Recenze: Empathy Test - Monsters

Empathy Test - Monsters
Vydal: Empathy Test, (41 min)

Pozdě, ale přece. Že tak trochu nevíme, kde nám hlava stojí, ještě neznamená, že bychom měli ignorovat zásadní desky, které ač se to nezdá, pořád vycházejí. Jednu z nejvýraznějších nahrávek letošního roku bez debat vydala anglická parta Empathy Test. Ta si dala tři roky pauzu a vypustila třetí desku, kterou nazvala „Monsters“ a smetla konkurenci jediným nenásilným máchnutím svých synťákových křídel. Takže. Aby vám tenhle klenot náhodou neutekl, pojďme se na něj mrknout trochu blíž.

Proti předchozím albům se novinka liší tím, že se krom ústřední dvojice Isaac Howlett/ Adam Relf do skladatelského procesu přidali také Christina „Chrisy“ Lopez (bicí) a Oliver Marson (synťáky). Chrisy navíc poprvé v diskografii kapely nahrála ve studiu živé bicí a je třeba říct, že je to znát. I když skladby nejsou žádné kvapíky, je její styl natolik hravý a živelný, že baví i tak a navíc jsou bicí nazvučené trochu syrověji, což skvěle osvěžuje jinak celkově často křehký a hladivý sound.

Když už jsme u těch změn, novinkou u Empathy Test je téměř hororový sound titulního singlu „Monsters“, který byl ostatně zkrášlen i skvělým klipem. Ovšem celá hrůza je nakonec přeci jen poněkud tradičnějšího ražení a lyrikou se Isaac znovu pouští do ožehavých témat dnešní doby, jako je paranoia, úzkost či život v zajetí sociálních sítí. Ale zpět k „Monsters“. Mimo filmově hororových motivů je nepřeslechnutelná inspirace osmdesátkovými synťáky, která však u Londýňanů není ničím novým. Právě tady udávají přísný tón zmíněné bicí, které bezcitně tepou a svým dutým zvukem vás práší přes záda jako pneumatický praker. Jakkoliv vysoko je Isaacův hlas, daří se mu přesto působit pevně a fatalisticky. Maybe it´s time to go…

 


Empathy Test - Monsters

 

„Empty Handed“ už vrací zvuk poněkud blíž poloze, v níž Empathy Test známe. Ne nadarmo uvádějí kluci mezi svými největšími vlivy osmdesátkové soundtracky a Briana Molka. Právě takhle totiž sami zní. Samozřejmě zjednodušeně řečeno. Nadále potlačuje světlo z osmdesátkových neónů tma, která vzlíná v neklid, který z hudby a vypjatých vokálů sálá i v songu „Doubt“, který by z fleku mohl hrát v další sérii Stranger Things. Isaac se tu dostává se svou fistulí výš než obvykle, bicí nadále bičují vlny synťáků a vše dohromady dává dohromady film, který si každý promítne sám pro sebe a sám pro sebe si taky užije všechny emoce, kterými jsou drážky téhle desky nacpané k prasknutí.

Když tak poslouchám „Making Worlds“, říkám si, že místy málem slyším The Birthday Massacre, když zrovna přestanou hrát na kytary. Jenže Empathy Test jsou navíc dospělejší a jejich song o nešťastné lásce vás bolí právě tak, jako byste ji prožívali spolu s kapelou a je jedno, jestli je vám patnáct nebo padesát. „Stop“ zpomaluje a právě v těchto fázích člověku dochází, jak kapela těží z do detailů vymakaného soundu, který baví sám o sobě a přitom zrovna nemusí vybuchovat ohňostroj nápadů. Dobře vám bude dělat už samotná společnost alba.

„Holy Rivers“ navíc vrací zpět tenzi všedních tragédií, které se v našich životech odehrávají dnes a denně. Někoho jenom otupí a někoho zničí. Isaac znovu kouzlí svým hlasovým rozsahem a nemusí křičet, aby člověk poznal, že křičí uvnitř. Svižnější „Fear of Disappearing“ je potom jednoznačnou poctou zmíněným soundtrackům mistrů jaké jsou John Williams či Brad Fiedel.

 

 

„Incubation Song“ nejdřív působí jako popártyová dojezdovka a když hraje, vždycky se mi vybaví Annie Lennox. V jejím počátku člověk registruje jisté napětí, ale nakonec se hrozící tma překlápí a dostanete čiré synťákové pohlazení. Nádhera, která by jindy byla dokonalou tečkou, ale ještě nekončíme. „Skin“ vrací náladu někam na začátek k monstrům a v síle si s pilotním singlem nezadá. Buď jak buď, Empathy Test nejsou nelidové a nechtějí se rozloučit taháním kostlivců ze skříně. Jestli se nás na začátku snažili vystrašit, v závěru se nás rozhodli roztopit v emocích.

Závěrečná skladba  „Love Moves“ je prostě překrásnou esencí osmdesátkových balad v současném synťákovém hávu a co k ní říct? Nejspíš stačí citovat kousek lyriky - I don't need anything from you, just to know you're on my side, and when I'm tired and broken by this life, I'll always need a safe place to hide. Jestli podobné bezpečné místo hledáte taky, hledejte jej na téhle desce Empathy Test. Je to úžasnost.

Hodnocení: 90%


 

 

   

mohlo by vás také zajímat

Komentáře

Album je opravdu povedené. Nádherné zvuky, melodie, atmosféra....

Přidat komentář

Zadej správnou odpověď.