Velmi důkladné recenze :-) Taky to mám rozepsaný, leč nedal jsem klukům vědět dopředu, takže alespoň takhle: Těžko říct, jestli to mají kapely ze stáje Out of line nařízený rozkazem, ale v poslední době i Ost+ Front i Lord of the Lost vydali desky kolem 16 nebo 17 válů, což je fakt neúnosný - i když deska obecně nemusí být špatná, u dvanácté věci se už začínáte ošívat a říkat, kolik tam toho vlastně ještě je...s povděkem kvituju to, že Ulrike má na albu míň prostoru než v minulosti (nebo to tak alespoň vnímám já, protože to tak vnímat chci). Co mě vyloženě baví (sorry, Demi :) tak to je jasná hitovka Waste My Time, Leitbild tak trochu šmrncnutý Eisbrecher, variace na sistersovskou Temple of Love v podobě Black, kde má Chris hlubší hlas (tohohle víc!), Unser Weg sice s textem á la hipec, ale pořád fajnově jede, líbivka Complete podobná třeba When I Feel You, dobrý EBM lehce přecházející do harshe v Gott: Glaube. Ucházející je pak skočná Alle Wunden, zase sisterskovská Say Something (když připočteme Sing z Omenu, má to možná nějaký hlubší smysl...), The Days of Justice nebo i The Way You Feel, kde je zase něco málo dubstepu, což asi od songu All These Lies z Monumentu považují za vrchol progrese. Intro a Outro, které mají tentokrát i své názvy, jsou pro mě otravný, ale to je častým nešvarem otvíráků a zavíráků i na jiných deskách. Wasting the Years bude asi nějaký omyl, snad...Ze začátku se na albu střídá anglická a německá píseň, ale pak přece jen angličtina o pár písní zvítězí, což je škoda, němčina jim sedne líp. Zajímavý je, že anglický věci jsou spíš rychlejší vypalovačky, ale to není typická poloha Blutengel, tedy to, co umí nejlíp. Za mě by to chtělo experimentů víc a trochu ubrat toho klišé a vykrádání už dřív použitých nápadů - jestli tohle má být experimentálnější fošna, tak mně to připadá málo. Co se týká procent, asi bych byl přesně na půli cesty mezi oběma recenzenty.
