Ezechiel | 13.05.2016 12:00

O veganství i hromadě drog, iluzi svobody, nenávisti ke stárnutí a dalších zajímavostech s Bryanem Eriksonem.

SANCTUARY.CZ: JAK VLASTĚ VZNIKLI VELVET ACID CHRIST A CO VÁS TEHDY INSPIROVALO?

H93: Kapela vznikla roku 1990 spolu s Grigory Billhamem. Já byl DJ a chtěl jsem dělat hudbu. Měl jsem tehdy už dlouho dost špatnou kapelu, se kterou jsme hráli různé poprockové kraviny. Stal se ze mne víc pankáč, ale nechtěl jsem dělat punk. Inspirovaly nás kapely jako Skinny Puppy, Front 242, Ministry, Legendary Pink Dots, The Cure a Sisters of Mercy.

SANCTUARY.CZ: A CO JE TEĎ S GRIGORIM? PŘECI JEN, POMÁHAL VAC ZALOŽIT A TEĎ SE O NĚM UŽ NĚJAK NEMLUVÍ…

H93: Velvet Acid Christ jsem já. Moje nápady. Moje jména. Můj vynález. On prostě jen měl klávesy, já měl kytary, zpěvy, zesilovače i mixák. Rychle jsem se naučil i na klávesy z mé srandakapely Toxic Coma, kterou jsem měl před VAC a ze které se vlastně Velvet Acid Christ vyvinuli. Grig nikdy nebyl na žádné nahrávce. Žádná ze skladeb, kterou jsem s ním dělal, nebyla dost dobrá. Až když jsem začal pracovat s Gary Slaughterem a Chrisem Workmanem, počali Velvet Acid Christ vyvíjet svůj zvuk. Ale i tehdy jsem dělal nějakých 80 % veškeré hudby.

SANCTUARY.CZ: NA INTERNETU JE ROZHOVOR S TEBOU Z ROKU 1997, VE KTERÉM JSI ŘÍKAL, ŽE UŽ JE TI NA ZVRACENÍ Z INTERNETOVÝCH DISKUSÍ S TAKZVANÝMI „ELITNÍMI ELECTROHEADS“. JAK SE PODLE TEBE SITUACE ZMĚNILA ZA TĚCH SKORO 20 LET?

H93: Dělám jakýkoliv druh muziky, jaký chci a jaký mne napadne. Nesnáším žánry. Je strašná nuda poslouchat jen jeden žánr, který se nezměnil. Scéna potřebuje vlivy z mainstreamu a stejně tak vlivy z undergroundu, aby zůstala zdravá.

SANCTUARY.CZ: V TOM SAMÉM ROZHOVORU JSI ŘÍKAL, ŽE SE Z TEBE STAL "VEGETARIÁN NA TRIPU". JAK SE ŽIVOT BRYANA ERIKSSONA OD TÉ DOBY ZMĚNIL?

H93: Ano, jsem VEGAN. A stále jsem ve válce se světem kvůli právům zvířat a životnímu prostředí. Nejsem žádnej hipík. Jsem misantrop, který považuje většinu lidstva za nemoc, která zabíjí životní formy, které jsou lepší než oni. Jako umělec o tom tolik nemluvím, ale jako člověk ano. Není to něco, co můžeš prohlašovat v textech, je to velmi detailní filosofická diskuse, která se nedá správně přenést do hudby, takže to nedělám.

SANCTUARY.CZ: TVOJE HUDBA KOLEM SEBE VŽDYCKY MĚLA AURU HROMADY DROG. POŘÁD SKLÁDÁŠ STEJNÝM ZPŮSOBEM? A POKUD NE, JAK MOC JINÉ NEBO OBTÍŽNÉ JE PRO TEBE TVOŘIT HUDBU S ČISTOU HLAVOU?

H93: Ne, už nefetuju. Už jsem z drog prostě unavený, nic nenabízejí. Pořád dokážu dělat vytripovanou hudbu, protože jsem se na drogách naučil, jak. Pořád bych si ale jednoho dne mohl se svou holkou zase dát tripa (záchvat smíchu). Hudba pro mne není obtížná. Písně mi hrají v hlavě už komplet vymyšlené. Musím je prostě jen zahrát, nahrát a hotovo. Je to snadné.

Velvet Acid Christ – Mysteric

SANCTUARY.CZ: KARIÉRA VELVET ACID CHRIST PŘIPOMÍNÁ TAK TROCHU JÍZDU NA HORSKÉ DRÁZE. BYLY BĚHEM TÉ DOBY NĚJAKÉ OKAMŽIKY, KDY SIS ŘÍKAL, ŽE BYS S MUZIKOU ÚPLNĚ PRAŠTIL?

H93: Až nikdo nebude kupovat hudbu a chodit na koncerty, pak toho nechám. Ale dokud fanoušci přicházejí a kupují trička, budu v tom pokračovat. Nikdy nepřestanu dělat hudbu. VAC možná ano, až ho nikdo nebude chtít…

SANCTUARY.CZ: ZDÁ SE, ŽE KAPELA AKTUÁLNĚ ZAŽÍVÁ NE DRUHÝ, ALE UŽ NĚJAKÝ TŘETÍ NEBO ČTVRTÝ DECH. CO TĚ PŘIMĚLO K TOMU SE ZASE POKOUŠET DOSTAT NA VRCHOL?

H93: Já na vrcholu nikdy nebudu – nikdy jsem nebyl a ani nikdy nebudu. Jsem šťastný v undergroundu pod všemi těmi VNVčky světa. Dělám, co cítím.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ VYBAVENÍ POUŽÍVÁŠ PŘI TVORBĚ HUDBY? KAŽDOU CHVÍLI NA INTERNETU PRODÁVÁŠ SVOJE NÁSTROJE, TAKŽE ASI BUDEŠ CELKEM ZÁVISLÁK NA HARDWARE…

H93: Na každou desku vybavení obměňuju, aby to bylo zajímavé. Nejsem závislák, jenom hledám zvuk, který chci. A když se mi ho nedaří najít, nebo nějaký nástroj nefunguje s mými ostatními věcmi, jde do světa. Nemůžu si nechat všechno, co mám. A když to nepoužívám, prodám to.

VAC

SANCTUARY.CZ: JAK DŮLEŽITÉ JSOU PRO TEBE KONCERTY?

H93: Velmi. Nenávidím to, že stárnu a nevypadám tak skvěle jako ve svých 20 letech. Ale myslím, že i navzdory image nejspíš děláme lepší koncerty než tehdy. Mám mnohem více hitů. Miluju, když publikum tančí, když je koncert zároveň mejdan. Rád s lidmi mluvím a chci po nich, aby na mne řvali různé věci. Miluju cítit jejich podporu a navíc je to teď jediný způsob, jak si vydělat peníze, abych si koupil nové vybavení a mohl dělat novou muziku.

SANCTUARY.CZ: PODLE ČEHO VYBÍRÁŠ, KTERÉ SKLADBY ZAHRAJEŠ ŽIVĚ?

H93: To záleží na tom, jestli jsme v tom konkrétním městě hráli třeba před rokem. Pokud ano, pokoušíme se poskládat úplně novou show. Pokud je to místo, kde jsme ještě nevystupovali, jedeme většinou hity. Skladby, které se hrají v klubech. Vybírali jsme podle YouTube, ptali se fanoušků a nakonec se rozhodli, které zařadit.

SANCTUARY.CZ: JAKÉ MÁŠ PLÁNY KROMĚ KONCERTŮ PO EVROPĚ A AMERICE?

H93: Oženit se. Konečně jsem zase zamilovaný. Taky cvičit, hodit se do formy, vypadat líp a pomalu vylepšovat image kapely. Dělat videa, novou hudbu a jezdit po koncertech, co nám budou síly stačit. To je budoucnost. A mám i další záležitosti, které chci vyzkoušet…

SANCTUARY.CZ: TŘEBA TOXIC COMA?

H93: Tyhle kamarády už moc nevídám. Ta kapela je tak trochu mrtvá.

SANCTUARY.CZ: V JEDNOM ROZHOVORU JSI ŘEKL: „SVOBODA JE ILUZE“. JAK JSI TO MYSLEL?

H93: Nevybíráme si z věcí, ze kterých bychom měli. Přijímáme to, co se nám samo nabízí, vyšlapanou cestu před námi – nevymýšlíme si své vlastní cesty (no, někdy ano). Jsme zrozeni do konstruktů, iluzí a lží. Klam je všude a i samotní lidé si navzájem o všem a pořád lžou.

Všechno má svou cenu. Nic není zadarmo a svobodné. Aby ses mohl pohybovat, potřebuješ kalorie, a to stojí peníze – musíš sehnat peníze, abys měl kalorie. Takže tu není žádný pohyb, aniž bys nenásledoval cestu, kudy se máš pohybovat. Nikdy nejsi svobodný. Můžeš si akorát volit z možností, které vycházejí z jiných variant a zkušeností a pocitů, které máš z výsledku – to utváří tvá rozhodnutí. Taková je vůle. NENÍ ŽÁDNÁ SVOBODNÁ, VOLNÁ VŮLE. VŽDYCKY TO NĚCO STOJÍ. Něco vždycky padne za oběť.