Tak máme za sebou třetí pokračování pražského setkání příznivců české gotické subkultury.
Autor: Ezechiel
Je sice pravda, že ještě máme dost reportážních restů (Castle Party, Subculture fest), na kterých pilně pracujeme, ale rozhodl jsem se začerstva zaznamenat své dojmy z této akce. Dnes ovšem nečekejte standardní objektivní report, neboť je jasné, že objektivně hodnotit akci, kterou jsme sami aktivně připravovali, vlastně dost dobře nejde. Toto tedy berte jako čistě můj (tedy jeden z mnoha) úhlů pohledu.
Zřejmě nikomu neušlo, že jsme pro konání třetího PGT vybrali vpravdě undergroundový klub Skutečnost. Pod tím pojmem si představte ďábelské bludiště ve sklepních prostorách, lahvové pivo chlazené v kádi s vodou a záchod o patro výš, v recepci hotelu. Právě posledně jmenovaná věc sice byla pro někoho trochu překvapující, na druhou stranu mělo to své výhody - k disposici tak byly jedny z nejčistších a nejpříjemnějších klubových záchodků v celé Praze. Všechno zlé je zkrátka pro něco dobré. Trochu jsme se obávali, jestli jsme to s tím undergroundem trochu nepřehnali (ostatně i Nephilim po vstupu do klubu reagoval "jako říkal, jsi, že je to "underoš", ale TOHLE jsem nečekal"), ale i když bylo z davu občas slyšet pár negativních reakcí, řekl bych, že většina návštěvníků neměla s klubem problém. Ostatně, myslet si, že v londýnském Batcave bylo před 25 lety čerstvě vymalováno a na stěnách se blýskaly kachlíčky, by bylo asi také trochu naivní. Trochu divočejší to bylo jen v zákulisí, kde se sklepní labyrint vinul skrze hromadu odložených krámů a všudypřítomný prach. Nicméně po několika razantních úpravách se podařilo alespoň jednu místnost v rámci možností zkulturnit pro potřeby našeho speciálního hosta, L'ahkou Múzu.
Po natahání dodatečných světel, aparátů a rozbalení stánku s merchem byl kolem sedmé čas otevřít brány pekelné. Ozbrojený Silver s neozbrojeným Krysákem (kterým patří naše díky za obětavé vybírání vstupného) zaujali svá místa u vstupu a mohlo se začít. Během necelých dvou hodin se klub příjemně zaplnil více než stovkou návštěvníků, která se rozmístila částečně k baru, před pódium, a do projekční místnosti s naším stánkem, kde se daly sehnat i lístky do tomboly. A že bylo co vyhrát! Lístky na Night Side, Moonlight Mayhem, Gothic Masquearade, koncert Bella Donny, slevy do Nosferatu, CDčka Hieros Gamos, Novus UK a Lluther. Pro nevýherce pak byly připraveny ceny útěchy v podobě plakátů Crüxshadows (které mám u sebe, takže zájemci - dejte vědět).
Přeskočme však dvě hodinky povídání, popíjení a seznamování a přesuňme se v čase na devátou hodinu večerní. Je totiž ta pravá chvíle zasvětit červenozeleně nasvícené pódium darkwave rituálu nezaměnitelné L'ahké Múzy. Ačkoliv jeviště stojí vzhledem k hledišti poměrně vysoko, a strop místnosti je vyklenut do typického půlkruhu, už po několika prvních tónech bylo nutno uznat, že zvukař odvedl dobrou práci. Solidní zvuk v atmosférickém nasvícení a hrubém prostoru vytvářel neobvyklou směsku, které nebylo těžké podlehnout. Tomu přidávalo i nasazení celé kapely, ze které hudba jakoby sama tryskala. Pravdou zůstává, že tváře pod pódiem se střídaly, nicméně sál byl neustále slušně zaplněný pohupujícími se těly. Příjemnou výměnou energie vypadala potěšena i samotná kapela, takže si myslím, že i přes veškeré dílčí problémky a hektické úpravy před startem se koncert Múzy vydařil ke spokojenosti všech.
Poté ale nastal čas na Nephilimovu "Flashback hour", na kterou příznivě zareagovali jak návštěvníci akce, tak i členové L'ahké Múzy, kteří se bezprostředně zapojili do tanečního mumraje. A musím přiznat, že pětadvacet let starý Batcave top ten zafungoval v prostorách Skutečnosti tak, jak jsem předpokládal. A dobrá nálada vydržela i u vyhlašování vítězů tomboly, kterou nám vylosovala Gudrun z L'ahké Múzy. Zde suverénně vedli prozíravci, kteří to nenechali náhodě a zakoupili více losů (rekord, je, myslím, 15 losů na jednu osobu). I následující set měl v režii DJ Nephilim, který tahal ze svého kouzelného kufříku jednu pecku za druhou, na což pozitivně reagovali nejen černooděnci, ale i (pravděpodobně) místní figurka rozložité postavy. Ta už v průběhu večera oblažovala přítomné svým hrdelním rykem "JEDÉÉÉM" a "Chci vidět krev", a následně i přítomné dámy, ale naštěstí se to obešlo bez incidentu. Navíc po čase se chlapík (překřtěný na "Krustyho") sám zpacifikoval alkoholem, čehož (jak jsem se posléze dozvěděl) někteří podnikavci v závěru večera řádně využili.
A veselo bylo i v další části večera, kdy jsme spolu s Paesantem a Samem převzali Djské křesílko (pokud bychom chtěli být detailní, seděli jsme na basovém combu). Začalo to částečným tancem na pódiu, a pokračovalo reprízou neplánovaného striptýzu (jehož premiéru jste již mohli vidět v podání toho samého umělce na afterparty Zombiewalku), který se rozrostl i na další hráče, takže najednou byla stage plná polonahých lidí, včetně jedné slečny. Tam došlo k nějakým nedorozuměním a nepříjemnostem, do toho se začala množit upozornění na nutnost ztlumit zvuk, a navíc se nahoře na recepci řešily s Městskými strážníky případy lidí, kteří si dovolili sedět na zahrádce před hotelem - zkrátka divočina.
Neuvěřitelné však bylo, že i přesto klub neustále oplýval dostatkem tancechtivých lidí, kteří zvolna přešli od kytarovkám k indus-electru a zpět. A to i přesto, že někdy v půl páté ráno se samotnému zvukaři podařilo přetrhnout kabel k jedné z beden, takže se hrálo mono. Něco po půl šesté ranní však již požadavky na ukončení hudební produkce zesílily na neignorovatelnou míru a je tu tedy závěr - nezbývá než sbalit tu strašnou hromadu věcí, natahat do auta a odpoklonkovat se do nepříjemného šírání. A řeknu vám, v těch sedm ráno připomínaly místnosti klubu spíše dobové fotografie Drážďan po náletu - ostatně jako po každém pořádném mejdanu.
Jak tedy PGT3 shrnout? Z mého pohledu se jednalo o večírkovou smršť, a to doslova a do písmene. To znamená: super party, na které se holt objeví těch pár povinných skvrnek na kráse, které se na 12 hodin trvající akci zkrátka dají čekat. A jak se to líbilo vám? Dorazíte na PGT 4? My tam určitě budeme ;)!
Samozřejmě, že máme mraky fotografií, které se zanedlouho objeví v naší fotogalerii, ale prosíme o chvilku strpení, je toho dost a zpracovává se to pomalu. Díky.
Komentáře
Přidat komentář