTERÁ SE PŘED PÁR DNY OBJEVILA NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH KAPELY: „NEW MUSIC COMING FROM IN STRICT CONFIDENCE IN 2025!“
Vlastně je to už nějaký čas skoro hotové, ale znáte to – posledních 10% práce spotřebuje 90% času. Teď je to ale už jen o dokončení maličkostí a potom bude samozřejmě potřeba ještě trochu času na propagaci, tvorbu videoklipu a vizuálu. Ve druhé polovině roku 2025 to ale bude každopádně.
MÁŠ UŽ PŘESNÝ TERMÍN?
Ne, ne, ne. Dokud není všechno hotové, nikdy ho nedávám.
CO SI POD TÍM PROHLÁŠENÍM MÁME PŘEDSTAVIT? NOVÝ SINGL NEBO DOKONCE ALBUM? ČEKÁME UŽ OD ROKU 2018, CO STOJÍ ZA TAK DLOUHOU PAUZOU?
Dobrá otázka, kterou si taky kladu den co den. Bude to nicméně album, samozřejmě se singly. Singly budou ale pravděpodobně jen digitální, případně třeba jeden na desce. Proč to ale tedy tak trvalo? No, mezitím jsme tvořili takové orchestrální „Best-of“, což zabralo nemálo času. Ale musel bych si teď vymýšlet výmluvy – špatné výmluvy – abych ospravedlnil, proč to ještě není hotové. Ono to vlastně mělo být hotové už mnohem dřív, vzhledem k tomu, že za koronavirové krize nebyly koncerty a bylo mnohem více času. U mě toho ale bylo hodně s filmem a fotografováním, kterým se také profesně věnuju. Žádnou opravdu dobrou výmluvu zkrátka nemám.
OD POSLEDNÍHO ALBA JSI VYDAL ALBUM REMIXŮ "RMXONE". ZNAMENÁ TO, ŽE BUDE V BUDOUCNU "RMXTWO", "RMXTHREE"…?
Takový je plán, udělat alespoň druhé. Jestli bude třetí nevím, ale to druhé budeme tvořit určitě.
DISKOGRAFIE IN STRICT CONFIDENCE JE PLNÁ REMIXŮ. CO PRO TEBE TATO DISCIPLÍNA ZNAMENÁ A JAKÝ REMIX SKLADBY OD IN STRICT CONFIDENCE MÁŠ NEJRADĚJI?
Páni, to je těžká otázka, když je těch remixů tolik. Dřív byla tradice remixování o něco silnější než dnes. Teď už to tak není, protože se obecně nevydává tolik singlů – hudební trh je zkrátka příliš složitý. Remix, který mám opravdu rád a který jediný skoro vždy hrajeme, je „Herzattacke – Clubmix“. Ten je myslím z roku 2002 nebo 2004, každopádně hodně starý. Mám ho opravdu moc rád. A především mám v oblibě remixy od Hecq. Jsou takové jiné, občas komplikované a s originálem nemají moc společného, což mám na remixech vlastně rád. Takže zásadně remixy od Hecq.
DALŠÍM ALBEM, KTERÉ V POSLEDNÍ DOBĚ VYŠLO, JE KOLEKCE "MECHANICAL SYMPHONY". JAK DOŠLO K JEJÍMU VZNIKU A JAK JSI S VÝSLEDKEM SPOKOJEN?
Ta byla plánovaná už mnoho, mnoho let. Zásadní problém byl, že všechno kompletně nahrát s orchestrem bylo prostě moc drahé. Pak se ale naskytla příležitost, že jsme mohli odehrát v Lipsku symfonický koncert s Lipskou filharmonií. Nahrávky na desce ale nejsou s tímto tělesem – to by bylo finančně absolutně nedosažitelné. Museli jsme si trochu vypomoct pár triky a navíc se nám podařilo na celý koncept získat podporu. Dostali jsme státní hudební grant, abychom to celé vůbec mohli zafinancovat. Díky tomu album nakonec vyšlo. Mně se líbí, najednou má hudba In Strict Confidence úplně jinou hodnotu – zní to jako opravdová hudba.
V POSLEDNÍCH DVOU LETECH PŘECI JEN VYŠLY DVĚ SKLADBY SPOJENÉ S IN STRICT CONFIDENCE – "NULL" A "MODERN ANGELS". MOHL BYS K NIM NĚCO PROZRADIT?
"Null" byla v kooperaci s kapelou Melotron. Tam jsem s hudbou neměl co dočinění, jen jsem trochu zpíval a natočil k tomu videoklip. "Modern Angels" je kniha, kterou jsem vlastně původně dělal jako fotografický projekt. Je to takový mix fotografií, AI a opravdu hodně fotoshopu. Taková obrázková knížka s námětem andělů, ke které je navíc sedmipalcová deska od In Strict Confidence.
POUŽÍVÁŠ AI HODNĚ?
V hudbě ne. Ale předpokládám, že to také někdy přijde. Až se to bude dát využít kreativněji než v tuto chvíli. Myslím, že to smysl určitě má. Mimo hudbu pomáhá AI u fotografií opravdu hodně.
V POSLEDNÍCH LETECH VYDÁVÁŠ DOSAVADNÍ MATERIÁL TAKÉ NA VINYLOVÝCH DESKÁCH. JAKÝ JE VLASTNĚ TVŮJ VZTAH K TOMUTO FORMÁTU?
Ano. Je hezké, že tu tahle možnost ještě je. Teď, když pomalu mizí CD, doufám, že vinyl zůstane zachován. Je to ale trochu složité, protože produkce vinylových desek je finančně náročná a moc peněz se z nich vydělat nedá. Mám vždycky radost, když nakonec skončíme na nule. Ale když ji pak člověk může držet v ruce, je to skvělý pocit. Mimochodem si myslím, že většina těch, kteří si desky kupují, je vlastně ani neposlouchá a jen si je vystaví.
DO PRAHY JSI PŘIJEL S TZV. „VINTAGE SETEM“. Z JAKÉHO OBDOBÍ DO NĚJ VYBÍRÁŠ MUZIKU? KDE JE HRANICE, CO JE A NENÍ „VINTAGE“?
Je to těžké. Vlastně se to snažím vždy nějak pojmenovat – říkám tomu spíš elektronický set. Na pódiu jsme jen dva, vynecháváme bicí a všechno to tahání, nošení, zkrátka celý ten transport. Hrajeme takovou směs všeho, včetně některých skladeb ještě z 90. let. A to nejnovější, co zahrajeme, bude… no, z posledního alba, které vyšlo v roce 2018. Už i to vlastně stárne.
BYLA TAM NAPŘÍKLAD "MY DESPAIR"…
Jojo, tu jsem hrál na zvukové zkoušce.
TA JE ALE NOVĚJŠÍ, NE?
No jo, je z roku 2010, takže také už má 15 let. Je vidět, že všichni stárneme. 2010 zní, že to není tak dlouho… Budeme se zkrátka pohybovat od dřívějších skladeb až do první dekády 21. století, takže název „vintage“ je vlastně trochu scestný. 100% „vintage“ to nebude. Už jsme dělali i koncerty, kde jsme hráli opravdu jen věci od 90. let do roku 2002, takže vážně staré skladby. Teď to bude jednoduše průřez všeho.
IN STRICT CONFIDENCE MÁ DÍKY TVÉ PÉČI DOTAŽENOU, UNIKÁTNÍ IMAGE A ÚCHVATNÉ VIZUÁLNÍ I OBRAZOVÉ ZTVÁRNĚNÍ. CO JSOU V TÉTO OBLASTI TVÉ INSPIRAČNÍ ZDROJE?
Tohle pro nás bylo vždy velmi důležité. Profesně jsem nejen hudebník, ale dělám i film a fotografuji, ale nespatřuji v tom nějaký velký rozdíl. Všechno je to nějaká kompozice, jak hudba, tak filmařina s fotografováním. Ale k inspiraci… Existují samozřejmě skvělí fotografové a stejné je to i v hudbě. Nedokážu úplně říct, odkud přesně ta inspirace je. Člověk to všechno nějak nasává a myslím, že to potom zůstává v podvědomí a pomáhá při vlastní tvorbě.
JSI I ZAVEDENÝ VIZUÁLNÍ UMĚLEC. JAKÉ JE TVOJE OBLÍBENÉ VIZUÁLNÍ VYJÁDŘENÍ? MALBA, KRESBA, FOTOGRAFOVÁNÍ, FILMAŘINA?
Myslím, že fotografování. Film mám také v oblibě, ale ten prostě není tak koncentrovaný jako fotografie. Fotografie je totiž pevný bod – jeden okamžik. A u filmu samozřejmě nejde mít 90 minut nebo 2 hodiny každé jednotlivé okénko dokonalé. Zato perfektní fotka – to mě fascinuje.
In Strict Confidence - My Despair
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.