Ignorovat novinku pražských elektroniků by bylo přehlížením toho nejlepšího, co (nejen) u nás v minulém roce vyšlo. Takové zhůvěřilosti se samozřejmě nehodláme dopustit...
Lakeside X - Love Disappears
Vydal: Musicraft, (50 min)
Demi Mortuus:
Každý, kdo jednou stál před publikem, které s ním souznělo, ví, že jde o drogu, které se těžce odvyká. Své by o tom mohl vyprávět Janne Marvannen, lídr pražské kapely Lakeside X, jenž se v rozhovoru pro náš web nedávno vyznal z pocitů, vedoucích k obnovení muzikantských aktivit, které byly dlouho u ledu. Jako fanoušek vyrazil do Německa na koncert, kde se sešel s několika přáteli z kapel a celá atmosféra a interakce v něm probudila stesk po tomhle kolotoči, který záhy s ostatními kolegy znovu roztočil. A řeknu vám, tahle atrakce zdaleka není za zenitem...
Osobně mám velkou slabost pro jedinou desku "Sunrise" předchůdce Lakeside Church i pro oficiální debut Lakeside X "Exit:Nowhere". Hlavně první zmíněná nahrávka má určitě spoustu produkčních nedostatků, ale dodnes se mi na ní hrozně líbí melancholická nálada, která mi pokaždé připomene film "Šeptej", plný písniček Colorfactory. Nemyslím tím, že by tam snad byly podobné melodie nebo celé songy. Teď mluvím pouze o náladě. Lakeside Church by tam pásli úplně stejně dokonale. Další album "City of Red Lights" ani epko "Wonder" už mne tolik nezaujaly a po kapele se posléze slehla zem.
Lakeside X - Time Has Come
Je tu však novinka Lakeside X. Album "Love Disappears" vyšlo dlouhých dvanáct let po poslední řadovce a víte jak to bývá s návraty oblíbenců. Je lepší nic moc neočekávat. Ale v tomhle případě se není čeho obávat. Lakeside X dospěli, zjistili, že nemusí všechno dělat sami, oslovili elektronického brouka Pytlíka Daniela Myera a nahráli svou nejlepší desku.
Daniel kapele evidentně pomohl vystřelit zejména hybnější skladby mezi světovou synthpopovou elitu. Ne náhodou vám otvírák "Fascination" připomene majestátní erupce planety Covenant a "Time Has Come" je následně nefalšovaným hitem, který se dere mezi to nejlepší, co ze sebe současná melodičtější synth scéna vydala. Pozadu není ani titulní "Rising", která rozjitří náladu všem, které nebaví experimentální období Chrise Cornera. "Tear Down the Wall" zase skvěle graduje a musím říct, že proti předchozí řadovce je obrovský rozdíl hlavně ve vyrovnanosti materiálu, který zkrátka nemá hluchá místa.
Nebyli by to Lakeside X, aby značnou část desky nezabraly pomalejší náladové skladby. Na novince je to tak půl na půl a i v jejich případě platí, že nejsou do počtu a fungují. Poměrně odvážným tahem je umístění třech cajdáků po sobě na samotný konec alba a někdo by s tím mohl mít problém. Křehká "Memory" se však v závěru příjemně rozpohybuje a vykvete do smyčcového finiše, intimitu "Siren Song" pro změnu naruší ostrá basa a rytmická kakofonie. Hladivou tečku "Inner Vision" svým hlasem zpestřila Emke z Black Nail Cabaret a nezbývá, než uznat, že ani volnějším závěrem nahrávka neztrácí na síle.
Lakeside X si zachovali vlastní tvář, ale současný sound je posunul zase o kus dál a i celková energie je ve srovnání s předchozím albem někde jinde. Je znát, že ta pauza v klucích nakumulovala obrovskou chuť tvořit a z té se zrodila špičková věc, která určitě zarezonuje i za našimi hranicemi. Někdy mají recenzenti sklony hodnotit domácí nahrávky českou optikou. Ostatně někdy i samotné kapely po recenzentech nepřímo trochu jiný metr - český metr, chtějí. Tak tedy vězte, že moje hodnocení není bráno tuzemskými měřítky. Těch pětaosmdesát procent je světových.
Hodnocení: 85%
Lakeside X - Rising
Pavel Zelinka:
„V jedné věci jsme ale měli jasno, a to, že chceme, aby tentokrát kromě mixu album mělo i producenta. Tedy někoho, kdo nejen zmixuje to, co vytvoříme, ale přinese i vlastní pohled a vstup,“ vysvětlil Janne Marvannen, autor většiny nového materiálu, důležitý krok kapely v rozhovoru pro náš portál. Volba padla poměrně rychle na Daniela Myera – úhlavní personu kapel či projektů Haujobb, Liebknecht, Architect nebo Rendered, dlouholetého člena synthpopových klasiků Covenant a autora desítek remixů například pro Front Line Assembly, Front 242, De/Vision, Mesh, Depeche Mode nebo Recoil. Volba naznačila, že kapela po odchodu kytaristy více zacílí na elektronickou stránku svého rukopisu. Trojice spustila crowdfundingovou kampaň, vyhrnula si rukávy a dala se do práce. „Hlavní změna byla v tom, že jsme tvořili v podstatě na dálku, online, na home office, nebo jak to říct :) a to kvůli situaci s Covidem,“ líčil ve stejném rozhovoru proces vzniku nové nahrávky zpěvák. „Igor (Dvorský, bubeník kapely, pozn. autora) se navíc odstěhoval na Slovensko, takže místo klasických setkání jsme měli online konference.“
Lakeside X se, na rozdíl od první fáze fungování, rozhodli uveřejňovat postupně singly, a to ještě v době kdy velká část desky nebyla hotová. Už první ukázky jasně naznačily, co můžeme od pražské formace v nové etapě očekávat – pokračování v podobě melancholické tvorby se synth/elektropopovými kořeny a výrazným vokálem Janneho, na druhou stranu propracovanou, moderně elektronickou skořápku, fatálně poznamenanou rukopisem producenta. „Jeho producentský vklad je velký,“ rozplýval se už v citovaném rozhovoru Marvannen. „V zásadě všechna dema byla (až na výjimky) skoro hotové skladby, a on ty skladby vzal, dekonstruoval a pak složil zpátky, s tím, že někdy použil více, někdy méně z původního materiálu, a dodal spoustu svého,“ poodhaluje proces vzniku zpěvák Lakeside X.
Říjnový křest desky jasně nasvítil, jak velký úkrok s novou deskou "Love Disappears" trojice učinila. Zatímco starší skladby měly výrazně kytarovější sound, směřující až někam k Placebo nebo Ash, nové vály zaujaly i v živém provedení dominantní rolí elektroniky. Hned úvodní položka desky, track Fascination tasí všechny hlavní trumfy novinky. Silné melodie tažené jednoduchými klávesovými linkami, propracovaná rytmika, kdy základní, rovnou kostru nabaluje celá řada perkusivních dohrávek skvěle vrstvící atmosféru a silná sekvencerová linka, která zastupuje místo absentujícího basového polštáře. Následující Time Has Come znovu opakuje funkční efekt násobených doplňujících vokálů, a navrch přidává neředěně hitový refrén.
Třetí položka Out Of This World je nenápadným ohlédnutím za „britsky kytarovou“ minulostí, aby naopak další singl Rising o to více vsadil na precizní, chladnou elektroniku, kterou nabízí ve své tvorbě například Švédové Xenturion Prime nebo známější rtuťovitý Ir Ronan Harris a jeho projekt VNV Nation. To znamená pop, který už nevychází pouze ze synthpopových pozic devadesátých let, ale dokáže smíchat do sebe vlivy futurepopu, temného elektra Röyksopp nebo lehkým techno náznaků The Knife. Od atmosférického zasnění čistokrevné balady Fire In The Sky až k přímočarému pochodu Lifeline. Zajímavým zpestřením je první duet v historii kapely, kdy Janneho protiváhou je výrazná maďarská vokalistka Emese Arvai-Illes z dua Black Nail Cabaret, další dobrý tip producenta Daniela Myera. Nakonec dojde i na kytarové vstupy, které například výborně vygradují skladbu Siren Song.
Návrat Lakeside X se povedl. Přinesl znovu silný materiál, kterému bych jedině vytknul absenci jedné vyslovené rychlé položky (ostatně to i předchůdci "City Of Red Lights"). Ve výsledku se ale ukázalo, že spojení po ostrovních vzorech pokukující trojice s německým producentem přineslo produktivní průnik, který po letech naboural české hudební prostředí silnou, i když zde ne příliš slyšenou elektropopovou výpověď. O to víc si "Love Disappears" naši pozornost, alespoň na zkoušku, zaslouží.
Hodnocení: 80%
Sestava:
Janne Marvannen
Robert Broj
Igor Dvorsky
Tracklist:
1. Fascination
2. Time Has Come
3. Out Of This World
4. Rising
5. Tear Down The Wall
6. Fire In The Sky
7. Lifeline
8. Memory
9. Siren Song
10. Inner Vision
Komentáře
Poslouchat tuhle desku je pro mne vždy takový svátek. Dokáže mi vždy zlepšit náladu a vystřelit až do výše díky té ohromné energii co v sobě má. Poslouchám jí tzv. za odměnu, aby se mi neoposlouchala a když si chci dopřát opravdu skvělý hudební zážitek. Nic mne tak za poslední roky neoslovilo, jako právě tato deska...je skutečně vynikající. Procentuální hodnocení ve výše uvedených recenzích mne trošku zklamalo, ta deska si zaslouží minimálně 95% a osobně jsem rád že tam neslyším ( a snad v budoucí LX tvorbě ani nezaznamenam) žádný náznak VNV apod.
LX díky za tuhle desku, je to pro mne trefa do černého.
Ono to hodnocení kolem 90 a 95 je už pro nahrávky, které člověk nesundá z uší, což pro mne osobně tahle není. Ale 85 je pořád halda procent a určitě souhlasíme s tím, že jde o velkou parádu. Osobně si letos asi nevybavím synťárnu, která by mě bavila víc. To myslím mluví za vše. :)
Přidat komentář
Vzhledem ke zvýšenému množství spamu je diskuse moderována. Schválení vašeho komentáře může trvat až 48 hodin.